ČT je jak Rudé právo a štve proti prezidentovi. Zemana nám v Evropě závidí a s Babišem jsou dobrý tandem. Tomio se vyčerpal. A poctivý Schwarzenberg... Konzervativní myslitel hovoří

03.03.2017 20:12

ROZHOVOR „Babiš je politicky nevyhraněná figura. Jeho angažmá dosud bylo v ekonomice. Pokud se týká zahraničních problémů a vztahů s jinými státy a uskupeními, nevíme o něm vůbec nic. Vždycky vyčkával a zařadil se potom tam, kde viděl přízeň občanů. Jakou reakci můžeme potom předpokládat na světové události? Nebude až tak pragmatický, že přijme migranty, když to bude momentálně finančně výhodné? Vysoká politika chce vize. Chce morální profil. Nejlepší je tandem Zeman – Babiš,“ říká konzervativní spisovatel Vlastimil Podracký.

ČT je jak Rudé právo a štve proti prezidentovi. Zemana nám v Evropě závidí a s Babišem jsou dobrý tandem. Tomio se vyčerpal. A poctivý Schwarzenberg... Konzervativní myslitel hovoří
Foto: Hans Štembera
Popisek: Projev prezidenta Miloše Zemana ve sněmovně. Podpořil senátní verzi novely zákona o ochraně přírody a varoval před zelenými fanatiky

Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Je jeho rozhodnutí, a pak i výsledek volby, důležitý mezník, který určí další fungování této země?

Jak vidíme, prezidentská funkce neurčuje zásadně fungování této země. Prezident má určitou úctu a lidé mu věří, má velkou možnost rétoricky ovlivňovat veřejné mínění, je tedy spíše nějakým super-sdělovacím prostředkem než vykonavatelem moci. Jeho zvolení nebo nezvolení se nestane mezníkem samo o sobě. Stalo by se tenkrát, pokud by nezvolení bylo důsledkem jiných, hlubších změn společnosti.

Je rozdělení společnosti na obdivovatele a odpůrce Zemana opodstatněné, nebo zveličené?

Ve zjednodušené formě to reprezentuje rozdělení společnosti na rooted – „ukořeněné“ a liquid – „tekuté“ (pojmy sociologa Z. Baumana). „Ukořenění“ mají hlavní hodnotu domov, tekutí jsou globalisté, jejich zájmy a přesvědčení se netýká podstatných zájmů domova. Zeman je, s jistým zanedbáním okrajových aspektů, mluvčím těch „ukořeněných“. Samozřejmě, že na odpor proti němu mají vliv ještě jiné aspekty. Především jeho nepříliš vhodné osobní vlastnosti, jako je sebestřednost, ješitnost, neschopnost povznést se nad podružné problémy a podobně.

Potom jeho zbytková levicovost bránící většímu konzervatismu a nakonec bych řekl – forma vystupování laděná na čtvrtou cenovou skupinu, která sice odradí několik povrchních intelektuálů, ale získá lidové masy. Obě skupiny se musí nějak zařadit pod symboly. „Tekutí“ globalisté sice výrazný symbol nemají, ale mají Zemana jako symbol druhé strany, aby mohli personifikovat svoje odsudky.

V čem Miloš Zeman jako prezident republiky prospívá české společnosti v poslední době, a v čem jí škodí? Lze jeho dosavadní prezidentování označit za úspěšné?

Je důležité, kdo ho hodnotí. „Ukořenění“ v Evropě si ho váží. Dokonce nám ho závidí. Tvrdí, že se nebojí říci pravdu, že je svůj, nenechá sebou manipulovat, že hájí zájmy domova. To je především v souvislosti s migrační krizí, ale i jeho konzistentnost při oslavě vítězství nad nacismem v Moskvě. Prostě se nepřizpůsobuje, nestydí se za svoje názory. Globalisté ho kritizují právě za to, že se nepřizpůsobuje obecným názorům a tím nedělá dobré jméno našemu státu u západních elit. To druhé je více slyšet, protože globalisté mají v rukou establishment a sdělovací prostředky.

Jinak, jak už to bývá, má nesporné úspěchy i neúspěchy. Navázání kontaktů s Čínou je určitě úspěch, poklonkování ovšem přehnal a vysloužil si za to odsudky. Záleží na tom, jak tyto neúspěchy, víceméně druhotné, občané vyhodnotí. Určitě se najdou sofistikované metody dehonestace. Nepřiznat některé nepodstatné chyby je Zemanova velká nevýhoda. Jeho odpůrci to vědí a sofistikovaně jej zamotávají do kauz, ve kterých se utápí potom sám.

Kde má tedy prostor na zlepšení? Čím by si mohl důvěru udržet či zvýšit?

Nemyslím si, že prezident Zeman má schopnost se nějak změnit. Svoje negativní vlastnosti nezmění a jeho zařazení v táboře „ukořeněných“ ho vede ke konzistentnímu chování. Při prezidentské kampani jistě vytáhne svoje skryté, ale přesto známé zbraně. Pokud zhodnotí svoje úspěchy a dobře je prodá, důvěru si určitě udrží. Myslím si, že má mnoho karet v ruce. Jeho chování za migrační krize určitě. Ale i pro neideologické intelektuály má co nabídnout. Například to, jak navrhoval na začátku udělat z Ukrajiny federaci. To je přece jediné mírové řešení! A takových věcí má více.

Číhá někde na prezidenta průšvih, který mu případnou kandidaturu může totálně zbortit? 

V jeho funkci číhá průšvih stále. Ale nějaké maličkosti, které globalistické sdělovací prostředky nafukují, jsou spíše směšné a Zemanovi pomáhají, protože lidé se rádi zastávají pronásledovaných a šikanovaných. Jinak však má před sebou spíše příležitosti zvýšit popularitu. Pojede za Trumpem, to je obrovská výhra. Zároveň to také ukazuje na jeho prozíravost.

Zaslouží si Česká televize pravidelnou kritiku od prezidenta?

Česká televize je jen dokladem služky globalismu, viděli jsme to na stranění Clintonové při volbách, nepodléhá zvoleným orgánům, má vnitřní autocenzuru na určité ideové obsahy informací, dávno se už z ní nedozvíme pravdu... – pokud ano, připadá to jako kdysi Rudé právo: některý statečný reportér nebo moderátor, který se ještě nezbavil nutkání povědět pravdu, mezi řádky se jakoby uřekne, někdy se objeví nějaká pravdivá zpráva jako šot. Tito lidé nejspíše riskují postavení. Česká televize hraje svoji roli, slouží globalismu – a Zeman je na opačné straně. V tom je jasně vidět, jak zvolené orgány nemají pravomoci a síly v pozadí vládnou institucím. Samozřejmě, že budou štvát proti „ukořeněnému“ politikovi. Trump je na tom stejně, ale má větší pravomoci.

Prezidentští kandidáti, kteří se hlásí nebo se o nich mluví: Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera. Koho z nich se má Zeman obávat?

Na Zemana nikdo z nich nemá. Nevidím osobnost, která by jej mohla ohrozit.

Padla ale úvaha, že 2. kolo Zeman pravděpodobně vyhraje, ale může být vyřazen už v 1. kole. Co třeba kdyby přišel někdo „zemanovitější než Zeman“, třeba Kubera? A pokud jde o 2. kolo, co kdyby přeci jen proti Zemanovi „slušná část společnosti“ postavila i běžného, průměrného člověka a přesvědčila ho, že „starý, sprostý a obhroublý průšvihář“ Zeman už není dobrá volba? Který kandidát by to mohl zajistit?

Tady je totiž problém, se kterým se potýkají všechny země západní civilizace. Globalisté ovládají univerzity, sdělovací prostředky, a ovlivňují určitě i soudy – ale nemají důvěru lidových mas. Lidové masy volí „ukořeněné“. To vidíme v USA, v Británii v případě brexitu, v Polsku, v Maďarsku apod. Kromě Zemana a Klause nemáme zkušené „ukořeněné“ politiky.

Globalisté mají sice moc, ale nemají ve volbách argumenty. Viděli jsme to nakonec na panu Schwarzenbergovi, který měl velký kredit, ale důležitější bylo pro něj obhájit sudetské Němce a později vítačský postoj k migrantům. Takoví lidé nemají na prvním místě zájmy domova beze zbytku, ale nějakou závislost mimo domov nebo víru v globalistickou ideologii. Pokud jsou poctiví, jako Swarzenberg, nemohou většinu „ukořeněného“ národa získat, to co říkají, nikoho neosloví, zvláště když proti nim stojí „ukořeněný“ politik. Horší je, že mohou lidi nalákat na nějaké líbivé příběhy jako je charita, což se podařilo globalistovi Kiskovi.

Miloš Zeman má radost, že má dobré vztahy s prezidenty Ruska a Číny a teď, navíc, i s prezidentem USA. Raduje se právem? Může návštěvu USA obrátit ve svůj triumf? Změní se do konce roku např. vztah USA k Rusku tak, že Zeman se bude smát kritikům „vidíte, já vám říkal, že mám pravdu“? 

