Akademik Tománek: Snížení valorizace není generační solidaritou, pro vládu je však lákavé, protože...

04.03.2023 9:47 | Rozhovor

„Dá se také argumentovat mezigenerační solidaritou, kdy zaměstnancům zrušením superhrubé mzdy, při stejné daňové sazbě, zůstává více peněz, a tedy zaměstnanci nebyli tak „solidární“ s důchodci, neboť zrušením superhrubé mzdy se zvýšily jejich příjmy bez jakýchkoliv zásluh a dopad do rozpočtu způsobil deficit, který se teď řeší na úkor seniorů,“ uvedl docent Petr Tománek, univerzitní pedagog a člen bývalé ministerské komise Pro spravedlivé důchody.

Akademik Tománek: Snížení valorizace není generační solidaritou, pro vládu je však lákavé, protože...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Petr Fiala

Vládní návrh ohledně snížení valorizace důchodů vyvolal bouři jak mezi veřejností, tak mezi politickou opozicí. Pětikoalici je nejvíce vyčítáno, že ještě na podzim slibovala nezasahovat do valorizačního schématu a také do věku k odchodu do penze. Na sociálních sítích či v různých webových diskuzích lidé vládu kritizují často i za to, že chce díru v rozpočtu zacelit na úkor bezbranných seniorů, i když měla také jiné možnosti. Jaký zastáváte názor na tuto problematiku? Je vládní návrh v pořádku anebo by se valorizace penzí dala vyřešit i jiným způsobem?

Připravovaný zásah do valorizačního schématu, který se bude teprve parlamentem schvalovat, je dle mého názoru založen na principu retroaktivity, protože platné podmínky pro valorizaci v lednu už nastaly, a to, že se mají vyplácet o valorizaci zvýšené důchody až za pět měsíců (a vnikl tak zde určitý časový prostor), je jen technická záležitost spojená například s přepočty důchodů. Tato připravovaná změna tak chce upravit pravidla ani ne „v průběhu hry“, ale až po jejím skončení, kdy výsledek hry je již znám. Tato změna je z pohledu vlády „lákavá“ protože šmahem lze získat do státního rozpočtu desítky miliard korun pouze politickým rozhodnutím, bez potřeby provedení nějaké „pracné“ činnosti vládou, kterou by bylo třeba snížení počtu státních úředníků na základě redukce agend či snižování administrativy a podobně, a kdy by se pak třeba tito zaměstnanci bouřili. V tomto kontextu lze použít srovnání s navýšením platů ústavních činitelů, kde žádná změna valorizačního schématu v souvislosti s nedostatkem zdrojů státního rozpočtu „kupodivu“ neproběhla.

V případě změny valorizace důchodů se někdy argumentuje mezigenerační solidaritou, že navýšení důchodů umožňuje pokrýt důchodcům inflaci, zatímco na jiné skupiny obyvatel inflace dopadá. Myslím si ale, že inflace vypočtená Českým statistickým úřadem (ČSÚ) reaguje na průměr cen spotřebního koše jako celek, ale co se týká růstů cen potřeb penzistů, kteří spotřebovávají zejména služby spojené s bydlením, energie, potraviny atd., kde se růst cen projevuje nejvýznamněji, pak u důchodů je nárůst cen vyšší, než uvádí propočet ČSÚ, takže z hlediska potřeb seniorů to zlepšení situace valorizací důchodů, jak se na první pohled jeví, není ideální a zákonná změna i pomoci zmíněné valorizace nepokrývá zvýšené ceny jejich struktury spotřeby.

Vládní argumenty, že se nepočítalo s tak vysokou inflací, jsou dle vyjádření některých ekonomů v médiích nevěrohodné, jelikož inflace má výrazně klesat, na základě odborných odhadů, až v druhé polovině letošního roku. Nebylo by tedy férovějším řešením znovu zavést superhrubou mzdu, kterou zrušila ODS společně s hnutím ANO, a toto zrušení mělo vlastně platit jen po dobu 2 let? Vždyť pracovně aktivní veřejnost si může daleko snáze přivydělat za dnešní horentní inflace než mnohdy už zdravotně postižení senioři …  Co si o tom myslíte?

Anketa

Je dobře, že ANO a SPD chtějí ve Sněmovně obstruovat kvůli snížení valorizace důchodů?

