Chyba není ve voličích. Cyril Svoboda naprosto chápe, proč volí Babiše. A nepěkná slova pro lidovce a celou opozici

04.01.2020 4:46

ROZHOVOR „Historické politické strany stojí před otázkou, jak naložit s chováním voliče, a volič preferuje nová hnutí, protože nabízejí mnohem větší pružnost než historické politické strany. To je u nás deklarováno jako vážný politický problém a ohrožení demokracie. Podle mne je to omyl,“ říká lidovec Cyril Svoboda. Tvrdí, že nejde o ohrožení demokracie, ale nový jev, s nímž se politici musejí vypořádat. V rozhovoru současně uvedl, že v boji o křeslo předsedy KDU-ČSL nevidí vnitřní dynamiku a nutnost se o post „poprat“.

Chyba není ve voličích. Cyril Svoboda naprosto chápe, proč volí Babiše. A nepěkná slova pro lidovce a celou opozici
Foto: Hans Štembera
Popisek: Cyril Svoboda
reklama

„Hlavní problém České republiky je, že žádný nemá. Nyní jsme v situaci, kdy je společnost velmi bohatá, otevřená, prosperující a lidé před sebou nemají vážný problém, který by měli celospolečensky řešit,“ řekl jste mi v rozhovoru. Zaznamenal jste nějaký velký problém v roce minulém a očekáváte nějaký v roce 2020?

Já jsem stále toho názoru, že Česká republika je země bezpečná, země, kde se dobře žije, země, kde fungují veřejné finance, kde nemáme teroristické útoky, nečelíme žádné masivní vlně migrace. To znamená, že jsme země, která má být vděčná, že je v tak dobré kondici, což je dáno všemi okolnostmi, samozřejmě i činností vlády, ale tento fakt stále trvá. Česká republika nemá vážná problém, který by byl celospolečenským problémem.

A neviděl jste ho tedy ani v roce minulém. Domníváte se, že se k nějakému celospolečenskému problému blížíme?

Já vidím něco jiného. Stále nevyřešený střet mezi novými hnutími a historickými politickými stranami. Historické politické strany stojí před otázkou, jak naložit s chováním voliče, a volič preferuje nová hnutí, protože se mu jeví jako hnutí svěží, svým způsobem atraktivní, ale nabízejí mnohem větší pružnost než historické politické strany. To je u nás deklarováno jako vážný politický problém a ohrožení demokracie. Podle mne je to omyl. Nejde o ohrožení demokracie, ale zkrátka nový jev a je potřeba, aby se s ním historické politické strany byly schopny vypořádat.

Anketa

Na svobodu slova už můžeme jen vzpomínat, říká předseda Senátu Kubera. Má pravdu?

88%
12%
hlasovalo: 19368 lidí

Jak se tohle daří KDU-ČSL?

KDU-ČSL je v podobné situaci jako ostatní historické politické strany a teď bude mít nové vedení. Pro mě je smutné, že zde nevidím nějakého v uvozovkách dravce, který by zespoda usiloval o to, aby byl ve vedení KDU-ČSL. Když jsem v roce 1997 poprvé kandidoval, tak to byla vlastně jakási drzost, protože jsem na předsedu strany kandidoval do své první funkce. A potom, když jsem byl předsedou s 24 poslanci, to dávalo vnitřní dynamiku straně. A já tuto dynamiku nyní bohužel nevidím – že by někdo z nějakého regionu moravského nebo českého začal politickou stranou hýbat vnitřně, a to je ten nedostatek.

Překvapilo vás, že se Pavel Bělobrádek rozhodl, že na předsedu lidovců znovu kandidovat nebude?

Nepřekvapilo a je to správně, protože sám vím, že jakmile jednou cestu uzavřete a uzavřete kapitolu, je návrat jen těžko možný a velmi komplikovaný, aby člověk získal podporu k vítězství. A Pavel Bělobrádek by nemohl kandidovat, kdyby neměl jistotu vítězství, a tu podle mě – já neznám úplně detailně atmosféru ve všech regionech KDU-ČSL – ale myslím, že ji teď nemá.

Je pro vás například Jan Bartošek vhodným nástupcem?

Jan Bartošek je jeden z kandidátů. Problém je, že najednou vidím, jak se o funkci nikdo nemusí pořádně poprat. Půjde možná o boj mezi dvěma předpokládanými kandidáty, ale nebude – a to je podle mne chyba v KDU-ČSL – bitva, kdy budou lidé spěchat na schůzi, aby tam byli, aby jedno křídlo nevyhrálo proti druhému křídlu, aby se začala dít politická dynamika uvnitř strany. Přeju každému z kandidátů vítězství, ale nevidím podstatný rozdíl, zda bude předsedou ten, či onen z těch, co kandidují. Nevidím v tom podstatný rozdíl.

