V souvislosti s hlasováním o odvolání Václava Klause mladšího ze školského výboru Sněmovny upozorňujete na svůj text o zločinecké kartelizaci české politiky. „Jde o to, že několik politických stran prosazuje stejný program, všechny jsou propojeny sítí vztahů a jednají v takové shodě, jakoby se fakticky jednalo o jeden subjekt. Pokud se takovému kartelu podaří ovládnout pole, fakticky tak končí demokracie – voliči mají na vybranou pouze mezi různými členy kartelu. Dalším logickým krokem je likvidace občanských svobod a prohlášení politického programu kartelu za jedinou povolenou ideologii,“ píšete v něm. Kdo je členem tohoto kartelu? Jsou to strany označované jako takzvaný „demokratický blok“? A v jaké je to fázi?

Myslím, že to není zásadní politologický objev. Většina občanů si to více či méně uvědomuje. V tuto chvíli je tu šest parlamentních stran, které prosazují stejný program, stejný politický styl a zastupují stejnou skupinu lidí: ODS, ČSSD, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Piráti. Rozdíly jsou kosmetické a týkají se výhradně marketingové prezentace. Chcete předsedu v obleku, nebo s dredy? Vousatého, nebo oholeného? Jiný rozdíl není.

Ty strany, žel, spojuje i společné přesvědčení, že občané se nemají podílet na řízení své země jinak než výběrem mezi těmito stranami. Jakékoliv nakročení směrem k demokracii pokládají za hrozbu, která musí být potlačena. V důsledku to pak vede k tomu, že strany kartelu rezignují na prosazování jakýchkoliv pozitivních programů, ale všechnu sílu soustřeďují na likvidaci konkurence mimo kartel. Oklikou jsme se tak vrátili k vedoucí úloze strany. S tím rozdílem, že nový systém poskytuje mnohem více korupčních příležitostí a chová se bezohledněji k řadovým pracujícím.