Líbí se vám, jak v České republice dopadly eurovolby?Anketa
Pane docente, jak pohlížíte na výsledky voleb do Evropského parlamentu jak u nás v České republice, tak v EU jako celku? Překvapilo vás něco?
Výsledek voleb v ČR a částečně i v EU jsem očekával. Před volbami jsem napsal mj. následující a nemám na tom důvod nic měnit ani po volbách: „Soudný volič neměl žaludek volit ty, co mají na rukou krev." Tam se bohužel zařadila i reprezentace ČSSD „mlčením jehňátek“ (těch, kteří měli nad masakry v Oděse, Mariupolu a teď i na dalších místech vyjádřit lítost a vyzvat k nepoužívání násilí proti civilnímu obyvatelstvu, k důslednému vyšetření masakrů pod mezinárodní kontrolou apod.). „Vyměkl“ i Keller, který začal mlžit a ztratil reputaci odvážného levicového intelektuála (jeho vystupování ve volebních debatách učinilo ČSSD nevolitelnou). John se sice snažil uvolněný prostor (nevýrazná byla i KSČM) využít, ale měl minimální možnost veřejnosti něco sdělit, měl velmi malý prostor pro působení na veřejnost. A tak „naše pravice“ (zejména TOP 09) získala víc, než odpovídá její skutečné pozici. Nepříznivě to ovlivní další eurovývoj. Ten se ovšem dostává na okraj světového dění, protože jsou odstartovány zcela jiné procesy. Překvapilo mě snad jen to, že se Svobodným podařilo získat mandát.
Radim Valenčík
Sociální demokracie, jejíž jste členem, skončila jako nejsilnější vládní strana až na třetím místě. Kde ČSSD udělala chyby?
V eurovolbách se plně projevilo to, co vedení ČSSD systematicky nedoceňovalo: Role angažovaných lidí, kteří více či méně chápou, o co ve společnosti jde. Role těchto lidí je pro stranu, která nemá podporu veřejných ani soukromých médií, za kterou nestojí hodně velké peníze investované do politiky, klíčová. U strany tohoto typu nelze spoléhat jen na „vertikální kampaň“, tj. na to, co se vymyslí v centru, zaplatí z centra a zorganizuje z centra. I když se všichni, kteří dělají volební kampaň z centra (myslím tím celou hierarchii volební kampaně) budou snažit sebevíc, objíždět městečka, setkávat se s lidmi, je to jen zhruba 20 % hlasů pro stranu typu ČSSD.
Fotogalerie: - Kampaň ČSSD ve Zlínském kraji
Zbylých 80 % závisí na „horizontální kampani“. Na kampani prováděné lidmi, kteří se zajímají o politiku. Lidmi, kteří se dokážou vyznat v tom, o co jde. Lidmi, kteří se nenechají zmanipulovat médii. Lidmi, kteří jsou schopni komunikovat s jinými lidmi a před volbami se neformálně angažují. Lidmi, kteří nečekají žádnou odměnu kromě výsledku voleb a následného řádného vládnutí. Tyto lidi současné vedení přehlíží a možná je ani nevidí. Tito lidé byli schopni odpustit různým vedením ČSSD různé hříchy. I to, že zejména na pražské a některých krajských vedeních se sociálně demokratická politika zvrhla ve standardní investování do politické sféry s cílem přiživit se na společnosti. Byli ochotni odpustit ČSSD nejen to, že tyto lidi přehlíží a odstavila je, ale byli ochotni odpustit i menší či větší zlodějny, protože věci je nutné posuzovat ve srovnáních a ze strany takzvaně pravicových stran bylo předváděno kradení ve velkém. Tito lidé však nebyli schopni svou aktivitou podpořit ČSSD, jejíž vedení má krev na rukou a podporuje politiku směřující ke globální válce. A neměli žaludek na podporu ČSSD ve volbách právě proto, že vědí, o co v současné době jde.
A měla by z toho ČSSD vyvodit důsledky, třeba i personální?
Cituji B. Sobotku: „Voliči ČSSD v situaci, kdy sociální demokracie ve vládě prosazuje svůj program, neměli příliš motivaci k evropským volbám přijít.“ Může vést úspěšně stranu ten, kdo není schopný sebereflexe?
