Pane inženýre, vy řadu let jako zemědělec hospodaříte na Šumavě. Před časem jste v rozhovoru pro Parlamentní listy zmínil, že i na české straně Šumavy nakupují zemědělci z Německa zemědělskou půdu. Jaký to má vývoj?
Jsme tam v těsném sousedství a hrozně mě mrzí, že se pomalu skupují pozemky. Dřív to byl sem tam nějaký hektar. Teď už jsou to desítky a stovky hektarů, kdy bavorští sedláci skupují zemědělskou půdu na naší straně. Za částky, které si nikdy nemůže normální zemědělec dovolit zaplatit. Taky 500 tisíc za hektar. Samozřejmě že nekupují to nejhorší. Kupují ornou půdu především proto, že ze strany Bavorska je velký zájem hlavně o kukuřici. Protože v této oblasti za Nýrském je asi největší bioplynka v Evropě, která spolyká denně tak asi 25 kamionů plných hmoty jako senáž nebo siláž. Asi je to dobře placené.
Pokud vím, tak nákup půdy za uvedené ceny si ze zemědělské činnosti nemohou dovolit. Zřejmě tam bude nějaký zájem regionu nebo státu, kdy na to dostanou nějaké peníze. Nemluvě o tom, že se zvyšují nájmy do astronomických výšek. A nikdo nemá zájem o tu horší půdu, kterou má třeba český chovatel masného skotu. Ovšem masný skot, kdyby se tam neudržel, a neudržel by se bez dotací, tak by Šumava zřejmě zarostla jako prales. A to je zřejmě cílem některých ochranářů. Nemyslí však na to, že by zmizely krásné kvetoucí šumavské louky.
Pokud vím, tak třeba Německo nebo Francie má zákon, podle kterého se nesmí zemědělská půda prodávat zahraničním zájemcům. Je to tak?
Všichni mají nějaký zákon o půdě, kde jsou různé podmínky. A můžu rovnou říct, že český zemědělec, i kdyby měl miliony, tak si nekoupí hektar půdy v Bavorsku. Nekoupí si ji v Maďarsku, možná ani v Polsku… A i Francouzi a ostatní si prostě chrání svoji půdu pro svoje zemědělce.
Proč u nás to tak není?
Proč to u nás není? Tady jsou lobbistické zájmy. Lobbistické zájmy, které sahají do minulosti. Když docházelo k privatizaci státních statků, dokonce někteří politici navrhovali, aby se statky privatizovaly zahraničním zájemcem. To znamená, že by se odprodaly celé Sudety.
Kdo z politických osobností, prozradíte?
Byli to politici z řad ODS a KDU-ČSL. Osobně jsem si s nimi vyměňoval názory.
Pojďme teď trochu odbočit. Nedávno na Zemi živitelce premiér Fiala uvedl, že expremiér Babiš by mohl jediným rozhodnutím ve svých koncernech dosáhnout toho, že lidé budou mít potraviny levnější. Co na to říct?
Je třeba říct, že díky atmosféře, která je po leta vytvářena kolem zemědělců, si veřejnost myslí, že zemědělci mohou dělat svoji práci se ztrátou. Jsou podnikatelé jako každý jiný. Pokud nevytvářejí zisk, nemohou se rozvíjet. A pokud se podíváme na procenta zisku, který mají zemědělci z celkového obratu, tak je to směšné. Podobně je to u některých zpracovatelů, jako je Agrofert. A musím říct, že znám celou řadu případů, kdy Agrofert, tehdy ještě řízený přímo Andrejem Babišem, kupoval některé podniky. To byly podniky, které byly silně zadlužené, byly na krach. On je koupil a dal je dohromady. V podstatě je zachránil. Že je koupil levně? No to je jeho podnikatelský záměr, jeho šikovnost. Ale v podstatě je zachránil a zachránil lidem práci.
Fotogalerie: - Ne ruské ropě
A ta marže? Pravda je, že tentokrát si zpracovatelský průmysl pomohl, proti jiným letům. A ta marže je skutečně vyšší. Ale musí se to vždy vztahovat k celkovému obratu. Takže celkové zemědělství možná má stejný zisk jako jedna velká banka.
Vraťme se na Šumavu. Když jsme spolu před rozhovorem mluvili, upozornil jste i na další problémy, se kterými musíte v souvislosti s chovem skotu nebo i ovcí vy a vaši kolegové bojovat. O co se jedná?
Já jsem se o tomto už při různých akcích zmiňoval. My jsme v Chráněné krajinné oblasti Šumava, hned sousedící s Národním parkem Šumava. Máme určité zkušenosti s rysem. Nám třeba zlikvidoval jedno tele. Máme také určité zkušenosti s krkavci. Každý rok přijdeme až o dvě telata, kdy čerstvě narozené tele napadnou krkavci. Kráva ho ještě nedokáže ubránit a oni mu vyklovou oči. Krkavci jsou také chráněný druh a vzácný. Ale je tak vzácný, že když se narodí tele, tak se tam objeví 50 až 100 krkavců.
