Co vás přivedlo k tomu, že vznikla iniciativa Vaše svoboda? A co od toho čekáte?

My jako kancelář a někteří naši klienti jsme se stali v prosinci loňského roku terčem velmi nevybíravého útoku pana Randáka a jeho skupiny, potažmo Nadačního fondu proti korupci. To byla tak nepříjemná zkušenost, že došlo k veřejné skandalizaci našeho jména, jména našich klientů a to ze zcela neoprávněných důvodů. My jsme udělali tuto špatnou zkušenost a tak jsme si řekli, že nejen budeme chránit naše dobrá jména a dobrá jména našich klientů, ale že bychom rádi, aby to mělo nějaký trvalejší obsah. Tak jsme iniciovali vznik www.vasesvoboda.cz, která primárně má za cíl bojovat proti tomu, co napadlo nás, čili proti nelegálnímu fízlování, proti mediální manipulaci, proti veřejné skandalizaci na objednávku a za peníze. Vzhledem k tomu, že jsme samozřejmě zjistili, že v tomto směru v České republice už dlouhá léta velmi aktivně působí skupina pana Randáka, tak se primárně naše iniciativa věnuje jí, ale není to zaměřeno proti panu Randákovi, i když hlavním tématem je on.

Jak si vysvětlujete, že tu vznikl útok přímo na vás, to přece musí mít nějaký důvod?

My jsme byli lákavým cílem v tom, že pan Randák a jeho skupina dlouhodobě šla po panu Dvořákovi, a to z osobních důvodů, protože blízká přítelkyně pana Randáka paní Krešlová je bývalá manželka pana Dvořáka a oni byli v dlouhodobém osobním sporu o dítě a o majetek. Pan Randák se o pana Dvořáka dlouho zajímal, když byl ve funkci v Dopravním podniku. My jako advokátní kancelář jsme v některých případech v Dopravním podniku působili a jako advokátní kancelář máme z Randákova pohledu také spoustu zajímavých klientů, tím jsme se ocitli ve středobodu těch jeho ataků.

A máme si to vysvětlovat tak, že existuje jakási v uvozovkách soukromá policie pana Randáka?

Přesně takhle to je. Tím, že jsme založili tu iniciativu, a tím, že jsme zvedli toto téma, řekli jsme, že tady existuje pan Randák a jeho skupina a my se ho nebojíme a jsme připraveni všem ukázat, co se to tady děje v zákulisí toho sporu o jízdenky a o další věci. Tak jsme došli k informacím, že dnes už můžeme veřejně tvrdit, že pan Randák disponuje něčím na způsob soukromé policie - takové soukromé rozvědky. On má několik lidí, kteří v terénu získávají informace ve formě odposlechů a nejrůznějších průniků do soukromí, ať jsou to listiny nebo počítačová data, a potom má řadu aktivních kontaktů v bezpečnostních složkách, ať už je to policie nebo bezpečnostní služby, od kterých získává informace, s nimiž dál pracuje a dál je interpretuje a využívá je ke skandalizaci vybraných lidí.

Máte povědomost, jak to v praxi vypadá? Co je to vlastně průnik do soukromí?

To znamená například nabourání vaší emailové schránky nebo použití odposlechového systému zvaného Agáta, což je dodávka, která přijede před váš dům, napojí se na nejbližší tzv. BTSko, to znamená vysílací signál mobilního telefonu, a stáhne všechny aktivní hovory z vašeho domu do nahrávacího přístroje. Pak jsou tu samozřejmě sledování, to je věc, o kterou se zajímají velmi rozsáhlým způsobem. Výpisy z bankovních účtů, to je rovněž běžná praxe.

Přece není jednoduché někoho sledovat?

Není to jednoduché a taky to není levné. Koneckonců, když si prohlédnete rozhovory, které udělal pan Randák za posledních několik let, on se několikrát chlubil zejména své dvorní novinářce paní  Slonkové, jak to sledování a monitorování probíhá, kolik to stojí. Takže my jsme se samozřejmě začali zajímat, kdo to všechno platí, protože historka pana Randáka o tom, že on jako nepracující důchodce pobírá generálskou rentu, která je v řádech desítek tisíc korun, a že je to vlastně všechno... A že on jen sbírá informace, které mu nějací lidé přinášejí... Samozřejmě takováto soukromá rozvědka stojí spoustu peněz a to by nešlo bez toho, aby nějaké velkopodnikatelské skupiny ten provoz té rozvědky financovaly.

Proč by to dělaly?

