Prezident Miloš Zeman uděloval 28. října na Pražském hradě nejvyšší státní vyznamenání. Ani letos se udělování neobešlo bez kritiky ke skladbě vyznamenaných. Ať už jde o hokejistu Jaromíra Jágra, zesnulého starostu Vídně Helmuta Zilka, chartistu Jana Schneidera, nebo třeba umělce Jana Saudka. Měl jste k někomu mezi vyznamenanými výhrady? A proč?
Já jsem v sále byl a osobnosti jsem ve Vladislavském sále viděl, když je prezident vyznamenával. Jistě, podle mého názoru, prezidentovi přísluší, koho on se rozhodne vyznamenávat, kdo podle jeho názoru vykonal pro tuhle republiku různé zásluhy a vyznamenání si zaslouží. Vůbec se neopovažuji hodnotit, jestli někdo měl, nebo neměl na vyznamenání nárok, ale zůstává jeden fakt. Ať udělá prezident cokoliv, bude to vždycky špatně. Ať vyznamená toho či onoho, bude to vždy špatně. Na tom bohužel nikdo nic nezmění. Pokud mohu mluvit za sebe, tak já znám fotografa Saudka, znám Jágra i generála Bočka a další – i když ne blízce osobně, ale jestli mají nárok na vyznamenání, to se vůbec neopovažuji soudit.
Vy jste v sále byl, proto se chci zeptat na atmosféru v sále. Bývalý europoslanec Libor Rouček k ní řekl: „V životě jsem zažil spoustu státních svátků. V Rakousku i v Německu, ve Francii i v Británii, v Americe i v Austrálii. V žádné zemi jsem však neviděl při slavnostních ceremoniálech tolik zasmušilých tváří a v projevech necítil tolik negativní energie jako dnes v té naší. Atmosféra na Hradě smutnější než na pohřbech.“ Jak atmosféra působila na vás?
V žádném případě nesdílím tento názor. Na druhou stranu, prezidentova zdravotní indispozice možná mohla mít vliv na atmosféru, ale domnívám se, že i přes viditelné bolesti nohou bylo vyznamenávání důstojné a i jeho projev se mi zdál být na rozdíl od jiných hodnotitelů obstojný. Jediná část, která mi osobně vadila, je poklonkování předchůdci Václavu Havlovi. A překvapilo mě, protože když si přečtete Zemanovu knihu s názvem Jak jsem se mýlil v politice a poslechnete si jeho některá předcházející vystoupení, tak jsem se tomu dost podivil. Bylo mi to žinantní, myslím, že si to mohl odpustit.
Miloš Zeman také udělil Řád bílého lva svému dalšímu předchůdci, Václavu Klausovi – za mimořádný přínos republice. Zaslouží si ho?
Jestliže se prezident rozhodl mu udělit vysoké státní uznamenání, tak mu ho udělil. Některé počiny V. Klause jsou velice kontroverzní a asi nejtíže společnost nesla jeho amnestii. Jestli ji prezident uvážil, prosím, ale je kontroverzní postavou – pamatujete si na to, jak nám dokonalý Kožený z Harvard University předvede, jak se to dělá? Tak nám to předvedl. Obral, koho mohl, o co šlo, a po něm spoušť a spálená země. Takže nevím. Nic proti Klausovi osobně nemám, ale některé jeho počiny jsou velice kontroverzní a spíše namířené proti tomuto státu.
Je jasné, že do Vladislavského sálu se nemohou vejít všichni, ale nebyli pozváni ani předsedové některých politických stran. Předseda ODS Petr Fiala k tomu na Twitteru napsal: „Myslím, že rozdělování společnosti začíná na Hradě při rozesílání pozvánek.“ Stává se z podobných událostí politická hra? Případně, čí zásluhou?
Samozřejmě, že vinu má z devadesáti procent Fiala a další, protože, podle mého názoru, i kdyby je byl býval pozval, nepřijdou. Prezident jim takzvaně sebral hračky a vítr z plachet tím, že je nepozval. Nemohli se zviditelňovat výkřiky, že tam prostě nebudou. Na akci, kdy je přítomen člověk jako je prezident... už slyším Němcovou – pamatujeme si na její loňská prohlášení, a tak dále. Takže, kdo rozděluje společnost? Prezident Zeman? Ne. Tito lidé, kteří pro své politické hrátky využijí kdeco, a to není dobře. Je to svátek všech občanů, a ne jen jejich. Aby se na takovém svátku nebo na takové velevýznamné události profilovali a profitovali z ní, to ne. Prezident udělal moc dobře. A vidíte, že ať udělá, co udělá, vždy je to špatně. Když je pozve, budou řvát, že tam nepůjdou. Když je nepozval, řvou, jak to vypadá, že tam nebyli a kdesi cosi.
Psali jsme:
Jaký je váš názor na spory uvnitř Pirátské strany? Místopředseda Jakub Michálek byl ředitelkou personálního odboru strany Janou Kolaříkovou obviněn z psychické šikany, později se přidal i europoslanec Mikuláš Peksa, který pohrozil svou rezignací na funkci místopředsedy, pokud jím Michálek zůstane. Nyní se uvnitř strany hlasuje o Michálkově odvolání. Jaký dojem na vás tento spor dělá?
