Americká agrese v Íránu nemá šanci na úspěch. Promlouvá poslanec Kobza, který tuto zemi zná jako málokdo jiný

08.06.2019 18:29

ROZHOVOR Jiří Kobza je členem Poslanecké sněmovny za SPD. Roky působil jako obchodník a diplomat v Íránu. Podle něj Ameriku místní obdivují, ale rozhodně si ji nechtějí nastěhovat „do obýváku“.

Americká agrese v Íránu nemá šanci na úspěch. Promlouvá poslanec Kobza, který tuto zemi zná jako málokdo jiný
Foto: Hans Štembera
Popisek: Poslanec Jiří Kobza

Anketa

Poškozuje Andrej Babiš pověst České republiky v zahraničí?

16%
84%
hlasovalo: 12608 lidí

Zdá se, že prezident Trump zmírnil svou rétoriku vůči Íránu a naznačil vůli jednat. Co ho k tomu mohlo vést? Lekl se válečné Boltonovy rétoriky?

Domnívám se, že Trumpova svalnatá rétorika byla součástí zahájení prezidentské kampaně a byla určena především dovnitř USA. Zahraniční politika je tradičně důležitou součástí kampaně. Nicméně mimo jiné proto, aby se toho nechytli válkychtiví lidé jako Bolton, musel Trump zvolnit. Jde o typický způsob jeho jednání, tj. vytyčování hranic prostoru, ve kterém se případná další diskuse bude odehrávat.

Jak silná je vnitřní podpora íránského režimu? Říká se, že vnitřní situace v zemi připomíná Československo koncem osmdesátých let a že obyvatelé měst už podporu režimu jen předstírají... Je režim také už vratký?

Režim tohoto typu rozhodně za vratký nemůžeme považovat, navíc jakákoliv hrozba ze zahraničí jej dále posiluje. Umožňuje totiž vládě utáhnout vnitřní bezpečnost, zasáhnout proti oponentům a celkově snížit již tak nízkou úroveň občanských svobod. Američané tedy svými výhrůžkami pro posílení íránského režimu dělají opravdu, co mohou.

Traduje se, že obyvatelé země jsou na rozdíl od Arabů prozápadní a dokonce proameričtí. Změnili by názor v případě vojenského konfliktu s USA?

Íránci jsou vzdělaní osvícení lidé, kteří dobře vědí, že vše zlé, co se v Íránu (a v jeho bezprostředním okolí) odehrálo během posledních sto let, vždycky nějak souviselo s americkými aktivitami. Koneckonců John Perkins o tom vypráví ve svých přednáškách na YouTube. Ameriku obdivují, ale podle mne si ji rozhodně nechtějí nechat nastěhovat do Íránu. V případě vojenského konfliktu s USA všichni svorně zapomenou na vnitřní rozpory a půjdou bojovat za Írán proti agresorovi. Jsou to totiž patrioti.

Popište, prosím, postavení žen v šíitském islámu. Chtěly by se ženy emancipovat?

Místní ženy jsou velice cílevědomé, ochotné tvrdě pracovat (i na sobě). V Íránu existuje převaha dívek mezi vysokoškolskými studenty. Ženy pracují i na manažerských pozicích a podnikají, takže jsou v nesrovnatelně svobodnější pozici oproti ženám například v Saúdské Arábii. Samozřejmě musí pod přísnými (i fyzickými) tresty dodržovat šaríu (např. ohledně podřízení mužům) a nosit hidžáb.

Jak jsme viděli v médiích, nenáviděné vnucené šátky by odhodily velice rády. Nevím ovšem, co by na to říkala obhájkyně šátkování ombudsmanka Anna Šabatová. S ohledem na situaci žen v okolních zemích na tom Íránky tedy nejsou tak špatně, ale samozřejmě ve srovnání s Evropou si o emancipaci mohou nechat zdát.

Národnostní struktura obyvatel Íránu připomíná předválečné Československo. V obou případech tvořili jak Češi, tak Peršané tvoří jen těsnou nadpoloviční většinu. Byl by někdo schopen vyvolat v zemi národnostní konflikt?

Peršané je místní označení obyvatel náhorní planiny Pars. Etnicky se skládají z několika kmenů (Kaškajové, Bakhtiáři a další), nicméně všichni se považují za Íránce (asi jako jsme se považovali za Čechoslováky, než nám pánové Klaus a Mečiar vysvětlili opak). Určitou odtažitost jsem zaznamenal spíše mezi sunnitskými oblastmi na jihovýchodě Íránu a zbytkem šíitského obyvatelstva, zejména v oblasti Balúčistánu. Nicméně mluvit o nějaké výraznější animozitě neodpovídá realitě. Balúčové, stejně jako azerští Turci, žijí na územích rozdělených mezi více států. U Balúčů je to Írán, Pákistán a Aghánistán, u Azerů jde o Írán a Ázerbájdžán. V minulosti v oblastech severozápadního Íránu působila kurdská skupina Pejak, v Balúčistánu Jondoláh. Jejich aktivity byly ale sporadické a íránské bezpečnostní síly nastolily pořádek. Národnostní konflikt v širším měřítku tedy podle mne nehrozí.

Jsou si Íránci vědomi své předislámské minulosti? Mohl by se stát například zoroastrismus znovu populární, kdyby pro to nastaly příznivé podmínky?

Írán je území s 8000 lety civilizace a bohaté historie, tedy nejenom islámské, ale i zoroastriánské, židovské i biblické a také křesťanské. Všechna tzv. náboženství knihy mají v Íránu své funkční chrámy a můžeme předpokládat, že v případě uvolnění islámského režimu by některá z nich posílila a nabrala postupně na popularitě. Osobně ale v uvedeném případě spíše předpokládám postupný odklon společnosti od náboženství.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jakub Vosáhlo

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pozor! Klaus ml. není Okamura. Obří chyba ODS. Po týdnu máme pět tisíc příznivců, říká koordinátor Mánek z Trikolóry

4:44 Pozor! Klaus ml. není Okamura. Obří chyba ODS. Po týdnu máme pět tisíc příznivců, říká koordinátor Mánek z Trikolóry

ROZHOVOR „Stejně jako drtivá většina lidí chci žít normální, obyčejný život. Ale v dnešní době se za…