Andrej Babiš letos musel reagovat na zprávy auditorů Evropské komise, táhne se kauza Čapí hnízdo, trestní stíhání proti němu bylo zastaveno, pak obnoveno, lidé proti němu demonstrují, v létě se debatovalo o odchodu ČSSD z vlády... Jak byste zhodnotila jeho působení v křesle premiéra v uplynulém roce? Obstál vůči veřejnosti? Měl by udělat něco směrem k opozici nebo směrem ke spolku Milion chvilek?
Andrej Babiš podle mne neprožívá dobré období, přesně jste to popsala, ale povšimněte si jedné věci, umí to perfektně ustát. Je to silná osobnost, a to jeho soupeři stále podceňují. Útočí na něho, a on se směje. Když porovnám, za jakých okolností vpadla razie na Úřad vlády v době Petra Nečase... Proč skončil Topolánek...
Premiér, jak není s někým už jedna nota, se ho zbaví, těch jmen už je několik, a přechází se to bez povšimnutí. Taky, když neví kudy kam, zvolí humor, a když moc dobře ví proč, tvrdě zaútočí. Je těžký soupeř a myslím si, že když by s ním měli jiní chodit do politických debat, nespali by. Proto by si opravdu měli všichni uvědomit, že ho porazí jen podobně silná osobnost.
Kdyby teď vyhověl tlaku ulice a odstoupil, vyhraje volby znovu, a aby neměl ještě jako mučedník, protože do této role se staví, víc procent. Takže požadavek na odstoupení premiéra je sice logický, ale neřeší vůbec nic. Aktuálně mu spíš pomáhá, jak čtete sítě.
ANO má stále stabilní podporu, současná vládní sestava by dle průzkumů měla stále ve Sněmovně nadpoloviční většinu. Apely na „ohrožení demokracie“ a zneužívání státu Babišem nefungují. Jaký předpokládáte vývoj v příštím roce?
Jak obstáli ostatní? Překvapila vás některá z politických stran nebo hnutí? Projevilo se něco, co jste nepředpokládala?
Žádná ze stran mne (bohužel!) nijak nepřekvapila. Spíše mě sem tam potěšili konkrétní politikové, například v Senátu. I řadu poslanců znám, co dobře dělají svou práci.
Skvělá byla iniciativa STANu, který zajistil před dvěma lety jednu malou, ale důležitou novelu zákona o obcích v tom smyslu, že obce nemusí vždy koukat na peníze, ale mohou přihlížet k jinému důležitému zájmu, a Senát to uhájil. Věc revoluční a skvělá.
Senátoři napříč stranami v čele s iniciátorem Ivo Valentou podpořili ústavní stížnost proti zákonu o střetu zájmů, který považuji v novelizovaném znění za nehorázný.
Vyčkávám, co Trikolóra. Pozitivně vnímám její pracovitost, s jakou se rozjeli po celé republice, a pak to, že nepřehlédla program pro samosprávu. Požádala mne, zda bych jí nějaké body nepřipravila. Proč ne.
Znám taky skvělé starosty ze všech stran a hnutí – od KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, Nezávislé… až po ANO. V samosprávě je to totiž o lidech. A vím, že mnozí jsou z těch „svých“ nahoře někdy nešťastní. Ostatně, ne nadarmo většina kandidátek v obcích je nestranických.
Pohybuji se tedy ve veřejném životě jako nezávislý člověk, a to je osvobozující. Hluboce se mne proto dotýká, když někdo prohlašuje, že za někoho kopu – jen za zdravý rozum a nadhled.
Konec roku zásadně poznamenal masakr v ostravské nemocnici. Někdejší ředitel Vojenského zpravodajství generál Andor Šándor za tím vidí stoupající míru „nenávisti, hrubosti, netolerance, sprostoty a agrese mezi občany“. Cítíte něco podobného kolem sebe?
