A to jste věděli, že kvůli Únoru 1948 vzniklo NATO? Analytik Valenta nabízí globální pohled na události, při kterých se Masarykův duch bez boje vzdal typicky české národní nemoci

25.02.2018 11:03 | Zprávy

ROZHOVOR Bojovný Masarykův duch byl v únoru 1948 stejně jako v roce 1938 a v srpnu 1968 poražen typicky českou národní nemocí, která poprvé vykrystalizovala v literární postavě pana Broučka z pera spisovatele Svatopluka Čecha, říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz mezinárodně uznávaný analytik v oblasti geopolitiky Dr. Jiří Valenta. Malé národy podle Valenty musejí tváří tvář agresi odmítnout „broučkismus“ a spolehnout se na svou vnitřní sílu, jako se to v ozbrojeném střetu se Sovětským svazem podařilo například Finům během tzv. zimní války. Únorový převrat v Československu měl podle Valenty geopolitické dopady. Byl mimo jiné i jedním z důvodů vzniku Severoatlantické aliance. Za to, jak proběhl, si ale Češi můžou sami, říká Valenta. Demokraté se prý vzdali bez boje a zbytečně.

A to jste věděli, že kvůli Únoru 1948 vzniklo NATO? Analytik Valenta nabízí globální pohled na události, při kterých se Masarykův duch bez boje vzdal typicky české národní nemoci

Foto: Hans Štembera
Popisek: Shromáždění u hrobu Klementa Gottwalda při příležitosti 67. výročí Vítězného února, komunistického převratu v roce 1948

V Česku bývá únorový převrat z roku 1948 chápán jako konflikt mezi Klementem Gottwaldem, jeho komunisty a zástupci demokratických stran. Jakou roli ale na celé věci sehrálo geopolitické hledisko?

Akademici se při interpretaci komunistického puče v únoru 1948 dopouštějí jedné zásadní chyby. Samozřejmě že geopolitické hledisko zde hrálo svou roli, bylo ale sekundární. Poblíž hranic probíhaly určité sovětské manévry, to ano. Klíčové faktory ale byly doma v Československu.

Jedním z těch klíčových faktorů je fenomén, který nazývám termínem „broučkismus“ neboli typicky česká národní nemoc, na kterou se podle mého ale často zapomíná.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.

Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Článek obsahuje štítky

historie , komunisté , USA , Valenta , Československo , Únor 1948

autor: Jonáš Kříž

Myslíte, že vystoupením z EU bychom se vyvázali z její politiky?

Nedošlo by jen k tomu, že by se rozhodovalo o nás bez nás, protože jsme třeba závislí na exportu a vůbec jsme s ostatními zeměmi dost provázáni, už jen třeba tím, když tam cestujeme? Pustí nás tam pak třeba s auty na spalovacími motory, když budou zakázané? Není pro nás setrvání v EU jedinou šancí, ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: