Bývalý policista chce v Bruselu bojovat proti zákazům zbraní. Je to prý šikana jak za Hitlera

15.04.2014 15:58

ROZHOVOR Nebezpečnost pepřového spreje se dá srovnat s kulometem. I tak se dá údajně dívat na držení zbraní. Proti snaze o regulaci soukromých zbraní v zemích Evropské unie se zasazuje kandidát do Evropského parlamentu za Občanskou konzervativní stranu Pavel Černý. Bývalý elitní policista v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz připomenul i hrozbu ruského Míši.

Bývalý policista chce v Bruselu bojovat proti zákazům zbraní. Je to prý šikana jak za Hitlera
Foto: O.K. strana
Popisek: Mgr. Pavel Černý

Snahy o regulace soukromých zbraní v zemích Evropské unie Vás přiměly ke kandidatuře. Co Vám nejvíc vadí?

Existují snahy o jakousi unifikaci legislativy. Původně mělo jít o řešení tématu nelegálních zbraní, násilí a potírání kriminality, ale zvrhlo se to v populistické kroky. První krok k zamezení obchodu s ilegálními zbraněmi měl být takový, že se omezí přístup slušných občanů k legálním zbraním. Někteří europoslanci tvrdí, že zbraň se může ztratit a stát se z ní nelegální, takže prý nejlepší krok boje proti nelegálním zbraním bude zakázat ty legální bezproblémovým občanům. Většinou tyto názory prosazují populisté, kteří řeknou: „My nechceme zbraně a kriminalitu.“ To lze ale nějakým zákazem zařídit jen stěží… Je to podobný styl uvažování, jako když se řekne: „Zakážeme počítačové hry“ a přitom ve čtyři hodiny odpoledne běží v televizi „krvák“. Zbraň je prostě vždy jen taková, jaký je uživatel. Říká se, že špatného člověka se zbraní může zastavit jen dobrý člověk se zbraní. V tom je demokracie a její největší míra. Kdo chce, ať si zbraň klidně pořídí. Pokud tedy splňuje přísné podmínky. Kdo ale nechce, nemusí.

Co navrhuje Vaše politická strana?

Nechat rozhodnutí na každém státu a na jejich národních zákonech, které každá země uzná, že jim vyhovují. Každá země je specifická a má jiné zvyklosti. My máme například zákon, který Evropa považuje za liberální, ovšem podle mého názoru je vysoce funkční. Ukazuje, že naopak nezakazování některých věcí je prospěšné.

V ostatních zemích jsou tedy přísnější. Můžete dát konkrétní příklad?

V Holandsku nebo v Británii je například perzekuován občan, který nosí v kapse nůž jakékoli velikosti. Tam je doslova i malá „rybička“ v kapse dost velký problém. U nás není zakazován i ten největší nůž – a pražádné maléry se nedějí… To znamená jediné, ve zmíněných zemích západní Evropy je občan legislativou šikanovaný. Je vytvářená umělá regulace něčeho, co regulovat vůbec nepotřebujeme. My máme opravdu dokonalé a bezproblémové zákony. Letos je v plánu například rozběhnout registr zbraní Ministerstva vnitra, který má být jeden z nejlepších na světě. Tak dokonalý registr zbraní nemají ani některé západní státy, které občana absolutně odzbrojily. Nejde jen o to, že ho odzbrojily, ale jde také o to, co do zákona o zbraních nakonec spadne.

Nakonec to vypadá tak, že někdo vyhodnotí, že nůž trempa na opasku, který si chce ořezat klacek, aby si mohl opéct buřt, může být nebezpečný a tak ho nebude smět nosit. A dám i další příklad. Nosíte někdy pepřový sprej v kabelce? Asi ano, tak to byste už také nemohla. Ve Velké Británii, Belgii nebo Holandsku je jeho nebezpečnost hodnocena v podstatě na úrovni kulometu. Je to zkrátka iracionální. Je to stejné, jako když vám regulují nádržku na toaletě a nastaví, jak může být velká, ale potom lidé musí splachovat třikrát tolik. Po odzbrojení slušných občanů v některých zemích došlo jen ke zvýšení kriminality o několik set procent, protože lépe se přepadávají neozbrojení lidé bez jakéhokoliv sebeobranného prostředku. Zločincům prostě nezakážete páchat násilí.

Mít šanci vlastnit zbraň považujete za projev svobody. Neobáváte se tedy zneužití zbraní?

Ten, kdo chce nelegální zbraň, tak si ji vždycky nějak sežene. Pokud policie není za všech okolností občanovi schopna poskytnout maximální bezpečí, a to není v žádném státě, nesmí mu brát možnost na obranu. Navíc vláda, která začne brát zbraně občanům, tak to s nimi obvykle nemyslí moc dobře. Potvrdilo se to už mnohokrát v historii. Jak řekl Orwell, skutečně demokratická vláda se nemusí bát pušky zavěšené v příbytku dělníka, protože nemá důvod ji použít proti státu. Minulost ukázala, že největšími regulátory zbraní byli vždycky největší diktátoři, kteří pochopitelně nestáli o to, aby měli lidé jakékoliv zbraně.

