Poslanec Radovan Vích je místopředsedou sněmovního výboru pro obranu, členem výboru pro bezpečnost i stálé komise pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství a podvýboru pro akvizice Ministerstva obrany, obchod s vojenským materiálem a akvizice AČR. Měl by tedy být nadprůměrně informován v těchto oblastech. I proto se ho ParlamentníListy.cz zeptaly, jak vidí kauzu Vrbětice. „Z mého úhlu pohledu je to dost zvláštní příběh postavený na nepřímých důkazech. Je to takové divné. Na základě nepřímých důkazů nám bylo sděleno, že Národní centrála organizovaného zločinu není ani schopna připustit trestní stíhání, natož dostat to k soudu,“ konstatoval.
„Je to věc sedm let stará, která se teď vytáhla. Byl výbor pro zpravodajskou činnost, o který požádal ředitel Bezpečnostní informační služby. 7. dubna se to dozvěděli premiér Babiš s ministrem vnitra Hamáčkem. Na základě toho požádali o schůzku s panem prezidentem. Pak se spustila ta eskapáda vyhošťování,“ popsal poslanec. „Je tu řada nepřímých důkazů, takový zvláštní příběh. Já jsem z toho nepochopil, co tady ti dva dělali,“ uvedl Vích. Naráží tím na dva nejvíce podezřelé agenty ruské GRU Čepigu a Miškina, kteří také údajně otrávili v anglickém Salisbury dvojitého agenta Skripala a jeho dceru.
Není to pro mě přesvědčivé natolik, abychom vyhostili osmnáct ruských diplomatů
„Je evidentní, že v roce 2014 došlo nejdříve k jednomu a pak i k druhému výbuchu. Stalo se to v areálu Vojenského technického ústavu, bývalých armádních skladů, kde skladovaly munici různé firmy. Těmto firmám udělovalo licenci Ministerstvo průmyslu a obchodu. Co se dělo uvnitř, v podstatě dnes nikdo neví. Je tam jen dokumentace, kdo tam kdy byl. V areálu měla sklad i firma IMEX Group. Nevíme, jestli mohlo dojít třeba ke špatné manipulaci s výbušninami. Mám spoustu otazníků. To načasování a vše, co s tím souviselo, není pro mě přesvědčivé natolik, abychom vyhostili osmnáct ruských diplomatů,“ sdělil.
Nejasné je, jak se ruští agenti dostali dovnitř areálu. Oficiálně tam nebyli, a jak upozorňuje generál Šándor, k takovému výbuchu je potřeba několik desítek kilogramů trhavin. Domnívá se, že se na tom musel podílet někdo zevnitř. „Také nemám informace, že tito dva, nebo i jiní, by se ocitli uvnitř. Budeme se točit na nějakých hypotézách, ale přímé důkazy nejsou,“ zdůraznil Vích, který v minulosti pracoval v armádě v různých základních, velitelských, štábních, vedoucích a řídicích funkcích, později i na generálním štábu a Ministerstvu obrany. Určitě má tedy dobrou představu, jak jsou střeženy muniční sklady. Je možné, aby se do nich někdo tajně dostal s desítkami kilogramů trhavin?
„Byla reportáž v České televizi, kde reportér obcházel ten areál a dovnitř se dostal. Na druhou stranu, když se staví vojenské sklady, mají budovy tak vzdálené od sebe, že když vybuchne jedna budova, tak to nemůže mít vliv na tu druhou. Co se týká zařízení těch skladů, tam se větrá, hlídá se vlhkost, někde není ani zavedena elektřina kvůli případnému elektrickému výboji. Všechno je v zapečetěných bednách,“ konstatoval s tím, že si ovšem také pamatuje, že kdysi přebíral zapečetěnou bednu, a když ji po třech letech kontroloval, tak tam ten materiál nebyl. „Sklady jsou samozřejmě zabezpečené, ovšem hlídala je civilní bezpečnostní služba. Nevíme, co to bylo za lidi, jestli to tam pořádně kontrolovali. Nevím, jestli tam byl kamerový systém, tyto informace nemám. Jsem v úsudcích velmi opatrný,“ prozradil.
A jak je to podle něj s tvrzením bulharského obchodníka se zbraněmi Jemiljana Gebreva, na jehož dodávku měl být útok zaměřen, který vydal prohlášení, že žádný materiál z Vrbětic neodebíral ani před výbuchem, ani rok po něm? „Licenci vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu a mělo by potom v součinnosti s Ministerstvem vnitra sledovat, jak se s tím materiálem zachází,“ uvedl a položil si hypotetickou otázku, že kdyby byl majitelem firmy v problémech a měl nějaký materiál, který by prodal jednomu, druhému, třetímu, jestli by nezvažoval udělat nějakou akci typu pojistné plnění. „Říkám to jenom jako úvahu. Nevím, jestli to tak bylo. Víme jen, že tam byl určitý druh munice. Souhlasím s tím, že aby to vybuchlo, musela by to být sakra veliká nálož, která by se tam nedala donést v batohu. Mám spoustu otázek, na které jsem odpovědi nedostal,“ vysvětlil poslanec.
Psali jsme:
Může nás to poškodit, ať už v cenách plynu či ropy
Načasování zveřejnění současné vrbětické aféry vzbuzuje u mnohých pochybnosti, mluví třeba o současném napětí na východní Ukrajině. „Načasování také vzbuzuje spoustu otazníků. V době, kdy se jednalo o zaslání bezpečnostního dotazníku ohledně dostavby Dukovan, ve chvíli zostřujícího se napětí na Ukrajině, kdy Ukrajina řekla, že buďto chce být členem NATO, nebo bude zvažovat umístění jaderných zbraní. Také finišuje dostavba plynovodu Nord Stream 2, Německo má na tom postavenou ekonomiku. Američanům se tento záměr nelíbí a jsou tam i další věci. Vakcína Sputnik, o kterou mají zájem Němci,“ upozornil.
„Mně je záhadou, že se 7. dubna něco řeklo na výboru pro zpravodajskou činnost a druhý den část těchto informací vyšla v časopise Respekt. Podle mého šlo o únik informací, otázka je, odkud unikly. Na základě toho musela vláda, respektive ministr vnitra, začít jednat. Je tu spousta nejasností i kolem cesty necesty ministra Hamáčka do Moskvy, odvolání pana Petříčka. Pak si zavolali ruského velvyslance a tomu zřejmě spadla čelist, když se dozvěděl, že osmnáct lidí musí odletět domů do 48 hodin,“ rekapituloval vývoj událostí s tím, že to v něm vzbuzuje otázky, jestli to všechno není nějaká zpravodajská fabulace.
„Je to jen důvodné podezření a odmítám, aby podezření bylo povyšováno na absolutní pravdu. Pokud by byly jasné důkazy, bylo by zahájeno trestní stíhání a ti lidé by se dostali před soud, situace by byla jiná. Ale tak to není. A došlo k zásadnímu poškození česko-ruských vztahů,“ všímá si s tím, že my ale tuto roztržku nevyhrajeme. „Může nás to poškodit, ať už v cenách plynu či ropy. Uvidíme, co se stane,“ uzavřel Radovan Vích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
