Babiš je neprofesionální, poplatků je škoda. Exministr Heger chválí svého nástupce

10.04.2014 4:44

ROZHOVOR I když vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš se po dlouhém zdráhání a útocích na ministra zdravotnictví nakonec rozhodl, že přece jen dostojí slibu, k němuž se zavázaly všechny strany vládní koalice, a dosype peníze do nemocnic, o které přišly zrušením poplatků, podle exministra zdravotnictví a poslance TOP 09 Leoše Hegera dokázal, že jeho výroky jsou velmi neprofesionální.

Babiš je neprofesionální, poplatků je škoda. Exministr Heger chválí svého nástupce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Další tiskoná konference ministerstva zdravotnictví k metylové kauze. Dosud na otravu zemřelo 27 lidí

A byť je dnes v opozici, svého nástupce v čele resortu se na rozdíl od jeho vládního kolegy zastal. „Je určitě dobrý manažer,“ prohlásil Heger o bývalém šéfovi ostravské nemocnice v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz

Co říkáte na to, že vládní koalice se po vzájemných útocích konečně dohodla, že kompenzuje nemocnicím výpadek z příjmů ze zrušení zdravotnických poplatků navýšením plateb za státní pojištěnce?

Je to problém, který je zvláštní z několika pohledů. Jednak je to typický problém, který si někdo vyrobil sám a pak ho musí řešit. V tomhle případě jde o koalici, která se dohodla včetně hnutí ANO, že se poplatky budou rušit, a pak se ukáže, že chybějí peníze. Z druhého pohledu je trochu nešťastně a trapné pro vládu, že se takové problémy, poměrně vážné a razantní, řeší mediálně a ne interní cestou v rámci koalice. A z třetího hlediska je samozřejmě špatné, že se poplatky ruší, protože u nás je spoluúčast ve zdravotnictví poměrně nízká, ve vyspělých zemích jedna z nejnižších. A poplatky mají dvojí efekt: Nejen přinést do zdravotnictví peníze, v tomto případě to bude až pět miliard korun, což není při našem napjatém rozpočtu zanedbatelná částka. A ten druhý efekt, který poplatky mají, je zvyšování efektivity zdravotnického systému.

O regulační funkci poplatků se úplně přestalo mluvit.

Regulační schopnost je prokázaná, samozřejmě, když se poplatky zavedly, nastal velký útlum zdravotní péče, ale pak se to trochu vrátilo do starých kolejí. Ale pořád ten útlum přetrvává, proti době před poplatky je výkonů nejméně o deset procent méně, v oblasti pohotovostní služby dělá pokles dokonce třicet procent. Takže regulační smysl je jasný, navíc poplatky dávají lidem uvědomění, že lékařská péče je velmi drahá a daleko více o zdravotnické ekonomice přemýšlejí. Všude ve světě nějaká spoluúčast je, u nás se ten stav vrátí před rok 2006, a pokud se sociální demokracii podaří prosadit jejich úplně zrušení do konce roku, nebudou poplatky téměř žádné.

Je zvláštní, že když už nyní po zrušení poplatků v nemocnicích nastává problém, že chybějí dvě miliardy korun,  přesto vládní koalice uvažuje o zrušení dalších poplatků v lékárnách a u praktických lékařů. Nebude i jim muset stát nahradit výpadek příjmů?

Myslím, že i tam bude potřeba nahradit výpad příjmů, protože když se poplatky zaváděly, současně s tím platby pojišťoven poklesly. Celý sazebníkový ceník byl překalkulován, proto by jim teď peníze chyběly. A mimochodem, když předchozí ministr Martin Holcát dělal úhradovou vyhlášku pro rok 2014, už do úhrad zakalkuloval ty chybějící stokoruny, které byly zavedené za ošetřující den. Takže se tam diferencovaně zvyšovaly platby jak akutním nemocnicím, kde ta ztráta je méně bolestná, protože tam jsou náklady na jeden „lůžkoden" podstatně vyšší, ale zejména se to týkalo léčeben dlouhodobě nemocných, různých ústavů s dlouhodobými pacienty, jako jsou třeba psychiatrické léčebny nebo i lázně, a do těch úhrad bylo navýšení zakalkulováno.

Když ministr financí Andrej Babiš odmítal dodat peníze nemocnicím, argumentoval tím, že na účtech zdravotních pojišťoven leží 25 miliard korun. Má pravdu a dají se tyto peníze nalít do zdravotnictví?

