Pane premiére, za pár dnů se konají volby do Evropského parlamentu a hodně se mluví o budoucím uspořádání nové Evropské komise. Jak byste tu dosluhující Komisi zhodnotil?
Fungování Komise se mi z podstaty věci nelíbí, protože dělá často politiku, a to by neměla být její role. Role Evropské komise je dohlížet na dodržování smluv a dohlížet na to, aby všem státům bylo měřeno stejným metrem. Tato Komise dělá politiku, vychází to i ze způsobu zvolení jejího šéfa, tedy tzv. spitzenkandidat (celoevropský lídr kandidátky, pozn. red.) na základě dohody velkých evropských stranických uskupeni. Při té poslední volbě byly některé členské státy proti jako například Velká Británie. Naše spolupráce z hlediska komunikace s Komisí je taková, že bychom uvítali, aby byla flexibilnější, rozhodovala rychleji a zpětná vazba byla též rychlejší. Komise často vystupovala v pozici nadřízenosti k členským státům, a to by se po volbách mělo zásadně změnit, jako to bylo dřív. Hlavní slovo musí mít Evropská rada a Komise má být výkonný orgán.
Vidíte nějakou vůli členských států k tomu, aby se to takto změnilo? Třeba neformálně na summitech?
Členských států je stále 28 a samozřejmě se o tom bavíme. Je všeobecně známo, že celou Komisi z pozadí řídí ten úředník, jehož jméno se všichni bojí vyslovit nahlas. Když slyšíte, jak to funguje, že v pozadí nějaký člověk rozhoduje o nejdůležitějších pozicích a často jsou komisaři v roli outsiderů, je to nepřijatelné. Všeobecně to všichni vědí. Ten člověk je přítomen na Evropských radách a vstupuje do jednání, jako kdyby byl nějaký premiér a prezident. Nemá žádný mandát, je to úředník a všichni vědí, že jeho vliv je obrovský a chová se velice nestandardně. Tohle je nepřijatelné.
Najde se tedy po volbách vůle tohle změnit?
Myslím, že ano. Je to otázka, kdo bude předsedou Komise. Jestli to bude jako vždycky, kdy si dvě největší partaje mezi sebou domluví, když mají v europarlamentu většinu. Doufejme, že teď to nenastane. Šéfem Komise by měl být člověk, který je schopen tento orgán objektivně řídit, a nebude to nějaký profesionální politik.
Co Jean-Claude Juncker? Býval terčem silné kritiky nebo i posměchu, hlavně z našeho středoevropského regionu, pro jeho různé excesy. Jak byste ho zhodnotil?
Příběhů s ním je tolik, že to nepotřebuji komentovat. Kdo chce, vyhledá si to. Juncker je člověk, který se v evropských strukturách pohybuje strašně dlouho. Byl zvolen jako spitzenkandidát Evropské lidové strany a jeho působení je takové, že Komisi zpolitizoval, a mnoha členským státům se to nelíbí.
Jaké zásadní úkoly budou podle vás stát před novou Evropskou komisí, která vznikne po volbách? Nebo by měla jen sloužit jako servisní orgán členským zemím?
Hlavní slovo musí mít Evropská rada, kde sedí premiéři a prezidenti. Tam se rozhoduje plno věcí jednomyslně. Jde o lidi, kteří byli zvoleni národními parlamenty ve volbách a kteří mají podle mého názoru ještě větší mandát než europoslanci, které třeba v českém případě volilo nějakých 18 procent voličů, zatímco ve sněmovních 65 procent. Premiéři a prezidenti v rámci Evropské rady by měli být kvazikoaliční vládou Evropy, která by se měla domlouvat na zásadních věcech a Komise by to potom měla vykonat.
Aniž by do toho Komise mluvila?
Ale ne, tak dneska je to naopak. Nám nikdo neřekl, na základě čeho byl navržen evropský rozpočet na příští období, proč nám tam zase cpou sociální fond a tyhle věci, zatímco my potřebujeme peníze na investice. Nevíme, jak byl rozpočet navržen, proč se navýšil o 23 procent provozních nákladů navíc, když odchází Velká Británie. I na Evropských radách správně někteří kolegové, a já s tím souhlasím, řekli, že bychom se měli setkávat častěji a mělo by to být daleko racionálnější. Mít dvě Evropské rady a každá je osm a půl a devět hodin kvůli Brexitu, přitom se to dalo vyřešit za hodinu, tak záleží na dohodách a třeba i časovém limitu. Přitom je plno témat, které jsme vůbec neprobírali. Zahraniční politika, obchodní politika, Afrika, vnitřní trh a samozřejmě rozpočet na léta 2021–2027.
