Parlament schválil v minulých dnech rozpočet na příští rok se schodkem 60 miliard. Letošní rok má být dokonce přebytkový. Souhlasíte s prezidentem Zemanem, že by se mělo za této příznivé situace více vložit do investic, ze kterých může v budoucnu pak stát profitovat? Jak vlastně rozpočet hodnotíte, v kterých oblastech byste přidal, a naopak ve kterých ubral?
Je pravda, že letošní rozpočet je rekordní, respektive výsledek hospodaření státu. Rekordní je v tom, že to je nejlepší výsledek od roku 1994. Na konci roku budeme ve výrazně kladných číslech. Možná je proto zvláštní, proč nemáme naplánovaný vyrovnaný rozpočet i na rok příští, když je tento rok tak rekordní. Je to jednoduché. Osobně bychom chtěli vyrovnaný rozpočet. Bohužel, v tomto ohledu není nastavení rozpočtu pouze záležitostí Ministerstva financí ČR pod vedením hnutí ANO, ale celé koaliční vlády, kterou vede sociální demokracie, a ta ve svém programu rozpočtovou odpovědnost a zlepšení výběru daní příliš neřeší. Já jsem rád, že se nám podařilo ustát požadavky lidovců a sociální demokracie a z původních 85 miliard jsme stáhli plánovaný schodek na 60 miliard. Osobně si myslím, že bychom přebytek měli použít na snížení státního dluhu. Protože v příštím roce budou i zmiňované investice rekordní. Jen do dopravní infrastruktury budeme v roce 2017 investovat 82 miliard korun, což je více než v období let 2010 až 2014.
Premiér Sobotka chce uspět u voličů v příštích parlamentních volbách i zavedením progresivní daně. Naopak naprosto odmítá zrušit daň z dividend, jak to navrhuje ministr financí. Co si o těchto návrzích myslíte vy sám? A co říkáte na názory více politiků, že kampaň k parlamentním i prezidentským volbám bude v příštím roce neobvykle tvrdá, zvláště mezi hnutím ANO a ČSSD?
Tak zaprvé, je nutné říci, že ministerstvo financí žádný návrh na zrušení dividendové daně nemá. Pan ministr Babiš pouze přemýšlí o tom, jak by přesvědčil podnikatele, kteří tady vydělávají peníze, ale pak je odvádějí do zahraničí, aby své peníze nechali v České republice. Ročně se jedná o stovky miliard korun a možné snížení daně je jednou z možností, jak podnikatele pozitivně motivovat. Je to pouze úvaha, která rozhodně není v podobě nějakého návrhu a není konečná. Podle mě zavedení progresivní daně k ničemu nepomůže. Sice vybereme více peněz od těch bohatších, ale chudší části populace mnoho nepomůžeme, protože tito lidé už nyní mají velmi nízké daně a nevyberou se závratně velké částky. Rozumnější by bylo tlačit na zaměstnavatele, aby začali platy zvyšovat. Ta kampaň se očividně vede už nyní a je to vidět na výrocích politiků ČSSD, kteří nepřestali útočit a vlastně to vypadá tak, jako by s námi v žádné vládě neseděli. Prohlášení typu, že když vyhraje volby ANO, tak skončí demokracie v naší zemi nebo sociální smír, mně připadají od vládního partnera absurdní. Naše hnutí vrací peníze lidem, peníze, které jim vzaly minulé vlády. Vracíme finance našim důchodcům, učitelům, sestřičkám, hasičům i policistům. Ale vracíme.
Psali jsme:
Jak hodnotíte práci svého stranického kolegy ministra dopravy Dana Ťoka? Před nedávnem ho například vyzvala k rezignaci Asociace krajů ČR za to, že v příštím roce nechce přispět krajům na opravy silnic 2. a 3. třídy. Ministra také kritizují za to, že na mýtné nevypsal výběrové řízení a má ho stále zajišťovat rakouská firma Kapsch. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za to uložil ministerstvu dopravy milionovou pokutu. V Moravskoslezském kraji je například stále problém s napojením páteřní silnice vedoucí z jiných moravských krajů na tzv. prodlouženou Rudnou v Ostravě, což se táhne už několik let a komplikuje to život statisícům lidí. Co k tomu říci? Existuje v ČR vůbec člověk, který by dokázal v oblasti dopravy, která je už léta tristní, naší republice pomoci?
