Americká vláda krmí „bestii“ – banky a vojenský průmysl. Trump by byl lepší. Že se Dvojčata 11. září zhroutila jako domečky z karet, je velmi podivné… Senátor ČSSD hovoří | ParlamentniListy.cz

Připomínáme si 15 let od útoku na americká Dvojčata. Jak hodnotíte americké vojenské a politické intervence na Blízkém východě po 11. září 2001? Jsou na tom dotčené země Blízkého východu nyní lépe? Jsou tyto země více prosperující, stabilnější je tam více bezpečno a podařilo se omezit islamismus a terorismus?

Američtí představitelé, aby uklidnili vlastní občany, museli okamžitě konat. Bylo nutné co nejdříve najít pachatele a jejich spojence. Čím více se takových pachatelů najde v zemích, v nichž má Amerika „své zájmy“, tím pro vládnoucí garnituru lépe. Následně, jak je to v USA zvykem, okamžitě a s maximálním nasazením musí vojsko udeřit. Součástí téhle strategie je neutuchající potřeba nakrmit „bestii“. Tím myslím vojensko-průmyslové korporace a banky. To, že mnohé informace se pak ukázaly nepravdivými, už nikoho nezajímá. Jak jsou na tom dotčené země vidíme sami. Že by na tom byly dnes lépe, o tom se dá s úspěchem pochybovat.

Co si myslíte o takzvaných konspiračních teoriích o 11. září? Věříte oficiální verzi americké administrativy? I oficiálně se například mluví o vlivu osob blízkých královské rodině Saúdské Arábie... Ale verzí je více. Jak to podle vás bylo?

Kdo ví, jak to doopravdy bylo? Jistě ti, co tu věc připravovali, a ti, co ji provedli. Ani jedna z těchto stran to nebude vytrubovat na veřejnosti. Veškeré vyšetřovací zprávy jsou jen snůška informací mající selektivně najít pachatele. Mimochodem podle stavebníků Dvojčat byly tyto stavby stavěny jako mimořádně odolné. Že se obě zhroutily jako domečky z karet, je velmi podivné. Buď stavitelé lhali, nebo veřejnosti bylo něco podstatného zatajeno. Je však zbytečné a ztráta času hledat pravdu.

Pokud bylo 11. září způsobeno lidmi napojenými na Tálibán, intervence v Afghánistánu by mohla mít ospravedlnění. Ale co intervence v Iráku, kde byl Husajn, sekulární diktátor, jehož vazby na 11. září se neprokázaly?

Položím protiotázku. Proč zrovna Tálibán v Afghánistánu, když jeho základny jsou i v jiných státech? Proč Irák? Žádné ospravedlnění není! Speciálně u Iráku. Jednoho diktátora nahradilo pár drobnějších uskupení bojujících mezi sebou. To je výsledek. Navíc rozvrácený stát. Je zajímavé, že Amerika většinou bojuje tam, kde má své strategické zájmy. Nikdy tam, kde to stojí peníze a výsledek by nebyl hmotně podpořen. Proč ruku v ruce po vojácích jsou do obnovy „osvobozeného“ území ihned zapojovány rekonstrukční týmy? Samozřejmě přednostně s americkými firmami.

Za Obamy přišlo arabské jaro. Pád Kaddáfího, občanská válka v Sýrii, Muslimské bratrstvo u moci v Egyptě, i když dočasně. Jak arabské jaro hodnotíte?

Výsledek arabského jara máme už i u nás v Evropě. Lidé utíkají za lepším z těchto států. Položme si otázku, pro koho byl důležitý pád Kaddáfího a jeho režimu. Mluvilo se o nutnosti urychleně odstranit tohoto diktátora s krvavýma rukama. Výsledek? Rozvrácená země, kde bojuje každý s každým a zaklíná se tím, že jen jeho bojující uskupení je to pravé, které přinese zemi prosperitu a demokracii. A zatím za blahosklonného přihlížení těch, co to způsobili, umírají denně desítky lidí a města se mění na trosky. Některá města při leteckém pohledu vypadají jako Stalingrad při obléhání nacistickými vojsky. To jsme jistě nechtěli, ale bohužel k tomu došlo. Jak je vidno, v těchto případech se naplňuje heslo o tom, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.

V případě amerických intervencí a arabského jara se hovořilo o šíření demokracie... A američtí spojenci Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt, Emiráty, Turecko – ti jsou demokratičtí?

