Ze všech stran zaznívá varování, že došlo k ochlazení ekonomiky a přijde recese. Je tedy pravda, že nás čekají horší časy? Anarchokapitalista Urza se domnívá, že pravděpodobně ano.
Ekonom Štěpán Kreček považuje uplynulý rok z pohledu investic za ten vůbec nejhorší za posledních sto let. „V dolarovém vyjádření vykázalo ztrátu 93 procent tříd aktiv. V roce 1931, kdy kulminovala Velká hospodářská krize z let 1929 až 1933, skončilo s negativním výnosem 77 procent tříd aktiv. Z toho je patrné, jak nelibě budou investoři na rok 2018 vzpomínat,“ vysvětluje Křeček. „Přesto všechno nám data z reálné ekonomiky hlásí obstojné výsledky. Je tedy možné, že reálná ekonomika podpoří další růst trhů a recese přijde až později,“ domnívá se Křeček a přidává předpověď, že k recesi by mohlo dojít až v roce 2020.
V roce 2019 má přibýt dalších 16 305 státních zaměstnanců. „Počet obyvatel České republiky se nijak zvlášť nemění a stát poskytuje zhruba stejné služby jako před rokem. Z těchto důvodů není třeba nabírat nové státní zaměstnance. Naopak by mělo docházet k elektronizaci a zvyšování efektivity státní správy. Pak by část státních zaměstnanců mohla být uvolněna pro soukromý sektor, kde je akutní nedostatek pracovních sil,“ soudí ekonom Křeček.
Fotogalerie: - Zeman podpořil Babiše
Premiér Andrej Babiš je kritizován, že jeho politika je rozdavačná a že si kupuje voliče. Jako příklad lze uvést například slevu na jízdném pro studenty a seniory nebo obědy dětem zdarma. Vymstí se nám takovéto rozhazování? Urza souhlasí. „Rozhodně, je to absolutní populismus. Andrej Babiš tím nakupuje voliče, dělá to pro své PR. Jednoznačně to poškodí všechny kromě něj,“ říká o krocích Babiše autor knihy Anarchokapitalismus.
Umírněnější je názor hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka. „Myslím, že politika současné vlády je zhruba stejně rozhazovačná, jako byla politika předchozích vlád,“ míní Křeček. „Samozřejmě to má určitá specifika, ale v zásadě platí, že politici rozhodují o cizích penězích. V povaze lidské je přitom zakomponováno, že z cizího se rozdává lépe než z vlastního, a proto vlády realizují celou řadu výdajů, nad kterými v soukromém sektoru jen kroutíme očima,“ dodává.
Fotogalerie: - Buchty místo koblih
Hojně diskutované jsou v posledních dnech obědy pro děti zdarma. Andrej Babiš se zaštiťuje tím, že mají pomoci chudým dětem, jenomže se jedná o plošné opatření, sleva se tak bude týkat například i dětí bohatých rodičů, které by ji nepotřebovaly.
„No pochopitelně,“ souhlasí Urza. „A tím dosáhneme toho, že nakonec chudí lidé budou přispívat na obědy dětem bohatých rodičů. Říkat, že je něco takového pro chudé děti, je čirý populismus a absolutně to nedává smysl. Kdyby to byly obědy pro chudé děti, tak budiž, ale to jsou obědy pro všechny, protože Babiš potřebuje všechny voliče. To znamená, že se všechny snaží uplatit tímto způsobem. Ale nakonec samozřejmě nebude docházet jen k tomu, že bohatí lidé budou platit obědy chudým dětem, ale i k tomu, že chudí lidé budou platit obědy dětem bohatých rodičů,“ říká popularizátor anarchokapitalismu.
Senátor Tomáš Goláň přišel s tím, že Andrej Babiš nechal rozpustit důchodové rezervy ve výši cca 30 miliard korun, které byly vyhrazeny na „horší časy“. Tuto rezervu nechaly nedotčenou i vlády v krizových letech 2009 a 2010. Senát se pokusil předmětný zákon zastavit, leč neúspěšně. Jde ze strany Andreje Babiše o moudrý krok?
