ČT vyvolává bumerangový efekt. Koncesionářské poplatky bych změnil, říká mediální expert. Lidem by došlo, jakou nehoráznost platí

27.01.2019 8:01

ROZHOVOR Českou televizi vnímá část společnosti coby propagandistickou instituci, jejíž zpravodajství a publicistika evokují tzv. bumerangový efekt. Podle bývalého ředitele Slovenské televize Radima Hrehy to znamená, že jakékoli výstupy ČT jsou vnímány nezanedbatelnou části společnosti s rezervou, ne-li opačně. Ve svém každoročním mediálním bilancování ukazuje na potenciální hrobaře veřejnoprávních médií, která mohou přežít jen tehdy, pokud budou beze zbytku naplňovat své poslání. Analytik by paradoxně uvítal pokus o navýšení a zplošnění koncesionářských poplatků, protože by to byla jedna z cest, jak upoutat pozornost občanů na tuto do nebe volající nehoráznost.

ČT vyvolává bumerangový efekt. Koncesionářské poplatky bych změnil, říká mediální expert. Lidem by došlo, jakou nehoráznost platí
Foto: Archiv R. Hrehy
Popisek: Radim Hreha

Co zajímavého podle vás přinesl minulý rok na domácí mediální scéně?

Zajímavým se jeví podnikatelský záměr vydavatele tištěného a zejména elektronického periodika s názvem Deník N s placeným obsahem. Dle Wikipedie  vzorem je slovenský Denník N, který poskytl know-how a drží 25,5 procenta akcií. Avšak 51 procent drží investoři, kteří patří mezi zakladatele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Členem statutárního orgánu fondu je i významný mediální lobbista Michal Klíma, jenž má na „svědomí“ absenci jakéhokoliv etického kodexu v redakci Respektu včetně prodeje mediální skupiny Respekt média, a.s., Zdeňku Bakalovi. Nepřekvapilo by mne, kdyby Deník N se sem tam pokusil manipulovat své čtenáře stejně triviálně, jak to dělá Respekt.

Anketa

Kdo je pro vás důvěryhodnější?

hlasovalo: 20168 lidí

Zajímavý byl i rozjezd TV Barrandov. Záběr Jaromíra Soukupa je obdivuhodný. Dokázal oslovit část veřejnosti nejen obsahem, nýbrž i neobvyklou formou. Je dobré, že půjde do politiky. Zůstane-li sám sebou, pak jistě okoření mdlý parlamentní guláš.

Jak se v minulém roce se svým posláním vypořádala veřejnoprávní média? Vybavíte si, co se České televizi nebo Českému rozhlasu loni skutečně povedlo, nebo kde naopak výrazně šláply vedle?

Hlavní příčinou odklonu veřejnoprávních médií od jejich poslání, je jejich zamoření havlisty všech druhů a odstínů.  V rozhlase k tomu došlo pozvolně, po odvolání generálního ředitele Václava Kasíka. Na Kavkách působili havlisté vždy, avšak nástupem Petra Dvořáka ztratili veškeré zábrany. Nicméně, generální ředitel Českého rozhlasu zřejmě dělá, co může, aby rozhlas obstál při naplňování svého poslání v souladu se zákonem o Českém rozhlase. Naznačují to i nenávistné projevy havlistů, kteří se mu snaží házet klacky pod nohy.

České televizi kritici vyčítají, že její moderátoři až příliš dávají najevo, s kým z hostů souzní. Stačilo se dívat na Interview ČT24, v němž se Daniel Takáč se šéfem komunistů Vojtěchem Filipem či předsedou SPD Tomiem Okamurou takřka hádal, zatímco v prvním letošním vydání tohoto pořadu vedl s Miroslavou Němcovou příjemný uvolněný rozhovor. Jak přimět veřejnoprávní redaktory, aby přistupovali ke zpovídaným stejným způsobem? Dokázal by to někdo?

Nástroje mají k dispozici poslanci skrze volby členů všech typů mediálních rad. Pouze charakterní členové rad, kteří budou ctít ústavní právo všech občanů na komplexní a pestré informace, kteří nebudou mít možnost opakovaného zvolení, mohou ukončit dosavadní sabotování zmíněného základního demokratického práva občanů.  Nicméně poslanci budou do mediálních rad volit stejné oportunistické šibaly, jakými jsou i oni. Proto bude v newsroomech i nadále platit zásada, že veřejnosti se pravda na rovinu sděluje pouze ve výjimečných případech,  jako jsou povodně, požáry a jiné přírodní katastrofy.   

