Proč je to podle Evropských hodnot pro Česko a Ukrajinu důležité? „Česko má své vlastní historické zkušenosti s podobným tlakem západních spojenců na učinění ústupků (včetně územních) agresorovi. Pokud v současné situaci bude vytvářet tlak na Ukrajinu, oběť ruské agrese, aby udělala ústupky Rusku, vyvolá to velké nepochopení, frustraci a nárůst nedůvěry ukrajinské veřejnosti směrem k Západu. 82 procent Ukrajinců vystupuje proti jakýmkoliv ústupkům (především územním) vůči Ruské federaci.“
„Okamžitá mírová dohoda je nereálná. Nemají o ni zájem ani Rusové, ani Ukrajinci. Rusové proto, že mají pocit, že získávají další a další území a že když jsou již jednou ve válce, tak se budou snažit odříznout Ukrajinu od moře a vytvořit si pozemní koridor až do Moldávie. A Ukrajinci, protože území na Donbase ztrácejí a budou se snažit alespoň část okupovaných území získat zpět, i kdyby to mělo trvat ještě dlouhé měsíce i roky. O podmínkách budoucí mírové dohody si musejí rozhodnout sami Ukrajinci. Česká republika by se v rusko-ukrajinské válce měla i nadále chovat tak jako doposud,“ vysvětlil Libor Rouček, bývalý europoslanec za ČSSD a také místopředseda Evropského parlamentu, který působil i jako mluvčí vlády ČR či ČSSD, novinář a politolog.
„Jednoznačně. Pokud NATO nevstoupí do války nebo se nestane zázrak, Ukrajina nemůže vyhrát. NATO nebude riskovat třetí světovou válku a na zázrak se nespoléhejme. Zbývá jedině dohoda za podpory všech států. Ale nesmí do dohadovacího týmu vstoupit celosvětová zbrojařská lobby,“ objasnil Jiří Čunek, senátor, bývalý hejtman Zlínského kraje, ministr, starosta Vsetína i předseda KDU-ČSL.
„Mírová dohoda je nutná a potřebná. Samozřejmě nesmí znamenat vítězství agresivní politiky Ruska, v tom jsou obavy Ukrajiny pochopitelné. Prvním krokem k míru musí být zastavení vraždění lidí na Ukrajině,“ konstatoval Michal Šmarda, předseda ČSSD, starosta Nového Města na Moravě.
„Rozhodnutí ohledně územních požadavků, které jsou součástí imperiálních požadavků agresorů z Ruska, musí být plně v kompetenci Ukrajiny. Jako Češi víme z Mnichova 1938, že špatně dopadá, když se jedná o nás bez nás a když tlačí mocnosti na slabší území, aby se vzdala Sudet kvůli údajnému „míru“. V tomto smyslu vystupuje i pirátský ministr zahraničí Lipavský,“ upozornil Tomáš Martínek, poslanec Pirátské strany v období 2013 až 2017.
„Česká republika by měla vystupovat proti tlaku na Ukrajinu, aby se vzdávala území. Sami moc dobře víme, že agresorům nesmíme ustupovat, protože je to stejně nezastaví, bude to jenom taková malá přestávka, která umožní Rusku nabrat sílu a dál terorizovat své okolí. Bude pak jen otázkou, za jak dlouho by zaútočili na členskou zemi EU nebo NATO. Česká republika bude brzy přebírat předsednictví EU, a to je čas jednoznačně říci, že za celou EU je územní celistvost Ukrajiny jednoznačná věc. Stejný tlak je potřeba i v OSN,“ napsal Lukáš Černohorský, poslanec v letech 2013 až 2017, bývalý předseda Pirátské strany.
„Měli bychom podporovat především okamžité zastavení bojů, ukončení zabíjení a zahájení jednání. Co si myslí pornoherec, který ani nebyl na vojně, pro mě není směrodatné,“ uvedl Jiří Kobza, poslanec SPD, bývalý diplomat.
Fotogalerie: - Beseda s Babišem
„Uvedené doporučení Evropských hodnot mně není známé. Taktéž mi není známo, že by oficiální představitelé jakékoliv země v Evropě či USA nebo Kanada nátlak na Ukrajinu v popsaném smyslu slova činily. Na druhou stranu nechci a priori vylučovat dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem. Pokud by byla učiněna oboustranně dobrovolně a válka skončila, jenom dobře,“ sdělil Michael Canov (SLK), senátor a starosta Chrastavy, místopředseda ústavněprávního výboru Senátu ČR.
„Nemyslím si, že bychom měli působit na Ukrajinu, aby na mírovou dohodu nepřistupovala. Záleží samozřejmě na parametrech případné dohody, ale určitě by se Ukrajina měla s Ruskem o míru snažit jednat,“ domníval se senátor Patrik Kunčar, místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
„Kdo nebo co jsou Evropské hodnoty? Koho reprezentují a kdo se za nimi skrývá? Vyzývat proti snahám o mír je jako vyvolávat válku a takoví lidé si nezaslouží nic dobrého. A proto jsou anonymní,“ myslel si Leo Luzar, bývalý poslanec a místopředseda KSČM.
„Kdokoliv odmítá co nejrychlejší dohodu Ukrajiny s Ruskem, chce, aby válka pokračovala až do ‚porážky‘ Ruska. Osobně si myslím, že Ukrajinci v žádném případě nemůžou porazit ruskou armádu bez přímé intervence pozemních sil NATO, a mám otázku: kdyby Ukrajina pokračovala a porazila Rusko – jak by takové vítězství vypadalo? Osobně vidím posledního žijícího ukrajinského vojáka, jak stojí před poslední polorozbořenou budovou v Kyjevě, na níž vlaje ukrajinská vlajka. Opravdu to chceme takto?“ otázal se bezpečnostní expert David Bohbot, který byl stínovým ministrem vnitra předvolebního uskupení Svobodní, Soukromníci, Trikolóra.