Protože tím mohou přijít k velmi zajímavým informacím o konkurentech. To jsou tři skupiny. V zásadě jde o tři typy zadání. On pracuje na osobní zadání, to je paní Krešlová, pak na, řekněme, obchodní zadání, to bylo typické v kauze Sazka, kdy Randákovi lidé dlouhodobě „pracovali“ na rodině pana Hušáka a s těmi informacemi pak nějak naložili – to znamená, že na základě informací, k nimž byste se jinak nedostal, přimějete svého obchodního konkurenta, aby se choval jiným způsobem, než by se choval normálně.  No a potom je to zadání politické, což se zaměříte na lidi, kteří jsou spojováni s některou politickou stranou, u pana Randáka je to typicky Občanská demokratická strana, kterou on nemůže vystát od té doby, co byl vyhozen z rozvědky. Je to pořád stejný scénář. Získáte nebo vyrobíte nějaké informace o někom a ty informace pak za pomoci spřátelených novinářů, případně teď za pomoci instituce, která se jmenuje Nadační fond proti korupci, servírujete veřejnosti tak, aby vypadaly skandálně. On sám v jednom rozhovoru řekl, že není vůbec těžké přesvědčit veřejnost o tom, že je někdo zločinec, že stačí v podstatě mít nějaké peníze a pár spřátelených novinářů. Myslím, že v postatě přesně vystihl podstatu svého podnikání.

Myslíte si tedy, že je dobře, že existuje Fond proti korupci, nebo je to špatně?

Já si principielně myslím, že vznik protikorupčních iniciativ je v pořádku. V téhle zemi je spousta věcí, které je třeba v této oblasti zlepšit. Hlavně se má ale zlepšit činnost a účinnost státních institucí, to znamená orgánů, které se mají bojem proti kurupci zabývat. Proti vzniku soukromých protikorupčních iniciativ nic nemám, nicméně myslím si, že specielně v případě Nadačního fondu proti korupci je tu něco, co se zvrtlo asi zpočátku z dobrého úmyslu v něco, co má tragický a částečně i komický charakter. Ti lidé, co tam sedí, vlastně vůbec neví, co jim tam ten pan Randák nosí. Sedí pak na tiskové konferenci, nechávají ho přednášet a finálně, když se podíváte na jejich reakce za poslední dva tři dny, posunují se směrem k nějaké politické agitce. Hodnotí, jestli pan doktor Rampula se má, anebo nemá vracet... Zdá se mi, že nesprávným způsobem vykročili k veřejnému výkonu spravedlnosti. Boj proti korupci, shromažďování důkazů a jejich odevzdávání státním orgánům, to je naprosto v pořádku. To je chvályhodný cíl, který je třeba podporovat. Ale veřejná skandalizace lidí a veřejné konání spravedlnosti podle jejich hodnotových měřítek, to si myslím, že je nebezpečné. To je jako kdyby začali s puškami chodit po ulicích, protože mají pocit, že policie nedobře dělá svou práci.

Vy jste především právník, jak je to z právního hlediska? Nadační fond proti korupci - je to věc povolená, zakázaná, má to fungovat, nemá to fungovat?

Nadační fond proti korupci je z právního hlediska nevládní instituce, která má zlepšit povědomí o korupci a přispět k boji proti korupci, to je principielně v pořádku, i z právního hlediska. Co není v pořádku i z právního hlediska, je to, že tento konkrétní případ, to znamená Nadační fond proti korupci, se podle našeho názoru za poslední období významným způsobem zpronevěřuje tomu, co má ve statutu. Oni byli založeni a vznikli za účelem, že mají přispět ke zvyšování povědomí o etických hodnotách ve společnosti a boji proti korupci. Ale stalo se, že se stali hlásnou troubou soukromé rozvědky pana Randáka a že kontinuálně veřejně poškozují lidi, co mají za protivníky. V Týdnu to bylo popsáno jako válka dvou gangů, nebo něco takového. Přijde mi, že se ti lidi nechali neuvěřitelným způsobem zdiskreditovat a my budeme jako právní kancelář iniciovat řízení městského soudu v Praze. Rádi bychom, aby městský soud Nadační fond zrušil, protože se zpronevěřuje tomu, za jakým účelem byl zřízen.

Vy jste v lednu podali několik trestních oznámení. A to byla trestní oznámení na pana Janečka, nebo na Nadační fond?

Trestní oznámení z ledna jsou trestní oznámení na pana Janečka a na lidi, s nimiž podniká. To se vůbec netýká boje proti korupci. To se týká toho, že máme vážně podezření, že pan Janeček se dopustil velkých daňových úniků v České republice přes ty svoje slavné Mauricijské fondy, které mají místo vedení v ČR, nikoli na Mauriciu. A také proto, že jeho česká společnost podle našeho názoru uměle manipuluje se svými hospodářskými výsledky směrem dolů a tím pádem zdaňuje v České republice méně, než by měla. To nemá nic společného s bojem proti korupci.

A jak jste ty informace o Janečkovi získali? Máte nějakého svého Randáka?