Do jaké míry se podle vás na výsledku ČSSD podepsal postoj některých jejích představitelů vůči ukrajinské krizi? Mohla opakovaná veřejná kritika ministra zahraničí Zaorálka poškodit stranu i v eurovolbách?
Podle mě dění na Ukrajině je v naší společnosti vnímáno velmi intenzivně a volební účast i výsledek voleb ovlivnilo zcela rozhodujícím způsobem. Proto se výsledek těchto voleb odlišoval od všech, které se konaly doposud.
Psali jsme:
Podívejme se na volební účast v Česku, která byla pouhých 18,2 procenta, což je vůbec nejnižší účast ve volbách obecně od roku 1989. Přitom politici včetně prezidenta upozorňovali, že v Bruselu se rozhoduje o více věcech než v národním Parlamentu. Jak si ten nezájem vysvětlujete? Dá se vůbec mluvit o legitimitě takových voleb, byť se většina k neúčasti rozhodla dobrovolně?
S trochou nadsázky: V těchto volbách žádná volitelná strana (strana, která by měla šanci dostat se do europarlamentu) nebyla volitelná (v tom smyslu, že by jí byl volič ochoten dát hlas).
Co říkáte na názor, který zastává zmiňovaný prezident Miloš Zeman, že by volební účast měla být povinná, jako je tomu i dnes v několika evropských zemích?
Jak jsem již někde napsal, vlastní selhání může být překrýváno i jinými hloupostmi.
V Evropském parlamentu bude oproti minulému období výraznější zastoupení euroskeptiků, kteří uspěli hlavně v Británii a Francii. Může to mít reálný vliv na fungování EU?
Morální i intelektuální debakl současné politické eurounijní reprezentace, pokud jde o její roli v souvislosti s děním na Ukrajině, přivedl EU na pokraj rozpadu. Za problémy, které EU čekají, euroskeptici nemohou.
Zastavme se ještě u tématu Ukrajina. Tam proběhly prezidentské volby, které podle všeho už v prvním kole vyhrál oligarcha Petro Porošenko. Co to bude pro Ukrajinu znamenat? Je nyní větší šance na zmírnění situace a mírové řešení?
Proč místo pojmu „oligarcha“ raději nepoužívat pojem „velkozloděj“? Nejsem si jist, zda taktika nasazení velkozlodějů do velkopolitiky může být úspěšná.
Když v listopadu loňského roku začaly masivní protesty na kyjevském Majdanu, mezi hesly byl odpor ke korupci, skutečné demokracii apod. Je výhra oligarchy tím, po čem Majdan volal?
Kyjevský Majdan teprve největší zkoušky čekají. Buď se nechá používat v cizích službách a ti, které reprezentuje, se budou dostávat do stále tíživější sociální situace, nebo se dokáže učit z toho, co se odehrává, a postaví se čelem k boji za sociální a ekonomická práva těch, kteří k němu vzhlížejí jako k naději na lepší budoucnost.
Ruský prezident Vladimir Putin byl nedávno na návštěvě v Číně, kde podepsal řadu důležitých kontraktů a mimo jiné došlo k uzavření smlouvy o prodeji ruského plynu Číňanům. Lze to brát jako signál, že se Rusko bez Západu obejde?
Globální ekonomická válka už začala. V této válce bude docházet již jen k přeskupování sil, ale nikoli příměří. Dění na Ukrajině odstartovalo zásadní globální proměny. Pokusil jsem se je nastínit na svém blogu. Svět se nyní začne poměrně rychle měnit. Současná eurounijní reprezentace včetně její tuzemské odnože zavedla EU do těchto změn tím nejhloupějším způsobem. Bude hodně co napravovat.
Doc. Radim Valenčík, CSc. (* 1953)
Vysokoškolský pedagog, ekonom, politik a publicista. Po listopadu 1989 byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Je členem ČSSD. Dříve vyučoval na Vysoké škole ekonomické, byl pracovníkem Československé akademie věd. Studoval na Oděské národní univerzitě.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