To jsou všechno naprosto evidentní úspěchy, které při kampani nejspíše dobře využije. Jak se zachová Trump, to není podstatné. Lidé vnímají prezidenta USA jako uctívanou figuru, nikoliv podle momentální politiky.

Zeman, Babiš a ČSSD – politický trojúhelník. Potřebuje Babiš Zemana tak, aby ho podpořil a nestavil svého kandidáta? Může si ČSSD dovolit nepostavit Zemana jako svého kandidáta? Skončí ČSSD takovým volebním průšvihem, že ji převezmou Zemanovi lidé?

Babiš je politicky nevyhraněná figura. Jeho angažmá dosud bylo v ekonomice. Pokud se týká zahraničních problémů a vztahů s jinými státy a uskupeními, nevíme o něm vůbec nic. Vždycky vyčkával a zařadil se potom tam, kde viděl přízeň občanů. Jakou reakci můžeme potom předpokládat na světové události? Nebude až tak pragmatický, že přijme migranty, když to bude momentálně finančně výhodné? Vysoká politika chce vize. Chce morální profil. Nejlepší je tandem Zeman–Babiš. Nemyslím, že ČSSD bude mít až tak velký propad.



A je tu ještě jedna záležitost: Tomio Okamura. Vrazí Zemanovi nůž do zad svou kandidaturou? Nebo – nemůže být největším překvapením kandidatura samotného Babiše?

O překvapení není nikdy nouze. Tomio není v poslední době nějak slyšet. Vyčerpal svoje ideály, není schopen odpovědět na některé zásadní otázky ohledně přímé demokracie především proto, že se nepřidržel zkušeností ze Švýcarska a dalších zemí, ale začal příliš fantazírovat. Skloubení přímé a zastupitelské demokracie lze sice ještě trochu posunout, ale už to není nosné téma. Nevím, co chce nabídnout? Vodění prasat okolo kebabu? Migranty už odmítá kdekdo. Možná nějaké voliče získá, ale ne potřebný počet na prezidenta.

Jen v poslední době Jan Kraus, Vavřinec Hradílek, Gabriela Koukalová, Leopold König, další sportovci, herci, umělci, ale i vědci a intelektuálové... Většina z nich se staví proti Zemanovi. Proč to tak je?

Jak jsem řekl na začátku, jsou to globalisté, vyznávají jiné hodnoty, nebo je jim Zeman protivný svými vlastnostmi a chováním. Mohou to být lidé bez názoru, kteří vidí věci jen povrchně a nedokážou skutečně posoudit práci a úspěch. Zeman přímo odpuzuje povrchní intelektuály, kteří dají jen na vystupování a viditelné atributy osobní manifestace. Záleží na tom, jestli se lidé nechají odradit nějakými řečičkami. Jak globalisté, tak i ostatní se samotnou osobou Zemana související odpůrci, nemají skutečné argumenty. Pokud by měli něco do hloubky vysvětlit, brzy to vzdají. Mohou jen dehonestovat a povrchně pomlouvat. Samozřejmě, že Zeman udělal i některé kiksy. Záleží na tom, jak se nafouknou a jak si s nimi poradí.  

*  *  *

Ing. Vlastimil Podracký (* 5. září 1940 Praha) je český spisovatel, konzervativní myslitel a publicista. Je synem československého legionáře, který byl komunistickým režimem odsouzen v roce 1949 na 23 let vězení a v roce 1960 omilostněn. Podracký v šedesátých letech vystudoval dálkově obor měřicí technika na VUT v Brně. V roce 1968 a od roku 1990 byl členem Klubu angažovaných nestraníků, v roce 2005 se stal členem Konzervativní strany a později i členem jejího předsednictva. Napsal knihy: Pozor na tunelování, Občanská obroda, Návrat k domovu, Hrdinům se neděkuje (životní příběh antikomunistického disidenta Vladimíra Hučína), Žluté nebezpečí, Poslední člověk, Temná komora, Sodoma Gomora a Nadčasový humanismus. Nyní mu vychází kniha Návrat k domovu – řešení pro Evropu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Senátní kandidát Ladislav Jakl: Nezvednu ruku pro žádnou buzeraci. K bruselské centralizaci mám skutečný odpor

0:01 Senátní kandidát Ladislav Jakl: Nezvednu ruku pro žádnou buzeraci. K bruselské centralizaci mám skutečný odpor

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Mé názory voliči i na Žižkově či Vinohradech znají. Dlouhodobě, celých posledních…