Ať nemocniční kaplany platí církve, miliardové restituce to jistě umožní! Komunistka Marková burcuje kvůli tomu, co chystá ministr Ludvík

9. 4. 2017 10:01

ROZHOVOR „Není žádným tajemstvím, že lůžková ústavní péče trpí dlouhodobým podfinancováním, a tím také častým vyhořením zdravotního personálu i nesprávně nastavenými úhradami,“ říká poslankyně a stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková. Ta potom dále navrhuje: „Pokud by byli nemocniční kaplani hrazeni z prostředků církví, koneckonců mnohamiliardové církevní restituce to jistě umožňují, tak by to mohlo prospět aspoň malé části věřících, kteří do nemocnic přicházejí.“

Ať nemocniční kaplany platí církve, miliardové restituce to jistě umožní! Komunistka Marková burcuje kvůli tomu, co chystá ministr Ludvík
Foto: Hans Štembera
Popisek: Soňa Marková
reklama

Současný ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) vydal nařízení, na jehož základě musí nemocnice zajistit činnost nemocničních kaplanů. Proti tomuto rozhodnutí vznikla petice, která ministrovi vytýká, že to bude stát nemocnice na jednoho duchovního za rok asi milion korun. V této souvislosti tvůrci petice také poukazují na případ, kdy Miloslav Ludvík, coby ještě ředitel motolské nemocnice, zrušil ubytovnu pro rodiče nemocných dětí, aby snížil náklady, ale na nemocniční kaplany se musí nyní výdaje vždy najít. Jaký názor zastáváte na tuto záležitost?

Duchovní služba se po roce 1989 vrátila do armády, vězeňství, policie a nyní tedy na základě Metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví i do nemocnic. Armáda, policie i vězeňství se potýkají dlouhodobě s obrovskými a dlouhodobě neřešenými problémy, takže si od tohoto kroku ve vysoce sekularizované zemi možná někdo sliboval „nápravu“ i v jiných oblastech. Není žádným tajemstvím, že i lůžková ústavní péče trpí dlouhodobým podfinancováním, nedostatkem a tím i častým vyhořením zdravotního personálu a také nesprávně nastavenými úhradami. Nemocniční kaplani jsou jen malinkatým kamínkem v „nemocničním moři“, a pokud by byli hrazeni z prostředků církví (koneckonců mnohamiliardové tzv. církevní restituce to jistě umožňují), tak by to mohlo prospět aspoň malé části věřících, kteří do nemocnic přicházejí. Podle dosavadních zkušeností asi stovky kaplanů, kteří již tuto službu vykonávají, využívají jejich práce z více než 70 procent pacienti k rozhovoru, nikoliv ke svátosti či modlitbě. Stát by měl raději ze svých prostředků hradit pacientům i všem zdravotníkům poskytování psychické podpory, to znamená péči psychologů popřípadě psychiatrů a dalších odborníků.

Za ještě horší problém v této souvislosti tvůrci petice uvádí fakt, že nemocniční kaplani budou mít přístup k chorobopisům ve stejném rozsahu, jako lékaři, a to aniž by k tomu pacienti museli dát předem písemný souhlas, což prý nefunguje ani v religioznějších zemích než je Česko, jako jsou například Rakousko nebo Německo. Co vy na to?

Nevím, jaké je úplné znění Metodického pokynu o duchovní péči v lůžkových zařízeních, který vstoupí v platnost těsně před Velkým pátkem, ani co bude přesnou náplní činnosti Rady pro duchovní péči. Pokud by ale skutečně měli tito lidé přístup do zdravotní dokumentace pacientů bez jejich souhlasu, nelze s tím v žádném případě souhlasit.

Zatím jen vláda schválila návrh zákona na změnu fakultních nemocnic na univerzitní. Slibuje si od toho lepší hospodaření tohoto typu nemocnic a zvýšení jejich profesionální úrovně, zvláště v oblasti výzkumu. Jenže zástupcům lékařských odborů (LOK) i České lékařské komory (ČLK) se tato koncepce nelíbí. Vidí v ní plíživou privatizaci špičkových lékařských zařízení. Například prezident ČLK Milan Kubek se k tomu v médiích vyjádřil takto: „Je to cesta k tomu, jak splnit dávný sen některých pravicových vlád zprivatizovat velice lukrativní zdravotnická zařízení. Jaký názor na tuto záležitost zastáváte vy sama?

