Agent Zifčák v Kapitolu. Drancování světa. Exdiplomat „vítá“ Joea Bidena

20.01.2021 11:12

ROZHOVOR V USA dnes vystřídá prezidenta Donalda Trumpa Joe Biden. Co změny ve vládě supervelmoci přinesou světu? Místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza očekává návrat k „obamovské“ zahraniční politice, kterou popsal jako „vývoz demokracie s bajonety na zádech“. V samotných USA lze očekávat zásadní změny v podobě razantního nástupu režimu liberálního socialismu, především pod diktátem viceprezidentky Kamaly Harrisové.

Agent Zifčák v Kapitolu. Drancování světa. Exdiplomat „vítá“ Joea Bidena
Foto: SPD
Popisek: Jiří Kobza, poslanec za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Ve sněmovně je místopředsedou dvou výborů: pro evropské záležitosti a zahraničního. Člen stálé komise pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace.
reklama

Ve středu vystřídá v USA prezidenta Trumpa prezident Biden. Co od této změny může očekávat svět?

Zásadní změnu politiky, jak zahraniční, tak i vnitřní, od Trumpova proamerického vlastenectví k liberálnímu socialismu (ani ne tak Bidena jako Harrisové). Předpokládám, že tato změna bude postupovat dvoustupňově, protože nevěřím, že Biden dokončí celý mandát a nejspíš někde v polovině to za něj převezme (ať již veřejně či neveřejně) viceprezidentka Harrisová. Zvýší se tlak na ekologii, sníží se napětí vyvolané obchodní válkou s Čínou a s EU. Po zkušenostech s Obamovou administrativou se navíc obávám dalších válečných konfliktů, které mohou USA iniciovat po světě. Je otázkou, jak dopadne snižování americké vojenské přítomnosti v Afghánistánu, případně dalších bojištích.

Lze tedy očekávat krátkodobé i dlouhodobé změny docela zásadního charakteru. Svět může jistě očekávat změny v americké zahraniční politice ve smyslu návratu k mezinárodnímu aktivismu USA (vměšování do záležitostí vybraných států, vývoz demokracie a barevných revolucí). Je pravděpodobný návrat USA k multilaterálním mezinárodním dohodám typu Pařížské klimatické smlouvy či iránské jaderné dohody (JCPOA). Určité změny lze očekávat v blízkovýchodní politice USA směrem k větší vstřícnosti k požadavkům palestinské autonomie.

Zásadnější bude proměna v rovině ideové, ideologické, hodnotové. A to jak směrem dovnitř USA, tak i směrem ven, protože postavení velmoci dodává i vnitřní politice jakýsi mezinárodní punc ve smyslu jejího vlivu na okolní svět, resp. výzvy k napodobování amerického vzoru. Zde nejspíš půjde o negativní změnu, od standardní volební demokracie a vlády většiny s respektem k ústavním právu politických menšin a občanským právům jednotlivců, k autoritářství a násilnému prosazování privilegií často umělých menšin a k rozbití tradičních společenských a rodinných struktur.

Předání moci probíhá za bezprecedentních bezpečnostních opatření, Washington je prakticky uzavřený, plný vojáků a tanků. Vše s odkazem na vtrhnutí davu do Kapitolu 6. ledna a obavy z jeho opakování. Nemáte obavy, že to povede k dalšímu omezení svobody amerických občanů, podobně jako bezpečnostní „Patriotický zákon“ po 11. září, původně oficiálně dočasný, dnes platný již 20 let?

Přemýšlím, kolik vojáků by asi bylo ve Washingtonu na ulicích, kdyby probíhala regulérní občanská válka? Dochází k propouštění účastníků protrumpovského shromáždění ze zaměstnání, v médiích nebylo nic o tom, jak probíhá vyšetřování úmrtí Ashli Babbittové a jaká byla vlastně úloha aktivistů, kteří dav přivedli na ono kritické místo a několikrát si změnili zevnějšek. Za zmínku stojí také jejich okamžité skandování: „Je mrtvá, je mrtvá,“ dříve, než zjistili, jak na tom postřelená mladá žena vlastně je. Hodně mi to připomíná náš 17. 11. 1989, kdy agent STB/student Zifčák/Šmíd přivedl studenty z Albertova na Národní třídu, aby tam „byl zabit“. Podle videí z Kapitolu, která jsem viděl, to vypadá, že v Kapitolu bylo takových Zifčáků přinejmenším několik.