Ekonom Štěpán Křeček připomněl, že státní dluh činí obrovských 1,622 bilionu korun. „Za těchto okolností nedává smysl, abychom si na úrok půjčovali peníze a zároveň měli 30 miliard korun, na které se nemůže sáhnout. V případě, že by rezerva nebyla rozpuštěna, tak by se kvůli krytí výdajů musel navýšit dluh. Někteří by možná jásali, že by nemusela být rozpuštěna rezerva, ale ve skutečnosti by výsledná situace byla horší o platbu úroků,“ vysvětluje Křeček a dodává: „Jedná se tedy o klasické účetní čachry machry, kterými chtějí někteří politici získávat přízeň u hůře informovaných voličů.“
S uvolněním peněz ostře nesouhlasí anarchokapitalista Urza. Babišovo rozpuštění rezerv hodnotí následnovně: „Rozhodně není, je to stejný případ jako všechno ostatní. On potřebuje co nejdéle zůstat u moci. Jediné, co on potřebuje, je zůstat co nejdéle u moci a koupit si lidi, tak prostě bere peníze z rozpočtu a rozhazuje je, aby se zavděčil. Je to čistě politika: Po nás potopa. Dostal se k moci a teď se snaží co nejdéle udržet. Bude to dělat tak dlouho, dokud bude potřeba, a bohužel má prostředky jak to dělat i na úkor naší budoucnosti. Bude to dělat, protože prostě může.“
Fotogalerie: - EET v Senátu
Co se EET týče, Andreji Babišovi jeho kritici vyčítají, že to výběr daní příliš nezlepšilo a naopak to zahubilo mnoho malých živnostníků. Jak tedy EET a jeho dopady hodnotí respondenti?
„Znám pár příkladů ze svého okolí, kdy se to nějakým způsobem snaží obcházet, nějací kvůli tomu zavřeli. Je to přesně ten případ, který ukazuje, že Andrej Babiš je zejména proti chudým, protože velké firmy a korporace se s tím EET nějakým způsobem vypořádají, ale ten, na koho to dopadne nejvíce, jsou právě ti malí,“ říká Urza.
„On samozřejmě může říkat, že EET stojí šest tisíc korun a podobně, a je pravda, že ta nejlevnější varianta se možná nominálně dá pořídit levně. Ale ta práce, kterou s tím mají, to, že musí zjišťovat, co to všechno je, prostě musí tomu věnovat spoustu času… To je všechno čas, který by ti lidé mohli věnovat svým zákazníkům. Místo toho ho musejí věnovat nějaké zbytečné byrokracii, která zatím ještě nic moc nepřinesla,“ vysvětluje dále Urza.
Smíšené pocity má z EET Štěpán Křeček: „Těžko lze spočítat, kolik lidí nezačalo podnikat kvůli existenci EET. Zároveň lze těžko izolovat vlivy, kterými EET zlepšilo výběr daní, když ve stejné době byly prováděny další úpravy ve výběru daní. Přesto když jsem se celou záležitost pokoušel spočítat, došel jsem k závěru, že EET zlepšilo výběr daní. Nejsem si však jist, jestli to při vší té buzeraci podnikatelů stálo za to.“
Volili byste v příštích prezidentských volbách Václava Klause staršího?Anketa
Další otázkou je případná pomoc malým a středním podnikům. Šéf odborářů Josef Středula řekl, že velké firmy případnou krizi zvládnou samy, ale ty malé ne. Co pro ně tedy lze udělat?
„Lze pro ně deregulovat prostředí, protože čím více budeme mít regulací, tím lépe pro velké firmy,“ říká Urza. „Ty velké firmy na to mají armády účetních, právníků a dalších lidí, kteří s těmi regulacemi umí nějakým způsobem zacházet, dokáží jim vyhovět, případně je obejít. Ty malé firmy na ty regulace doplácejí, protože nemají lidi, kteří se můžou věnovat jen tomu, aby vycházeli vstříc nějakým nesmyslným regulacím,“ dodává Urza s poukazem na nedobrou situaci drobných podnikatelů.
„Vybírat od firem peníze na daních a pak vymýšlet různá opatření, jak za tyto peníze firmám pomoci, není příliš efektivní strategie,“ míní ekonom Štěpán Křeček. Nejlepší by podle něj bylo snížit daně a přestat zavádět nové regulace. Firmy si pak s případnou krizí prý poradí a ty neúspěšné budou nahrazeny novými. „V krizi koneckonců má k tomuto očistnému procesu docházet. Nechat přežívat neefektivní a špatně fungující firmy na různých státních podporách není cesta k ekonomickému blahobytu,“ dodává Křeček a připomíná tak politiku záchranných programů pro členské státy EU, které byly spuštěny po poslední velké ekonomické krizi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