Lenin řekl, že jeden člověk s puškou ovládá sto dalších a proto, ať zbraně hledají a zabíjejí jejich majitele. Hitler zase dosáhl prvního systematického odzbrojení národa, protože řekl, že německý národ zbraně nepotřebuje. Himmler k tomu dodal, a to bylo zajímavé, že kdo chce zbraně, může je mít a dát se do SA nebo do SS. První, co tenkrát udělali, bylo, že odzbrojili Židy a pak i zbytek národa. Pokud by tehdy Židé zbraně měli, tak by asi nebylo možné páchat veškeré ty hrůzy, které fašisti páchali.

Vy jste spustili petici proti snaze EU sjednotit legislativu pro držitele zbraní. Kolik už máte podpisů?

Jsou jich tisíce. Hodně je jich na tzv. sběrných místech, která se vytvořila po celé republice. Povedlo se nám v podstatě iniciovat hnutí. Ze začátku jsme ani nevěřili, že se tak může rozšířit. Lidé doopravdy vnímají toto téma jako velmi bolestné. Nejde rozhodně jen o milovníky zbraní, sportovní střelce nebo myslivce. Majitelů zbrojních průkazů je u nás 350 tisíc, ale nejde jen o ně. Je to o lidech, kteří nechtějí být kriminalizovaní za nůž, jenž mají v kapse, protože pak jde o zvůli státu a šikanu. Jde nám o celonárodní a následně i mezinárodní diskusi. Za peticí stojí obrovská část národa a nedá se tak prostě ohrnovat nos nad vůlí občanů, kterých je tolik. Myslím si, že nakonec posbíráme i stovky tisíc podpisů.

Vy jste bývalý elitní policista a podplukovník ve výslužbě. Jak hodnotíte situaci na Ukrajině?

Poučme se z historie a ze situace, co jsme si prožili kolem Mnichovské dohody. Kdo je dnes Hitler a henleinovci, je zřejmé… Totéž, kdo plní v současnosti úlohu slabého Chamberlaina a Daladiera. Naivní Evropa si zkrátka myslela, že Rusko je hodný ruský míša, ale je to spíš starý Sovětský svaz, imperiální velmoc, která zase vystrkuje drápky, protože se oklepala z ekonomického propadu, jenž zemi po rozpadu SSSR trochu paralyzoval. Dnes chtějí být imperiální a jak je vidno i dobyvační. Potvrzuje se tak starý vtip: Kde že má Rusko hranice? Přeci, kde chce… Teď už ale vážně. Neštěstí je, a to je vidět i podle stále větší a větší podpory Putina, že obyčejný ruský člověk, který byl vždy velký chudák, o demokracii vlastně ani nestojí. To, že bude mít plný žaludek a teplo v domě, vymění za to, že se Ruska budou zase všichni bát. Z aktuální situace jde strach na celý svět. Tento případ potvrzuje i důvody, proč máme mít silnou armádu a to, proč NATO má velký význam. Zázračně jsme prožili mírové roky, jenže to se může změnit. Válka, která je na spadnutí, se odehrává těsně vedle nás. 

Jak jste se vlastně dostal k politice?

Já nejsem až tak úplně politikem. Politika si kvůli věcem, o kterých jsme se bavili, vlastně našla mě. Už jsem se nemohl koukat na to, jak EU ohrožuje někdy naprosto absurdními názory demokracii. Kandiduji za konzervativní stranu jako nezávislý. Nejde nám jen o téma zbraní, chceme řešit i další věci. Chceme řešení bezpečnosti, dobrou policii, funkční armádu. Dnes nás kritizují, že naše armáda je na nic. Lidé předtím ale říkali: „Na co potřebujeme armádu, když je mír?“ Přeci proto, aby mír udržela, až začnou horší časy a ty, jak je vidno, možná právě přicházejí. Chtěl bych také pozvednout prestiž hrdinů všedního dne. To jsou hasiči, policisté a členové armády. To jsou lidé, kteří nedělají povolání, ale poslání.

V každém povolání neskládáte na začátku přísahu, že ve jménu společnosti a své vlasti jste schopná riskovat zdraví a položit život. V tom se povolání liší. Dám příklad z USA, kde jsem byl často pracovně. Když na letišti vystupují lidé z letadla a je tam fronta, tak lidé říkají: „Pusťme naše vojáky dopředu. Oni bojují za nás po světě, riskují za nás životy. Ať jdou první.“ Z toho bychom si měli vzít příklad. Chtěl bych také nějak pomoci zlepšit situaci veteránů. Měli bychom se o ně více postarat a pomáhat jim. Dnes veřejnost spíše uctívá popového zpěváka či slavného fotbalistu. Ti ale, až bude nejhůře, nepomohou, nezachrání vás před zločincem, neuhasí požár ani nebudou bojovat za vlast. V tom je tedy ten rozdíl a důvod je taktéž někdy docenit, když už ne oslavovat.

Mgr. Pavel Černý, pplk. v. v., je kandidátem Občanské konzervativní strany ve volbách do Evropského parlamentu. Tento absolvent vojenského FTVS Karlovy univerzity pracoval 15 let u Policie ČR jako instruktor střelby a sebeobrany, později i jako metodik OMIV pro taktické aspekty rizikových zákroků. V současnosti působí jako mezinárodní školitel policejních sborů po celém světě. Je též známý díky své rozsáhlé publikační činnosti, a to jak ve služební oblasti taktiky zákroků ozbrojených složek, tak i výuky praktického a bezpečného využívání zbraní zejména v civilním sektoru. Už po desetiletí také vykonává roli zkušebního komisaře v rámci odborné způsobilosti pro získání zbrojních průkazů. (zdroj: okstrana.cz)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…