Co říkáte na to, že hospodští zavírají kvůli EET?Anketa
Jak vnímáte dění kolem ankety Slavíka? Politizujeme už všechno zbytečně, nebo vidíte problém v ocenění například Tomáše Ortela, jak se ozývá ze strany jeho kritiků?
Ne, vůbec nevidím problém v ocenění Ortela. Je to demokracie, posílají se hlasy, oceňují se lidé, a jestliže kapelu Ortel ocenili, prostě dostali hlasy. Neviděl bych na tom nic divného. Co se týká události Radka Bangy, který odešel ze sálu… Jeho texty jsou takového ražení, že bych si nepřál, aby je moje děti poslouchaly. A moralizování od tohoto člověka mi přijde bezprecedentní. Co se týká pískotu, šlo mu o zviditelnění a následující kroky, jako návrhy paní Kolínské (náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská, pozn. red.) na jeho ocenění jsou smyslů zbavené. Jestli člověk píše takové texty a někdo navrhuje ocenění, přijde mi to jako z jiné planety. Kolínská by se měla starat, aby nebyly kolony a Praha fungovala a ne dělat taková gesta. Ukazuje to na příslušnost ke Straně zelených.
A co tedy politizace těchto událostí. Je oprávněná? Připomeňme i další, jako dění kolem salajlámy, Bradyho a další.
U dalajlámy i Bradyho to bylo zaviněno oficiálním přijetím ministrem Hermanem. Ten však je součástí vlády a měl by respektovat stanovisko vlády, ať se mu to líbí, nebo ne. Pokud se mu to nelíbí, tak by neměl být ve vládě. Tím vytvořil spirálu, která vyvrcholila předáváním klíčů od měst Bradymu. Kdyby tu byl ještě dnes, dostal by snad i Zlatého slavíka. Vůči takovému člověku mi to přišlo nedůstojné a spousta lidí se tím zviditelňovala, jako například Michal Horáček na Staroměstském náměstí.
Slavík byl pokračováním. Pokud Ortel zpívá texty, které se někomu nelíbí, dobře, ale nemyslím, že by porušoval zákon. Na druhé straně někdo píská, odchází a dělá teatrální gesta, ačkoliv sám píše texty, které bych nikdy neposlouchal a nerad bych, aby byl vzorem pro naše děti. Otevřel tím nůžky. Dnes se politizace zatahuje do všeho a lidé se přiklánějí na jednu, nebo druhou stranu.
Domníváte se, že cenzura slaví v dnešní době úspěch? Máme se jí obávat?
Myslím, že se začíná cenzura objevovat a bral bych jako varovný zdvižený prst, když jeden z vedení nebo hlavních členů organizace HateFree Culture tři měsíce zpátky na rádiu Impuls řekl, že jejich práce spočívá v rozlepování samolepek a moderování diskusí na Facebooku. Což se dá volně přeložit jako cenzura. Jestliže bere peníze od státu a v uvozovkách „moderuje diskusi“, stává se v té chvíli neziskovkou, která potírá, co se vládě nelíbí, a to se dá nazývat cenzurou.
Lidé chtějí vyjádřit svůj názor. Není to dlouho, kdy byla v médiích přestřelka, jaké máme právo vyjádřit názor. Vzápětí se mažou blogy a cenzura začíná fungovat. Je to vidět zároveň v Evropě v rámci migrace. Nesmí se o ní mluvit, nesmí se o ní psát, média ji převádějí do jiných rovin a až pod tlakem veřejnosti začnou vydávat zprávu o určité události. Jako při sexuálním obtěžování na silvestra v Německu. Teprve po tlaku na sociálních sítích média napsala, co se vlastně stalo.
Přijímáme elektronickou evidenci tržeb, plánujeme protikuřácké zákony a na krabičky dáváme ošklivé obrázky. Je v tomto smyslu ohrožena svoboda pro naše bezpečí tak, jak před tím varuje známý citát?
