Vědí, co si vydupat, a když, tak křičí o rasismu. Žení a vdávají se spolu, jako by si kontrolovali čistotu rasy. Obrovská podpora džihádistů. Uznávaný docent o islámských přistěhovalcích

01.07.2015 14:31 | Zprávy

ROZHOVOR Imigranti z Afriky přicházející do sociálně štědré Francie mají perfektně nastudováno, na co mají nárok, a dokážou si to velice rychle vydupat, jinak okamžitě křičí, že to je znevýhodňování a rasismus, když to hned nedostanou. Analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler, jenž působil na československém velvyslanectví v Paříži v letech 1979 – 1982, má informace z nejrůznějších sociálních skupin, které se shodují v tom, že se vyčerpává sociální stát kvůli lidem, kteří se nedokáží ani nejsou ochotni se přizpůsobit.

 Vědí, co si vydupat, a když, tak křičí o rasismu. Žení a vdávají se spolu, jako by si kontrolovali čistotu rasy. Obrovská podpora džihádistů. Uznávaný docent o islámských přistěhovalcích
Foto: ČT
Popisek: Jan Eichler

Jak se dá vysvětlit to, že s první generací přistěhovalců z Afriky, kteří byli přizváni v době prezidenta Charlese de Gaulla na pásovou výrobu do továren ve Francii problémy nebyly, ale s příslušníky nynější, už třetí, generace jsou? Je to dáno spíš chybějící motivací oproti jejich dědům, nebo hraje roli určitá diskriminace ve společnosti?

Není to ani jedno, ani druhé. Je to dáno tím, že jich je tam prostě moc a země už je neutáhne. Lidé z té první generace dělali ve fabrikách, pracovali jako metaři, zedníci, pracovali na výrobních linkách. Pak jich ale začalo být nějak příliš mnoho, protože si do Francie zvali své bratry, švagry a kamarády. Někteří z nich se třeba ještě chytili tak, že rozjeli svůj vlastní byznys v podobě alžírské, marocké či tuniské restaurace, pekařství, řeznictví, ale ani to nestačí pro všechny. Jich je tam prostě příliš, a proto není pro všechny dostatečná nabídka pracovních příležitostí. Dříve byla volná pracovní místa, na která mířili, kdežto dnes přicházejí imigranti, aniž by je pracovní trh mohl vstřebat.

Mají tedy pravdu ti, kdo říkají, že dřív přicházeli imigranti do Francie i dalších zemí západní Evropy za prací, kdežto nyní za sociálními dávkami?

Taková motivace tam bezesporu je. Oni dobře vědí, že jsou sociální dávky velice štědré a že se z nich dá přežít podstatně slušněji než u nich doma. Jsou na to doslova experti, mají perfektní znalost o tom, na co mají nárok, a velice hlasitě a důrazně se toho dožadují. V tomto jsou privilegovaní ve srovnání s Francouzi, kteří se v té zemi narodili. Ti berou méně dávek, protože v tom umí méně chodit než ti přistěhovalci a jejich synové nebo vnuci. Přistěhovalci totiž mají nastudováno všechno, na co mají nárok, a dokážou si to velice rychle vydupat, jinak okamžitě křičí, že to je znevýhodňování a rasismus, když jim to nedají.

Problémem Francie, ale i jiných zemí západní Evropy je vytváření ghett na okrajích velkých měst. Je to dáno tím, že se přistěhovalci sami stahují do těchto komunit, které spojuje stejné náboženství, vytvářejí si vztahy jen mezi sebou a kvůli tomu vzniká zeď mezi nimi a starousedlíky?

V těch ghetech jsou původně panelákové byty, do kterých se v šedesátých letech stěhovala právě ta dělnická třída. Ale to byli ještě francouzští dělníci, kteří v padesátých a šedesátých letech pracovali hlavně na zmíněných výrobních linkách, nebo jako zedníci nebo ve sféře služeb. Proto tam do dneška máte spoustu názvů ulic jako třeba Stalingradská, Leningradská, Moskevská, Gagarinova a podobně. Ty názvy tam zůstávají, ale Francouzi už dávno odešli. V těch panelácích jsou státní byty, které se pronajímají, ale za redukované, sociální nájemné. Proto tam imigranti jdou, protože je to pro ně nejlevnější a nejdostupnější bydlení. A bílí, ti původní, Francouzi odtamtud utíkají, protože to už je pro ně nebezpečné, a také to je neprestižní na nějaké takové adrese bydlet.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Ruku na srdce

Jak dlouho jste hejtmankou? Myslím, že už jí jste snad potřetí. A co se v kraji změnilo k lepšímu? Proč jsme stále na chvostu žebříčku kvality života. Přeci jen ANO mělo velký vliv - byly jste ve vládě, vy ministryní, ale přijde mi, že ať vládně kdokoliv výsledek je stále stejný a nic dobrého z toho...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drulák odvrátil útok ČT na svou osobu a usadil Pavla

9:31 Drulák odvrátil útok ČT na svou osobu a usadil Pavla

Reportáž České televize o připomínce osvobození Rudou armádou je zmanipulovaná a překrucuje fakta. N…