_635695219576780206.JPG&id=73507)
Poslanci schválili zdanění církevních restitucí. Jak se díváte na kritiku, že je takový krok protiústavní?
To rozhodne soud. Můj laický odhad je a jak jsem věc konzultoval s některými ústavními právníky, tak pravděpodobnost, že takový krok je protiústavní, je velmi vysoká. Pokud někomu něco vrátíte v nějaké výši a pak mu část vezmete, tak to vlastně nevracíte. Tam je oprávněné očekávání, které nebude naplněno. Z mého pohledu by bylo nefér nyní řešit, zda je věc protiústavní. O tom rozhodne soud.
Kdo je pro vás důvěryhodnější?Anketa
Diskuse kolem církve a státu už se vede dlouhá léta a je dost sporů nejen kolem peněžitých náhrad, ale i ohledně jiných věcí. Kudy si myslíte, že vede cesta, aby církve se státem spolupracovaly bez problémů a věcí, které mezi ně vrážejí klín?
V první řadě musíme říct, že se jedná o církve, nikoliv o jednu církev. Tedy všechny církve včetně židovské obce. Katolická církev je největší, to je pravda, ale je to otázka dobré vůle na obou stranách, na straně státu. Církev a její organizace fungují. Samozřejmě, že je dotovaná státem jako jiní poskytovatelé sociálních služeb, to je pravda, z veřejných zdrojů, ale dělá spousty věcí navíc. Přináší přidanou hodnotu a spoustu prostředků si umí obstarat jinak než z veřejných financí. Charita České republiky, která funguje skutečně i na malých městech a v obcích, u nás funguje výborně.
Církev si nevybírá klienta podle příslušnosti k církvi, barvy pleti nebo vyznání. Ten, kdo potřebuje a komu jsou schopni pomoc, pomoc dostane. Církev pomáhá i v nemocnicích, já bych poslancům doporučil ať zajdou k boromejkám pod Petřínem, jaká je tam péče. Ať vidí, zda je tam přidaná hodnota, kterou běžné nemocnice nezajišťují, třeba duchovní služba a podobně, když lidé mají potřebu takové pomoci, a to nejsou ležáci. Podívejte se do školství. Církev provozuje školy, nejen prestižní gymnázia, ale i školy pro problémovou mládež, problémová děvčata.
Fotogalerie: - Tečka za církevními restitucemi na Hradě
V posledních pěti letech v žebříčku kvality škol podle státních maturit – což je objektivní hodnocení, tam se to nedá ovlivnit – tak v první desítce naleznete většinou tři i čtyři církevní gymnázia. Vzhledem k nepoměru, že jich existuje jen několik jednotek, zatímco ostatních zřizovatelů jsou stovky, na tom asi něco bude, že poskytují kvalitní školství a studenty umějí připravit. Co si budeme povídat, církevní školy patří ke špičce. Je nutné se podívat, kolik má běžný duchovní plat – vysokoškolsky vzdělaný člověk a má psychicky i fyzicky náročnou práci. Plat má kolem patnácti tisíc korun. Jedná se o to, že církev musí mít také nějaký marketing, a děláme velké chyby a pak to vypadá, že se jedná o prebendy pro pár duchovních. Peníze mají být primárně využity na služby, které jsem popisoval.
Babiš představil svůj program Czech Republic: The country for the future, jehož plánem je zařadit Česko do roku 2030 mezi nejinovativnější země Evropy. Je to plán reálný?
Je otázka, jak budou postupovat ostatní země. Osobně si myslím, že v tomto ohledu hodně práce odvedl a systém dobře nastartoval Pavel Bělobrádek, bývalý vicepremiér pro výzkum, vědu a inovace. Ale jedna věc je, co dáte na papír, druhá věc je realita. Pokud se vláda bude chovat tak zdrženlivě až macešsky, což se týká i financí a podpory této oblasti, tak těžko. Jedna věc je co se řekne a napíše, a druhá věc je provedení a zabezpečení financí.
Andrej Babiš se v Davosu setkal například s prezidentem Brazílie Bolsonarem, se šéfem technologického gigantu Apple Timem Cookem, se šéfem telekomunikační firmy AT+T, také s Al Gorem. Je tento jeho plán důvodem, proč se s nimi setkává?
Já úplně přesně nevím, proč to dělá. Myslím, že to trochu dělá na image. Je sice pěkné, že se s nimi setká, ale otázka je, co se stane potom. Když prostě nedochází k nějakému radikálnějšímu navýšení peněz na vědu, výzkum a inovace, tak se můžete setkávat, s kým chcete. Je otázka také kolem jeho jednání ohledně evropských fondů, evropského financování, kdy jsem si všímal, že mezi jeho prioritami a prioritami České republiky tato oblast nedominovala. Zemědělské dotace a jejich zastropování či nezastropování ho zajímají mnohem více. Jedna věc je co se řekne a napíše, aby to vypadalo hezky, a druhá věc jsou konkrétní kroky a schůzky, a tady to silně pokulhává. Byl bych rád, kdyby to tak bylo, jako strana koneckonců – byť premiéra v této oblasti více akcentujeme – v tom vidíme také budoucnost, samozřejmě.