„Válku je potřeba ihned ukončit. Vede jen k ničení hodnot, smrti vojáků obou stran a také civilistů. Nechci podporovat boj do posledního ukrajinského vojáka. Ukrajina ani s masivní podporou Západu, která už přesahuje 60 mld. dolarů, není schopna Rusko porazit. Trvající konflikt a z něj plynoucí sankce zvyšují drahotu a povedou u nás k výraznému poklesu životní úrovně. A to chceme?“ ptal se Jiří Paroubek, bývalý premiér a předseda ČSSD.
„Myslím, že bychom to měli činit i bez doporučení Evropských hodnot,“ konstatoval Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL. „Souhlasím s těmi hlasy, které říkají, že je na Ukrajině, aby rozhodla, jaký mír chce. My bychom jí měli v maximální možné míře pomáhat, ať už vojensky, politicky nebo ekonomicky, ale rozhodnutí o své budoucnosti musí Ukrajina učinit sama a nikdo by jí neměl v tom bránit nebo ji v tom omezovat. Výroky, které naznačují, že by Ukrajina měla vyměnit mír za část svého území, považuji za velmi nebezpečné. Pokud by Putin viděl, že se mu jeho agrese vyplatila, tedy že donutil Ukrajinu k územním ústupkům, napadne příště jinou zemi, protože jeho imperiální ambice nekončí na hranicích Ukrajiny, ale sahají výrazně dál. A to nesmíme dopustit!“ zdůraznil Jiří Pospíšil, europoslanec, bývalý předseda TOP 09.
„Podle lobbistické obskurní organizace Evropské hodnoty možná, ale ta hájí úzkou skupinu lidí. Ovšem v zájmu všech, a to i českých občanů sužovaných drastickým zdražováním, je skutečně to, aby byl co nejdříve nastolen mír. Za KSČM mohu jen znovu zopakovat, že jsme jako jediná strana od počátku proti dodávkám zbraní a mírové řešení, zatímco všechny strany v Poslanecké sněmovně – jak vládní, tak opoziční ANO a SPD Tomia Okamury – vyjádřily vládní politice ve vztahu k Ukrajině plnou podporu!“ sdělila Kateřina Konečná, europoslankyně a předsedkyně KSČM.
Fotogalerie: - Čaputová se Zemanem v Muzeu
„Podrážet Ukrajině nohy v jejím boji by byla chyba. Česko by se ale mělo, než bude kritizovat další evropské země za opatrný postoj vůči Rusku, zapojit plně do ropného embarga. Zde jednoznačně naše odvaha zůstává za silnými výroky Petra Fialy z cesty do Kyjeva,“ upozornil Mikuláš Peksa, europoslanec za Pirátskou stranu, předseda Evropské pirátské strany.
„Osobně preferuji vždy diplomacii a mírové řešení před nesmyslným zabíjením. Mají-li soudruzi z EH jiný názor, pak se ptejme, zda válka a smrt tisíců nevinných je tou skutečnou evropskou hodnotou. Jestliže ano, pak je lépe zvážit, zda je pan předseda Senátu Tchajwanec. Sám bych potom asi raději volil příslušnost k jinému mimoevropskému národu, státu. A za EU se styděl. Což není problém už nyní,“ uvedl Jiří Koskuba, bývalý poslanec ČSSD.
„Nejsem si jistý, jakou má spolek Evropské hodnoty kompetenci něco doporučovat vládě České republiky, a jestliže sama vláda na nějaká doporučení tohoto spolku dá, je to s ní horší, než jsem si myslel. Je potřeba si uvědomit, že jedinou referenční bází pro něco takového jsou naše vlastní národní zájmy. Je v našem zájmu, aby Ukrajina přistoupila na okamžitou mírovou dohodu? Já jsem několikrát napsal, že vzhledem k tomu, že Rusko se snaží aktivně zasahovat do naší zahraniční a bezpečnostní politiky a útočí na naše ukotvení v NATO, je v našem zájmu, aby z této války, když už ji rozpoutalo, Rusko vyšlo jako co nejvíce oslabené. Aby od něj zkrátka bylo na dlouho pokoj a přešly ho myšlenky na to, že by zpochybňovalo naše zahraničněpolitické zaměření. Pokud existuje mezinárodní tlak na Ukrajinu, že té války už bylo dost, pak jsou dva důvody: buď se projevuje tradiční západní appeasement živený navíc německou přívětivou Ost-Politik, nebo už je Rusko skutečně tak oslabeno, že není potřeba válku dále protahovat. V obou případech to bude nejspíš studená sprcha pro ukrajinskou vládu, které dojde, že celou dobu byla spíše nástrojem a prostředníkem, a nikoliv hybatelem. Co se týče Evropských hodnot, nepředpokládám, že v úvahách tohoto spolku má vůbec místo něco jako český národní zájem, jakékoliv jejich doporučování pokládám za apriorní a jeho morální i intelektuální váha je nulová,“ napsal Luboš Zálom, místopředseda Svobodných.
„Osobně si myslím, že jediné reálné řešení je překreslení hranic, nastavení nového statu quo a následné začlenění nové Ukrajiny do evropských struktur. Takže ano, jsem spíš pro mírovou dohodu než pokračování konfliktu,“ prozradil Jan Korytář, první předseda politického hnutí Změna, bývalý primátor Liberce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
