Černochová si naběhla, bez Zemana základna nikdy nemůže vzniknout, myslí si Koudelka

17.04.2022 16:51 | Rozhovor

Uznávaný ústavní právník Zdeněk Koudelka pokládá nápad ministryně obrany Jany Černochové na vznik americké vojenské základny v ČR za velmi nedůvěryhodný počin. Prezident Miloš Zeman totiž několikrát zopakoval, že s žádnou vojenskou základnou na našem území nikdy nebude souhlasit. A bez souhlasu obou komor Parlamentu, ale i souhlasu prezidenta republiky, žádná základna u nás vzniknout nemůže.

Černochová si naběhla, bez Zemana základna nikdy nemůže vzniknout, myslí si Koudelka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Koudelka

V posledních dnech se velmi diskutuje o americké vojenské základně na našem území. Jak se na tuto myšlenku díváte z pohledu ústavního ?právníka? Co by takovému kroku muselo předcházet?

Z právního hlediska musí vzniku základny předcházet uzavření mezinárodní smlouvy a souhlas obou komor Parlamentu s pobytem cizích vojsk vyslovený nadpoloviční většinou všech poslanců a senátorů. Souhlasit tedy musí Poslanecká sněmovna, Senát. Dále i prezident republika, který může mezinárodní smlouvu sjednat anebo musí dát plnou moc k jejímu sjednání předsedovi vlády či jiné osobě, a předseda vlády, který rozhodnutí prezidenta kontrasignuje.

Prezident republiky Miloš Zeman již veřejně vyjádřil, že se vznikem americké základny nesouhlasí. Pokud i nadále prezident odmítne smlouvu o americké základně sjednat, nemůže být smlouva sjednána nejméně po dobu funkčního období současného prezidenta. Ministryně obrany, která s nápadem vylezla, aniž má souhlas prezidenta republiky, se sama dostala do nedůvěryhodné situace. Bude-li tento nápad prezentovat Američanům, je to stejné, jako kdyby nějaký zaměstnanec s.r.o. nabízel partnerům uzavření smlouvy, když nejen on, ale i jeho partneři vědí, že se smlouvou nesouhlasí jednatel společnosti. Prostě je to nedůvěryhodná nabídka. Ministryně obrany ani vláda nemohou prosadit bez souhlasu Parlamentu a prezidenta žádnou cizí vojenskou základnu v Čechách, na Moravě, ba ani ve Slezsku.

Potřebuje podle vás Česká republika vůbec tímto způsobem posilovat přítomnost zahraničních vojsk na našem území? Není to přeci jen přilévání oleje do ohně?

Nepodporuji cizí vojenské základny na našem území. A hlavně zde není ani souhlas všech nutných ústavních činitelů, včetně prezidenta republiky. Jde jen o mediální výkřik. V tak vážné věci politici nemají prezentovat to, co jim slina na jazyk přinese, ale mají vyjadřovat názory promyšleně a se znalostí všech ústavních podmínek.

Ve stínu války na Ukrajině zůstávají v ústraní další plány současné vlády. Jedním z nich je příprava zákona, který má být účinným bojem proti dezinformacím a na jehož znění začal pracovat nový vládní mediální zmocněnec Michal Klíma. Potřebujeme podle vás takovou legislativní úpravu?

Pokus o zavedení cenzury vidím jako vládní urážení a ponižování lidí. Když vláda nechala skrze sdružení CZ.NIC vypnout některé weby, připadal jsem si jako za Miloše Jakeše. Tehdy mě také uráželo, že mnou poslouchané vysílání BBC bylo rušeno a ve špatné kvalitě. Vnímal jsem to jako své ponížení tehdejší vládou a dnes to cítím stejně. Nekafrám ministrům do toho, co čtou, tak kde ministři vzali tu drzost strkat své rypáky do toho, co čtu já?  Platím daně. To by rozumné vládě mělo stačit. Jen totalitní vláda chce ovládnout myšlení občanů. Vlastně lid nevnímá jako občany, ale jako nesvéprávné poddané.

Svoboda projevu je zaručena ústavou. Nebudou snahy o legislativní zpřísnění této oblasti vyžadovat prosazení ústavního zákona?

Anketa

Jste pro zbudování základny NATO na českém území?

3%
96%
hlasovalo: 82979 lidí
Protože cenzura je zakázána ústavní Listinou základních práva a svobod, je její zavedení pouhým obyčejným zákonem neústavní. Jsem však proti cenzuře na základě obyčejného i ústavního zákona. Ať si každý čte, co chce, což u nás platilo za všech vlád od roku 1989. Až vláda Petra Fialy to chce změnit. Pokud vláda nezakáže svobodné volby, stále to mají ve svých rukou občané. Senátní volby jsou na podzim a dočkáme se i voleb poslaneckých. Ovšem neskončí-li současné období omezování svobody slova jako po druhé světové válce novým únorem 1948.

Dalším zákonem, o kterém se méně mluví, je legislativa, která by umožnila korespondenční volbu ze zahraničí. Zastánci této normy mluví o usnadnění voleb pro občany ČR žijící v zahraničí. Jak se k tomu stavíte vy? 