Významným tématem bude i nadále Afrika, kde se mohou lidé v budoucnu dávat víc do pohybu. Co s tím? Tady se EU také nikdy příliš neshodla…
Ano, k tomu máme úplně jiný přístup, hlavně jako země V4. I když někdo říká, že jsme kvóty nezrušili. Což není pravda. Tady prostě existují opakované pokusy některých členských států, aby kvóty byly zavedeny. Znovu to bylo v červnu 2018, což trvalo až do čtyř ráno. Tam jsme s Viktorem Orbánem, Petrem Pelegrinim a Mateuszem Morawieckim prosadili, že to zásadně odmítáme a nebudeme o tom diskutovat. A žádné kvóty nebudou. Evropská komise přišla s nápadem kvót, byl to od počátku nesmysl. Unie celý problém vyřešila tak, že jsme dali kompenzace Turecku, bylo to šest miliard eur. Česká republika má velice, díky bohu, přísnou azylovou politiku a my jsme řekli, že tak to musí být všude v Evropě a není možné, aby pašeráci rozhodovali o tom, kdo k nám bude chodit. Chvála bohu, v Itálii hlavně díky Salvinimu se to zastavilo, a teď se problém přenesl do Španělska. Víckrát jsem k tomu vystupoval, že je potřeba udělat dohodu s Marokem, Libyí a dalšími zeměmi. A tvrdě ilegální migraci zastavit.
Evropské země prostě nebyly schopné se domluvit na postupu. Ilegální migrace je nezákonná a není možné, aby pašeráci rozhodovali o tom, kdo přichází do Evropy. Proto zásadně odmítáme návrhy některých členských států o rozdělování migrantů z lodí a tyto věci.
Mimochodem, není paradoxní, že Evropskou komisi ve sporu s Českou republikou u soudu kvůli kvótám zastupuje Češka Zuzana Malůšková?
Není to relevantní. Stejně jako komisařka Jourová nezastupuje Českou republiku ani hnutí ANO, ani nikoho. Zastupuje Evropskou komisi a v řadě jejich názorů i v rámci V4 se prostě lišíme v řešení problémů.
Není v tom případě absolutně jedno, koho jako eurokomisaře vyšleme, když stejně nemůže hájit české zájmy?
Tradiční strany tam vysílali totálně ostudné osobnosti. Na první tiskovce prvního komisaře se zjistilo, že se nedomluví anglicky. Pan Špidla na tom byl jazykově podobně, nemluvě o jeho sociálních schopnostech komunikace, to byl také odložený politik. Nebyla tam žádná výrazná osobnost.
Paní Jourová nějak to portfolio uchopila a rozhoduje Evropská komise, není na všechno sama. Některá rozhodnutí jsou pro nás jako členský stát diskutabilní. Pro nás určitě to stávající portfolio není preferované a chtěli bychom raději vnitřní trh. To je zásadnější, aby se řešilo.
Pokud jde ještě o tu Afriku, spád nabírají události v Libyi, kde se iniciativy chopil polní maršál Haftar. Nedávno si s ním telefonoval Donald Trump a poté hovořil o společné vizi. Neměla by se k tomu EU nějak postavit?
Samozřejmě, že měla, ale zahraniční politika EU je katastrofální. Totálně jsme vyklidili prostor v Sýrii. Společná zahraniční politika nemá žádné výsledky a je otázkou, zda členské státy vůbec jednotnou zahraniční politiku dělat chtějí. Třeba co se týká Libye, Itálie a Francie mají na situaci úplně jiný názor. Není tam žádná jednota.
Kolem Sýrie je šest milionů uprchlíků, my jsme místo řešení raději dali peníze Turecku. Nemáme tam vliv, Rusko tam má velký vliv. Mluvil jsem o tom s prezidentem Trumpem, aby ze Sýrie neodcházeli a abychom se to snažili vyřešit. Otázka je, zda je EU ochotna to řešit, anebo bude jen stále říkat, že je Asadův režim nepřijatelný. Jasně, ale on tam prostě je a za podpory Rusů dominuje. My jako Česká republika máme jedinečnou pozici v tom, že tam máme fungující velvyslanectví a zastupujeme tam zájmy většinu evropských zemí i USA.
Jaký význam v takovém případě má společná zahraniční politika? Mnoho případů ukazuje, že se prostě neshodneme.