Třeba o pořadech 168 hodin a Newsroom ČT24 se traduje, že se vysílají jen proto, aby moderátoři mohli zostouzet a zesměšňovat ty, kteří nejsou tomuto veřejnoprávnímu médiu nakloněni. Zatímco od Nory Fridrichové to někdy vyzní i vtipně či s nadhledem, Luboš Rosí svou snaživostí poplivat alternativní média působí až směšně. Přesto, může tento propagandistický pořad Newsroom pomoci České televizi přesvědčit diváky, že TV Prima, TV Barrandov, ParlamentníListy.cz a další média jsou fuj?

Českou televizi vnímá část společnosti coby propagandistickou instituci, jejíž zpravodajství a publicistika evokují tzv. bumerangový efekt. To znamená, že jakékoli výstupy ČT jsou vnímány nezanedbatelnou části společnosti s rezervou, ne-li opačně. Mluvící hlavy typu Fridrichové, Rosího a zejména jejich spolupracovníci včetně managementu České televize, by se jistě uplatnili i v severokorejské televizi. Globální propagandisté se totiž uplatní všude. Obsah je v podstatě všude stejný a forma je přizpůsobena emoční inteligenci lidoopů. Proto se není co divit nenávisti havlistických médií vůči konkurenčním alternativním médiím.

Fotogalerie: - Samková versus Kroupa

Klára Samková se vyjádřila ke své kauze s Jankem K...
Klára Samková se vyjádřila ke své kauze s Jankem K...
Klára Samková
Klára Samková se vyjádřila ke své kauze s Jankem K...
Klára Samková
Klára Samková se vyjádřila ke své kauze s Jankem K...

Poslanec Martin Kolovratník v bilančním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že řada českých novinářů se pasuje do role aktivistů, kteří skrytě či otevřeně podporují jeden či druhý tábor a vytvářejí vlastní názorovou agendu. Sám byl dlouho ředitelem Českého rozhlasu v Pardubicích, tak ho to udivuje o to víc u novinářů veřejnoprávních médií, kteří jsou placeni z peněz nás všech. Čím to, že takový názor je od politiků slyšet jen ojediněle?

Protože mediální problematika je pro většinu politiků španělskou vesnicí. Zejména pro ty, kteří nemají osobní zkušenost s mediálními kampaněmi. Na straně druhé politici, kteří to zažili, vědí, že cesta k nápravě či satisfakci skrze soudy je zdlouhavá a neefektivní. Omluva po pěti, sedmi a nezřídka i po více letech, je k ničemu. Zvláště když finanční satisfakce tuzemské soudy posuzují mimořádně úzkoprse.

Politik hnutí ANO lidem z ČT sice přiznal, že v soukromém životě mají právo na jakékoli postoje, ale podivoval se nad tím, jak je možné, že řada z nich na sociálních sítích otevřeně pomlouvá prezidenta nebo členy vlády. Takoví lidé pro něj nejsou profesionály, protože by jejich soukromý názor neměl nikdy poznat a oni by vždy měli být neutrální. Jak tohle  vnímáte vy, mají mít novináři z veřejnoprávních médií v soukromí absolutní svobodu ve vyjadřování?

Nemám nic proti duševním striptýzům novinářů, avšak včetně adekvátních důsledků. Kupříkladu kritika vulgarismů prezidenta republiky nemůže být důvodem k nějakému postihu. Avšak zpochybňování mandátu jakéhokoliv politika vzešlého z demokratických voleb naznačuje neprofesionalitu, respektive nepochopení demokracie, která by ve veřejnoprávních médiích měla být důvodem k odchodu.  Ostatně soukromé názory Marka Wollnera výstižně dokumentují intelektuální úroveň nejen jeho osobně, nýbrž i jeho nadřízených. Proto je dobře, že Wollner a další ideologicky zásadoví novináři se nijak netají svými myšlenkovými pochody.

Proti generálnímu řediteli Českého rozhlasu Renému Zavoralovi se v minulém roce dvakrát zvedla revolta mezi zaměstnanci. Poprvé několik desítek z nich podepsalo otevřený dopis, v němž mu vytýkali vystoupení na jednání Rady ČRo, kde kritizoval reportáže Janka Kroupy o neoprávněném hospodaření společnosti Agrofert. Podruhé, když koncem roku neprodloužil smlouvu šéfredaktorovi stanice ČRo Vltava Petru Fischerovi. Sledoval jste obě kauzy, a co si o nich myslíte?