96%
2%
hlasovalo: 31661 lidí
Zrušení super hrubé mzdy vytvořilo jednu z příčin zvýšeného deficitu státního rozpočtu. Nejde ani tak o pojem superhrubá mzda, ale nesmyslnost výpočtu daně z této mzdy, kdy se daň zaměstnance počítala z částky vyšší, než byla mzda zaměstnance. Formální úprava, v podstatě bez dopadu na jednotlivce, měla být provedena zvýšením sazby daně, což by z hlediska příjmu do státního rozpočtu mělo téměř neutrální dopad a v dalších letech se pak mohlo, v případě příznivějších ekonomických podmínek, přistoupit postupně ke snižování sazby. Tímto postupem se mohl vzniklý deficit rozpočtu rozmělnit a v dalších letech nemusely vystávat takové problémy jako nyní.

Dalo by se zde také argumentovat onou mezigenerační solidaritou, kdy zaměstnancům zrušením superhrubé mzdy, při zachování stejné daňové sazby, zůstává více financí, a tedy zaměstnanci tímto nebyli „solidární“ s důchodci, neboť zrušením superhrubé mzdy se zvýšily příjmy zaměstnanců bez jakýchkoliv zásluh a tento dopad do veřejných rozpočtů způsobil větší deficit, který se nyní řeší na úkor seniorů.

Takže pokud hodnotíme nějakou mezigenerační solidaritu (zaměstnanci – důchodci), tak nyní by to mělo být naopak: zvýhodněni by měli být důchodci a není tak logické snižovat zákonnou valorizaci důchodů třeba argumentací o mezigenerační spravedlnosti.

Pravicově laděná média i někteří politici pětikoalice dnes uvádějí, že senioři si po další valorizaci přijdou v průměru na sumu okolo 20 tisíc, což je dle jejich názorů velmi slušná penze. Podle oficiálních statistik je ale Česká republika v evropském srovnání ohledně výše důchodů spíše na chvostu pomyslného žebříčku, víc dávají seniorům i naši sousedé – Slováci. Je dle vás tato výše penzí u nás dnes skutečně dostačující a politici by je měli zmrazit anebo jsou naši důchodci vůči ostatní Evropě spíše chudými příbuznými?

Na problematiku velikosti průměrného důchodu je potřebné se dívat z pohledu struktury spotřeby důchodců. Takový běžný penzista musí především hradit náklady na bydlení (nájem, energie) a pak zejména potraviny, kdy ceny právě těchto položek v posledním období horentně vzrostly. Pokud bereme jen toto, pak průměrný důchod kolem 20 tisíc korun je asi postačující, nicméně zde pak nezbývají pro naše seniory další zdroje na jiné, například zájmové aktivity, což by jim při vyšším příjmu umožňovalo vést aktivní život. A ve srovnání s  podmínkami v penzi, které mají důchodci ze západní Evropy, zejména s jejich cestovatelskými aktivitami, si pak naši důchodci opravdu spíše připadají jako chudší příbuzní.

Velká část veřejnosti moc nechápe počínání současné vlády v ekonomické oblasti. Říkají, že vláda si při nakládání s rozpočtem zrovna nepočíná šťastně a špatně se orientuje v potřebách lidí.  Například - na jedné straně se zavedlo, víceméně plošně, výchovné k penzím, čímž toto finanční přilepšení dostali i lidé s vysokými důchody, na straně druhé vláda chce teď snížit zákonnou valorizaci seniorům. Nebylo rozumnější přiznat výchovné jen těm „opatrovníkům“, kteří se museli starat o více dětí a měli tak dlouhou mateřskou a doplatili na to horším kariérním růstem a potom nízkými penzemi?

Výchovné k penzím ve výši 500 korun navrhla Komise pro spravedlivé důchody. Otázka plošnosti této dávky je otázka spravedlnosti, myslím si, že pro všechny by měly platit stejné podmínky. Bylo by navíc asi složité vytvořit nějaká kritéria a ženy (případně muže) testovat z hlediska příjmů. Navíc, pokud bychom uvažovali, že někteří mají vysoké důchody a toto nepotřebují, tak vzhledem k redukční hranici tito navíc dostávají relativně menší důchod, než kolik odvedli pojistného oproti jiným důchodcům, takže i takto můžeme k uvedené otázce adresnosti této dávky přistupovat.

