Pane poslanče, aktivně jste se zúčastnil demonstrace proti sudetoněmeckému sjezdu v Brně. Podle slov jejich šéfa Bernda Posselta ale nepřijeli provokovat, ale nabídnout ruku ke smíření. Jak to vnímáte?

V Brně Sudetáci během války páchali strašné zlo. Mučili a zabíjeli lidi. Obrovské množství lidí. Dnes jakoby se pachatel vracel na místo činu. Je to čistá provokace. Kdyby chtěli smíření, přišli by prosit o odpuštění. A přišli by i s reparacemi, které Německo Československu, případně Česku a Slovensku nikdy nevyplatilo. Místo toho přicházejí arogantně, bezostyšně a hrají si na oběti. Pohrobci těch, kteří povraždili desítky milionů Slovanů, se tváří, jako by oni byli ti, kterým bylo ublíženo, a jako bychom mohli dávat na roveň utrpení milionů obětí německé agrese a následnou spravedlnost, která vůči Němcům byla nastolena. Absolutně pomýlená logika, na kterou bohužel naskočili i kolaboranti z liberálního tábora v Česku. Ale to je pro liberály typické, že vždy rádi zaprodají vlastní národ.

Posselt v médiích i nyní opakovaně útočil na Benešovy dekrety, které Sudetoněmecký landsmanšaft celou dobu své existence chtěl zrušit. Na jejich základě byli Němci nejen odsunuti, ale také jim byly zabaveny majetky. Co tím sudetští Němci dávají najevo?

Je to revanšismus. Chtějí přepisovat dějiny a dělají to systematicky. Zase dělají nepřátele z Ruska, zase se militarizuje Německo, zase se zpochybňuje právo na suverenitu středoevropských národních států, zase se mluví o tom, že o nás má rozhodovat Berlín, respektive Brusel. Jde o koordinovaný útok, z jedné strany Němci zpochybňují Benešovy dekrety v Česku, z druhé strany Maďaři dělají totéž na Slovensku. Zpochybňují tím celé poválečné uspořádání a naše vítězství nad fašismem. Jak jinak to nazvat než revizionismus? Pokud má neonacismus jako pojem nějaký smysl, tak toto je jeho perfektní definicí.

Jak jste sám řekl, Benešovy dekrety jsou tématem i na Slovensku, kde to před pár měsíci otevřelo Progresívne Slovensko a pohotově se tématu chopil Péter Magyar. Do jaké míry to bude tématem v jednáních mezi vaší vládou a novou vládou v Maďarsku?

Pro nás Benešovy dekrety nejsou tématem. Jsou nezrušitelné a zpochybňování poválečného uspořádání je u nás trestné. Tečka. Pokud bude maďarský premiér Péter Magyar tak arogantní, že bude tuto citlivou otázku otevírat, mimořádně tím poškodí naše vztahy, které jsou díky tandemu Fico–Orbán v posledních letech historicky na nejlepší úrovni za celé naše dějiny. A to je velká věc. Byla by to ze strany Magyara obrovská a hloupá chyba. Ale zjevně o to jde Bruselu i Berlínu, a proto i Evropský parlament útoky na Benešovy dekrety podporuje. Kdysi tu byla Mnichovská zrada, teď tu máme Bruselskou zradu. Jakoby platila ta stará Marxova teze, že se dějiny opakují. Jednou jako tragédie, pak jako fraška. A toto je učebnicová fraška.

Fotogalerie: - Demonstrace proti landsmanšaftu

Dlouho si většina lidí myslela, že téma Benešových dekretů a poválečného uspořádání, které vychází z dohod vítězů druhé světové války, je uzavřené. Vidíte nějaké nebezpečí, že by se v budoucnu mohly do jisté míry výsledky války zvrátit? Ostatně přenášení viny z Němců na Čechy a Slováky se již děje, Posselt v projevu mluvil o zločinech nacismu, ale také o “zločinu vyhnání”.

Přesně toto je ta relativizace, kterou musíme absolutně odmítnout. To je jako říct, že holokaust je totéž jako to, že ve válce zemřelo i několik stovek Švédů. Nebo se tvářit, že Američané se obětovali stejně jako Rusové, jichž zemřely obrovské miliony. To jsou absurdní věci – mluvit o těchto věcech jako o jednom tématu, to je vyslovená urážka obětí nacistických zvěrstev. Němci spáchali největší zločin v dějinách. Povraždili 6 milionů Židů a pětkrát tolik Slovanů. Vítězství nad fašismem je pro ně porážka od Rusů. Celé roky to skrývali a dnes to říkají naplno. Už se za to nestydí. Že vlastně oni jsou ti, kteří trpěli, a že to utrpení je srovnatelné s utrpením jejich obětí. A co přijde dál? Začneme litovat kata českého národa Franka za to, že byl pověšen? A popláčeme si, že byla porušena jeho lidská práva? Zbláznili jsme se?

