„Podlehli jsme protektorátní atmosféře a začali takřka sborově a pro nás netypicky dokonale poslouchat. Roušky jsme nasazovali, šili a sundávali podle předpisů, stáli jsme ve vzorových rozestupech s prázdným výrazem v tváři a s hlavou mlčky skloněnou k mobilům, opět jsme se postavili do front takřka všude a takřka na všechno, a především jsme téměř zapomněli švejkovat,“ řekla jste mi v bilančním rozhovoru na sklonku minulého roku. Jak si Češi v tomto ohledu vedou nyní?

Nyní občané už švejkují. Vzhledem k tomu, jak rychle a chaoticky se mění nejrůznější nařízení, byli loajální k opatřením poměrně velmi dlouho. Politici měli dost času, aby zaujali k pandemii jasné stanovisko a představili srozumitelný a důvěryhodný plán, modifikovatelný podle aktuálního vývoje. Času nevyužili, nedohodli se a ani shodu na základních zájmech naší země v této těžké době nehledají. A dokonce z některých cítím určitou škodolibost, že čím hůř – tedy čím větší chaos – tím líp. Zejména v souvislosti s nedávnými rozhodnutími Ústavního soudu.

Čísla nakažených rostou, vývoj epidemie u nás je varovným pro ostatní státy. Ministr zdravotnictví Jan Blatný řekl, že zákazy nepomohou a teď záleží na zodpovědnosti lidí. Je to tak?

Na zodpovědnosti lidí záleželo, záleží a bude záležet vždy. S tím, že zákazy nyní nepomohou, souhlasím. Ale nemuselo to tak být. Kdyby vláda před rokem epidemii nezlehčovala, kdyby stanovila jasné priority a držela se jich, kdyby sami politici včetně premiéra, ministra vnitra a zdravotnictví, dodržovali vládou vyhlášená omezení a doporučení, kdybychom takřka denně nečetli o skandálech s přednostním očkováním, zakázaných večírcích a papalášském fotbalu, mohla mít preventivní vládní opatření efekt. Teď těm, kteří v oblasti disciplíny kázali vodu a pili víno, nezbývá než prosit občany o odpovědnost. Ale kde je ta jejich? Kde je odpovědnost z ústavních slibů členů vlády a poslanců, kdy čestně slibovali svědomitost a vykonávání mandátu v zájmu všeho lidu? Na večírku v Teplicích? V restauraci na Vyšehradě? Na dovolené na Krétě, když občany vyzývali, aby necestovali do zahraničí?