V souvislosti se zavedením výchovného od roku 2023 není asi smysluplné vůbec hovořit v tomto roce o jeho zrušení či snížení z důvodů nedostatku zdrojů. Ale samozřejmě pak otázka valorizace důchodů by se měla týkat i valorizace výchovného, ne snad z důvodů dopadu růstu cen, ale inflací se hodnota pevně stanoveného výchovného bude při růstu ostatních částí důchodu relativně snižovat.

Jedním z důvodů snahy o snížení valorizace důchodů je otázka řešení důchodového účtu, a snahy o jeho maximální vyrovnání z hlediska zdrojů a výdajů. Nicméně zde je nutno říci, že otázka sociálních výdajů na důchody a sociální dávky z veřejných rozpočtů jsou u nás v odlišném postavení vůči zemím EU. Atypicky u nás jsou sociální výdaje rozpočtu hrazeny z asi 80 procent platbami do tohoto systému, zatímco průměr EU je jen kolem 60 procent (informace byla prezentována při jednání Komise pro spravedlivé důchody). Tato situace ukazuje, že míra příspěvků do sociálního systému z jiných zdrojů státního rozpočtu je u nás nízká, a tedy i zdůvodňování navrhovaného snížení valorizace důchodů z důvodu deficitu důchodového účtu zde nemá plnou oporu.

Jaký je váš názor na zvýšení věku při odchodu do důchodu na 68 let? Je teď za energetické krize a v době války na Ukrajině pro to vhodná doba, když se tato změna má týkat až lidí, kteří půjdou do penze až po roce 2040? Nemáme v současné době všichni trochu jiné starosti?

V souvislosti s diskutovaným věkem odchodu do důchodu v 68 letech by se mělo opravdu hovořit o roce, kdy by této hodnoty mělo být dosaženo. Pokud se v současnosti navyšuje každoročně věk odchodu do důchodu o několik měsíců a v roce 2030 dosáhne hranice 65 let, tak posun hranice například v roce 2040 na 68 let je dosti nereálný. Pokud použijeme z hlediska času formulaci „po roce 2040“, pak to nic neřekne, protože si dovedu představit, že třeba za 100 let, vzhledem k dožití obyvatel, vzhledem k jejich fyzickým schopnostem a podobně, to reálné bude (nicméně o takovém horizontu se dnes zřejmě v souvislosti s 68 lety odchodů do důchodu nejedná). Nastavená hranice 65 let je dle mého názoru všeobecně přijímána a opravdu minimálně dalších 10 let tak téma zvyšování odchodu do důchodu není potřebné řešit, protože jak bude vypadat ekonomika a jaké fyzické a jiné schopnosti budou mít lidé za deset let, to je dnes velmi obtížné stanovit a od toho by se důchodový věk měl odvíjet.

I když pětikoalice slibovala, že nebude zvyšovat daně, už se zcela otevřeně hovoří o navýšení daně z nemovitosti a také o vyšších odvodech pro OSVČ. Domníváte se, že Ministerstvo financí zvolilo správné položky pro vyšší zdanění?

Co se týká zvyšování daně z nemovitých věcí (která je v současnosti celá svým výnosem určena do rozpočtů obcí) je tady z hlediska srovnání s jinými daněmi specifická situace v tom, že zatímco jiné daně se zvyšují v souvislosti s inflací, tak u této daně se nijak inflace neprojevuje. Zvyšování této daně skokově v určitých časových intervalech určitou logiku má. O jejím případném zvýšení tak dnes musí rozhodnout zastupitelstvo v obci. Nicméně předložený návrh předpokládá, že zákonné navýšení by bylo zdrojem státního rozpočtu. Pokud vyjdeme z předpokladu, že současný výnos daně v ČR je kolem 11 miliard, tak přínos 11 mld. Kč pro státní rozpočet by představoval průměrně 100 procent navýšení této daně. Nicméně asi polovinu ze zmíněné daně tvoří daň ze zemědělských pozemků a už v dřívějším období, kdy se zvyšovala tato daň, tak tyto pozemky byly ze zvýšení vyjmuty a dnes ani obce při uvedeném zvýšení daně nemohou zvýšit zdanění zemědělské půdy. Pokud by opět bylo toto zvýšení u půdy vyjmuto, pak k dosažení příjmů oněch 11 miliard Kč pro státní rozpočet by nemovitosti (kromě zemědělské půdy) musely být zdaněny o přibližně 200 procent a více. Byla by to velmi razantní změna daně.

