Bývalý diplomat o tom, proč byl odstraněn Kaddáfí a jak se do toho zapletli jeho bývalí spojenci z USA, Británie a Francie

16.11.2014 19:30 | Zprávy

ROZHOVOR Miroslav Belica prožil v zemích Blízkého východu v řadě diplomatických funkcí téměř patnáct let. V letech 1996–2001 působil v Iráku, v období 1987–1991 v diplomatických funkcích na československém velvyslanectví v Tripolisu v Libyi a tématu se věnoval i na Ministerstvu zahraničních věcí. Vysvětluje, co stálo za odstraněním libyjského vůdce Kaddáfího. O tématu mu nyní vyšla kniha Naši lidé v Kaddáfího Libyi.

Bývalý diplomat o tom, proč byl odstraněn Kaddáfí a jak se do toho zapletli jeho bývalí spojenci z USA, Británie a Francie
Foto: socsol.cz
Popisek: Někdejší lybijský diktátor Muamar Kaddáfí

Proč byl odstraněn režim Kaddáfího? Podle obecně přijímaných informací se přece „vzdal podpory terorismu“?

Snaha Francie a Británie o odstranění režimu Kaddáfího je tak stará jako Kaddáfího režim sám. Víme, že se k moci dostal v roce 1969. Poprvé o úvodních třech pokusech odstranit nový libyjský režim už v letech 1970-1971 napsal znalec Blízkého východu Patrick Seale spolu s novinářkou Maureen McConvillovou v knize The Hilton Assignment a Real Life Political Thriller ještě v roce 1973. Tyto první pokusy ovšem zmařila americká CIA. Spojené státy tehdy zaujímaly pružnější pozici než Francie a Británie, USA Kaddáfího považovaly za dostatečně antikomunistického, chtěly na něm pracovat, ovlivňovat ho. Koncem 70. let „bývalý“ agent CIA Edwin Wilson dokonce dodal Libyi plastickou trhavinu C-4 a s pomocí bývalých příslušníků Zelených baretů cvičil libyjské komandos a některé radikální palestinské skupiny.

Kdy se to změnilo?

Když se ovšem stal prezidentem Ronald Reagan, s jeho účelovým viděním světa jen jako dobra a zla, pak už žádný prostor pro zpravodajské hry s Kaddáfím nebyl. Kaddáfího Libye se stala „nádorem, který je třeba vyříznout“. Následovalo americké bombardování Libye v roce 1986, které ovšem kýženou změnu režimu nepřineslo. S výjimkou Británie ale Západ další vojenské akce proti Libyi ani tlak USA na globální protilibyjské sankce nepodpořil. Muselo by se stát něco závažnějšího. Například něco jako útok, v němž by zahynula řada nevinných civilistů z Evropy nebo USA. I podle premiérky Thatcherové Kaddáfí po roce 1986 takzvané teroristické aktivity omezil, tedy s výjimkou dodávek pro Irskou republikánskou armádu.

Ze seriózních zdrojů víme, že v roce 1988 zastavil Kaddáfí financování palestinských extremistických skupin a následně je z Libye vyhnal. Domnívám se, že Kaddáfí se podpory takzvaného terorismu vzdal právě v této době. Jde ovšem o to, co za terorismus považujete. Hned po příchodu k moci vyhlásil Kaddáfí podporu Libye všem osvobozeneckým hnutím a revolucím, což ovšem časem Kaddáfího protivníci v zahraničí paušálně vydávali za „podporu terorismu“. Ať už šlo o podporu Mandelovy ANC, či angolské – nyní vládnoucí – MPLA, sandinistů v Nicaraguy a podobně. O kritériích, kde končí osvobozenecké hnutí a začíná terorismus, jistě můžeme polemizovat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

Británie , Francie , USA , Egypt , Kaddáfí , Libye

autor: Lukáš Petřík

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Veřejná doprava

Dobrý den, když tak myslíte na ekologii, proč v Praze není hromadná doprava pro všechny zdarma?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Stranický týdeník, dříve „orgán“. Předvolební Šafr do schránky

9:02 Stranický týdeník, dříve „orgán“. Předvolební Šafr do schránky

TÝDEN V MÉDIÍCH Nový ředitel ČT chce provést kontrolu hospodaření. Zná čísla z roku 2001, kdy stálo …