Jak reagovat na střelbu v nemocnici v Ostravě?Anketa
Pohybuji se v prostředí, kde platí pravidla a určitá kultivovanost, umím bojovat tam, kde platí argumenty a logika a chytrost – dejme tomu. Ale tam, kde neplatí ani pravidla, ani slušnost, ani úcta k ženě, tam bych nevěděla, co dělat s tím, co umím, protože by mi to bylo k ničemu – to by bylo zase k čemu třeba až v tom Senátu, kde bych mohla samosprávě hodně pomoci, protože samospráva je můj životní srdeční program. Ale cesta tam je přes tu unfair žumpu... to by mi bylo mě samotné líto (úsměv). Každý jsme totiž zranitelný. A tak jsem si řekla, že než kandidovat, budu si raději háčkovat a sázet kytky.
Jak vidíte, trochu ubíhám od tématu střelby... Záměrně, je to hrozná tragédie. Brečela jsem u zprávy, která popisovala, jak otec bránil vlastním tělem svou dvanáctiletou dceru, a stálo ho to život, a nemohla jsem ty slzy zastavit... Podle mne to skončí tak, že do všech prostor tohoto typu budou rámy. Bohužel. Jako u soudu. Tam taky museli napřed zastřelit soudkyni, aby se k tomu přistoupilo. Víte, ono je skutečně divné, že jakýkoli cizí člověk se dostane v pohodě třeba do nemocničních prostor, kde jsou lidé v ryze soukromých situacích. Stále bráníme formou GDPR data, ale na pokoj do nemocnice, kde jste v noční košili, tedy v intimní podobě, vejde kdekdo. Sféra ochrany lidí by se měla přehodnotit.
Psali jsme:
Letošní rok byl pro některé rokem boje aktivistky Grety Thunbergové proti globálnímu oteplování. Časopis Time ji označil za osobnost roku. Čím je Thunbergová pro vás? A pokud ne Greta, kdo by si zasloužil titul osobnost roku?
Greta Thunbergová je oběť, rodiče a lidé okolo pachatelé. Té dívky je mi líto, protože ambiciózní dospělí jí ničí život. Ocenění tak posvěcuje týrání v přímém přenosu. Odsuzuji to, nesouhlasím s tím, považuji to za absurdní divadlo, které bude mít pro ni samotnou tragické následky.
Osobnost roku? Oh, těžká otázka. Odpovím proto symbolicky – každá máma, která v této nesnadné době vychovává děti, k tomu pracuje a ještě stíhá řadu jiných věcí. Stačí je hodit do losovacího bubnu, a vytáhnout. Každá z nich by si to ocenění zasloužila.
Gretiny cíle do značné míry adoptovala nová Evropská komise. Máte z toho radost? Nebo vás to děsí? Budeme méně spotřebovávat, méně létat, méně jíst maso, tlačit na konec uhelných elektráren? Jak se s touto vlnou politické aktivity vypořádat?
Chcete to opravdu upřímně? Tyto lidi poslat na psychiatrii. A do sálu s danými tématy posadit vědce, kteří vědí, o čem mluví, vnímají vývoj doby i to, že i člověk je součástí přírody. Ale pozor, ve všech světadílech.
Evropa blbne, a svět na to kašle. Chceme být papežštější než papež, a ty trapné přejezdy lodí do Ameriky, probůh, to tak mají plout všichni? Podle mne jde o těžký byznys a politiku. Všechno se musí dělat s rozumem. Jak jsem uvedla v jednom z blogů, Západu schází zkušenosti Východu. Proto v klidu směřuje k diktatuře, jen jiné barvy.
Naštěstí my máme zatím rozum. Protože máme tu totalitu za sebou.