Ministr dopravy jen řeší škody způsobené smlouvou s firmou Kapsch na výběr mýta, která je pro stát stejně nevýhodná, jako spousta jiných smluv minulých vlád. Na ministerstvech po nich dodnes uklízíme škody za miliardy korun. Kontrakt na mýto s firmou Kapsch vybrala v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka a smlouvu s ním podepsal tehdejší ministr dopravy za KDU-ČSL Milan Šimonovský. Ovšem za velmi zvláštních okolností, když všechny ostatní účastníky vyloučila. To ale není vše. Smlouva s Kapsch je pro stát dokonce tak nevýhodná, že téměř neumožňuje, aby po skončení desetiletého termínu vybíral mýto někdo jiný než Kapsch. Bez jeho pomoci se totiž žádná jiná firma neobejde. Kapsch navíc může vše blokovat a za výměnu provozovatele si nechat od státu ještě znovu zaplatit. Ministr Ťok naopak dokázal na společnosti Kapsch vyjednat slevu o velikosti 1,5 miliardy korun. Proč to neudělal někdo před námi? Proč stát platil tak velké částky? Proč se o slevu nepokusil někdo jiný? My teď museli hlavně řešit překlenovací období. Ministr dopravy musel jinou formou veřejné zakázky vyjednat dočasné prodloužení se společností Kapsch, aby se mýto vůbec od nového roku vybíralo. Prodloužením dosavadní smlouvy s firmou Kapsch na provoz mýtných bran o maximálně tři roky otevřel ministr cestu k přípravě otevřené a technologicky neutrální soutěže na další správu mýtného systému. To je celý příběh okolo mýta, který hnutí ANO řešilo a rozhodně ho nezpůsobilo. Prodloužená Rudná je prioritou státu, drtivá většina stavby už běží a má stavební povolení a ministr dopravy řekl, že bude dostavěna podle plánu a další skluz nenabere.
Především v Moravskoslezském kraji, ale nejen v něm, má vedení velkých ocelářských i strojírenských společností velký strach z udělení statutu tržní ekonomiky Číně Evropskou unií, což by mohlo zlikvidovat jejich export a následně celou výrobu. Pro průmyslové oblasti v Česku by to znamenalo mimo jiné i ohromnou nezaměstnanost. Nakolik se toho máme obávat, a co by měla česká vláda proti tomu dělat?
Levná ocel, která by zaplavila evropský trh, je skutečně problém. Čína při svém vstupu do Světové obchodní organizace oznámila, že ještě neukončila proces přechodu na tržní ekonomiku a umožnila tak dalším členům uplatňovat po dobu 15 let antidumpingová cla. Ta lhůta teď skončila a Čína se chce těchto cel zbavit. Nicméně, musíme se dívat hlavně na naše národní zájmy a přiznání Číně statusu tržní ekonomiky by pro nás znamenalo vážné ekonomické problémy. Což si myslí celá Evropská unie. Většina europoslanců se letos v květnu dokonce shodla na tom, že tento status by Číně přiznán být neměl, protože země nesplňuje kritéria EU.
A teď pojďme k událostem, které nejvíce rozvířily diskuse na naší politické scéně i mezi veřejností. Jak podle vás hodnotit aféru s Jindřichem Forejtem? Léta skvěle pracující úředník byl najednou dohonestován záběry ze svého soukromí. Co k tomu říci? A může jeho odvolání skutečně zlepšit práci prezidentské kanceláře, která byla nedávno vícekrát terčem kritiky?
Rozhodně nehodlám celou kauzu komentovat. Připadá mi nedůstojné, když se zveřejňují jakékoliv záběry ze soukromí.
Prezident Zeman byl pozván do Bílého domu. Jak v tomto světle vypadají názory různých analytiků, že Zeman nás vytrhává ze Západu, že ohrožuje naše spojenecké svazky a na Západě ho neberou vážně? O čem tento krok svědčí? Nebo si Donald Trump pozval politika stejného stylu jako je on sám?
Jak řekl sám pan prezident Zeman. Je asi jediný politik, který má dobré vztahy s americkým, ruským a íránským prezidentem.
Během 17. listopadu Petr Pithart tvrdil, že česká společnost je uměle rozdělována, že neexistuje rozdíl mezi ,,pražskou kavárnou" a ,,venkovskou hospodou", tedy mezi názory na směřování společnosti od dobře zajištěných intelektuálů z velkých měst a „venkovem“. Že tyto rozpory prý uměle vyvolává Miloš Zeman. Naopak známý publicista a dramatik Karel Hvížďala říká, že mezi tzv. společenskou elitou a obyčejnými lidmi panují zásadní neshody na životní priority všude na světě, a že to je celkem běžné. Komu tedy dát za pravdu?
Spíše panu Hvížďalovi. Vidět to bylo i na prezidentských volbách v USA, referendu v Itálii nebo hlasování o Brexitu. Je to věc, na kterou bychom si měli zvyknout, pracovat s ní a snažit se společnost spojovat a ne ji rozdělovat. Část společnosti si oprávněně může myslet, že se politici rozhodují bez toho, aniž by respektovali jejich přání a myslí si, že nemají vliv na věci, které se jich bezprostředně dotýkají, a to je potřeba změnit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