Správná otázka. Je potřeba si to za stolem vyříkat. Každý mluví o Africe, ale když chceme mít nějakou africkou politiku, musíme si říct, jaký přístup konkrétně zvolíme. Jak jim budeme pomáhat, jaký byznys s nimi budeme dělat atd. Evropa má tady nevýhodu proti třeba Číně, Rusku nebo USA, kde se nějakým způsobem rozhoduje. My musíme v EU hledat kompromisy, a to je obrovský handicap.
Typickým příkladem, kdy se konkrétně Česká republika neshodne s většinou Evropy muže být Izrael a přesun naší ambasády do Jeruzaléma…
Nikdo z Evropy to zatím nebude přemisťovat a ani my s tím teď nepočítáme. Izrael je náš dlouhodobý spojenec, máme nadstandardní vztahy, ale jsme v EU a zkrátka byly nějaké dohody v rámci OSN, které musíme držet.
Říkáte, že Česká republika zatím nepočítá s přesunutím ambasády, jak o tom mluví prezident Miloš Zeman?
Ne. Otevřeli jsme tam ale Český dům. Vztahy máme, na základě mé návštěvy budeme organizovat konferenci o aplikaci léčebného konopí, ministr Brabec má za úkol udělat konferenci o tom, jaké mají v Izraeli know-how na užití vody, v tom jsou světová špička.
Vraťme se ještě k volbám do Evropského parlamentu. Jak tipujete váš výsledek?
Doufám, že vyhrajeme. Potřebujeme, aby naši voliči přišli k volbám.
V předchozích volbách do europarlamentu se to zatím nestalo, lidé to spíš ignorovali…
Jasně, ale teď je úplně jiná situace. V těch prvních volbách jsme to víceméně nechali na kandidátech a moc jsme se neangažovali, nebylo to tak důležité, byli jsme čerstvě ve vládě jako menšinový partner. Teď se evropské volby staly součástí boje proti mně a našemu hnutí. Organizují se demonstrace, které se tváří jako občanské, ale nakonec tam vystupují zástupci opozičních stran.
Účast na demonstracích ale byla na naše prostředí nezvykle výrazná.
Já to nekritizuji, jen konstatuji, že tam vystupují politické strany a samozřejmě to je těsně před volbami.
Čekáte, že demonstrace po volbách ustanou?
Neočekávám vůbec nic. My tady určitě nejsme na Slovensku, aby někdo čekal podobné výsledky demonstrací.
Lídr ODS Jan Zahradil nedávno pro ParlamentníListy.cz řekl, že občanští demokraté klidně mohou hnutí ANO porazit. Může se to stát?
Stát se může cokoliv. Pan Zahradil v Bruselu sedí 15 let a je potřeba se ho zeptat, co tam za tu dobu vlastně udělal. Podle mého názoru vůbec nic. Mluví se o tom, že ODS údajně chtěla někoho jiného, ale on si zařídil, že bude spitzenkandidát, takže jim asi nic jiného nezbylo než ho postavit. Nechci ale pana Zahradila kritizovat. Říkám pouze, že tam je 15 let, výsledek není žádný. Na druhé straně jsem ho viděl v debatě spitzenkandidátů a s vícero jeho názory se ztotožňujeme. Jestli nás ODS porazí, nebo ne, o tom rozhodnou voliči.
Ve svém „nedělním hlášení“ jste teď psal něco podobného, že poslanci ostatních stran neudělali v Evropském parlamentu vůbec nic…
…no neudělali. Nevím, co tam udělali. Naše poslankyně Charanzová a Dlabajová mají konkrétní výsledky.
Tam směřovala moje otázka, kdybych ji předtím dokončil. Jaké výsledky mají vaše poslankyně?
To je správná otázka, musím si to tady dohledat. (Listuje hromadou papírů). Dita Charanzová například se angažovala v ochraně našeho ocelářského průmyslu proti levným čínským dovozům, angažovala se ve zbraňové směrnici. Dále se přičinila o ten roaming, že od 15. května telefonujeme podstatně levněji, myslím, že za šest korun za minutu. Teďka vymyslela varovnou SMS, že když budete někde v Evropě a stane se teroristický útok nebo zemětřesení či jiná katastrofa, na mobil vás budou varovat, že se něco děje. Těch výsledků práce našich poslankyň je mnohem víc. Obě získaly i různá ocenění za svou práci.
Někde jsem před časem viděl, že europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL byl vyhodnocen jako jeden z nepracovitějších…
Já ho považuji za největšího udavače v EU, co se týká mé osoby a České republiky.
Proč?
Vždycky v rámci projednávání evropského rozpočtu, který je gigantický, útočil na moji osobu a vytahoval tam věci, které tam absolutně nepatří, a dělal ostudu. Patří mezi nejaktivnější udavače mezi europoslanci v celé Evropské unii.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
