Byl letos svátek 17. listopadu s ohledem na společenské dění něčím nový?

Z mého pohledu – a mám ho zprostředkovaně, byl jsem pracovně mimo ČR – byl jiný v tom, kolik lidí přišlo na Václavské náměstí a zároveň kolik lidí demonstrovalo jinde. Jako by se probudil zájem o věci veřejné. Z různých úhlů, což je dobře, doba „jediných správných myšlenek“ je snad za námi a – opět snad – se už nemůže vrátit. Ale musíme se ptát: kolik lidí skutečně chce demokracii a pestrost názorů a svobodu? A kolik z nás je ochotno pro svobodu i něco obětovat?

Jak vnímáte akce v Praze? Konalo se jich kolem třiceti ve spektru od nacionalisticky zaměřených až po liberálně aktivistické…

Nemyslím, že by měl zaznívat jen jeden hlas. A ačkoliv třeba s nacionalistickými akcemi souhlasit nebudu, jsem rád, že je nikdo nemůže zakázat. Proti myšlenkám, které se mi nelíbí, můžu bojovat jen jinými myšlenkami a návrhy – a s těmi se zeptat voličů u voleb.

Jak posuzujete střet mezi příznivci a odpůrci prezidenta Zemana?