Co znamenal letošní krizový rok pro ostravsko-opavskou diecézi? Jak se vaše biskupství vyrovnalo například s omezením bohoslužeb a vůbec s menším kontaktem s věřícími na větších církevních akcích?  

Letošní rok byl po všech stránkách jiný než všechny předchozí. Jarní uzavření kostelů i podzimní omezení počtu účastníků na bohoslužbách zcela změnilo duchovní péči ve farnostech. Na tyto nové okolnosti bylo potřeba reagovat a hledat nové způsoby jak dále pokračovat v naší službě tak, abychom zůstali s lidmi v kontaktu a byli jim nablízku. Kde to bylo možné, začali kněží streamovat mše svaté a modlitby na internetu, poskytovali individuální duchovní péči. Jedna farnost začala dokonce pro kontakt s věřícími používat aplikaci mobilní rozhlas. Život církve se více odehrával v rodinách, které se víc než dříve scházely ke společné modlitbě.

Podílely se některé charitativní organizace vaší diecéze na pomoci postiženým koronavirem kupříkladu v nemocnicích, domovech důchodců či ústavech sociální péče? Probíhala také on-line výuka v církevních školách v našem kraji?

Oblastní charity, které v diecézi zřizujeme, provozují několik domovů pro seniory, v Ostravě máme Hospic sv. Lukáše a mobilní hospic sv. Kryštofa. Další domovy provozují řeholní sestry. Ve všech těchto zařízeních se poskytuje zdravotní i ošetřovatelská péče a situace s pandemií se jich pochopitelně dotkla. Během roku se v některých z nich vyskytla nákaza koronaviru a bylo nutné ji akutně řešit. Kromě toho naprostá většina charit zajišťuje také terénní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu, díky které je v kontaktu se stovkami klientů v jejich domácnostech. Nejen těm se během pandemie charita snažila obstarávat nákupy a další nezbytné věci. Do pomoci nemocnicím se zapojila například opavská charita, která ve svých chráněných dílnách začala šít roušky a také vyrábět ochranné štíty pro zdravotníky.