Vy jste celoživotně vědkyní a této profesní dráze se pochopitelně nejvíce věnuje knížka, kterou připravujete společně s nakladatelstvím Olympia. O čem ještě bude?
Bilancuji svůj život, vědecký, politický a osobní. Měla jsem a stále mám v životě dva pilíře – rodinu a vědu. Měla jsem v životě velké štěstí, že jsem měla milující rodiče, kteří mi předali dobré geny, v ničem mne neomezovali a nechali všestranně rozvinout moji osobnost a na tom pak člověk staví celý život. V 70. letech tvrdé normalizace bylo nejlepším oborem studium medicíny, měla jsem pak štěstí na nejlepší učitele v mých vědeckých začátcích. Mám víc než padesát let stabilní manželství a dvě chytré a zdravé děti. Myslím, že vzhledem k tomu, že jsem svá nejlepší léta strávila v době politické nesvobody a pronásledování mé rodiny, se mi podařilo vybudovat si kariéru úspěšné vědkyně. Bavila mne práce ve vědě, vlastně to není zaměstnání, ale poslání. Bavilo mne učit studenty medicíny a vychovala jsem 42 PhD. studentů, kteří jsou dnes úspěšnými vědci, manažery farmaceutických firem a klinickými lékaři s vědeckým základem.
Měla jste někdy během vědeckého bádání pocit, že se vám povedlo přijít na něco zcela mimořádného, co posune výzkum mozku a kmenových buněk zas o kousek dál?
Z hlediska vědce je všechno, na co přijde, mimořádné, na co mnoho dalších let navazují další vědci, kteří vaší práci dávají kredit tím, že se na ni dlouhá léta odvolávají a navazují na ni. To se dá ve vědě objektivně měřit počtem citací vašich vědeckých prací. Myslím, že tady jsem spokojená, patřím k nejcitovanějším českým a světovým vědcům. Konkrétně se téměř všechny mé práce a práce mých spolupracovníků týkají výzkumu mozku a jeho onemocnění. Podařilo se nám prokázat význam nesynaptického přenosu signálů v mozku pomocí difúze v extracelulárním prostoru, objasnit úlohu gliových buněk, popsat iontové, objemové a signální změny během fyziologických stavů a celé řady onemocnění jako je iktus, poranění mozku a míchy, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, hydrocefalus, nádory mozku a amyotrofická laterální skleróza (ALS). Tyto nálezy a beznaděj pacientů trpících těmito onemocněními, která dnes mnohdy neumíme léčit a léčíme pouze jejich příznaky, mne jako lékařku přivedlo ke zkoumání kmenových buněk. Na modelech mozkových onemocnění u zvířat i v prvních klinických studiích s kmenovými buňkami u českých pacientů jsme ukázali, že tato léčba má budoucnost.
Fotogalerie: - Vládní zahrada otevřena
Od léčby kmenovými buňkami si možná mnohem víc slibovala laická než odborná veřejnost. Kde se dá v medicíně v současnosti využít a je pro některé choroby, jako je hrůzná amyotrofická laterální skleróza, už zapovězenou či odepsanou cestou? A co říkáte nedávnému pořadu ČRo Plus o léčbě profesora Michálka v Brně, kde si pacienti platí za neúčinnou léčbu horentní sumy?
Léčba kmenovými buňkami rozhodně není ve světě odepsanou cestou, ale ano, je až na výjimky zapovězenou v Česku. Velmi slibně léčbu mozkových onemocnění pomocí kmenových buněk a jejich výměšků, tzv. exozomů, rozvíjí a financuju USA, Jižní Korea, Japonsko, Izrael a trochu i Polsko a Švédsko. Problém je, že léčba je velmi drahá, na začátku je potřeba finanční podpora státních agentur, potom je třeba velkých investorů pro klinické studie, jejich investice jsou ale dlouhodobé s návratností deset a více let. Farmakologické firmy, které prodávají na mozková onemocnění dosud málo účinné léky, se pochopitelně konkurence obávají a zavedení do medicíny blokují. Bohužel, pak se množí nelegální producenti, kteří často zneužívají zoufalství lidí nepravdivými informacemi. Jsou motivováni vlastním ziskem. Já jsem ze svých vědeckých studií přesvědčena, že léčba tukovými kmenovými buňkami, které nejsou nijak modifikovány a jsou připraveny technikou profesora Michálka, nemohou pacientům nijak pomoci. Tak vyzněl i pořad na ČRo Plus. Moji kolegové tuto techniku také viděli na vlastní oči, byli s pacientkou ve Vídni a je zřejmé, že jde o neúčinnou léčbu. Doprovodné vitaminy a rehabilitace, kterou musí tito pacienti zároveň podstoupit, by asi byly účinné i bez buněk.
