Konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem se dále vyostřuje a některé evropské státy – například Francie a Velká Británie – už otevřeně hovořily o možnosti vojenské obranné akce. Jak z pozice členky Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost hodnotíte tento vývoj? Nehrozí, že se Evropa stane přímou součástí konfliktu se všemi bezpečnostními důsledky i pro Českou republiku?
Každý takový konflikt přináší obavy. Proto hned v prvních dnech zasedala Bezpečnostní rada státu, která vyhodnocovala případná rizika a doporučovala kroky, které má vláda učinit. Naše bezpečnostní složky situaci neustále vyhodnocují, koordinují se navzájem a jsem přesvědčena, že jejich připravenost je na vysoké úrovni. Musíme být maximálně obezřetní, platí, že ochrana našich občanů a národních zájmů je naší hlavní prioritou.
Někteří experti upozorňují, že pokud by došlo k destabilizaci Íránu nebo dokonce k pádu režimu a následné občanské válce, může Evropu zasáhnout další migrační vlna – tentokrát ze země s více než osmdesáti miliony obyvatel. Bere česká bezpečnostní politika tento scénář vážně? A je podle vás Evropa po zkušenostech z roku 2015 skutečně připravena?
Jistě, tento scénář bereme velmi vážně. V hnutí ANO dlouhodobě varujeme před tím, že Evropa se z krize v roce 2015 dostatečně nepoučila. Namísto nefunkčních migračních paktů a kvót musíme trvat na důsledné ochraně vnější hranice. Bohužel se ale obávám, že pokud by došlo k destabilizaci tak velké země, jako je Írán, Evropa na to zcela připravena není.
Vedle migrace se objevují i varování před možnou radikalizací a nárůstem individuálního terorismu v Evropě, pokud by se konflikt dále vyhrotil. Sdílíte obavu, že by eskalace na Blízkém východě mohla zvýšit bezpečnostní rizika i pro Českou republiku? A jak hodnotíte připravenost našich bezpečnostních složek?
Tuto obavu samozřejmě sdílím. Vidíme, co se děje v západoevropských metropolích, a v žádném případě nesmíme dopustit, aby se podobná situace přenesla k nám. Naše bezpečnostní složky sice odvádějí skvělou práci, ale i ony potřebují pomoc nás politiků. Předchozí vláda jim házela klacky pod nohy, například podceňováním rizik spojených s nekontrolovanou migrací. To se za té naší opakovat určitě nebude.
V souvislosti s těmito hrozbami se stále častěji mluví o potřebě posilovat obranu a navyšovat výdaje na zbrojení. Koalice a opozice se však v pohledu na tempo i rozsah těchto kroků liší. K otázce obrany promluvil také prezident ve svém projevu před Poslaneckou sněmovnou, kde zdůraznil, že „posilování obrany není přípravou na válku“ a že výdaje na obranu by neměly stagnovat. Jak jeho vystoupení vnímáte?
Předchozí vláda Petra Fialy deklarovala připravenost navyšovat výdaje na obranu výrazně nad dvouprocentní hranici HDP, zatímco současná vláda drží strop kolem dvou procent. Kde podle vás leží správné nastavení obranných výdajů pro Českou republiku v této době?
Investujme do obrany, ale s rozumem. Nemůžeme se vyčerpat z nákupů techniky, kterou budeme mít k dispozici za deset let, zatímco nám chybí základní vybavení pro vojáky a modernizace pozemních sil teď hned. Transparentnost a hospodárnost při nákupech musí být absolutní prioritou, protože jde o peníze našich daňových poplatníků.
Prezidentův projev zároveň připomněl, že vztahy mezi Hradem a vládou jsou v posledních měsících napjaté – od sporu o jmenování ministra Turka až po zveřejnění SMS mezi ministrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem. Právě role Petra Koláře vyvolala výrazné reakce, protože nemá formální funkci ani bezpečnostní prověrku, přesto je viditelnou součástí prezidentova okolí. Jak vy sama jeho působení hodnotíte?
Tady bych opět citovala slova pana prezidenta, a to z jeho výjezdu do Olomouce, kde odpovídal na otázku, proč se rozhodl kandidovat na prezidenta: „Hlavní motivací bylo, že představa, že by celé vedení země bylo v rukou hnutí ANO, mě vedlo k tomu pokusit se o to, aby to tak nebylo. Aby byly jisté protiváhy. Aby nebyla jednobarevná vláda i prezident, to nikdy nic dobrého nepřináší. Je dobré, když ty protiváhy existují.”
Zvláštní, že mluví o protiváze. Nepřijde vám, že se tím rovnou pasuje do role vůdce opozice? Já mám z jeho chování a vystupování v posledních týdnech bohužel přesně takový pocit.
Co se týče pana Koláře, tak je velmi znepokojující, pokud má na hlavu státu zásadní vliv člověk bez oficiální funkce a bezpečnostní prověrky. To není ta nová politická kultura, o které pan prezident v kampani mluvil. Působí to spíše jako návrat k zákulisní politice vlivných poradců.
Konflikt kolem SMS se následně přenesl i do ulic. Spolek Milion chvilek uspořádal demonstrace na podporu prezidenta a proti vládě, zapojily se i veřejně známé osobnosti. Předseda spolku Mikuláš Minář navíc avizoval, že pokud získá milion podpisů pod petici „Stojíme za prezidentem“, může svolat další velkou demonstraci na Letné. Jak tento vývoj čtete? Co podle vás vypovídá o současné atmosféře ve společnosti?
Kdybych viděla, že Milion chvilek měří všem stejně, tak bych řekla OK, je to jejich názor, na protesty mají samozřejmě právo. Jenže Mikuláš Minář v roce 2019 roztrhal ústavu, protože ji prezident Miloš Zeman nedodržoval. A teď, když prezident Pavel odmítá jmenovat ministra navrženého premiérem, je všechno v pořádku.
Je to klasický dvojí metr, vše proti Babišovi. Ale pan Minář už tím nikoho nepřekvapí. On prostě jde proti hnutí ANO a teď k tomu dokonce zneužívá i pana prezidenta, kterého si vodí na svá shromáždění proti vládě.
Mluvíme o válkách, migraci, zbrojení i napětí mezi institucemi. Co by podle vás mělo být dnes skutečnou prioritou české politiky, aby se běžní občané cítili bezpečněji a měli větší jistotu do budoucna?
Aby měli lidé pocit bezpečí v každodenním životě, potřebujeme nejen kvalitně vybavenou a personálně zajištěnou armádu a policii, ale také ekonomickou stabilitu. Stát musí garantovat, že lidé nebudou padat do chudoby kvůli nezvládnutým cenám energií nebo inflaci. Bezpečnost není jen o zbraních, je to i o sociálním smíru a důvěře v to, že vláda se v první řadě umí postarat o své vlastní občany.
Mgr. Jana Mračková Vildumetzová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.









