V Ústeckém kraji máte několik osobností ze zdravotnického rezortu, které „uspěly“ v politice – ať je to chomutovský pediatr Jaroslav Krákora, mostecká senátorka a neuroložka Alena Dernerová a další. Někteří lidé se domnívají, že dobří lékaři by neměli odcházet ze svých ordinací… Co si o lékařích v politice myslíte vy?
Lékaři ještě mají u veřejnosti celkem kredit. Voliči na ně dají. Jsou nějakým stylem preferovaní a nemůžu říci, že by byli špatnými politiky.
Fotogalerie: - Tváře Krymu
Jste zatím spokojeni s prací 2. vlády Andreje Babiše? (hlasování od 7.8.2018)Anketa
Sledujete i celostátní „správu věcí veřejných“? Jak hodnotíte současnou situaci na politické scéně?
I celostátní politiku sleduji. Jak vnímám současnou situaci? Uvidíme… Teď je nová vláda a ukáže se, co splní z toho, co slíbila.
Ve zdravotnickém rezortu se často ministři střídají, tečou tam obrovské sumy peněz a možnosti korupce při zadávání zakázek jsou velké. Máte představu, kolik měsíčně točí naše mostecká nemocnice? Kolem 50, 60 milionů.
Myslím, že ve zdravotnictví jsou vidět pokroky i v otázce narovnání platů zdravotnických pracovníků.
Působíte v příhraničí. Jak se díváte na odchody lékařů a sester do Německa?
Samozřejmě se odchody projevily, ale k nám pro změnu zase přicházejí lékaři z Východu. Znamená to, že si musíme zvykat na skutečnost, že nás nebude ošetřovat rodilý, česky mluvící doktor, ale odborník odjinud. Samozřejmě některé babičky jsou z toho trochu překvapené, když se objeví třeba lékař černoch.
Ano, pacienty v regionu ještě občas zaskočí, že ošetřující zdravotník je cizinec. Chcete tedy říci, že erudovanost východních doktorů je srovnatelná s našimi?
Nebyla srovnatelná, ale i v tomto směru už došlo k pokroku: Jsou po nich požadovány zkoušky, znalost češtiny a podobně. Podle mě jde o normální vývoj. Dříve když měl někdo určitou praxi, tak šel na zkušenou do světa a za pět deset let se vrátil a přinesl sem něco nového. Problém bude, když někdo bude pobývat dlouhodobě v Německu nebo Anglii a nebude se vracet…
Zavádějí se novinky jako e-recepty a podobně. Co byste v oblasti zdravotnictví za poslední dobu naší vládě vyčetl a co pochválil?
Obecně řečeno – já jsem byl jeden z prvních, kdo v mostecké nemocnici zaváděl počítače, takže proti e-receptům nic nemám. Používám je a maximálně mi vyhovují. Problém mají staří lékaři, kteří celý život psali v podstatě na psacím stroji nebo tužkou, a teď si museli zařizovat počítač a učit se s ním. To je pro některé nepředstavitelné. U mnohých současných novinek a pokroků v elektronice musím poprosit dceru, aby mi to vysvětlila, protože někdy jsem sám v koncích.
Jako lékař se zabýváte léčením a výzkumem infekčních nemocí. Jaké je potenciální riziko infekčních nemocí v důsledku imigrační vlny do Evropy?
Imigranti k nám mohou přinést některé exotické nemoci, ale pro jejich šíření tady nejsou podmínky, i když při současných vedrech možná ano… Pro epidemii by musel být nějaký přenašeč a tak dále. Třeba u malárie není možné, aby se u nás vyskytovala, přestože komár, který ji přenáší (Anopheles), na jižní Moravě žije. Ale přes zimu zmrzne, takže není možné, aby se cyklus zachoval. Pokud se u nás taková nemoc objeví, tak je to tím, že si ji sem někdo přiveze.
Ve své ordinaci se specializuji na tropické nemoci, infekce, žloutenky. Přicházím tedy do styku i s „feťáky“. Situace s narkomany se bohužel v Mostě v tomto směru nezměnila k lepšímu…
Do komunálních voleb jdete jako lídr Sdružení Mostečané Mostu. Proč se vracíte do politiky?
Je to 16 let a kousek, co jsme spolu s Františkem Rybou zakládali Sdružení Mostečané Mostu. Jako sympatizant jsem s nimi byl čtyři volební období, z toho dvě volební období přímo jako zastupitel. Měl jsem zaměstnání, takže jsem se nemohl funkci nebo výkonu zastupitele věnovat tak, jak bych chtěl. Teď už jsem v důchodovém věku, vidím, co se děje, a chtěl bych Mostu pomoct. Jestliže za sebou mám takový výkonný a zkušený tým, tak myslím, že by to mohlo jít. Pokud získáme podporu našich občanů.
(Poznámka: František Ryba je ředitel největšího bytového družstva SBD Krušnohor, které stojí za volebním subjektem Sdružení Mostečané Mostu – zastupuje jej jako výkonný sekretář. Často se vyjadřuje do médií bez skrupulí, zejména k otázkám bydlení menšiny a většiny na Mostecku. Takzvanými „sluníčkáři“ jsou jeho výroky někdy označovány za rasistické, komunikační spor má mimo jiné s ombudsmankou Šabatovou.)