Fotogalerie: - Babiš na Slovensku
Není právě jeho výprava právě i do Davosu spíše jen jednou z dalších PR akcí?
Samozřejmě premiér, politik, ministr se setkává. Koneckonců Andrej Babiš tam studoval a bydlel, takže on k tomu má i nějaký osobní vztah a předpokládám, že tam má nějaké osobnější kontakty. Ale řekl bych, že Andrej Babiš docela vytváří dojem, že je snad první člen vlády nebo státník, politik, který jezdí po světě a snaží se o nějakou diplomacii na vyšší úrovni. Dělali to všichni, ale možná to tolik neuměli prodat.
Mně to připomnělo oznámení Jaromíra Soukupa, že zakládá hnutí List Jaromíra Soukupa. Během oznámení prohlásil, že je první, kdo upozornil, že politici něco jiného říkají, a něco jiného dělají…
Ano. Ano, je evidentní, že tento syndrom u celé řady politiků existuje. Já jsem byl vládní poslanec v minulém období, a v evropském výboru jsem docela pečlivě sledoval zahraničí, takže jsem absolvoval několik poměrně zásadních setkání. Marian Jurečka se zajímal s ohledem na migraci, jak pomoci lidem tam, ale ne stylem dovezení mouky, ale zajištěním vodních zdrojů, naučit je soběstačnosti a na to navázaný prodej naší technologie zemědělské. Oni se soustředí na Afriku, kde je obrovský potenciál a což je velmi důležité. Takhle bych to mohl pokračovat. Bohuslav Sobotka naprosto standardně navazoval obchodní vztahy a otevíral dveře. Ale ono to vypadá, že Andrej Babiš je první a jediný, kdo dělá zahraniční politiku. Já si to nemyslím.
Zvažujete, že budete volit Jaromíra Soukupa?Anketa
Myslím, že celá řada z těch cest byla velmi úspěšných. Dělají to všichni. Andrej Babiš má tu obrovskou výhodu: PRovou mašinu za sebou, která mu to umí prodat. Komu čest, tomu čest v tomto ohledu. Ale nedělá nic výjimečného, dělali to před ním, dají se konkrétně popsat a dohledat.
Z vašeho pohledu tedy není jasné, zda to Babišovou oznámení a jeho plán není poněkud vágní definice s alibismem ze strany Andreje Babiše?
Netvrdím, že alibismus. Spíše je to líbivé heslo, které mně se osobně líbí, byť už tam nevidím nějaký konkrétní obsah, ale hlavně minimálně činy vlády tomu myslím naproti nejdou. Tam nevidím soulad v politické proklamaci a v konkrétním naplňování...
… to nevidíme, protože inovace bez investic nelze…
… přesně tak. Každý mluví o výzkumu,o prodeji výrobků. A můžete mít základní výzkum, který se na první pohled tváří, že nepřináší peníze, ale i tak je důležitý. Nikdo jiný než stát nezajistí tyto výzkumy z větší částí, protože většina samozřejmě funguje na komerční bázi, a tak se snaží co nejrychleji vynález uplatnit na trhu. Kdežto veřejná instituce by měla právě vytvářet tím základním výzkumem základ pro soukromé firmy, které ho využijí, dotáhnou a tak dále.
Svého času jsem navštívil Floridu a byl jsem v NASA, kde raketoplány samozřejmě už dávno létají, ale je to komerční záležitost. A schopnost Američanů ty poznatky, které jsou spojené s vesmírným programem, přenášet dál a komercionalizovat je, používat ve vojenství a lékařství, ta jejich schopnost je velká a my se skutečně máme co učit.
Úplně jiná země je Izrael. A je strašně zajímavé, když jsem navštívil Izrael a Jordánsko, kde zúrodňují poušť... Já vím, že jsem byl v Jordánsku a v Izraeli, v zemích, které jsou ve stejných přírodních podmínkách. Když se podíváte na to, co umí Izraelci s vynálezy a jak zúrodňují poušť, a pak v Jordánsku, tak je to neskutečný rozdíl. Je vidět, že přístup a řekněme rozdílná mentalita hraje obrovskou roli. To jsou podle mého názoru dvě zajímavé země.
Opakuji, Pavel Bělobrádek to věděl a snažil se vědecké kapacity napíchnout. Záleží, jak to bude používáno dále.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