Samozřejmě odpůrci kouření budou tvrdit, jak je třeba přijmout protikuřácký zákon. Jsem zastáncem respektu vůči lidem, kteří nekouří a nepijí. Na druhou stranu, pokud někdo vytvoří nekuřácké prostory, co nebudou odděleny jen otevřenými dveřmi, tak je to věc daného podniku. Znám případ z Hostivice, kde před rokem a půl investovali velké peníze do odděleného prostoru a vláda teď říká – my ti to zakážeme, ty peníze jsi v podstatě vyhodil z okna. Jestli někdo říká, že je kouření škodlivé a na krabičky dává obrázky, tak ať dají stejné obrázky i na lahve alkoholu, protože škodí zdraví. Proč mají být na cigaretách, a na alkoholu nikoliv? Nechť je to padni, komu padni. Jednu stranu postihneme a u druhé se tváříme, že neexistuje.
To samé platí u elektronické evidence tržeb. Jestliže má postihnout jen poměrně malou část podnikatelů, tak proč se nepostihuje tam, kde peníze mizí opravdu. Živnostníci se snaží uživit a nezatěžovat stát. Vždy bude někdo, kdo se bude snažit systém obcházet, ale říci, že tahle skupina krade a tahle ne – zatímco v dotacích i v neziskovkách mizí obrovské peníze – a tvářit se přitom, že je vše v pořádku, to nelze. Zdá se mi to nevyvážené, vždy se najde skupina, která bude obětním beránkem. Snaha o dodržování zákonů musí být všude. Přijímáme spoustu zákonů, např. o registrech a mnoho dalších, které určitým způsobem budou omezovat svobodu.
Nedávno jsem v pořadu Události, komentáře České televize zaslechl, že se připravuje zákon, podle kterého bude mít mobilní operátor povinnost zachytávat na server veškerou komunikaci, která bude probíhat. Telefony, zprávy, obrázky, vše budou muset uchovávat půl roku. Kdo zaručí, že informace nebudou zneužívány? Každý člověk může být kdykoliv kontrolován jakýmkoliv způsobem. Boj proti terorismu je důležitý, ale neexistuje záruka proti zneužití. Nikdo neví, na jaké slovo je sledování nastaveno. Když napíši někomu: „kamaráde, to je bomba“, tak mě začnou hned sledovat? Veřejnost o tom neví, nemluví se o tom a ze strany vlády je snaha to ukrýt. Nebezpečí ztráty svobody nastává, a pomalu se dostáváme k tomu, co jsme vídávali ve sci-fi filmech o kontrole všeho a očipovaných lidech.
Psali jsme:
Poslanci hnutí Úsvit-Národní koalice ustoupili od podpory návrhu na obnovení trestného činu hanobení prezidenta. Podle mých informací vám vadilo především až roční vězení jako trest v případě odsouzení. Jak tento zákon souvisí se svobodou slova? Kdo může hodnotit, co je recese a co už hanobení hlavy státu? Češi jsou velcí recesisté, tak kdo může určit hranici?
Češi jsou milovníci humoru a humor do politiky patří. Kdy se věci berou příliš vážně, také to není dobré. Zde šlo o jinou věc. Když se sbíraly podpisy, plánovala se změna v legislativním procesu s tím, že trestem nebude vězení. To se nepodařilo. Myšlenka byla dobrá, ale za názor nelze někoho zavírat. Z našeho pohledu je problematika ve srovnání v rovině úmysl a omyl. Úmyslem je například rozstříhání prezidentské standarty. Za hanobení státních symbolů hrozí pokuta až deset tisíc korun a za chybné vyvěšení vlajky je pokuta až patnáct tisíc korun.
Jestliže někdo rozstříhá standartu, státní symbol, nebo věší trenýrky na Hrad, kvůli čemuž jsme v zahraničním tisku za klauny, tak nejde o recesi. Stříhání, pálení české vlajky, použití vlajky jako rohožky, to není recese. Měli bychom budovat respekt a hrdost k našim státním symbolům i k prezidentskému úřadu, ať už je prezidentem kdokoliv. V dnešní době bychom se měli podporovat a ne se držet za srdce jen když hrajeme hokej nebo fotbal. To je rozdíl mezi recesí a něčím za hranou.