Co se týká zvýšení odvodů OSVČ, tady se proti zvýšení ze strany OSVČ argumentuje specifickým a nevýhodným postavením OSVČ například vůči zaměstnancům a tedy, že by měli mít nižší odvody. Problém je v tom, že zatímco odvody na zdravotní pojištění a platba daně z příjmů mají daňový charakter (plátce za tyto platby nedostává odpovídající protihodnotu), pak pojistné na důchod je klasickým pojištěním a představuje tak jakousi formu nepřímého „spoření“, kdy podle zaplacených částek pak osoba pobírá důchod, to znamená, že čím více odvede, tím větší budeme mít důchod.

Argumentace, že OSVČ by se měla rozhodnout o výši odvodu, zde nemůže obstát vzhledem k tomu, že v případě nízkého důchodů pak má osoba nárok na sociální dávky vycházející z výše důchodu a stát tak musí uhradit částku, kterou si tato osoba v průběhu podnikání ponechala.

Pokud je dnes stanoven minimální odvod pojistného ve výši odpovídající mzdě něco nad 10 tisíc měsíčně, je to částka opravdu nízká a nemůže to odpovídat příjmům této osoby, protože s takovou mzdou by dnes nikdo nevyžil a samozřejmě nemělo by pak ani smysl podnikat. Platba pojistného OSVČ by se tak měla navýšit s poukazem na to, že nejde o daňový odvod, ale tímto odvodem si OSVČ zajišťuje výši důchodu.

Jakým způsobem by se dala rychle omezit současná inflace? A je to vůbec možné? Nepomohlo by právě zavést výše zmiňovanou superhrubou mzdu? A jaký je váš názor na výši úrokových sazeb? Souhlasíte s vedením ČNB, že 7 procent je dostatečných, ať se firmám i veřejnosti nezvyšují úvěry anebo by se mohly úroky ještě zvednout, a tím by se inflace opravdu omezila?

Dle mého názoru vláda zaspala v průběhu loňského roku z hlediska možnosti omezování inflace. Tato inflace je tažena zejména náklady na energie. Pozdním zastropováním cen energií a stanovením jejich cen na vysoké úrovni. Tak sice vládla z pohledu dopadu výdajů na zastropování ušetřila prostředky státního rozpočtu, nicméně růst cen energií v důsledku tohoto pozdního a vysokého zastropování se tak široce promítl do celé ekonomiky a způsobil razantní růst inflace, která dopadá na rozpočet výrazněji, než tato úspora a dopadá i v širší dimenzi, včetně potřeby valorizovat důchody.

Co se týká úrokové sazby ČNB, myslím si, že 7 procentní úroková sazba je dosti vysoká, neboť vysoké úrokové sazby působí na omezování řady aktivit a tím tlumí ekonomický růst. Prostá logika zvyšování úrokové sazby v souvislosti s růstem inflace úplně neobstojí, nicméně máme tady nezávislou ČNB, která má široký prostor pro analýzy a tím i volbu vlastní politiky k dosahování cíle nízké inflace.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Včera pětikoalice zakázala jakoukoliv diskuzi na toto téma v parlamentu, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseNávštěvník99 , 04.03.2023 10:08:58
a zrušila obecnou rozpravu. V Parlamentu měla tato stanoviska zaznít, mohli se poslanci přít přes faktické poznámky a vysvětlit si otázky ohledně valorizace důchodů. Pětikoalice nazvala možnou řádnou diskuzi obstrukcí, hlasováním ji zrušila a omezila dokonce zákonem garantované právo poslanců s přednostním právem vyjádřit. Pak se nedivme, že Fialův režim je nazývaná totalitou, dokonce hnusem. Je otázkou, zda jsem ještě vůbec parlamentní demokracie nebo jsme se včerejškem dostali do totality, do despotického Fialova režimu, ve kterém Parlament ztratil svoji roli a nemá již žádný význam. Diskuze v paramentu byla zakázaná.

|  8 |  0

Další články z rubriky

„Co to plácá? Možná rozumí armádě, ale ekonomice ne!“ Okamura nastoupil na Pavla

14:07 „Co to plácá? Možná rozumí armádě, ale ekonomice ne!“ Okamura nastoupil na Pavla

Přijmout euro, abychom se dostali do první ligy v EU? Předseda SPD Tomio Okamura nechápe slova prezi…