Jistě je to demokracie po arabsku. A výsledky vidíme sami. Prvně jsou za hlasité podpory části občanů odsouzeni k smrti představitelé svržené vlády. Tedy nedemokratického režimu. Následně dojde ke štěpení a fragmentaci vládnoucích sil. Aby se vládnoucí skupina udržela u moci, najede na stejné nelidské praktiky, pro které byl předcházející režim svržen. A tak to jde dokola. Klasika je ukázka prostřednictvím Turecka. Jakmile je ohrožena moc a vliv v příhraničních územích, je po demokracii. Nastoupí vojáci a volání představitelů vládnoucí moci po centralizaci moci, zavedení přísnějších trestů, a pokud nemají trest smrti, tak po jeho zavedení. Podle hesla „mrtvý nepřítel nás neohrozí“. Mají-li v těchto státech demokracii našeho ražení, můžeme zkusit tím, že nějaký dobrovolný aktivista vyleze na střechu vládního paláce a ze střechy sundá státní či prezidentskou vlajku a rozstříhá ji na kousky. Pokud to přežije a tamní justice mu udělí pokutu za přestupek a propustí ho, mají tam demokracii našeho typu.

Projekt pro nové americké století, což je think-tank amerických neokonzervativců se sídlem ve Washingtonu, který byl založen na jaře roku 1997 jako vzdělávací nezisková organizace Williamem Kristolem a Robertem Kaganem, říká, že „americká vůdčí úloha je dobrá pro Ameriku a dobrá pro svět“. Dánský expremiér, bývalý generální tajemník NATO z let 2009 až 2014 Anders Fogh Rasmussen, ve svém videu na Facebooku řekl, že svět potřebuje četníka a tímto četníkem by měly být USA. Co si o tom myslíte?

Opravdu je to projekt pro nové americké století. Je otázka, jaké v něm my máme určené místo. Jistě dobré, podle hesla – co je prospěšné pro Ameriku, to je prospěšné pro všechny. Jak jinak. Musím však popravdě přiznat, že bohužel ještě neumíme žít společně v míru mezi sebou. Opravdu potřebujeme nad sebou dozor a pevnou ruku. Já osobně bych si přál, aby to tak nemuselo být. Možná někdy v budoucnosti. Zatím se musíme sami starat o své místo a respekt mezi ostatními národy. Tím chci říct, že si musíme uvědomit svou identitu a nenechat se zahrnou pod pojem „ty státy ve východní Evropě“. Jinak s námi bude zacházeno jen jako s těmi „tam někde v Evropě“.

Jaký přístup by podle vás měla americká administrativa zaujmout k dění na Blízkém východě?

Americká administrativa to nemá jednoduché. Musí si uchovat pozici velmoci. A tu si uchováte jen tehdy, když ve všech konfliktech zvítězíte, nebo to o sobě alespoň prohlašujete. Proto tamější situace nemá jednoduché řešení. Neboť pokud v tomto mnohostranném konfliktu porazíte jednu stranu, tak vám vyvstane další nepřítel. Zde každá dohoda má platnost okamžiku, pokud vyhovuje všem stranám dohody. Více ne. Navíc se zde angažuje druhá velmoc a tou je Rusko. Je třeba vyvážit a eliminovat jeho vliv v daném území. To není jednoduché. Proto zde konflikty jen tak neustanou.

Na druhé straně se zase nakrmí „bestie“ a také se něco vydělá na poválečné obnově území. Je to tragédie pro místní obyvatele. Jsou bití ze všech stran. To by si obě velmoci měli uvědomit a brát na ně maximální ohled. Jinak mají smůlu i proto, že se na jejich území nacházejí strategické suroviny. Ty zajímají každou stranu. Z hlediska ukončení vojenských operací je to složité. Každá velmoc vyzbrojuje a podporuje své spojence na tomto území. Pokud by bojující strany byly opravdu poctivě odříznuty od přísunu potřebného materiálu, tak jim nejdéle do půl roku dojdou prostředky a situace se změní, ale z čeho bude žít „bestie“, přece neumře hlady?

Z hlediska stability Blízkého východu, bylo by lepší, kdyby vyhrál Trump, nebo Clintonová?

Podle mého názoru, ač to tak nevypadá, by pro lepší vývoj na Blízkém východě byl Trump. Je to obchodník. Ten ví, že nejlépe se daří obchodu v mírovém čase. Ve válce to tak dobře nejde. Naproti tomu Clintonová je profesionální politik. Ten ví, že jeho dny budou sečteny, pokud se výrazně postaví proti zájmům vojensko-průmyslových korporací a bank. Tak bude podle mého názoru pokračovat v zahraniční politice, tak jak ji prováděl Obama.

Jak hodnotíte současnou úlohu Ruska na Blízkém východě?

Je stejná jako USA. Obě velmoci se snaží na daném území získat maximální vliv. Tomu podřizuje i Rusko vše. To je vidět i v souvislosti s uzavíráním dohod s Tureckem. Rusko se snaží „vlomit“ do současného rozdělení sil, kdy Turecko patří do NATO, nabízením hospodářské podpory Turecku. Turecko toho využívá proti svému spojenci USA. Tak vítejte na „tureckém bazaru“. Zde se vše zobchoduje. Navíc Turecko, vědomo si této situace, tlačí na EU s cílem získat z tohoto stavu pro sebe výhody. K tomu používá výhrůžky uvolnění běženců z území Turecka směrem do Evropy. To je silné „turecké kafe“ i na nás – obyvatele střední Evropy.