Chartista Černý: Vláda se vtírá do velmocenské politiky. Kdyby raději řešila problémy svých občanů...

21.03.2022 15:01 | Rozhovor

„Žádné ekonomické sankce v době globální provázanosti světových ekonomik nemohou být účinné. Mohou potrápit, ale nemohou cíl sankcí zničit,“ myslí si Otto Černý, signatář Charty 77 a bývalý politický vězeň. „Místo, aby se tato vláda soustředila na místní problémy především, tak se vtírá do velmocenské politiky,“ domnívá se aktivní člen Trikolory, který by byl rád, kdy Česká republika měla v rámci našich možností silnou armádu, která v rámci těch možností je schopna účinně bránit naši zemi.

Chartista Černý: Vláda se vtírá do velmocenské politiky. Kdyby raději řešila problémy svých občanů...
Foto: archiv
Popisek: Otto Černý

Válka na Ukrajině zasáhla asi každého z nás. Bylo podle vás možné této eskalaci ruské rozpínavosti předejít? Neudělal Západ chybu, když důrazněji nezasáhl třeba v případě ruské anexe Krymu?
 
Na slovo rozpínavost jsem v souvislosti s Ruskem narazil už vícekrát. Který stát se tzv. nerozpínal? Který stát nevyužil dějinných příležitostí, aby si vylepšit svojí pozici bez ohledu na svoje sousedy?! Proč se Rusko jenom rozpíná a ostatní mají jen oprávněné nároky? Kdybych jmenoval, byl by to dlouhý text. A abych se nedotknul nějakého státu v našem sousedství, tak budu jmenovat třeba NATO. V článku 10 dotyčné smlouvy se říká, že smluvní strany mohou vyzvat kterýkoliv jiný stát, aby přistoupil k této smlouvě. Takové postupné navlékání perel na náhrdelník podle potřeby, který se utahuje kolem těch, které si NATO nevybralo. A když se dotyčný ozve, že je to trochu příliš, tak se stane nepřítelem. Pokud se týká problematiky Krymu, bylo by vhodné projít si celou historii tohoto území, i oprávněného nároku si rozhodnout o svém bytí.
 
 
Jak byste zhodnotil postoj Západu dnes? Je podle vás správně, že se NATO vyvarovala jakékoliv vojenské operace nebo uzavření vzdušného prostoru Ukrajiny?
 
Přeji si snad někdo přímý konflikt s Ruskem? Myslím si, že ne. Opírat se o výroky některých politiků a mediálních poskoků, kteří by házeli atomovky už teď, je směšné. V případě vojenského konfliktu s Ruskem, který by vyvolala akce pod jmenovkou NATO, by se to dotýkalo především USA a Evropy vzápětí. Kdo stojí o zpustošenou zem? Že politická realita a válečnická rétorika těch, kteří možná ani nedrželi v ruce zbraň, je v silném protikladu, a svědčí i to, že pokud se jedná o peníze, v tomto případě o splátky Ruské federace v dolarech, tak to najednou jde. A o peníze se jedná vždy až v první řadě.
 
Ukrajina žádá když ne o vojenskou pomoc, tak alespoň o dodávku účinného vojenského materiálu, stíhaček a protiletadlových střel. Proč Západ váhá alespoň s touto formou vojenské pomoci?
 
Území Ukrajiny je pod elektronickým dohledem ruské armády, vezmu-li to zjednodušeně. Jakýkoliv přesun těchto zbraní by jen eskaloval konflikt, protože tyto transporty by byly okamžitě cílem účinných ruských raket. Uvést tyto systémy do bojové pohotovosti vezme také nějaký čas. Výsledkem by byla nejen eskalace konfliktu, ale i okamžité zničení dodávek.
 
Budou podle vás ekonomické sankce stačit? A jsou dostatečně radikální, aby dokázaly zastavit Vladimíra Putina a jeho agresi?
 
Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Karel Výborný

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Je podle vás správné, že třetí nejsilnější frakce nemá žádné zastoupení ve vedení EP?

Vždyť ti politici zastupují spoustu občanů, kteří jim asi z nějakého důvodu dali svůj hlas. A i když jde zjevně o kritiky toho, jak EU funguje, upřímně, není ta kritika na místě a obecně není kritika potřeba? Nemyslíte, že je třeba, aby se fungování EU změnilo? Na mě to teď působí tak, že tam rozhod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

16:59 Konec 168 hodin, ale Fridrichová v ČT zůstává. Vyoral má jasno, co bude dál

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA „Tomuhle propagandistickému braku vzpomínky věnovat nebudu,“ říká z…