Ne ne, my nemáme svého Randáka. My jsme pracovali jenom s dokumenty, které jsou veřejně dostupné. My jsme pracovali jenom s tvrzením pana Janečka, jenom s čísly, které pan Janeček vypublikoval, a jenom s veřejnými zdroji. Naši kolegové navštívili Mauricius a fyzicky si prohlédli ty neexistující fondy. To znamená, že se přesvědčili, že tam nejsou žádní zaměstnanci, prostě nic.

To nám vysvětlete. Co znamená, že si fyzicky prohlédli ty neexistující fondy? Můžete to nějak přiblížit?

Zahraniční struktury můžou být dvojího typu. Jsou struktury investičních fondů, které jsou registrovány v daňových rájích, které jsou naprosto v pořádku, a to v situaci, kdy v daňovém ráji, v tomto případě na Mauriciu, skutečně existuje místo vedení toho příslušného fondu nebo příslušné společnosti, to znamená firma plná lidí... A hlavně tam musí být lidé, kteří rozhodují o podnikání té firmy, to se běžně děje. Dnes jsou v provozu běžně offshoreové banky, banky, které jsou registrovány v daňových rájích, ale fyzicky tam existují, jsou tam kompletní banky, jako když jdete na pobočku Komerční banky. Tento systém využívají investiční skupiny na celém světě, takže to neznamená, že když má někdo zřízen fond nebo nějakou jinou společnost mimo Evropu, že to je nějaký problém.

Co jste tam viděli?

My jsme tam viděli tu druhou variantu. Vytvoříte si firemní strukturu, která na papíře vypadá funkční, jako něco, co je rozptýleno po celém světě a pracují tam lidé. A ve skutečnosti jsou to prázdné schránky, které jsou všechny řízené z České republiky. Tam když přijedete, tak tam je velký dům, kde jsou registrovány stovky společností. Dole na recepci sedí nějaká sekretářka, a když jí řeknete, že chcete mluvit s někým z toho fondu, tak vám řekne, že tam nikdo není, že tam nemají žádné zaměstnance. A pokud chcete někoho z toho fondu zkontaktovat, tak si máte zavolat do České republiky.

A ptali jste se „Znáte pana Janečka?“

My jsme se neptali přímo na pana Janečka, ale zejména na ty lidi, kteří jsou registrovaní jako ředitelé oněch fondů. Pokaždé nás odkazovali na zaměstnance RSJ, že máme zavolat do České republiky.

A z čeho je takový zakladatel protikorupčního fondu v očích advokátů, nechci přímo říci obviněný? Co mohl spáchat?

To má dvě roviny. V první řadě si myslíme, že tenhle člověk je zcela nelegitimní v tom, aby v České republice vedl nějaký protikorupční projekt.

Co provedl?

Podle našeho názoru měl v Česku přiznat ke zdanění stovky milionů korun. Vydělal je svojí činností z České republiky. Podle nás pan Janeček se svými společníky připravil český stát řádově o stovky milionů korun na daních.  Nám nepřipadá správné, aby takový člověk vyzýval k boji proti korupci. Protože elementárním předpokladem boje proti korupci je silný stát. A silný stát bez placení daní prostě není možný.

Podle vás advokátů Janeček, který založil protikorupční fond, ošidil stát o spoustu peněz na daních. Na kolik to odhadujete?

Na stovky milionů korun. My jsme vycházeli z toho, co říkal on, kolik ty firmy vydělávají. Nejdříve mluvil o miliardě ročně, pak to svoje tvrzení hodně zmírnil, takže i kdybychom byli hodně střízliví, jsou to stovky milionů. To je daňový únik ve velkém rozsahu. Protože to jediné, co on v Česku daní, je zisk mateřské firmy RSJ, která díky tomu, že manipuluje se svoji odměnou směrem dolů, tak daní třeba 14 milionů ročně.

Mně přijde neuvěřitelné, že spor na jedné straně Randáka a Janečka a na druhé straně vaší kanceláře... Ten spor má podobu, řekněme, manželského trojúhelníku. Pojďme vysvětlit. Je tady ředitel Dvořák, bývalý ředitel TV Prima a posléze Dopravního podniku, a vy jste mluvil o jakési dámě, což měla být jeho žena, paní Krešlová. Věříte tomu, že to je ta rozbuška?

Ano, já totiž ten příběh znám několik let zpětně. Nemluvil bych přímo o manželském trojúhelníku, protože paní Krešlová se s panem Dvořákem rozvedli už před mnoha lety. Problém nebyl v partnerských vztazích, problém byl v dělbě majetku a péči o syna, a protože pan Randák má léta velmi blízké vztahy s paní Krešlovou, tak se samozřejmě osobně zajímal o pana Dvořáka, o jeho majetek i jeho rodinu. Rozhodně jsou pan Randák s paní Krešlovou obchodními partnery, on má kancelář v jejím domě, ona ho dlouho finančně podporovala.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.