Jaký je podle vás Putinův vztah k Severní Koreji? Nemohu nezmínit jeho nedávná slova, že tam budou raději jíst trávu, ale jaderného arzenálu či zkoušek se nevzdají. Co to znamená? Drží nad KLDR alespoň z části ochrannou ruku?
Toto přirovnání nevyjadřuje ani tak Putinův vztah ke KLDR jako fakt, k čemu všemu je odhodlán Kim Čong-un donutit svůj lid, aby dokázal své pohrdání ostatním světem. V Rusku skutečně lidé jedli trávu, ale v krutých válečných letech. Nikoliv že by to dělali s láskou, ale až zoufale si chtěli zachránit život a dál vzdorovat nepříteli. Nemyslím si, že by korejský lid chtěl vzdorovat nějakému vnějšímu nepříteli, a proto se chce uskrovnit. Četl jsem několik knížek těch Korejců, jimž se podařilo uprchnout alespoň do Číny, což byla pro ně vysněná země svobody a blahobytu. Tím chci současně vyjádřit alespoň podle těchto svědectví – v KLDR jsem nebyl, setkal jsem se však s mnoha jejími občany, že Korejci vůbec netouží obětovat se pro své vůdce a už vůbec je nenazývají „milovanými“, pokud k tomu nejsou přinuceni nejhrubším nátlakem. Ale revoluce je prozatím pro ně nemyslitelná. Dřív, než by začala, by byla zrazena těmi, kteří by k tomu byli ochotni, jak se říká, za skývu chleba.
Jsou to možná až triviální slova, ale opakuji je, protože když sestoupím z výšin politiky, děsím se, jestliže by odplata provokativním vůdcům měla také zasáhnout ty, jejichž jediným proviněním je, že se narodili ve špatnou dobu na špatném místě. Napsal jsem knihu o riziku jaderné války. O tom, že do roku 1985 bylo nejméně 216 případů, kdy jen na základě technického či psychického selhání mohla začít jaderná válka. Ale zamysleme se nad tím hlouběji: vybuchly přece dvě jaderné bomby a zabily úhrnně kolem tří set tisíc Japonců. Těch, kteří ani nebojovali. Nezabila ani jednoho z japonských politických činitelů a generálů, kteří Japonsko přivedli do války. Ani jednoho z vojáků, kteří se dobrovolně dopouštěli masakrů a krutostí. Bylo to spravedlivé? Vím, tvrdí se, že bomby uspíšily konec války. O kolik lidských životů? Nebo se snad Japonci, ti, kteří nebojují, obdělávají svá pole, pracují v továrnách, nerovnají ostatním lidem? Jsou to jen mravenci, které můžeme prostě zašlápnout, když máme k tomu dobrou botu? Myslím si, že když uvažujeme o politických tazích na té pomyslné světové šachovnici, pomíjíme pěšce, vždyť padnout má král.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala