Sepsal jste studie Václav Havel a invaze do Iráku a následně Neopěvovaný hrdina sametové revoluce: Zelinář Václava Havla o jeho slavné eseji Moc bezmocných. Co bylo důvodem k jejich sepsání?

Živil jsem se celý život coby univerzitní profesor a s tímto povoláním souvisí i účast na různých vědeckých konferencích. Obě práce byly napsány pro tento účel. První jsem přednesl na jamboree věnované poetice a politice v díle Václava Havla konaném v červnu 2005 na univerzitě Michela de Montaigne v Bordeaux. A druhou v listopadu 2019 na semináři u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce na Národní univerzitě veřejné správy v Tchaj-peji. Je ke stažení v češtině na portále arteacta.cz.

Havlův postoj k válce v Iráku se shodoval s postojem většiny politické reprezentace takzvané nové Evropy, což je Rumsfeldova přezdívka pro bývalé členské země Varšavské smlouvy, a devótní podporou agresivní politiky USA. Nicméně už krátce po okupaci Iráku bylo zjevné, že navzdory ujišťování George W. Bushe nebo Colina Powella v této zemi žádné zbraně hromadného ničení nebyly. Takže celé Havlovo ospravedlnění invaze bylo osnováno na lži. Co se morality Moci bezmocných týče, onen kategorický imperativ „žití v pravdě“, je očividně utopický a hodí se spíše do Nového zákona než do skutečného světa. Je to především chytlavý ideologický slogan, nikoliv praktický návod, jak se chovat.

Neuškodila často až nekritická podpora politiky USA pověsti Václava Havla?