Hodně se teď mluví také o vlcích…
Ano, nově máme vlka a ten nám v podstatě vytlačí ovce ze Šumavy. Ovce jsou totiž pro něj lehčí lovnou zvěří než zvěř divoká. A tak někteří chovatelé už skončili, někteří skončí časem. To, co se udává oficiálně za statistiky, kolik bylo napadeno a zabito ovcí vlkem, to vůbec neodpovídá. To je možná tak čtvrtina skutečných čísel. Protože se v podstatě nikomu nevyplácí běhat po úřadech, hlásit tyto ztráty a dostat zpátky nějakou almužnu.
Opravdu almužnu?
Jeden chovatel ztratil berana, kterého koupil na aukci asi za 23 tisíc. Náhradu dostal dva tisíce.
Jak s odstupem času vzpomínáte na Miloše Zemana?Anketa
Co třeba turisti na Šumavě? Mají v souvislosti s těmi vlky důvod k nějakému strachu?
Pravda je, že osamělý vlk, pokud není nějak zraněný, tak jen tak člověka hned nenapadne. Otázka je, kdyby se jednalo o hladovou smečku. A potom je tady jeden problém. Když si někdo, třeba i na vodítku, vede psa, tak oni (vlci) nechtějí napadnout třeba toho člověka, ale napadnou psa. Majitel ho bude chránit a dopadne špatně taky. To je dost vážná věc.
Nedaleko Petrovic u Sušice jsou vlčí jámy. Tam se kdysi naši předci snažili vymýtit vlka, protože jim ničil hospodářství. A do těch jam vlky lapali. Věděli dobře, proč to dělají. Protože vlk patří do divočiny. Ať je někde v Kanadě, v nějakém národním parku, ale nepatří do střední Evropy. Může tam být, ano, ale v nějaké ohradě, jako je třeba na Srní. Ty ohrady přijdou na méně peněz, než kdyby se měly hradit ovce.
Jak se to stalo, že těch vlků je tady najednou více než dříve?
Vlci nemají přirozeného nepřítele. A pokud se nebude redukovat tento počet… Já nemám nic proti vlkům, rysům a dalším zvířatům. Ale prostě ty počty se musí regulovat. Ne, že někdo bude povolovat odstřel vlka. Prostě, někde se objeví smečka, no tak hold místní myslivci zahájí palbu. Nedá se nic dělat.
S kým to řešit, kdo má tyto věci na starosti?
V podstatě se to neřeší, protože předpisy na to, kdy můžete nějakým způsobem odstřelit vlka, který vám škodí, jsou tak složité, že stejně potom nevíte, kterého vlka máte odstřelit, který vlastně škodí. Pak vás napadne někdo ze strany těch ochránců. Ale nejhorší na tom je to, že toto nařizují a ty předpisy vytvářejí lidé, kteří za nic nezodpovídají. A to je to největší neštěstí. Často rozhodují naivně. Myslí si, jak dělají dobrou věc, a přitom škodí jak lidem, tak v podstatě i zvířatům.
Fotogalerie: - Pařba na Stodolní
Příroda není nastavena tak, aby dokázala regulovat počty predátorů, kteří nemají přirozeného nepřítele.
Když jsme se domlouvali na tento rozhovor, zmínil jste i problém s bobry…
Ano. Je to přemnožený bobr, který nám zaplavuje a ničí i kvalitní půdu. Ale stejně jako vlci nebo krkavci se jedná o chráněné zvíře, takže s tím nemůžeme vůbec nic udělat.
Mokřady jsou přece preferovány…
Ano, ale ne tak, aby se ničila kvalitní půda. Zkusme se na to podívat z pohledu vlastníka. Kvalitní pozemek v hodnotě několika set tisíc korun se změní v neprodejný pozemek s nulovou hodnotou, a navíc ještě platím daň.
Máte nějaký návrh, jak tyto problémy vyřešit?
Ano. Musím připomenout, že nařizuje ten, kdo za nic nezodpovídá. A dělá škody. Toto odporuje demokratickým principům a možná i ústavě. Pokud dojde ke škodě, měl by být na tahu ten, kdo ji zavinil. Vše je však nastaveno tak, že poškozený musí dokládat řadu dokumentů, mnohdy i nesmyslných. To však je účel. Počítá se s tím. Že poškozený raději od vymáhání škody odstoupí. Vybídl bych naše úřady, aby změnily své postupy a vrátily se k jednoduchému selskému rozumu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
milan16647