Vládou navrhované zavedení korespondenčního hlasování má konkrétní politické motivy. Není náhodou, že jej podporují vládní strany pětikoalice a odmítá opozice. Politické preference občanů v zahraničí se radikálně liší od občanů volících a žijících na území Čech, Moravy a Slezska. V posledních volbách do Poslanecké sněmovny roku 2021 byly hlasy zahraničních voličů přiřazeny do Ústeckého kraje. Podíváme-li se na výsledky hlasování zahraničních voličů, zjistíme mocenský monopol pětikoalice.

Koalice Piráti a Starostové získala 50,57% hlasů. Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) získala 34,26% hlasů. Jakákoliv jiná volební strana již nezískala pět procent a nevstoupila by do pomyslné zahraniční Poslanecké sněmovny, kde by koalice Pirátů a Starostů měla 119 mandátů. Nejsilnější domácí samostatně kandidující hnutí ANO 2011 získalo jen 4,99% hlasů, SPD 2,19% a Trikolora Svobodní Soukromníci 1,6% hlasů. Pro srovnání uveďme skutečný celostátní výsledek: Spolu 27,79%, ANO 27,12%, Piráti a Starostové 15,62%, SPD 9,56%, Trikolora Svobodní Soukromníci 2,76%. Imaginární vláda dosazená ze zahraničí by byla tvořena výlučně koalicí Pirátů a Starostů a v imaginární zahraniční Poslanecké sněmovně by vládě dělaly jedinou opozici strany koalice Spolu.

Protože dosud musí zahraniční voliči, stejně jako občané na území Čech, Moravy a Slezska, vykonat hlasování osobně, došlo na velvyslanectví a konzuláty jen 13 236 voličů. Jejich hlasy měly určitý význam v Ústeckém kraji, kde volilo i s nimi asi 380 000 voličů, ale byly celostátně zanedbatelné, když volilo více než 5,4 milionů voličů.

Touha přilepšit v příštím volebním výsledku může být motivací i při prosazování či naopak odporu vůči připuštění korespondenčního hlasování, jehož cílem je zjednodušit volby pro občany v zahraničí, kteří nežijí ve městě, kde máme velvyslanectví či konzulát. Důsledkem bude větší vliv zahraničních voličů na vznik vlády u nás. Jak velký, je otázkou. Avšak voliči v zahraničí mají jiné problémy a tedy i politické preference, než voliči doma. Nejasné je, nakolik by si domácí voliči nechali ze zahraničí vnutit vládu, kterou nechtějí.

Není zavedení korespondenční volby pro občany ČR žijící v zahraničí jen mezikrokem k její plné legalizaci a zavedení také na území naší země?

Schválením návrhu na korespondenční hlasování pro občany v cizině, občané, kteří v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nežijí, budou mít více práv, než občané, kteří zde žijí. Je jen otázkou času, kdy bude tlak na zavedení korespondenčního hlasování i pro voliče na území státu. A při známém aktivismu našeho Ústavního soudu nevylučuji, že i když tento nápad bude odmítnut v Parlamentu, tak jeho stoupenci si vynutí jeho zavedení cestou opakovaných návrhů Ústavnímu soudu.

Je totiž logické a obhajitelné, že s občany má být při výkonu volebního práva zacházeno stejně. Pak je zřejmé, že občané na území Čech, Moravy a Slezska budou diskriminováni ve srovnání s občany v zahraničí, kterým bude dopřáno korespondenční hlasování. V USA bylo korespondenční hlasování zavedeno kvůli vojákům mimo bydliště, aby se postupně stalo natolik významné, že může zásadně ovlivnit výsledek voleb doma, aniž by to tvůrci tohoto typu hlasování předpokládali.

Může to skončit tak, jak si stejnopohlavní manželství v USA vynutili jeho zastánci přes Nejvyšší soud, kde hlasování 9 soudců dopadlo 5:4. Realita současného úpadku demokracie je i v tom, že stále více moci si přisvojují nevolení soudci a volený Parlament o moc přichází. Nevidím důvod, proč tento nedemokratický vývoj má Parlament podporovat.

Počet členů vlády se rozrostl o několik nových ministrů. Jedním z nich je i ministr pro legislativu. Projevila se podle vás už jeho funkce v kvalitě projednávané legislativy, kterou jste za minulé vlády velmi často kritizoval?

Návrhy zákonů tvoří ministerstva. Skutečnou moc a odpovědnost mají ministři, kteří stojí v čele ministerstev. Ministři bez ministerstva (bez portfeje) jsou ministři druhé kategorie a nic zásadního na fungování státu nemohou změnit.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Karel Výborný



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Socky, co neumí šetřit. Póvl.“ Tak se v ODS mluví o chudých. Dávky? Nechtějte vědět, co zaznělo

4:44 „Socky, co neumí šetřit. Póvl.“ Tak se v ODS mluví o chudých. Dávky? Nechtějte vědět, co zaznělo

Vláda Petra Fialy představila občanům Deštník proti drahotě. Dle řady komentářů ale speciální web pů…