Donald Trump postupně odhaluje své plány na postu prezidenta. Co jim říkáte? Utkvělo vám něco v paměti?
Určitě mi utkvělo v paměti, když řekl, že bude řešit problematiku nelegálních imigrantů. Je zvláštní, že s tím souhlasí i lidé, kteří žijí ve Spojených státech a sami se odněkud přistěhovali. Oni sami říkají – my máme problém s těmi nelegálními imigranty. Trump ve své kampani slíbil, že situaci bude řešit a vypadá to, že jeho slovo platí i po zvolení. Mě osobně to oslovilo. Problematika s tolerancí nelegálních migrantů je problém a zažíváme ho u nás v Evropě, kdy se počet nelegálních migrantů v Evropě podle oficiálních zdrojů pohybuje mezi sto padesáti a sto sedmdesáti tisíci. Nikdo neví, kde jsou, co dělají a v jakých jsou komunitách. Všichni se tváří, že problém není.
Podle britského deníku Express ukázal průzkum společnosti ICM, že čtyřicet tři procent muslimů si přeje, aby ve Velké Británii platily alespoň některé aspekty práva šaría. Překvapuje vás toto číslo? A lze to nějak změnit?
Mě to bohužel – s vykřičníkem – nepřekvapuje. Tvrdíme celou dobu, že takoví migranti budou chtít žít podle svých zvyků, svých práv a podle svého v uvozovkách „náboženství“. To je realita a neplatí to jen ve Velké Británii, ale v celé Evropě. Stačí se podívat na necenzurované reportáže z německých ulic, kde se reportér ptal muslima a ten odpověděl, že Evropa skončí v plamenech a nevěřící budou hořet. To je jejich vyznání, podle něj budou chtít žít. Pokud nebudeme schopni se bránit a čelit tomu, tak prohrajeme – a tím myslím celou Evropu. Podobně je na tom Francie a severské státy.
Tyto průzkumy by měly být varovné, lidé by se jimi měli začít zaobírat a ne, aby se z Evropské unie ozývalo, že je všechno v pořádku a nic se neděje. Děje se a může se dít ještě více v budoucnu, pokud by Turecko otevřelo své brány a pustilo by sem miliony migrantů. Jestli dál bude pokračovat migrační krize, najdou si další cesty, přes Itálii a podobně. Migranti žijí podle svých náboženských zvyků a my už ve svých domovinách jsme od nich poučováni. Nedokážeme se bránit a ustupujeme. Tomu říkám jasné ne! Je pravdou, že nejde o jednoduchý úkol, když Brusel dělá kroky, které dělá.
Cítíte se v Evropě více v bezpečí? Poučili jsme se s posledních měsíců a učinili jsme dostatečná opatření? Co nám chybí?
Ne. Nepoučili, nenaučili a dál je to fraška a divadlo, které má scénář ve smyslu – budeme se o tom bavit, jednat, vymýšlet a zkoušet a když to nebude fungovat, tak vymyslíme něco jiného. Když se něco stane, tak se bruselští politici chytnou za ruce a budou tvrdit, jak naše demokracie musí zvítězit nad vším. To je problém, který Evropa má. Mluvil jsem s lidmi z Izraele, kteří mi řekli, že na tohle dojedeme, spácháme sebevraždu. Buď se dokážeme postavit na odpor, nebo ne, a když ne, tak prohrajeme. Evropa je nepoučitelná. Juncker dva dny před hlasováním o brexitu řekl, že Brity to bude bolet, tak jako tak. Nerozhodnutí Britové pak hlasovali proti Evropské unii.
Evropu do záhuby vedou tito lidé. Zapřičiňují, že situace se více a více vyhrotí a všichni se diví, když to dopadne brexitem a volbou Trumpa ve Spojených státech. Tak vypadá realita současných dní, ale lidé nejsou hloupí. Bruselské elity provokují a nastává doba, kdy občané vyjdou do ulic a řeknou: Takhle ne! Teď budou volby v Rakousku, ve Francii a další kroky po brexitu budou ukazovat, že svět je jiný a lidé se chtějí bránit.
Psali jsme:
autor: Zuzana Koulová