Problém je v tom, že přebytky pojistného jsou nerovnoměrně distribuovány a jsou převážně u malých pojišťoven, zatímco u Všeobecné zdravotní pojišťovny, která platí nejvíc a má nejvíc pacientů, nejsou. Redistribuovat tyto peníze a vrátit je zpět do systému je možné jen zákonem. My jsme to udělali jednou, takhle jsme z přebytků předistribuovali pět miliard korun, ale myslím, že pětadvacet miliard na účtech pojišťoven v žádném případě není, že se to blíží číslům někde mezi 10 a15 miliardami. Ten deficit je hlavně u VZP.

Ale my jsme za to, že jsme zákon na přerozdělení udělali, byli strašně kritizováni, protože ono je to zase pro dobře hospodařící pojišťovny demotivující. I když je na druhou stranu třeba říci, že získání peněz nebylo úplně fér, protože dlouhou dobu není přerozdělování mezi pojišťovnami, které mají horší klientelu, a mezi těmi, které mají bohatší a méně nemocnou klientelu, úplně exaktní a stále ještě se pracuje na tom, aby se ten přerozdělovací mechanismus změnil. Takže jde o složitou záležitost.

Ale od doby, kdy byly všechny pojišťovny v plusu a akumulovaly těch 25 miliard, což bylo před příchodem hospodářské krize v roce 2009, se už tyto peníze z velké části utratily a byl to velmi dobrý polštář pro zdravotnický systém. Systém by sice měl být vypolštářován i státem, ale politici se strašně brání ze státního rozpočtu pouštět, a to zejména v době, kdy státní rozpočet je v krizi. Proto se několik let příspěvek za státní pojištěnce nezvyšoval a pojišťovny žily z podstaty, ze svých přebytků. Některá opatření, která se navrhují, jsou velmi krátkodobá a krátkozraká.

Jak hodnotíte návrhy, s kterými přichází ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a které by měly zprůhlednit toky peněz ve zdravotnictví a zabránit plýtvání? Například zveřejňování obchodních smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotními zařízeními nebo zřízení tzv. přístrojové komise na ministerstvu, která má rozhodovat o nákupu nejmodernějších přístrojů?

My jsme jako TOP 09 říkali, že budeme konstruktivní opozicí. Proto s navrženými kroky musím souhlasit. My jsme měli připravenu novelu zákona o zdravotních pojišťovnách, v níž jsme zveřejňování smluv také navrhovali, k této legislativní úpravě už kvůli pádu Nečasovy vlády nedošlo. Ale rozhodně to budeme podporovat, přinese to do systému určitou sebekontrolu, protože přerozdělování v pojišťovnách samozřejmě láká k určitým nepravostem, vykládaly se o tom velké historky, ale nikdo pořádně neví, jestli docházelo k tomu, že některé pojišťovny ve smluvní politice klientelisticky zvýhodňovaly určité lidi. Zkontrolovat to mechanicky kontrolním systémem tak, jak je naddimenzován, je velmi obtížné.

Přístrojová komise je součástí hnutí, kterému se říká hodnocení medicínských technologií, jež by mělo zregulovat vstup nových technologií hlavně do těch úhradových mechanismů, protože většina moderních technologií, když se na trhu objeví, ještě nejsou úplně vyzkoušené a potřebují nějaké pilotní ověření. Nejlepší příklad, k čemu v minulých letech došlo, byly operační roboty, které se sem dostaly nejrůznějšími cestami. Je jich tady podstatně víc než v jiných zemích a jejich přínos na to, jak jsou poměrně drahé, je minimální, protože se hodí pro některé velmi úzké případy. My jsme chystali legislativní změnu pro hodnocení technologií a jejich vstup do úhrad.

Komise je první krok, je takovým poradním orgánem ministerstva, ale moc toho zakázat nemůže, má být určitou regulací vstupu těch drahých věcí k nám. Když Ústavní soud udělal výnos k lázeňské vyhlášce, tak tím vlastně demonstroval, že pozice ministerstva je velmi slabá, a že regulace, které nejsou v zákoně, může zrušit. Pokud to tedy nebude v zákoně, tak to Ústavní soud může kritizovat nebo shodit. Komise je dobrá jako určitý poradní orgán, ale bude to potřeba vložit do zákona. Ale to je ještě dost práce.

Vy jste jako ministr zdravotnictví také spolupracoval s šéfem největší Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňkem Kabátkem. Jak vnímáte požadavky ministra financí na personální změny ve vedení VZP? Má na to Andrej Babiš pravomoce?