Vaše otázka je tedy zcela na místě, protože jedno z velmi pravděpodobných vysvětlení je to, že celá akce byla také provokace, která má sloužit k potlačení vnitřních svobod a názorových proudů a posloužit jako záminka k zásahu proti Trumpovým příznivcům (false flag action).

Za zmínku stojí, že podmínky voleb v USA a například právě proběhlé volby v Ugandě se od sebe moc neliší. V Americe byl podobný precedens, když se moci v Chile chopil gen. Pinochet.

Další vývoj občanských a politických práv, ovšem selektivní, pouze vůči určitým skupinám občanů, který ostatně v USA a celém západním světě probíhá již delší dobu, lze očekávat s vysokou pravděpodobností.

V reakci na tyto události následovala velká „čistka“ na sociálních sítích, kdy byly zrušeny účty nejen prezidentu Trumpovi, ale též tisícovkám dalších konzervativců, síť Parler, kam se přesunuli, byla během několika hodin zablokována. Padají slova o cenzuře a o Orwellovi, máte také takový pocit?

Obávám se, že to není pocit. Tlak na omezení slova pod záminkami dezinformací, hate-speech, politické korektnosti atd. probíhá celosvětově. Podívejte se na tažení eurokomisařky Jourové proti svobodě slova na soc. sítích a na internetu. Vypnutí prezidentova projevu v TV, stejně jako zablokování jeho účtů na soc. sítích považuji za do nebe volající aroganci masmédií a majitelů sociálních sítí. Myslím, že zde by měla platit úměra, že soc. sítě, které chtějí podnikat na našem území, mají být tak svobodné, jak jejich sítě pro místní uživatele. Protože když někdo začne cenzurovat svobodu projevu, garantovanou ústavou, mělo by jeho právo podnikat zde být rovněž omezeno. Prostě omezení za omezení, tlak vyvolá protitlak.

Tyto události také ukazují velmi neblahou roli, kterou hrají nadnárodní korporace monopolně ovládající tzv. sociální sítě, v dnešní společnosti. Jsou to otevření nepřátelé svobody a demokracie, kteří jsou s to díky své moci, kterou jim odevzdaly národní vlády, manipulovat veřejným míněním a rozhodovat o výsledcích, nyní už ne zcela svobodných, voleb různě po světě. A alternativa v podstatě není možná. Není snadné odejít na jinou síť nebo si založit vlastní.

Igor Lukeš, historik z Bostonu, se v pořadu 168 hodin vyjádřil, že tito lidé byli v USA „pod kobercem“ a věděli, že do slušné společnosti nesmí. A Trumpovi vyčítá, že těmto lidem dal pocit, že do slušné společnosti patří, a tím zapříčinil události, které skončily útokem na parlament. Co říci na tento výklad společenských změn poslední dekády?

Výsledkem poslední dekády je rozdělení společnosti prakticky v celém světě. Rozevírají se nůžky mezi extrémně bohatými a extrémně chudými lidmi i národy. V rámci boje o klima si likvidujeme energetiku i průmysl a dopravu.

Trump rázně vystoupil proti nelegální migraci, zajistil vznik pracovních míst, která Obamova administrativa dovolila vyvézt mimo USA. Lidi v Americe vidí, že prezident, který se o chudé staral, končí a v nastupující garnituře podle všeho nevidí naději na pokračování podpory chudých lidí.

Lukešovo vyjádření je směsicí jakéhosi nového feudalismu, rozdělováním současné společnosti podle Kalergiho na vyvolené elity a poddané, které na tyto elity musí otročit, ale do tzv. lepší společnosti nepatří. Ideologové nového liberalismu by jim nejraději omezili a odebrali jejich základní lidská práva včetně práva volebního.

Všechny tyto věci podle některých naznačují velkou hrozbu pro svobodu a veřejnou debatu, která se může přenést i do ČR. Vnímáte tuto hrozbu?