Psali jsme:
V tomto pořadu zaznělo i vyjádření buněčné bioložky, která doprovázela pacienta s nevyléčitelnou nemocí amyotrofickou laterální sklerózou k zákroku do Vídně, protože odběr a aplikaci kmenových buněk v těchto případech český zákon nepovoluje. Z celé léčby měla hodně špatný pocit a zmínila, že když pracovala ve vaší laboratoři, tak to čistě vědecky byla úplně jiná úroveň. Ale ani ta efekt nepřinesla. Je tedy tato terapie problematickou cestou?
Naše studie u pacientů s ALS, to bylo něco nesrovnatelně jiného. Jednalo se o klinickou studii firmy Bioinova s.r.o., byla řádně schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv, buňky aplikovali lékaři ve FN Motol, nikdo z vědců, ani já, jsme v ní nikdy neměli žádnou účast, natož zisk. Výsledky jsme publikovali v prestižním mezinárodním časopise v USA a naše práce prokazující pozitivní účinek léčby, zpomalení choroby ALS, je dodnes velmi široce citována a podobnou metodiku využívá Izrael, Jižní Korea a několik dalších zemí. Ze své vědecké práce vím, jak tuto techniku vylepšit a že by efekt této terapie byl dnes mnohem větší a delší. Jsem ale již v pozici, kdy vzhledem ke svému věku nemám na boj za prosazení této terapie možnosti.
Jakou perspektivu má výzkum Alzheimerovy choroby, na nějž jste od Slovenské akademie věd získala grant? Není to nemoc, u níž je třeba se smířit s tím, že je nevyléčitelná a že ani neexistuje prevence, která by zabránila jejímu nástupu?
Určitě to není nevyléčitelná nemoc a asi jí v budoucnosti dokážeme i předcházet. Klinické studie se množí, ale jde to pomalu. Dříve jsem se tomuto výzkumu věnovala v Ústavu experimentální medicíny AV ČR a nyní pokračuji v Neuroimunologickém ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě, kde vědci profesor Michal Novák a Norbert Žilka vyvinuli vakcínu proti Alzheimerově chorobě, která se již klinicky zkouší. V několika grantových projektech pracují na dalších možnostech léčby. Já se zabývám posílením plasticity mozku, která je velmi dobrá v mládí, ale v dospělosti se ztrácí. První výsledky o tom, jak v dospělosti plasticitu obnovit jsem letos prezentovala na Evropském kongresu pro výzkum mozku FENS v Paříži. Obnova plasticity by umožnila zlepšit paměť u této choroby a regeneraci spojů v mozku. Na tento výzkum jsem získala před šesti lety velký grant pro Ústav experimentální medicíny AV ČR ve spolupráci s anglickými vědci. Dnes na této problematice pracují pracovníci mého bývalého oddělení a nedávno skutečně posílení paměti u modelu Alzheimerovy choroby popsali.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Nemyslíte si, že dva covidové roky byly tak trochu selháním příslušných vědců a lékařů, nebo se politici, a to nejen u nás, nedokázali obklopit těmi pravými, kteří by díky svým znalostem a doporučením provedli společnost tímto těžkým obdobím lépe?
Podporujete zavedení eura v ČR? (Ptáme se od 25. 7. 2022)Anketa
Několik let jste se pohybovala ve vysoké politice, ať už jako senátorka nebo členka týmu poradců premiéra Bohuslava Sobotky. Dala byste po této zkušenosti za pravdu doktoru Janu Hnízdilovi, že politika přitahuje arogantní, dravé a bezcitné psychopaty? Jsou lidé opačných vlastností v politice velkou výjimkou?
Dnes už politička nejsem. Ale ze svých zkušeností vím, že politika přitahuje lidi dravé, čestné i ty, které nezajímá čest, ale jejich zisk a moc. Někteří lidé, kteří v životě nic nedokázali svojí prací a odborností, vidí v politice možnost se prosadit a zbohatnout tučnými platy a získanými styky. To například vidíme v prezidentských kampaních. Kandidáti vědí, že nevyhrají, ale chtějí se pak dostat třeba do Senátu nebo do Poslanecké sněmovny. Lidé je budou znát z televize a budou si říkat, to je ten prezidentský kandidát, toho budu volit. Tak to dopadlo v minulých volbách a teď se na to všichni znovu sápou. Já bych zakázala po kandidatuře na prezidenta hlásit se další čtyři roky do Parlamentu. Možná bychom těch adeptů na prezidenta měli hned méně.
Na druhé straně jsem potkala v Senátu i lidi čestné a slušné napříč politickým spektrem. V roce 2012 lidé měli dost pravicové Nečasovy vlády, a tak se otevřela možnost pro ČSSD. Zvítězila jsem za ně ve volbách, a to jako nestraník. Složení Senátu v letech 2012 až 2018 bylo docela důstojné. Musím říci, že v Senátu bylo během mého mandátu několik lidí, kterých jsem si vážila, ať už to byl předseda Senátu Milan Štěch, Eliška Wagnerová, Milada Emmerová, Alena Gajdůšková, Václav Hampl, Jaroslav Kubera, Miloš Vystrčil a další.
