Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Anketa
Co si myslíte o vývoji cen energií během několika posledních měsíců? Považujete je coby předseda Spolku za přiměřené ceny energií za přiměřené okolnostem, tedy tomu, co se už nějakou dobu děje v Evropě, čímž nemyslím jen válku na Ukrajině?
Budete se možná divit, ale já tvrdím, že ano, jsou. Už deset let poukazujeme na to, že zběsilý úprk od tradičních zdrojů energií, aniž bychom měli náhradu cenově přijatelných a navíc 24 hodin denně, 365 dnů v roce a v zimě i v extrémním létě zajištěných dodávek, bude znamenat růst jejich cen a jejich výpadky. To, že si potom s trhem dokáží v době eskalací různých krizí pohrát obchodníci, dejme tomu například od rafinerií, distributorů až po pumpy, je prostě taky fakt, který zdražení ještě umocní. Válka na Ukrajině pak cenový růst ještě více zvýraznila. Snad řada lidí ale konečně prozřela, že energetický marketing zelené Evropy a aktuální realita při pohledu na faktury za energie jsou dvě úplně odlišné věci. Lidé až na výjimky žijí v realitě, nikoli v marketingových bublinách pro horních deset tisíc.
Mohla si Česká republika v uplynulých letech počínat v energetické politice lépe, nebo jsme úplně závislí na velkých hráčích v energetice?
Určitě mohla, hlavně ve vyjednávání na půdě Evropské unie, tam se podle nás moc neudělalo, možná v novinových článcích, ale jinak skutek utek. Českem se nesla idea toho, jak jsme příliš malí, zcela závislí na tom, co se děje v Německu. S dovětkem – nevěšme hlavy, vždyť Němci vždycky vědí, co a proč dělají… Výsledky tohoto uvažování teď vidíme.
Občas zazní hlasy rozumu, podle nichž by stačilo, aby se společnost ČEZ rozhodla, že na německé energetické burze bude obchodovat výhradně s přebytkovou energií. Firma ale tvrdí, že to nejde, protože při vstupu do EU jsme přistoupili ke všem dohodám a náš trh musí být součástí trhu Evropské unie. Je opravdu nevyhnutelné, aby Česko vyrábělo energii levně, ale přes burzu si ji kupovalo „zpět“ mnohem dráž?
No asi není důvod tvrzení ČEZu nevěřit. Představa, že kvůli levným energiím vystoupíme z EU, taky moc smysl nedává. Nezbývá tedy, než si v rámci Evropské unie toto vyjednat. Česká republika unii od pololetí povede, to je podle nás obrovská šance. Sympatizujeme kupříkladu s pohledem energetického odborníka Jaroslava Míla, podle něhož byla chyba, že Česko loni v prosinci nepodpořilo návrh Francie, Itálie, Řecka, Španělska a Rumunska požadující směrnici, které by umožnila, aby byly v cenách pro koncové spotřebitele – tedy i pro české, pokud by prošla – zohledněny náklady na energetický mix u nás. Jen připomenu obecně známá fakta – v českých jaderných elektrárnách vyrobíme 1 kilowatthodinu za 25 haléřů, v uhelných za 20.
Psali jsme:
Jak lze v té souvislosti chápat skutečnost, že nejen v okolních státech, ale po celé Evropě platí odběratelé za energii výrazně méně než v Česku, což bývá vyčítáno Fialově vládě, že nijak nezasáhla?
Přiznám se, že situaci v okolních zemích, co se týká cen energií, podrobně moc nesledujeme. Závidět sousedům nižší ceny nás v Česku přeci nezahřeje, ani nám neposvítí… Co je obecně známo, ceny ovlivňují svými zásahy tamní vlády. Pomoc je to pro lidi určitě vítaná, nicméně krátkodobá. Až přestanou platit, cenový šok může být o to vyšší. Vysoké ceny energií je potřeba řešit koncepčně od prvotních příčin a vrátit do celé energetiky zdravý rozum.
Zdravý rozum je zapotřebí i při úvahách o bezpečnostní energetické pojistce České republiky. Jak by měla vypadat?
Nevzdávat se tuzemských zdrojů, pokud za ně nebude adekvátní náhrada, tzn. Elektřina, případně teplo z jádra a uhlí, ať se to někomu líbí, nebo ne. Dovedete si představit, co bychom asi dělali, jestliže by se utratily stovky miliard korun za nové plynové elektrárny a teplárny, o nichž se tady ještě nedávno debatovalo jako o hotové věci? Rusko by se asi potrhalo smíchy... Na druhé straně je potřeba opravdu tvrdě makat na obnovitelných zdrojích, které pro Českou republiku dávají smysl.
Ale posloupnost musí být jasná – současné jaderky a uhelky vypnout až tehdy, pokud budou například nové modulární reaktory, vodíkové technologie nebo i obnovitelné zdroje energie dávat ekonomický smysl a spolehlivě dodávat. Tečka.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Mohou být obnovitelné zdroje energie záchranou planety, nebo zůstanou ještě dlouho jen doplňkem těch, které svými masívními kapacitami udržují v chodu společnost na celém světě? A jak je to s tvrzením o údajné finanční výhodnosti OZE?
Odhlédněme od ideologických proklamací, které možná slouží jako dobré beranidlo pro investory hýbající tímto světem, aby jim finance vložené do tohoto oboru přinesly skvělé zhodnocení. OZE určitě smysl mají, jenže pokud se jejich cenové výhodnosti dosahuje pomocí dotací, nebo tím, že na trhu proti tomu penalizuji zdroje tradiční, viz emisní povolenky, a musíte mít ještě k jejich výkonu záložní zdroje, když zrovna nesvítí a nefouká, tak co z tohoto modelu může vyjít jiného než drahé energie pro spotřebitele? Obnovitelné zdroje energie ano, ale ne tak, jak je u nás a v Evropě zvykem – natahovat ruce pro dotace a tvářit se u toho jako zachránce planety.
I když se v prvních dnech po vpádu Ruska na Ukrajinu objevovaly úvahy, že Green Deal v plánované podobě možný nebude, teď už zase slýcháme, že Green Deal pojede dál ve vytyčených kolejích. Je ale bez plynu vůbec uskutečnitelný a čím by se jeho dodávky z Ruska mohly nahradit?
Klidně ať se to dál jmenuje Green Deal, ale naplnění jeho cílů musí stát na dosažení možného, nikoli na ryzí ideologii. Mimo to, že jsme pro zachování co největšího podílu domácích energetických zdrojů do doby, než za ně bude racionální náhrada, jsou nám blízké pohledy veřejně prezentované energetickými odborníky. Tzn. spolupráce napříč Evropou při výstavbě plynovodů, terminálů na CNG a propojení energetických soustav a k tomu určitě i rozvoj obnovitelných zdrojů. V tom prý panuje i shoda se špičkami Evropské unie. A určitě je potřeba revidovat systém emisních povolenek včetně rozdělování dotací. V tom už asi moc souznění nebude.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