Chápete tu část mládeže, která pociťuje „klimatickou tíseň“ a obává se, že ji nečeká žádná budoucnost? Také vyčítá starším, že oni jsou za to zodpovědní…
Protože jim někdo blbne hlavy. Když jsem se ptala dvou tří mladých, co je to, ta tíseň, neuměli odpovědět. Zde se hraje s naivitou mládí, a ta hra je sakra nebezpečná. Obdobně jako kdysi mladí soudruzi udávali své rodiče, ani to nebylo z jejich hlavy. Nikdo mi nenamluví, že jakékoli mládě je moudřejší než dospělý jedinec. Taky jsem byla mládě, a taky jsem byla naivní. Takže o tom něco vím.
V obecnější rovině platí, že starší generace stále více podporuje premiéra Babiše či prezidenta Zemana, zatímco mladí Piráty či liberální strany. V Británii starší lidé hlasovali pro brexit a bylo jim spíláno. U nás starší odmítají euro či EU jako celek a jsou označováni za neinformované. O čem rozdíly svědčí? Jde jen o formu obvyklého mezigeneračního sporu, nebo je v tom něco víc?
Není to o generacích. Je to o zkušenosti a naivitě. Jistěže starší mohou mít jiné názory než mladí lidé, ale co mi schází, je vzájemné naslouchání. Mladí ohrnují nos nad tím, že starší se obávají změn, my starší, ano, už se tam zařadím, kroutíme hlavou nad neuvěřitelnou naivitou výroků například Pirátů.
Mně to vyznívá často tak, že ti starší jsou ti hloupí, a mladí že jsou ti progresivní, chytří. Nesmysl. Patří se říct, že jak mezi staršími, tak mezi mladými jsou lidé chytří a lidé hloupější. Jde o to, aby v obou skupinách ti chytří uměli ovlivnit, v dobrém, ty druhé. A tvrdím, že životní zkušenost nic nenahradí.
A jde samozřejmě i o víc, mladí nezažili totalitu, a tak jim řeči o vyvlastňování apod. mohou připadat zajímavé. A jestli tomu tak je, musíme je tvrdě posadit na zem. Pokud nechceme další pokusy s nějakým novým socialismem s lidskou tváří.
Vítězství konzervativců ve sněmovních volbách definitivně rozseklo diskuse o brexitu. Zachraňuje bůh královnu? Nebo se Britové nechali oklamat populistou? Je právě rozhodování Britů a osobnost Borise Johnsona dokladem toho, že obecně hrozí rozklad demokracie? Nebo má Británie dobrý důvod jít svou cestou a tato volba je projevem zdravé demokracie?
Probůh, proč charakterizovat výsledek demokratických voleb tak, že hrozí rozklad demokracie? Britové volili a zvolili. Tečka. A je třeba to respektovat. To, že ty volby nedopadly tak, jak se někdo modlil, je jeho problém. Já považuji výsledek voleb v Británii za skvělý pro Brity i pro EU. Buď se díky tomu vzpamatuje, nebo jí utečou za chvíli další. Tato EU totiž není moje Evropská unie. Aby plnila to, proč byla založena, se musí sakra změnit.
Jaké je vaše přání do nového roku pro ty, kdo budou číst tento rozhovor?
Přeji sobě a všem hlavně zdraví a osobní štěstí. Pak budeme zvládat i občasné úlety politiků, a tak vůbec všechno.
České republice bych přála dostatek sebevědomí k tomu, aby nepoklonkovala ani Východu, ani Západu. Aby si jako malá středoevropská země zachovala úctu sama k sobě. A v jejím čele aby byli vždy lidé, kterých bychom si mohli vážit, na které bychom mohli být hrdi, a kteří by na prvním místě vždy hájili naše zájmy.
Nehrajme si na arbitra celosvětové politiky. Od toho jsou tu jiní hráči, kteří na nás nikdy nebudou brát ohled, půjde-li o ně samotné. Chraňme si proto svou malou českou kotlinu, své tradice, své hodnoty. Máme jich dost.
A pokud budeme součástí EU, tak trvejme na tom, že ta EU nám nebude diktovat, co si máme myslet, a nutit nám nesmysly typu „rodič jedna“ a „rodič dva“. Máme právo na mámu a tátu. Asi tak.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Daniela Černá