Vzpomínám na to, že v době, kdy jsem poprvé kandidoval, jsem za deset dnů objel asi sto dvacet delegátů, jednou jsem pracoval celou noc a ani jsme nešli spát. Projížděli jsme republikou a byla vidět vnitřní dynamika, že o funkci opravdu jde. Nyní tuto energii nevidím.

Myslíte, že ji politik nutně potřebuje?

Nepochybně. Bez ní nemůže být dobrým předsedou, jestliže prokáže dynamiku uvnitř strany, tak ji ukáže vně strany. Buď se ta dynamika stane nakažlivou, a tudíž silnou, nebo nebude, a potom samozřejmě žádná infekce touto dynamikou nenastane.

Sám jste zmínil a opozice je v současné době obviňována, že nedokáže nabídnout jiný program, než postoj proti Andreji Babišovi. Cítíte to stejně? Je opozice opravdu tak mimo, že nemá jiný program?

Je to hlavní téma a ukazuje se po mém soudu, což není nic objevného, že to s preferencemi podstatným způsobem nehýbá – a dívám se na trend, nikoliv na jednotlivé průzkumy. Samozřejmě, že volby mohou ukázat něco jiného, ale je jednoznačné, že téma proti Andreji Babišovi není pro voliče určující. Protože kdyby bylo určující, museli bychom to vidět v preferencích, což nevidíme. To znamená, že chyba není ve voliči.

Je to trochu i tato dynamika, kterou jste zmiňoval, tedy že Andrej Babiš tuto dynamiku pro voliče má, zatímco opoziční strany nikoliv?

Určitě. Mimo jiné si myslím, že pro mnoho lidí, kteří volí hnutí ANO, je velmi silné a inspirující, že mají předsedu vlády a předsedu strany, o němž je známo, že pracuje stále, od rána do večera, což se musí projevit. Pracovitost je lidem vždy sympatická, lenoši nejsou populární.

Jakou budoucnost KDU-ČSL předvídáte v dalším roce či dvou? Sám jste zmínil, že chybí dynamika a politici se nemusejí o své místo v čele rvát, ale celkově, jak si lidovci vedou v té opoziční lavici?

Nejsem Sibyla, nechci předpovídat, abych věděl, co je čeká do budoucna, ale je důležité, aby lidová strana měla vnitřní sílu, aby ji měla v sobě, aby otevírala nová celospolečenská témata a témata, která do jisté míry naštvou. Pokud nepůjde o témata, která někoho nevytočí do ruda, nemá to smysl, protože teprve silná opozice vám také získává spojence – lidé ve vyostřeném konfliktu předají kompetence na jednu či druhou stranu. Nejhorší je být ve všem zadobře, to – nechtěně – ničí.

Prožili jsme vánoční svátky. O Vánocích se mají setkávat všechny generace v rodinách i jinak. Vždy platilo, že se od starších učili mladší, předávali moudrost a znalosti. V poslední době slýcháme, že starší generace je náchylná k dezinformacím – a mladá se snaží starším v tomto směru radit. Myslíte, že je to výjimečné, nebo jde o tradiční vývoj?

Tak to vždy bylo. Mladí byli pružnější a měli schopnost třeba rychleji a jinak, moderněji komunikovat. Vidět otázky, vidět svět jiným pohledem. To vždy bylo, je a bude, což je pořádku. Ale svět nebude lepší jen tím, že se svěří pouze mladým, nebo jen starým. Ale dobré by bylo, aby byl v rukou poctivých lidí, kteří mají vizi. To bychom potřebovali. Věk je sice zajímavý, ale není v tomto ohledu určující.

Obecně platí, že starší generace v Čechách volí Andreje Babiše a Miloše Zemana, zatímco mladí volí spíše liberálnější strany. Ve Velké Británii to byli právě starší, kteří hlasovali pro brexit a čelili za to kritice. U nás starší odmítají euro i Evropskou unii a prý jsou neinformovaní. O čem vypovídají tyto spojitosti?

Především odmítám někoho obviňovat, že je, či není informovaný. Každý se může rozhodovat podle kritérií, která jsou pro něj rozhodující. A není povinností, aby každý studoval všechny možné materiály a dokumenty. To není podstatné. Důležité je, aby člověk měl obecnou důvěru v někoho  – ve vůdce, v dobrém slova smyslu, nebo v politickou sílu. Aby důvěřoval, že může svěřit osud svůj, své rodiny, svého podnikání, svých dětí. To je důležité. Na tom se musí stavět a to je také úkol historických politických stran, aby byly nositelkami této důvěry.

