V tuto chvíli jste likvidátorem společnosti Ikonostas, s.r.o., která patří pravoslavné církvi. Hovořilo se o různých machinacích pod křídly církve, čekání na velké peníze z restitucí atd. Jak jste se zrovna Vy dostal do této funkce?

Řeknu vám jednoduchý příběh. Ještě v dobách, kdy jsem byl místopředsedou Věcí veřejných pro boj s korupcí, jsem dostal několik podnětů, dle kterých by v pravoslavné církvi, respektive společnosti Ikonostas, měly být neoprávněně vystavené směnky a že by se tam mohly prát peníze. Jelikož jsem pravoslavný věřící, oficiálně jsem požádal vladyku Kryštofa, který byl tehdy metropolita a jediný jednatel Ikonostasu, jestli by se mi k tomu mohl vyjádřit. Popravdě jsem očekával, že mi napíše, že je to nesmysl. S tím bych to uzavřel, protože požíval mé plné důvěry. Jenže on o tom odmítal komunikovat.

Pak jsem psal i na eparchiální radu a podobně a na jedné ze schůzek jsem se vyjádřil, že by pro ně možná bylo jednodušší, kdyby tu společnost zlikvidovali nebo prodali, protože pak by se ukázalo, jestli tam něco takového je. Pak došlo k těm nepříjemným událostem kolem vladyky Kryštofa a on odstoupil. Následně se správce pravoslavné církve Marek Krupica na mě obrátil s tím, že jsem pravoslavný věřící, který vyřknul nějaká nařčení, takže by stálo za to, kdybych tu likvidaci – která už dva měsíce předtím započala – přejal a dotáhl do konce. Dlouho jsem váhal, ale pod argumentem, že jsem to rozvířil já, jsem to přijal a začali jsme společnost likvidovat.