Ve volebním desateru, kde je "vesnice pro lůzu", zákaz heren, oplocený park Šibeník nebo školka pro seniory s dětmi, není něco, s čím se třeba jako lékař nemůžete ztotožnit?
Ztotožňuji se s celým programem, jinak bych asi nemohl být lídrem.
Co nejvíc trápí obyvatele Mostu, je to, že jejich byty ztrácejí hodnotu. Dále - že řeší problémy, které se dějí v jejich domech. Nazývají původce problémů nepřizpůsobivými – mimochodem nevím proč, vždyť jsou to lidé, kteří se naopak přizpůsobí všemu. To hlavní je, že bych chtěl podpořit vyhlášení všech obytné domů bezdoplatkovou zónu a snažit se vytěsnit lidi, kteří „na to nemají“, na periferie – tedy vybudovat „vesnici pro lůzu“.
Ta lůza má trošku pejorativní nádech, že ano? Ale pojem byl nedávno oprášen v Holandsku – je to oficiální název od Evropské unie, můžeme říkat třeba „lůzné vesnice“... Každopádně když máme někde Chanov nebo podobné lokality, není od věci vystavět tyto domky a snažit se do nich dotyčné lidi vytěsnit. Za pomoci legislativy a dalších nástrojů. I město má nějaké své rozhodovací možnosti.
Integrace a vzájemné pochopení menšiny s většinou je o tom, že se máme kulturně „mísit“, společně žít a vzájemně se učit. To je jedna teorie. Vy jste lékař, který se zabývá infekčními chorobami. Máme to chápat tak, že se k variantě shlukování nepřizpůsobivých obyvatel do vyčleněných satelitů přikláníte i ze zdravotnického hlediska? Třeba kvůli tomu, aby se případné choroby či parazitní hmyz nešířil dál do města? V lokalitách typu Chanov se vyskytuje svrab, vši, štěnice…
…nyní byla také epidemie žloutenky, jednak v Litvínově-Janově a rovněž v Mostě. Opět – jsou to určité lokality, v nichž jsou problémoví obyvatelé shluknuti, kde jich je moc. Jsou to celé rodiny, které se z nemoci dostávají. Mezi nimi jsou děti, které chodí do normálních školek. Neříkám, že by měly být vyloučeny ze školek, ale z lékařského pohledu se daleko lépe při infekci ošetří určitý okrsek, než když je – při jejich migraci obyvatel z místa na místo – naháníte po celém městě, kde kdo je.
Ano, například v Chanově školka není, zdejší děti chodí do ostatních mateřských škol. To je v pořádku, ale rodiče se bouří, že vši – ať u menšiny nebo většiny – nejsou důvodem k odmítnutí přijetí, ale jiné zdravé dítě, kterému chybí nějaké očkování, přijato být nemusí. Jak infektolog vidí tohle?
Já jsem příznivcem očkování, protože díky němu byly v minulosti vymýceny některé choroby. Nejsou smrtelně nebezpečné epidemie. To znamená, že stát věnuje nemalé prostředky na to, aby jim zabránil. Dřív děti umíraly na záškrt, na černý kašel. To už dnes neznáme. Když někdo odmítne očkování, ano, stačí 80 procent proočkované populace na to, aby nevznikla epidemie. To znamená, že stále odmítači očkování nepřesáhnou 15 procent. Ale obecně si nemyslím, že je to správně. Očkování je v pořádku.
Jaký máte názor na kontejnerový typ bydlení pro chanovskou menšinu, případně pro nepřizpůsobivé obecně?
Byl jsem se podívat na kontejnerové bydlení pana Čunka ve Vsetíně. Ano, ale tady je jeden velký zádrhel. Kontejnery jsou snadno poškoditelné. To znamená, že já bych podpořil spíše nějaké přízemní stavby, třeba s tureckými šlapkami, aby hygiena byla co možná největší. Když jde o patrový dům, již zde vzniká nebezpečí: někdo odmontuje zábradlí, to spadne a majitele zavřou, protože nezajistil bezpečnost…
V rozpočtu na rok 2019 jsou ale současným vedením města Mostu – zatím jen pro Chanov – kontejnerové domy naplánovány. Pokud vyhrajete volby, podpoříte tento rozpočet?
Až takto jsem o tom neuvažoval. Ve stávající podobě ne. Určitě se o tom musíme společně poradit a najít nějaký konsenzus. Co vyčítám současnému vedení, je to, že s nikým nemluví. Vedení třeba vydá vyhlášku. Pak ji někdo zruší, protože je protiprávní. Kdyby vedoucí politici šli, sedli si s ostatními, popovídali, možná by došli k nějakému společnému postoji, shodě. Možná by se něco i podařilo.
Lékař Jan Cee má v Mostě vlastní ordinaci, v níž se zaměřuje na léčbu exotických nemocí, infekcí, žloutenek nebo boreliózy. V komunální politice působil 8 let, stál u zrodu Sdružení Mostečané Mostu a nyní za něj jde do voleb jako lídr a kandidát na primátora.
Absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze, atestace má z dětského lékařství a infekcí. Prošel také stáží na St Mary's Hospital v Londýně. Působil jako zástupce a poté primář infekčního oddělení Nemocnice v Mostě. Byl hlavním řešitelem několika studií virových hepatitid za město Most. Zabývá se publikační a přednáškovou činností v oboru infekčních nemocí a cestovní medicíny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