Je jasné, že v České republice většina lidí v Boha nevěří, jsou ateisté, a navíc katolická církev čelí skandálům se sexuálním zneužíváním. Jak předáváme mladší generaci vzkaz, jakých hodnot bychom se měli držet a jak si je uchovávat?

Křesťanství je úžasné poselství, které pomůže lidstvu, pokud se lidstvo bude držet křesťanských zásad, ke kterým se hlásí kdekdo. Byl jsem nedávno na jednom setkání, kde mi lidé tvrdili, že jsou katolíci, ale to ještě neznamená, že jsou katolíci ve smyslu aktivního zapojení do života církve. Myslím, že k tomu má církev daleko. Před církví jsou také velké výzvy: jak získat zpět onu pozici, kterou měla v osmdesátých letech minulého století.

Je to tím, že církev se má postavit jednoznačně na stranu utiskovaných, kteří jsou na tom špatně, jsou pronásledováni – čímž samozřejmě myslím i migranty – a postavit se kategoricky na stranu slabých. Což zase u některých vzbudí nevoli, ale tohle je obecnou rolí církve. Církev se vyhýbá řadě politických témat a je v tom velmi konformní s tím, co se obecně nosí. Nechci být žádným chytrákem, který to ví lépe než ostatní. Biskupové mají vědět, co chtějí. Ale já bych radil nebát se některých témat, která jdou proti proudu.

Rok 2019 významně poznamenala aktivistka Greta Thunbergová v boji proti globálnímu oteplování. Chápete strach mladé generace kvůli klimatu a budoucnosti?

Samozřejmě klimatické změny jsou velkým tématem a my je cítíme mnohem méně než v jiných částech světa, jako je Afrika či Asie. Čech vám řekne, proč my bychom měli měnit životní styl, když jsme mnohem disciplinovanější a odpovědnější než ti, kteří vládnou v řadě států Asie a Afriky. Ale to ještě neznamená, že problém s klimatem neexistuje. Důležité je, že klimatické změny jako nedostatek vody, nedostupnost surovin a tak podobně – to všechno povede k nebezpečí velké migrace, takže nás to musí zajímat. Protože důvodem utíkání a vyhánění lidí ze zemí, kde žijí, nejsou jen války a konflikty, ale i podstatné klimatické změny. Zavírat nad tím oči a tvrdit, že jde o téma levičáků… Můžeme to tvrdit, ale ti, co zdrhají či utíkají z míst, kde jim došla voda, neřeší otázku levice a pravice. Utíkají tam, kde budou mít lepší život.

Tedy v podstatě říkáte, že té jejich obavě rozumíte. Rozumíte tedy i jejich výčitkám směrem k lidem starší generace, že jsou za to odpovědní a zajímají je jen peníze?

Nejedná se o problém jen starších. Mám obavu, že u těch, kdo milují peníze a pohodlný život, nezáleží, zda jim je dvacet, nebo šedesát. Nerozděluji je na mladé a starší. Nyní jsou i starší těmi, kdo chtějí dávat nové výzvy a nová témata, tak to má fungovat dohromady. Já si nedělám iluze, že řada mladých, až jednou zase dospějí a budou ve středním věku, možná také změní postoj. Zkrátka životní postoj je něco, co buď někdo drží celoživotně, nebo ne. A není to jen otázka mládí nebo stáří.

Máte nějaké politické předsevzetí do roku 2020?

Žádné předsevzetí nemám. Myslím, že je potřeba dívat se na Evropu, jaká bude Evropa, neztratit schopnost soudržnosti po odchodu Velké Británie. A na domácí politické scéně si přeji, abychom našli nová témata. Zatím se mi nejeví, že by došlo k nějaké podstatné změně. To, že nedochází ke změně, je zase dobré v tom – a opakuji, co na začátku – že žádný vážný problém vlastně český volič neřeší.

Myslíte si, že česká politika potřebuje výraznou změnu?

Nyní ne, není potřeba žádná podstatná změna. Jediné, co si myslím, že musíme udržet a nadále pevně zůstat součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, protože právě proto, že se všem daří dobře, mohou se s lehkostí někteří politici přičinit, abychom například rozvolňovali naše vztahy v Unii. I když ohrožení nevidíme bezprostředně, neznamená to, že bychom měli ohrožovat naše mezilidské vztahy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Zuzana Koulová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zdeněk Ondráček udeřil: Dvořák z ČT? Bývalý, ale napravený komunista kňourá a vykřikuje cosi o nezávislosti televize! Její černá listina? Ano, jsem na ní

18:10 Zdeněk Ondráček udeřil: Dvořák z ČT? Bývalý, ale napravený komunista kňourá a vykřikuje cosi o nezávislosti televize! Její černá listina? Ano, jsem na ní

ROZHOVOR „Zpravodajství České televize je samotné dno mediální žumpy. Je nevyvážené a tendenční. O t…