Obě kauzy jsou dokonalým příkladem dezinformačních kampaní, které organizují havlisté napříč médii. Úvodní dezinformaci zpravidla vyrobí a zveřejní týdeník  Respekt. Jeho „zprávu“ pak verifikují manipulátoři z ČT a stanice ČRo Plus, kteří ji prezentují jako ověřenou informaci. Takto „propranou“ dezinformaci zveřejní další média Bakalovy stáje, případně TV Seznam či TV Nova. Poté ji mediálně přežvýkají umělci typu Jana Krause nebo lobbisté z FITESu, kteří jsou včetně svých rodinných příslušníků závislí na finančních zdrojích veřejnoprávních médií. A dál pak také nic, jako v případě Janka Kroupy či Petra Fischera, jenž musel odejít i z ČT kvůli porušení kodexu České televize a zákona o České televizi.

Fotogalerie: - ČT fašistům nedáme

Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...
Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...
Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...
Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...
Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...
Protestní akce proti volbě nominanta hnutí ANO Pet...

Týdeník Respekt a další aktéři dezinformační hierarchie už totiž ztrácejí renomé  a „oblíbenost“ i v „kolektivu“ dezinformátorů. Zprávy o prohraných soudních sporech, v nichž redakce Respektu nebyla schopna svá tvrzení doložit fakty, dokážou zviklat i absolventy mediálního výcviku v Respektu, kteří se takticky rozptýlili do tuzemských médií. Nelze se proto divit  bossům mediálních odborů, kteří v obou zmíněných případech zůstali v závětří a protestující havlisty nepodpořili. Na poslední  chvíli je pak nahrazovali rodinní příslušníci.

Koncem minulého roku se na půdě Senátu uskutečnilo veřejné slyšení k petici s názvem „Braňme média veřejné služby“, kam nebyl pozván žádný z relevantních kritiků dnešní veřejnoprávní mediální praxe, ale vystoupit směli jen ti, kdo horovali pro stávající Českou televizi, respektive Český rozhlas, a agitovali proti ostatním médiím. Před čím hlavně je třeba bránit média veřejné služby, a to i za cenu, že při takovéto akci dostane slovo jen jedna strana?

Média veřejné služby je nutno bránit před organizátory zmíněné akce. Ti jsou totiž potenciálními hrobaři veřejnoprávních médií, která mají jedinou šanci k přežití, a to skrze naplňování svého poslání beze zbytku. Současný systém dvou samostatných veřejnoprávních institucí se technologicky přežil. Zpravodajství a publicistika České televize jsou ideologicky a personálně kontaminované podobně jako stanice ČRo Plus. Tito zdiskreditovaní žurnalisté už nedokážou – krom havlistů – oslovit zbytek veřejnosti ani informacemi o počasí. Jedinou efektivní formou, jak z toho ven, je sloučení ČRo a ČT v jeden veřejnoprávní subjekt.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Mluví se o tom, že letos dojde k pokusu o navýšení a zplošnění koncesionářských poplatků. Platit je prý budou nejen majitelé televizních přijímačů, ale všeho, na němž lze produkci České televize, respektive Českého rozhlasu, sledovat. Tedy včetně mobilů, tabletů, osobních počítačů a tak dále. Považujete tento záměr za odůvodněný vzhledem k tomu, že se od 1. ledna 2008 jejich výše nezměnila?

Považuji ho za správný a důvodný. Je to totiž jedna z cest, jak soustředit pozornost občanů na tuto do nebe volající nehoráznost. V příštích volbách snad uspějí seskupení, která budou ve svých volebních programech občanům garantovat  snížení koncesionářských poplatků i skrze sloučení Českého rozhlasu a České televize v jeden celek.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ročně odteče 270 miliard. A to jsou jen ty přiznané peníze. Ekonom Pícl odhaluje, jak si cizí firmy hrají s ČR

20:50 Ročně odteče 270 miliard. A to jsou jen ty přiznané peníze. Ekonom Pícl odhaluje, jak si cizí firmy hrají s ČR

ROZHOVOR Ekonom Michal Pícl z Masarykovy demokratické akademie si všímá výrazného odlivu dividend sm…