Připomeňte pro ty mladší, jak to bylo s příjímáním živnostenského zákona ve Federálním shromáždění v roce 1990 a s vývojem Živnostenské strany – dnes Strany soukromníků ČR v průběhu let?

Povolení pro soukromé podnikání šla v bouřlivých devadesátých letech rychle za sebou. Komunistická federální vláda vedená Ladislavem Adamcem pochopila, že kompletně znárodněné hospodářství je v čím dál tím větší krizi a nařízením 1/88 pro Českou socialistickou republiku a 2/88 pro Slovenskou socialistickou republiku, povolila soukromé podnikání v oblasti služeb. Omezeno bylo zaměstnávání lidí, zaměstnán mohl být v soukromé firmě pouze člen rodiny nositele povolení. Po převratu v roce 1989 už za účasti členů Sdružení československých podnikatelů tato povolení nahradila vyhláška 105. Ta začala platit 1. 5. 1990, i když nám ji předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček slíbil od 1. 4. 1990. Lidé zaměstnaní ve státních firmách dali k 31. 3. 1990 výpověď a jeden měsíc byli nezaměstnaní. Takže prvními nezaměstnanými byli budoucí soukromníci. Mezi tím jsme byli už v komisi pro přípravu živnostenského zákona. Ten patřil do gesce tehdejšího místopředsedy federální vlády Pavla Rychetského. Tam jsme poprvé ucítili odpor k příliš velkému rozšiřování povolení pro soukromé podnikání. Dokonce jsme dnešnímu předsedovi Ústavního soudu předali pohřební věnec, kde na stuze bylo napsáno Pavlu Rychetskému – hrobaři živnostenského zákona. Nakonec byl živnostenský zákon v tehdy přijatelné podobě schválen. Od té doby byl stokrát novelizován. Byl také zřízen Živnostenský úřad České republiky. A mě jako předsedovi Sdružení československých podnikatelů připadla ta čest vybrat prvního ředitele. Vybral jsem JUDr. Mariana Šimka z Pardubic, který jediný z posledních čtyř uchazečů nebyl v KSČ a ani zaměstnancem ministerstva vnitra za starého režimu. Nikdy jsme tohoto výběru nelitovali.
 
V říjnu letošního roku zahájili Soukromníci poměrně výraznou kampaň, aby českou veřejnost seznámili s konkrétními cíly svého působení v roce, který zbývá do krajských a senátních voleb. Strana se zatím snaží etablovat v mediálním i veřejném životě. Co je hlavní programovou prioritou pro rok 2016?

Hlavní programovou prioritou je soukromník, jeho rodina a tím i jeho zaměstnanci. Jsme stavovská politická strana živnostenského typu; a stejně jako naši političtí předci z Československé živnostensko – obchodnické strany středostavovské (1918-1938) se snažíme politicky hájit hlavně malé a střední soukromníky. Jsme přesvědčeni, že když se nám podaří našim politickým vlivem zabránit buzeraci a pokusům o likvidaci soukromníků touto levicovou vládou, soukromníci se budou rozvíjet, budou přibývat další zaměstnanci, odvádět více daní do státního rozpočtu a tím budou peníze pro učitele, vojáky, zdravotně postižené, důchodce atd. Myslím, že čím dál tím více nejen soukromníků chápe, že bez přímého politického vlivu to nejde. Proto v roce 2016 postavíme ve všech krajích kandidátku pro podzimní volby do Krajských zastupitelstev a odhaduji, že pod značkou Strany soukromníků České republiky se bude o přízeň voličů ucházet 12–15 kandidátů do Senátu.

Představili jste prvních pět kandidátů do Senátu. I političtí soupeři musí uznat, že třeba exprimátor Koukal anebo profesor Barteček jsou výrazné osobnosti. Je možno prozradit jaká další jména mají Soukromníci v rukávu? Kdy nás čeká další představování?