Bývalý diplomat o tom, proč byl odstraněn Kaddáfí a jak se do toho zapletli jeho bývalí spojenci z USA, Británie a Francie

16.11.2014 19:30 | Zprávy

ROZHOVOR Miroslav Belica prožil v zemích Blízkého východu v řadě diplomatických funkcí téměř patnáct let. V letech 1996–2001 působil v Iráku, v období 1987–1991 v diplomatických funkcích na československém velvyslanectví v Tripolisu v Libyi a tématu se věnoval i na Ministerstvu zahraničních věcí. Vysvětluje, co stálo za odstraněním libyjského vůdce Kaddáfího. O tématu mu nyní vyšla kniha Naši lidé v Kaddáfího Libyi.

Bývalý diplomat o tom, proč byl odstraněn Kaddáfí a jak se do toho zapletli jeho bývalí spojenci z USA, Británie a Francie
Foto: socsol.cz
Popisek: Někdejší lybijský diktátor Muamar Kaddáfí

Proč byl odstraněn režim Kaddáfího? Podle obecně přijímaných informací se přece „vzdal podpory terorismu“?

Snaha Francie a Británie o odstranění režimu Kaddáfího je tak stará jako Kaddáfího režim sám. Víme, že se k moci dostal v roce 1969. Poprvé o úvodních třech pokusech odstranit nový libyjský režim už v letech 1970-1971 napsal znalec Blízkého východu Patrick Seale spolu s novinářkou Maureen McConvillovou v knize The Hilton Assignment a Real Life Political Thriller ještě v roce 1973. Tyto první pokusy ovšem zmařila americká CIA. Spojené státy tehdy zaujímaly pružnější pozici než Francie a Británie, USA Kaddáfího považovaly za dostatečně antikomunistického, chtěly na něm pracovat, ovlivňovat ho. Koncem 70. let „bývalý“ agent CIA Edwin Wilson dokonce dodal Libyi plastickou trhavinu C-4 a s pomocí bývalých příslušníků Zelených baretů cvičil libyjské komandos a některé radikální palestinské skupiny.

Kdy se to změnilo?

Když se ovšem stal prezidentem Ronald Reagan, s jeho účelovým viděním světa jen jako dobra a zla, pak už žádný prostor pro zpravodajské hry s Kaddáfím nebyl. Kaddáfího Libye se stala „nádorem, který je třeba vyříznout“. Následovalo americké bombardování Libye v roce 1986, které ovšem kýženou změnu režimu nepřineslo. S výjimkou Británie ale Západ další vojenské akce proti Libyi ani tlak USA na globální protilibyjské sankce nepodpořil. Muselo by se stát něco závažnějšího. Například něco jako útok, v němž by zahynula řada nevinných civilistů z Evropy nebo USA. I podle premiérky Thatcherové Kaddáfí po roce 1986 takzvané teroristické aktivity omezil, tedy s výjimkou dodávek pro Irskou republikánskou armádu.

Ze seriózních zdrojů víme, že v roce 1988 zastavil Kaddáfí financování palestinských extremistických skupin a následně je z Libye vyhnal. Domnívám se, že Kaddáfí se podpory takzvaného terorismu vzdal právě v této době. Jde ovšem o to, co za terorismus považujete. Hned po příchodu k moci vyhlásil Kaddáfí podporu Libye všem osvobozeneckým hnutím a revolucím, což ovšem časem Kaddáfího protivníci v zahraničí paušálně vydávali za „podporu terorismu“. Ať už šlo o podporu Mandelovy ANC, či angolské – nyní vládnoucí – MPLA, sandinistů v Nicaraguy a podobně. O kritériích, kde končí osvobozenecké hnutí a začíná terorismus, jistě můžeme polemizovat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Lukáš Petřík

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Střet zájmů

Mám dva dotazy. Jeden, proč je vlastně takový problém sdělit, jak chce Babiš vyřešit střet zájmů teď? Jestli to hodlá udělat pak, proč ne rovnou? Víte to? A druhý dotaz, máte v plánu ten zákon o střetu zájmů nějak měnit až budete ve vládě? PS: Já třeba nevidím problém v tom, že prezident chce, aby B...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lenka Procházková: Evropské hodnoty máme ve svých knihovnách. Nenechme si je vzít

16:04 Lenka Procházková: Evropské hodnoty máme ve svých knihovnách. Nenechme si je vzít

Spisovatelka Lenka Procházková se v adventním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vrací ke vzpomínkám …