Narychlo připravený zákon o univerzitních nemocnicích je torzem, které zůstalo z původního slibu vlády ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL, že přijme zákon o neziskových zdravotnických zařízeních a vytvoří páteřní síť neziskových nemocnic, které budou mít zaručeny smlouvy se zdravotními pojišťovnami a případný zisk budou muset reinvestovat pouze do svých zařízení. Místo toho, bez připomínkového řízení a bez hodnocení dopadů, předložil ministr zdravotnictví tento neuvěřitelný paskvil. Jde zároveň o nejvýznamnější majetkový přesun ve zdravotnictví za posledních dvacet let. A jelikož nemocnice nebudou oddluženy a nemají zajištěnou smlouvu s pojišťovnami, mohlo by dojít i k tomu, že by hledaly finančního partnera. Nebezpečí privatizace, zvlášť u těch zařízení, které mají mnohamilionové dluhy nebo se nacházejí na lukrativních pozemcích, je tedy reálné, podle mého názoru. Navíc se do budoucnosti obávám i možnosti zhoršení poskytování dosud špičkové zdravotní péče i ohrožení přípravy mediků z důvodu tohoto „horkou jehlou ušitého“ návrhu zákona. Opět se ukazuje, že ministerstvo zdravotnictví pracuje dlouhodobě nekoncepčně a pouze, a to ne vždy úspěšně, hasí jen požáry.

Podle ankety a analýzy Českého odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, kdy se jeho zaměstnanci otázali více než 3500 respondentů z českých nemocnic, chce je prý až 56 procent pracovníků v nejbližší době opustit kvůli nevyhovujícím pracovním podmínkám. U zdravotních sester, ošetřovatelek a asistentek se jedná o nízké mzdy, velkou přetíženost a také mnohdy o neproplácení přesčasů. Lékaři také požadují vyšší platové ohodnocení, ale ještě více jim prý vadí neúměrná přetíženost, kdy slouží ročně daleko více hodin, než to umožňuje Zákoník práce. Jak si myslíte, že by se dalo tomuto negativnímu trendu zabránit, aby se vysokou fluktuací nezhoršovala péče v našich nemocnicích?

Všichni zdravotničtí pracovníci si samozřejmě musí být vědomi toho, že práce v lůžkových zdravotnických zařízeních je psychicky a často i fyzicky náročná ve směnných provozech. Přesto je nezbytné, aby byli sestry i lékaři ohodnoceni odpovídajícím způsobem. Musí být konečně řešen mnohatisícový rozdíl v odměňování mezi nemocnicemi zřizovanými státem a jinými subjekty. Je nezbytné snížit administrativu, vytvořit ošetřovatelské týmy a správně nastavit jednotlivé kompetence. Je nutné konečně začít využívat elektronické zdravotnictví, přijmout dlouho slibovaný zákon o zdravotně sociálním pomezí a zřídit jednu zdravotní pojišťovnu. Odpovědnost za zdravotnictví má stát, ten z velké části platí a měl by tedy určovat pravidla a dbát na to, aby se neplýtvalo veřejnými finančními prostředky.

Existuje v současné době vůbec řešení, jak snížit počet přesčasových hodin u lékařů a zdravotnického personálu, aby se neporušoval Zákoník práce?

Řešení je velmi složité a spočívá v nutnosti přijmout do lůžkových zdravotnických zařízení víc lékařů, kteří ale raději pracují v soukromé ambulantní sféře. Dále v přerozdělení kompetencí - některé z nich by mohly mít vysokoškolsky vzdělané sestry. To ale lékaři většinou odmítají. Dlouhodobě je třeba změnit celý systém tak, aby praktičtí lékaři dostali více kompetencí a byli by jakousi vstupní branou do systému, zabývali by se ve větší míře prevencí a zároveň by sloužili pohotovosti. Určitě by pomohl přechod na elektronickou evidenci i administrativu ve zdravotnictví.  

Pokud české zdravotnictví stále naráží na nedostatek peněz, nebylo by receptem nalít do něj více peněz, například formou znovu zavedení 30korunového poplatku za návštěvu lékaře a platbu 100 Kč za jeden den v nemocnici s tím, že by od toho byli osvobozeni děti, studenti a senioři? Tedy, aby to nebyl pro sociálně slabší vrstvy citelný zásah do jejich peněženek...

Receptem na dostatečné financování zdravotnictví je navýšení vkládaného procenta HDP do zdravotnictví ze strany státu, třeba formou pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce, jak dlouhodobě navrhuje KSČM. Nikoliv v dalších platbách soukromými financemi. Nemoc či úraz si nevybírá podle velikosti příjmů a peníze nesmí být bariérou v přístupu k potřebné kvalitní zdravotní péči. Z tohoto důvodu by samozřejmě nepomohlo ani osvobození dětí či seniorů od případných nesystémových poplatků. Máme chronicky nemocné a další, kteří do kategorie dětí ani seniorů nespadají a přesto potřebují větší množství léků, zdravotnické prostředky a drahé medicínské postupy pro svůj plnohodnotný život.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Štěpán

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pirát Peksa: Popravy, gulagy, zločiny po roce 1945. A Rusové jsou na to hrdí

9:54 Pirát Peksa: Popravy, gulagy, zločiny po roce 1945. A Rusové jsou na to hrdí

„ČSSD je v dost silném rozkladu, ztratila důvěru voličů a vysvětlení, že její předseda se snaží její…