Když dáte takovýmto nevyzrálým jedincům, kteří o životě vědí kulový s přehazovačkou – a vyznávají, že atmosféru popíše jen dýmka hašiše... Říkal jsem, jen jim dejte funkce, hochům a dámám, oni se ukážou. A ukázali, kdo je kdo. Právě jejich životní nevyzrálost vede k podobným konfliktům. Někomu dáte do ruky moc, a on není schopen s ní nakládat, není schopen ji unést, a proto se chová, jak se chová. Nejde jen o diskuse na internetu o Michálkovi, a o otevřenost. To je všechno pofiderní zdání, jak oni to dělají jinak než ostatní. Kdepak, dělají to úplně stejně, a v mnohých ohledech ještě hůře.
Domníváte se, že jim škodí jejich otevřenost, kdy si každý jejich konflikt může kdokoliv číst na internetu? Může to pirátům uškodit?
Uškodit asi ne, protože o problémech se v zákulisí ví a hovoří. Zveřejněním, dejme tomu, že jde o zdání demokracie, ale nevím. Takzvaná otevřenost něco skrývá. Víc se nebudu vyjadřovat.
A teď k zahraničnímu dění. V Sýrii panuje velmi křehké příměří, obě strany se obviňují z jeho porušování, dochází ke střetům. Do toho Turecko prohlásilo, že bude v ofenzivě pokračovat, pokud Rusové nedodrží slovo. Turecko chce také dodržení slibů Evropské unie. Kurdové tvrdí, že je Spojené státy zradily a že jim nezbývá, než spolupracovat s Bašárem Asadem. A je toho mnohem víc. Co na dění v Sýrii říkáte?
Jsou tam dva aspekty. Erdogan chce vydírat Evropu.
Skrze migranty?
Ano, migranty. Za druhé – je tam ropa, ne? Je třeba se nějakým způsobem dostat k prameni. Když si člověk neumí odpovědět na otázku proč, hledá odpověď a nic rozumného nepřichází v úvahu, tak co za tím může být jiného, než prachy?
Takže Turecku jde o peníze a ropu?
Turecku jde o peníze a o jakousi hegemonii v oblasti. Vůbec se neohlíží na nic, že je členem Severoatlantické aliance, že má vůči ní závazky... na nic.
Moje další otázka se přímo toho týká. Erdogan se nechal opakovaně slyšet, že může do Evropy pustit 3,6 milionu syrských migrantů momentálně se nacházejících na tureckém území. Vydírá tedy Erdogan Evropu? Na to jste právě odpověděl. Tak tedy, o čem tento vzkaz vypovídá? Máme se s Erdoganem snažit o dohodu?
Původní svalnatá prohlášení o uvalení sankcí vlastně vyzněla vniveč. Zaonačit to tak, že se 3,6 milionu migrantů dá prostě na pochod, to je vydírání nejhrubšího zrna. Buď mi dáte, co chci, nebo já vám dám, co chci, a uvidíme, kdo na tom bude lépe. Abych pravdu řekl, moc detailně jsem události nestudoval, ale faktem je, že jestliže se stát Severoatlantické aliance chová takto, mělo by se na půdě velení NATO o něčem uvažovat. Něco by ze Severoatlantické aliance mělo vylézt. Zatím neleze nic.
Navíc se Rada bezpečnosti OSN neshodla na společném prohlášení k turecké akci v Sýrii. Jak by měl tedy reagovat zbytek NATO včetně České republiky?
Měli by Erdogana pozvat a zeptat se ho, zda chce zůstat členem, nebo jak si to představuje? Jeho chování je proti všem zásadám, které jsou v NATO uplatňovány.
Nehledě na to, že spousta států Evropy dodává do Turecka všechno možné včetně zbraní…
Ano, tím pádem je v globálním pojetí světa má v hrsti.
Má Erdogan Evropu v hrsti?
Má. Musíme si to připustit – možná se mýlím, jsem také jen člověk, ale má nás pěkně v hrsti a v podstatě si nikdo nedovolí ani pípnout.
Dá se s tím něco dělat?
Za současného stavu věcí asi těžko. Když se podíváte, kdo a kde je v Evropě dnes, mám absolutní pochybnost, zda vůbec ještě lze uvažovat, že se s tím dá něco dělat. Nedá, protože Erdogan nás má v hrsti. Má v hrsti i Německo a všechny země, kde se takzvaná menšina začíná stávat v jistých oblastech většinou, a oni si nemohou dovolit, aby se něco dělo.
Má nás v hrsti, proto si může dovolit to, co dělá v Sýrii?
Přesně tak.
Jakou roli hraje v celé věci Rusko? Prezident Vladimir Putin jednal s Erdoganem celé hodiny, nakonec se podařilo část věcí vyjednat. Využilo Rusko správně svoji šanci a vrátilo se skrze Sýrii zpět mezi nejsilnější hráče světa?
Rusko skutečně sehrává v této oblasti rozhodující roli, a Američané v podstatě v tomto smyslu tahají za kratší konec provazu. Rusům se podařilo dohodnout se s Erdoganem na určitém řešení, což Amerika nedokázala. Rusko tím získává navrch a bude se muset vymyslet něco, čím ho zase z piedestalu srazit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