Ministerstvo financí je spolu s Ministerstvem zdravotnictví resortem, který na zdravotní pojišťovny dohlíží. To je přímo napsáno v zákoně. Také když se ověřují roční zdravotně pojistné plány nebo roční uzávěrky pojišťoven, dělá se to ve spolupráci obou ministerstev. On tedy na to právo má. Ale na druhou stranu, výroky, které zatím byly od ministra financí Babiše slyšet, že se vlastně neví, jaké finanční toky ve zdravotnictví jsou, že se tam rozděluje 250 miliard a že je tam hodně peněz a kdoví, co s tím pojišťovny a hlavně VZP dělá, jsou velmi, velmi neprofesionální. Těch 250 miliard je, pokud jde o podíl z hrubého domácího produktu, podstatně méně, než je ve vyspělých evropských zemích, a naše zdravotnictví za tenhle menší objem peněz, pokud jde o technologie, léky, přístroje, vyšetření, postupy poskytuje prakticky stejnou medicínu jako medicína v západních zemích.

Peníze se v žádném případě nerozhazují, i když nějaké výstřelky jak korupční, nebo odborná pochybení se ve zdravotnictví objevují vždycky stejně jako v jiných resortech, ale rozhodně to není nic, co by se mělo brát jako argument, že se vyhazují peníze. Ten základní objem peněz se zužitkuje pro zdravotnictví velmi dobře. A že to nevědí na Ministerstvu financí, je zvláštní, protože ministerstvo se vyjadřuje ke všem výročním zprávám pojišťoven, takže má obrovské kvantum údajů, a další obrovské kvantum údajů má o tom, jak systém hospodaří, z Ústavu pro zdravotnickou informatiku a statistiku. Že by se tedy nevědělo, kam těch 250 miliard korun jde, není pravda.

Byl jste řadu let šéfem jedné z velkých nemocnic stejně jako dnešní ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Šéf hnutí ANO a vicepremiér Andrej Babiš prohlásil, že mu nevěří, jako argument uvedl údajně předražený nákup přístrojů do ostravské nemocnice, kterou pan Němeček vedl. Když ministrovi zdravotnictví nevěří jeho koaliční partner, vy mu jako opoziční politik, který ho léta zná, věříte?

Já v tom nemám nějaké ideologické zaujetí. Jediná problémová věc, o které se konkrétně diskutuje, je obří ozařovač, kterému se říká Cyberknife, který byl v ostravské nemocnici zakoupen za 200 milionů korun. Dodnes se diskutuje o tom, jestli byl předražený nebo ne. A je fakt, že to bylo zadáno z Ministerstva zdravotnictví jako rozvojový projekt. A já si myslím, že málokterý ředitel by odmítl si peníze na rozvojový projekt pro svoji nemocnici vzít. Byl to obchodní případ, a pokud byl nákup předražen, spíš prodejní firma zneužila situaci, že to je unikát, který tu je jediný a ke kterému se tady teprve zavádí servis. Proto si mohla dovolit nadsadit cenu, protože věděla, že koupi bude ministerstvo podporovat. To je věc, kterou teď panu ministrovi vyčítají, a není k tomu dodneška jednoznačné stanovisko.

Pokud jde o všechno ostatní, musím se k panu Němečkovi jako řediteli ostravské nemocnice vyjádřit velmi kladně, my jsme byli kolegové asi osm let. Ostravskou nemocnici převzal ve velmi špatném stavu, měla problémy s hospodařením, s personální politikou, byla tam spousta hádek mezi přednosty a ředitelstvím, dosahovalo to místy až obludných rozměrů. Po svém příchodu situaci během velmi krátké doby razantně zklidnil, nemocnice má dodnes dobrou pověst. Jako příklad lze uvést situaci, že když běžela v Česku protestní akce lékařů Děkujeme, odcházíme, ostravská nemocnice byla jednou z mála nemocnic, které neměly personální problémy a odkud lékaři neutíkali.

Takže vy byste ministru Němečkovi jako odborníkovi v čele resortu na rozdíl od jeho koaličního kolegy Babiše důvěřoval?

Je určitě velmi dobrý manažer, myslím, že má šanci se na ministerstvu zaběhnout. Znám to z vlastní pozice, když člověk přijde bez předchozí zkušenosti ze státní funkce do čela ministerstva, je to velmi těžké a vyžaduje to určitou dobu hájení. Ale já si myslím, že by si s tím měl Svatopluk Němeček poradit, pokud tu šanci dostane.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jana Bobošíková: Dnešní ODS? Bezduchá, zbytečná tlupa. Souhlasím s Klausem, musí vzniknout nová, pravá, pravicová strana

0:01 Jana Bobošíková: Dnešní ODS? Bezduchá, zbytečná tlupa. Souhlasím s Klausem, musí vzniknout nová, pravá, pravicová strana

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Bezduchá, zbytečná tlupa!“ Tak ostře stírá současnou ODS někdejší europoslankyně,…