Citoval jsem ten výrok o psychopatech proto, že v souvislosti s další z afér hnutí STAN odešel z vlády Petr Gazdík, který byl vnímán spíše jako jeden z těch slušnějších v politice. Kauza Dozimetr spojená s hnutím STAN však naznačuje, že on byl jen jeho tváří, zatímco za nitky tahali europoslanec Stanislav Polčák a především kontroverzní podnikatel a lobbista Michal Redl, který v minulosti úzce spolupracoval s Radovanem Krejčířem. Jak potom mohou lidé věřit tomu, že s Fialovou vládou přišla do naší politiky změna, kterou nám pětice koaličních stran před volbami slibovala?
Korupční aféra „Dozimetr“ kolem hnutí STAN mi připomíná období vlád před rokem 2012. Věřím, že nedojde k zametení této kauzy pod koberec, což by mohlo položit vládu. Vinu Petra Gazdíka hodnotit nemohu, ale oceňuji, že z funkce ministra odešel. Osobně se domnívám, že hnutí STAN u mnoha lidí ztratilo důvěru.
Ale nemohu se ubránit dojmu, že kauza Dozimetr na čas zakrývá to, že se naše země může dostat do velkých ekonomických problémů. Lidé se bojí, že na podzim a v zimě nevystačí s příjmy na provoz domácností, nebudou mít čím topit a nebudou moci splácet hypotéky. Navíc se těm šťastnějším znehodnocují mnohaleté úspory. Do problémů se dostávají i firmy, které musí čelit vysokým cenám energií. Je hezké, že předsedáme Evropské unii a premiér s ministry je stále v Bruselu, ale měli bychom mít zprávy, jak se v nevyhnutelné krizi bude vláda chovat, jaký má plán na příští měsíce, jak chce pomoci domácnostem i firmám.
To, že obyvatele Česka začínají čím dál víc trápit zvyšující se ceny energií, pohonných hmot, ale i potravin a dalšího běžného zboží, vládní politiky ale k větší aktivitě zatím nerozhoupalo. Na druhé straně lze čekat, že by nějaká opatření v této složité situaci lidem situaci ulehčila, aniž by se například ještě více neroztočila inflační spirála?
Myslím, že to, co by vláda měla dělat, vidí řada českých ekonomů docela jasně. Je nerozumné prosazovat cílenou podporu, která je spojena s velkou byrokracií a vyžaduje rozsáhlý administrativní aparát a nepomůže těm, kteří ji zoufale potřebují. Chudým, samoživitelům a důchodcům, kteří často nezvládnou žádosti o podporu podat nebo na ni ještě nedosahují, ale brzy se zařadí mezi chudé. Plošná pomoc je rychlá a účinná, pomůže všem rychle a účinně.
Je třeba bezodkladně řešit cenu elektřiny, která je ve srovnání s ostatními zeměmi přehnaně vysoká. Setkáváme se s argumenty, že ceny nelze upravit, protože máme dohody s Lipskou burzou, nebo musíme brát ohled na minoritní akcionáře ČEZ. Je správné, že plyn z Ruska nechceme, ale není správné, že stát nemá ve svém vlastnictví klíčové zdroje energií. Sliby o nějakém budoucím znárodnění nám nepomohou, protože takovou změnu nelze udělat hned. Situaci je třeba řešit tady a teď, jako to udělala většina jiných evropských zemí, například ulevit lidem od inflace trvalým snížením daní. Nebo lze zastropovat ceny, to by šlo hned. Na druhé straně se bohužel budeme potýkat s naší závislostí na světové ekonomice a bude třeba hledat cesty, jak se z této závislosti vymanit. Trpně přihlížet vysoké inflaci, stagnaci mezd a výmluvám, že s cenami energií a nedostatkem plynu nelze nic dělat, z nás udělá nejchudší evropskou zemi. Vláda by měla jednat aktivněji než dosud, rychle přejít od slov, rozborů a frází k činům.
Miloš Vystrčil
Může klesající životní úroveň vyvolat v české společnosti napětí, které by mohla umocnit ještě případná opatření přijatá proti šíření nemoci covid, která o sobě nečekaně už na prahu léta dává vědět, nebo také dopady pokračující války na Ukrajině? Vyjdou nespokojení lidé do ulic a na náměstí?
Já nevím, co se ještě stane, než lidé vyjdou do ulic. Je jisté, že lidem klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Lidé mají strach i z války na Ukrajině. Myslím, že lidé vyjdou do ulic, až nebudou mít na jídlo, energie a bude jim na Vánoce nebo po nich zima. To už bude na nápravu pozdě.
Vaší chystanou knihou jsme povídání začali. Kdy se tedy mohou čtenáři těšit, že se dozví ledacos zajímavého ze světa vědy, medicíny a politiky, kterým jste si prošla?
Moje kniha je po první korektuře, nyní čekám na tu finální verzi ke schválení. Určitě vyjde letos a končí událostmi v závěru roku 2021. Mnohé by se v ní dalo ještě nyní dopsat, a tak třeba napíši pokračování.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
