Analytik, arabista Petr Pelikán v rozhovoru komentuje aktuální situaci kolem uprchlické krize na turecko-řeckých hranicích.
U turecko-řeckých hranic roste napětí kvůli uprchlíkům, které turecký prezident Erdogan „pustil“ do Evropy. Co o situaci soudíte?
Dohoda mezi Tureckem a EU byla od počátku odsouzena k nezdaru, a ostatně ani nikdy nefungovala. Počítala například s iluzorním systémem vracení migrantů do Turecka, pokud se prokáže, že nemají nárok na azyl, přičemž se za ně měli přijímat jiní z utečeneckých táborů, kus za kus.
Je Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví?Anketa
Především ovšem ignorovala, že Turecko není nafukovací a že je exponovanou migrační trasou, kudy řeckou hranici kromě Syřanů atakují Íránci, Iráčané, Afghánci, Afričané a mnozí jiní. Milióny cizinců pokládají Turecko jen za přestupní stanici, neudržitelně se tam hromadí a působí obrovské problémy.
Pro Erdogana byla dohoda kšeft, nikdy neprohlašoval, že „oni to zvládnou“, takže ho narozdíl od mnoha českých komentátorů neodsuzuji. Je to prostě pragmatický politik, který ví, že s ním jeho evropští partneři hrajou betla – a vrací jim stejnou mincí.
Domníváte se, že to bude eskalovat?
Jestliže se teď ještě podaří situaci uklidnit, bude to jen odklad něčeho, čemu se nedá vyhýbat donekonečna.
Co by se stalo, kdyby ze strany řeckých ozbrojených složek padly směrem k migrantům ostré výstřely?
Na jedné straně by se spustil obrovský mediální povyk a s odsudky by se ozval také bruselský establishment. Těžko říci, nakolik by byly jen formální, a jak by je Řecko ustálo.
Na druhé straně, migranti nejsou tupá neorganizovaná masa. Probíhá mezi nimi koordinace, především přes sociální sítě, a dokážou se během dnů, někdy i hodin, zvednout k pochodu přes nehlídané místo, a stejně tak sdílejí informace, kde je potřeba vyhnout se nebezpečím.
Ojedinělá střelba do lidí by měla krátkodobý odstrašující účinek, jakmile by se ale rozneslo, že je zavedena trvale jako systémové opatření, hranice by to ochránilo, aniž by přitom museli umírat další lidé.
Fotogalerie: - Kurdské ženy a dívky
Kdysi mi někdo vyprávěl, jak se v Indii nesmějí vyhánět volně chodící posvátné krávy. Říkal, že je možné jim zabránit, aby se někam dostaly třeba plůtkem, ale kdyby je někdo plácnul, když už se někam dostanou, lidé by ho prý snad i lynčovali. Mám dojem, že jsme v podobné situaci jako zbožní hinduisté. Dokážeme ještě tolerovat obranu vlastního území postavením plotu, ale budeme pokrytecky křičet, když nám ten plot posvátné krávy prorazí a někdo si dovolí na ně vystřelit.
Převážně z liberálních evropských kruhů zaznívají hlasy, že by Řecko mělo neprodleně uprchlíkům umožnit další cestu. Souhlasíte?
Jestli nebudou Řekové smět bránit vlastní i evropské hranice silou, bude pragmatickým a zcela logickým opatřením, že se zachovají jako Turci. Udělají ze svého území průchoďák, aby zabránili daleko větším škodám.
Nikdo z migrantů přece nemíří do Řecka, stejně jako nechce zůstat v Turecku. Jejich cílové země leží dále na západ a na sever.
Je přitom pravděpodobné, že jak se jejich proud bude větvit, některá z tras může zasáhnout i nás.
Fotogalerie: - Divokým Kurdistánem
A nemůže to být třeba i tak, že Erdogan vypouštěním uprchlíků sleduje nějaké své cíle, například vůči Řecku či vůči Evropské unii?
Jistě i to hraje roli, je ale očividné, že to není primární problém. Turecko ani ostatní tranzitní země nemohou donekonečna sloužit Německu, Švédsku, Británii a dalším jako záchytný lágr.
Svou migrační politiku musejí vyřešit cílové státy, aniž by přitom zodpovědnost házely na jiné. Tyto země musejí jednoznačně ukázat, že ilegálním imigrantům neudělí azyl, strpění ani jiný pobytový titul – teprve to zastaví imigraci.
Lidé skutečně prchající před válkou a pronásledováním končí ve vedlejší vesnici, kde už se nestřílí, nebo v nejbližší zemi, kde na ně nedosáhne režim. Do Evropy lidé neprchají před něčím, ale za něčím se sem táhnou.
Měla by Evropa vůči Erdoganovi přitvrdit?
Není proč. Turecko si Brusel – nikoliv Evropa – najal jako ubytovnu nebo spíš vězení, ale nespočítal si jeho kapacitu.
Navazuji na předchozí otázku. Má na to vůbec Evropa, aby tlačila v této věci na Turecko?
Není čím. Může ho ještě nějakou dobu víc uplácet, může mu něčím vyhrožovat – ale skutečnou podstatu problému tím nevyřeší.
Mohla by se v této věci nějak více angažovat takzvaná V4, jíž je Česká republika členem?
Obávám se, že pro takzvanou Evropu jsme jen další linie jejího vlastního obranného perimetru.
V4 by se měla především starat o to, aby migrační proud nešel přes její území. A pokud se to nepodaří, tak aby, pokud možno, jen protekl dál. Nikdo z migrantů nechce zůstat u nás nebo na Slovensku, takže pokud už jim nedokážeme zabránit ve vstupu, měli bychom jim umožnit dostat se co nejrychleji dál.
Fotogalerie: - Kurdská tryzna v Bruselu
Životní podmínky v řeckých uprchlických táborech jsou drastické. V médiích se o tom psalo mnohokrát. Měly by evropské státy na Řeky v této věci nějak tlačit? Vymáhat jejich zlepšení?
Je pravda, že podmínky v táborech jsou děsivé. V Řecku navíc žije spousta migrantů, registrovaných i ilegálních, ve špatných podmínkách mimo tábory. Migranti ovšem velmi dobře vědí, co je čeká a většinou také mají možnost nechat se z Řecka repatriovat. Jako jednotlivců mi jich je líto, vylepšením táborů se bohužel nic nevyřeší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