Jak jsem řekl výše, tuto hrozbu vnímám jako velice aktuální nejenom pro nás, ale pro celou EU. Vnímám citlivě (zažil jsem nárůst svobody v roce 1968 i její následné omezování, poté po roce 1989 to samé. Nyní, kdy po aférách „me too“, „politické korektnosti“, „hate speach“, Hamáčkovy „předsudečné nenávisti“ a širokopásmové ostrakizaci všech, kdo si dovolí nejásat nad multikulturní pomateností anebo dokonce se vyslovovat proti masové nelegální imigraci nepřizpůsobitelných osob bez identity do EU, rozhodně nemůžeme mluvit o nějaké svobodě myšlení či projevu, toto nebezpečí vnímám daleko aktuálněji. Jen jsem toho názoru, že se nejedná o jev, který se může přenést do ČR, ale o jev, který zde již máme.

Pojďme raději k zahraniční politice. Biden již dříve avizoval, že zruší řadu Trumpových rozhodnutí, týkajících se právě světové politiky. Třeba opět přistoupí ke klimatické Pařížské dohodě nebo povolí vstup do USA lidem z muslimských států.

Jak jsem již psal, předpokládám návrat od proamerické politiky k politice internacionalismu, podpory tzv. svobod podnikání, resp. podpory vybraných velkých nadnárodních korporací (a zde mne straší možnost oživení dohody TTIP), podpory bezuzdného drancování světa. Jak ukazuje vývoj v USA posledních měsíců, zejména váhavá reakce států, vedených demokraty, na řádění aktivistů Black Lives Matter, otázka vnitřní bezpečnosti bude hrát stále větší roli. Zde dovoz muslimských imigrantů pomůže zvýšit sociální napětí a umožní státním orgánům utáhnout právě vnitřní bezpečnost omezením svobod občanů USA. Podpora migrace má také samozřejmě politické důvody, jde o dovoz nových voličů demokratické strany.

Infobox

Bývalý viceprezident Joe Biden

Joe Biden

Joseph Robinette „Joe“ Biden, narozen 20. listopadu 1942. Senátorem za stát Delaware byl poprvé zvolen v roce 1972 ve věku 29 let. Jako předseda zahraničního výboru Senátu podporoval nálety na Jugoslávii stejně jako invazi do Iráku. Funkci vykonával až do roku 2009, kdy se stal viceprezidentem Baracka Obamy. Jako viceprezident se zviditelnil zejména bojem za práva sexuálních menšin, ale rovněž skandály s podnikáním jeho rodiny na Ukrajině v čase, kdy podporoval tamní Majdan. V roce 2020 získal prezidentskou nominaci Demokratické strany a volby pak vyhrál rekordním ziskem 81 283 098 hlasů, o 10 milionů více, než kdokoliv před ním.

Někteří komentátoři říkají, že Bidenova zahraniční politika bude návratem k zahraniční politice za prezidenta Obamy (u kterého byl Biden viceprezidentem). Dá se nějakým způsobem definovat, co je ta „obamovská zahraniční politika“?

To mne právě dost děsí, aby se nejednalo o návrat k politice „vývozu americké demokracie“ do států, které ještě stále mají ropu anebo něco, co zajímá americké korporace a co se dá odvézt. Vývoz demokracie do států, které ji historicky neznají, není možný ani na bajonetech armády. Prostě to nebude fungovat a výsledkem těchto snah jsou rozvrácené státy, občanské války, anarchie, chaos, který postupně přerůstá v totalitu. Zcela plasticky vidíme důsledky této politiky na situaci v Sýrii a Libyi.

Za Donalda Trumpa začala zuřit otevřená obchodní válka mezi USA a Čínou, která je vnímána jako souboj dvou největších supervelmocí o vládu nad světem. Kdesi jsem četl, že válka s Čínou je v podstatě jediným tématem, na kterém se dokážou ve Washingtonu shodnout republikáni i demokraté. Na druhou stranu Biden za Obamy razil poněkud jinou politiku a hovoří se i o jeho osobních zájmech (díky byznysu jeho syna Huntera). Co se tedy dá od Bidena očekávat ve vztahu k Číně?

