Konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem se dále vyostřuje a některé evropské státy – například Francie a Velká Británie – už otevřeně hovořily o možnosti vojenské obranné akce. Jak z pozice členky Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost hodnotíte tento vývoj? Nehrozí, že se Evropa stane přímou součástí konfliktu se všemi bezpečnostními důsledky i pro Českou republiku?

Každý takový konflikt přináší obavy. Proto hned v prvních dnech zasedala Bezpečnostní rada státu, která vyhodnocovala případná rizika a doporučovala kroky, které má vláda učinit. Naše bezpečnostní složky situaci neustále vyhodnocují, koordinují se navzájem a jsem přesvědčena, že jejich připravenost je na vysoké úrovni. Musíme být maximálně obezřetní, platí, že ochrana našich občanů a národních zájmů je naší hlavní prioritou.

Někteří experti upozorňují, že pokud by došlo k destabilizaci Íránu nebo dokonce k pádu režimu a následné občanské válce, může Evropu zasáhnout další migrační vlna – tentokrát ze země s více než osmdesáti miliony obyvatel. Bere česká bezpečnostní politika tento scénář vážně? A je podle vás Evropa po zkušenostech z roku 2015 skutečně připravena?

Jistě, tento scénář bereme velmi vážně. V hnutí ANO dlouhodobě varujeme před tím, že Evropa se z krize v roce 2015 dostatečně nepoučila. Namísto nefunkčních migračních paktů a kvót musíme trvat na důsledné ochraně vnější hranice. Bohužel se ale obávám, že pokud by došlo k destabilizaci tak velké země, jako je Írán, Evropa na to zcela připravena není.

Vedle migrace se objevují i varování před možnou radikalizací a nárůstem individuálního terorismu v Evropě, pokud by se konflikt dále vyhrotil. Sdílíte obavu, že by eskalace na Blízkém východě mohla zvýšit bezpečnostní rizika i pro Českou republiku? A jak hodnotíte připravenost našich bezpečnostních složek?

Tuto obavu samozřejmě sdílím. Vidíme, co se děje v západoevropských metropolích, a v žádném případě nesmíme dopustit, aby se podobná situace přenesla k nám. Naše bezpečnostní složky sice odvádějí skvělou práci, ale i ony potřebují pomoc nás politiků. Předchozí vláda jim házela klacky pod nohy, například podceňováním rizik spojených s nekontrolovanou migrací. To se za té naší opakovat určitě nebude.

V souvislosti s těmito hrozbami se stále častěji mluví o potřebě posilovat obranu a navyšovat výdaje na zbrojení. Koalice a opozice se však v pohledu na tempo i rozsah těchto kroků liší. K otázce obrany promluvil také prezident ve svém projevu před Poslaneckou sněmovnou, kde zdůraznil, že „posilování obrany není přípravou na válku“ a že výdaje na obranu by neměly stagnovat. Jak jeho vystoupení vnímáte?

Posilování obrany je určitě velmi důležité, na tom máme shodu všichni. Ale když připomínáte pana prezidenta, připomněla bych jeho výrok pro Českou televizi: „Já mám trochu vnitřní problém s tím, abychom posuzovali obranyschopnost podle procenta výdajů na obranu ve vztahu k HDP. Ono to totiž nemá žádnou velkou vypovídací hodnotu. Vypovídací hodnotou je to, jak schopnou armádu a odolnou společnost budeme mít.“ S tím souhlasím. Dlouhodobě tvrdím, že armáda nesmí být černou dírou na peníze, kde se nakupuje jen proto, aby se splnila tabulková čísla. Potřebujeme armádu moderní, efektivní a hlavně takovou, která odpovídá našim reálným potřebám a možnostem, nikoliv jen marketingovým proklamacím.

Předchozí vláda Petra Fialy deklarovala připravenost navyšovat výdaje na obranu výrazně nad dvouprocentní hranici HDP, zatímco současná vláda drží strop kolem dvou procent. Kde podle vás leží správné nastavení obranných výdajů pro Českou republiku v této době?