Dá se vůbec porovnat situace u nás v Evropě, potažmo v Čechách, a v Americe?
Budete se divit, ale ano. Od sametové revoluce do dneška jste v očekávání něčeho lepšího a hodnotnějšího. Na tytéž hodnoty ale čeká i Evropa a Amerika, vlastně celý svět. Ale především tady u nás, v USA, je znát určitá deziluze, pesimismus, a v tom jsme si – možná kupodivu pro vás – dost podobní.
Přesto ale po více než dvaceti letech si říkáme, kde jsme už mohli být….
To jistě! Nejsem žádný politik, jsem hospodskej, ale říkám vám, největší zločin je, že to u vás už vypadalo dobře, že jste cinkali klíčema k něčemu, že to půjde dál lépe… A po těch letech jste rozčarováni, jak to dopadlo. Lidi jsou zklamaní až apatičtí, protože do politiky i hospodářství zase nalezli ti samí lidé a vytvořily se vazby, které jakoby ani nebyly zpřetrhány.
….takže sametová revoluce nebyl žádný velký předěl….
To rozhodně ne. S odstupem času musím konstatovat, že to byla velká chyba už za Václava Havla, že nikdo nikomu nesebral majetky, že nikdo nešel sedět, že vlastně nebyla žádná velká čára. Kolem Havla byli lidé, kteří se pohybovali – i když se to tak tehdy neříkalo – kolem byznysu, a pak ladně přešli i do dalšího období. Žádná změna se nekonala, žádné jasné zúčtování s minulým režimem, všechno pěkně sametově a v rukavičkách. Tím tedy nechci říci, že mělo dojít k nějakým trestům nebo honbě na lidi. Ale ono se nestalo nic. Když se měnil režim, měly k tomu být udělány razantnější kroky. Proto je teď u vás taková situace, proto najednou zase vylézají estébáci, mluví se o lustracích. To už jste měli mít dávno za sebou.
Psali jsme:
Říkají vám o tom vaši přátelé, kteří se vrátili do Čech?
Nejenom, že říkají a píší. Budete se divit, ale už se jich sem zas pár desítek vrátilo! Nenašli, co hledali, země je nepřijala, protože oni například měli mít vrácen majetek a nestalo se nic. Znám mnoho takových případů, u kterých byl dokonce i Václav Havel, který sliboval, jak se to srovná, ale po tolika letech se nic nevrátilo. Lidi jsou unavení ze soudů, obstrukcí, neochoty, tak se vracejí zpět. Chtěli spravovat svůj zabavený majetek, ale ani jim to nebylo umožněno. To není dobrá známka pro Českou republiku. Ale o tom se u vás asi moc nepíše, že?
Teď jste dal otázku vy, ale rád odpovím – bohužel máte pravdu, slyším to od vás poprvé….
Tohle přeci ale není svoboda jakou jste chtěli, to je prostě manipulování s informacemi, a pak chování se k lidem, kteří se vrátí do Čech s tím, že tu rozběhnou obchody, ale ona se k nim republika obrátí zády, nevyřeší se ani základní spory. Bude to trvat několik generací, než se to srovná, a vy jste si bláhově mysleli, že za pár let bude všechno jinak a vycinkané štěstí tu bude a předběhnete kus západní Evropy…
Ale hned po revoluci jste si také užil v restauraci své, že?
Ano, ano. My jsme byli z těch událostí nadšení, chodili mi sem krajané a dávali bankovky rovnou na stůl, že je to pro novou republiku a na pomoc tehdejšímu Československu. Někteří zástupci tehdejšího Občanského fóra sem hned naběhli, abychom pomohli a podpořili… A pak jsme se dozvěděli, že někteří z nich byli podvodníci, kteří využili situace a přiživili se na tom. To je hrozné. Můžete si říci, že vždycky se najdou nějací ti přemýšlivci, ale tohle bylo jako kobylky. Nerad na to vzpomínám, stejně jako na rozdělení Československa….
Byl za tím třeba boj o moc?
A jak jinak! Tady byl tehdá československý velvyslanec Eduard Kukan, Slovák, ale měl českou ženu, měl výborné vztahy s emigranty. No ale vy jste museli sem poslat Čecha, Karla Kovandu a ten měl pro zajímavost zas českou manželku…. Tak to je takový případ, řekl bych až absurdity, a ta pokračuje pořád dál. Tady v New Yorku žijeme pořád společně Češi a Slováci, jsme dost propojení, nemáme rivalitu a osobně si myslím, že je přeci jedno, z jaké strany hranice pochází ten který člověk. Mladší z obou komunit se více potkávají a poznávají než u vás, a to je docela škoda. Na mladých dnes vidím, že jim schází patriotismus, ale za pár generací to bude zase jiné.
Nedá mi to, abych se vás rovněž nezeptal na bratry Mašíny.
Já je znám všechny tři, ale komunisté z nich udělali vrahy, ono to bylo docela jinak. Podepsala se na tom propaganda. Tady nebyl jediný emigrant, který by je neměl rád a který by je neobdivoval. Debatoval jsem o nich s mnoha lidmi od vás, ale moc o nich nevíte, takže jak potom je můžete soudit? Jenom to, co vám řekne jedna a pak zas druhá strana? A školy jako by se bály o nich mluvit… Možná zase až časem se všechno zklidní, emoce vychladnou… Už poněkolikáté tu říkám, že jen další generace zklidní tyhle rozjitřené rány.
Psali jsme:
A co vlastně současná politika, jak se na ni díváte za oceánem?
Já jsem z toho rozpačitý, ale nechci komentovat nějaké kroky, vždy je lepší věc hodnotit s odstupem. Navíc přece jen v Čechách nežiji, takže mne ty různé změny jednak ani nevadí, ale ani nevzrušují. V Americe se přece také bojuje o ta sociální zázemí, o zdravotní pojištění a západní Evropa má také starostí až nad hlavu. V Čechách je to bohužel ale hlavně proto, že jste neudělali tu pomyslnou čáru a vše se táhne za vámi. Vlastně už od války, ale možná dokonce ne té druhé, ale první, a snad ještě dříve. To se pak všechno nabaluje a nedělá to dobrou atmosféru. Ale na druhé straně – podívejte se na jiné kontinenty, jaká je tam situace, takže si musíme říci, že žijeme docela dobře, tak si to sami ještě nekomplikujme!
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