Česko má nyní prezidenta, který sudetoněmecké akci udělil oficiální záštitu, ale také prosazuje zrušení práva veta v EU, uvítal by vznik Spojených států evropských a celkově větší centralizaci unie, na Ukrajinu by poslal i ty zbraně, které nemáme atd. Jede v hlavním bruselském proudu, ale vlády našich států mají opačné postoje. Může se podle Vás stát, že k těmto změnám může dojít i navzdory odporu občanů?

Ve všech imperiálních říších vždy existovali zaprodanci, kteří sloužili impériu a zrazovali svou vlast. Říkalo se jim kompradoři. Oportunisté, kteří chtěli kariéru v říši, a tak sloužili těm nejmocnějším. Takoví jsou tu dodnes. V Evropském parlamentu se to jimi hemží. Máte je vy v Česku, i my na Slovensku. U nás se jmenují Progresívne Slovensko. Ti samozřejmě budou celí šťastní plnit pokyny z Bruselu a budou zpochybňovat Benešovy dekrety a ještě si rádi kopnou do vlastní země. A ano, i my jsme takové něco měli i na Hradě, naštěstí jsme se toho v demokratických volbách zbavili.

Jste nyní poslancem Evropského parlamentu. Jaká tam panuje atmosféra? Ač se názory obyvatel evropských zemí posouvají směrem k větší skepsi s bruselskými nápady (Green Deal, migrace atd.), nezdá se, že by to Evropská komise jakkoli brala v potaz.

Oni žijí ve své bublině. Mají své liberální eurofederalistické náboženství a lidi berou jen jako překážku při naplňování svých dogmat. Národ je pro ně přežitek a každý odpor chtějí rozdrtit, viděli jsme to v Polsku, Maďarsku a snaží se i na Slovensku. Euroskepticismus je pro ně kacířství. Je to jako ve středověku. Jiný názor pro ně není vítaný, jiný názor je hereze. A atmosféra v Evropském parlamentu je zhruba jako na inkvizičním tribunálu. Nejradši by každého, kdo má jiný názor, upálili. Stačí mít zdravý rozum a už jste terčem jejich progresivního džihádu.

Výrazně se nyní mluví o evropském vyzbrojování, hlavně v souvislosti s údajnou ruskou hrozbou. Kvůli tomu by EU ráda utratila ohromné množství peněz, které ani nemá. Vidíte v tom aspoň určitý smysl? Na druhou stranu nemůžeme být zcela bezbranní, ať už by potenciální hrozba byla odkudkoli.

Připomíná mi to Třetí říši. I tehdy se mluvilo o hrozbě ze strany Sovětského svazu, dnes je to Rusko. I tehdy se zbrojilo do němoty. I tehdy se potlačovaly jiné názory. Dnes se to děje ve jménu jiné ideologie, dnes už to není hnědý fašismus, ale duhový fašismus. Ale stále je tam stejná nenávist vůči Rusům, stejná snaha o hegemonii, stejná ideologická zaslepenost. A místo do sociální pomoci se lijí peníze do zbraní. Někdo na tom fantasticky vydělává. A ten někdo potřebuje války, aby dál vydělával. Podívejte se na zisky Rheinmetallu. Ani za Göringa se jim tak nedařilo. Evropu po válce zdobila diplomacie, ne zbraně. Dnes se mění na válečnou mašinu, jakou byla za Hitlera. A zase chtějí dobývat východ. A pak se divíme, že růžky vystrkují i Sudeťáci. To se nedá nijak ospravedlnit. Musíme se bránit. Slováci i Češi. Společně. I proto jsem byl v Brně. Toto je náš společný historický zápas.

Psali jsme:

„Za prvé zbabělost. Za druhé neznalost.“ Miloš Zeman v Brně sekl Vystrčila

Nejste vítaní. Ani za tisíc let. Rozpustit! Brněnská smršť proti landsmanšaftu

Petr Holec: Pavel přiznal barvu. Díky Posseltovi

Zeman: Toto může Pavlovi prohrát příští volby. Nebo taky ne