Celkem jistě předpokládám normalizaci vztahů (přece jenom je Čína jeden z největších věřitelů USA a konflikt není v zájmu ani jedné ze stran). Skoro bych řekl, že urovnání vztahů s Čínou bude věnována větší pozornost než vnitřním sociálním problémům a chudým Američanům. Myslím, že tuto politiku budou řídit americké korporace a ne vláda. Předpokládám, že se prioritní zájmy americké zahraniční ekonomické politiky opět nasměrují do asijsko-pacifické oblasti.

Tradičně horkým místem světové politiky je Blízký a Střední východ. Prezident Trump tam dokázal věci, které se dříve mnohým zdály nemožné – prosadit spojenecké smlouvy Izraele s řadou arabských států. Myslíte, že na tuto politiku Biden naváže nebo se bude snažit začít nějak jinak?

Je mimo diskusi, že Trump dokázal nemožné, 5 arabských států uznalo Izrael. Stejně pozoruhodné je, jak se Izrael angažoval v libyjské válce. Upřímně pochybuji, že se nové administrativě podaří v tomto trendu pokračovat. Napětí v oblasti udržuje ceny ropy vysoko a odbyt zbraní je stále velmi aktivní. Obamovi se nic podobného nepovedlo, tak si nemyslím, že tuto velmi vysoko nastavenou laťku Bidenova administrativa zvládne.

Tradičně významným hráčem v regionu je Írán, kde jste působil jako diplomat. Jaká byla Trumpova politika vůči Íránu a jaká podle vás bude za Bidena?

Tuto otázku vnímám spíše obráceně, jaká bude íránská politika vůči Bidenově administrativě. Írán svým ohlášením, že bude obohacovat uran na 20 % izotopu U 235, otevírá pro Bidena prostor k znovuotevření jednání o návratu USA k íránské jaderné dohodě a ke zrušení protiíránských sankcí výměnou za to, že Írán zruší plánované obohacování. Tento svůj názor jsem přednesl v Událostech na ČT 24 předminulý týden a podle všech signálů se k takovému jednání skutečně schyluje.

Trump velmi tlačil na spojence v NATO, aby více přispívali na společnou obranu. V případě Bidena si mnozí myslí, že „zlepší vztahy“ a bude vůči Evropanům vstřícnější. Co to může prakticky znamenat pro společnou obranu severoatlantického prostoru?

Můj názor na společnou obranu severoatlantického prostoru je vzhledem k pasivitě NATO v otázce ochrany jižních evropských hranic před nelegální imigrací, stejně jako ke kyperské krizi a tomu, co se děje na turecko-řeckých hranicích, velmi kritický. Nicméně podporujeme zvýšení rozpočtů na obranu, jenže chceme, aby tyto prostředky byly využity na znovuvybudování vševojskové armády ČR, jejíž primární úkol bude ochrana území a obyvatel ČR. Nesouhlasím, aby naše armáda hájila cizí zájmy po světě, například jako kapesní expediční sbor přičleněný k armádě USA.

Bidenova administrativa bude vůči evropským členským státům NATO i vůči EU vstřícnější, než tomu bylo za prezidenta Trumpa, který z EU, eufemisticky řečeno, nebyl zrovna dvakrát nadšen (např. podporoval brexit) a preferoval bilaterální pěstování vztahů, a to zejména se státy střední Evropy, s Polskem a Maďarskem.

Slavný projev Donalda Trumpa ve Varšavě:

Nová americká administrativa přichází do světa, který je stále uprostřed největší pandemie století. Co to může znamenat pro mezinárodní vztahy? Zvýší problémy, které pandemie přináší, mezinárodní napětí, nebo politici nebudou mít tolik času na zahraniční politiku a vztahy se tak spíše zklidní?

Domnívám se, že pandemie zklidní mezinárodní napětí a výrazně zvýší vnitřní napětí v postižených státech, a tím hluboké rozdělení společnosti. V tom vidím v kombinaci s migrací velmi reálné nebezpečí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jakub Vosáhlo
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petru Hamplovi vypnuli YouTube a vyhazují knížky z knihoven. Příběh s paní Staněk. A jaký je správný multikulti bojovník?

20:59 Petru Hamplovi vypnuli YouTube a vyhazují knížky z knihoven. Příběh s paní Staněk. A jaký je správný multikulti bojovník?

ROZHOVOR Podle sociologa a spisovatele Petra Hampla nás nedostatečná svoboda stojí životy: „Svoboda …