Co říkáte obrovskému zájmu o členství v mediálních radách, když o členství v té televizní se uchází 90 a v rozhlasové 32 zájemců?
Internet otevírá nové možnosti, jak se o radách vůbec lidi něco dozvědí. Dřív to téma bylo vyhrazené jen informovaným. Vezměte takový hackathon ohledně zakázky za 400 milionů k dálničním známkám, ten byl vyhlášený přes LinkedIn. A lidé se dozvěděli, co takový hackathon vlastně je. Sociální sítě otevírají prostor pro zapojení veřejnosti novým způsobem. Nevím, co z hackathonu stát použije, ale tou iniciativou jsem nadšený. Stejně tak jako z velkého zájmu zasednout v mediálních radách. Rady mají být otevřené občanům a je naopak velmi žádoucí, aby se do nich zapojovali noví lidé bez zacyklených vzorců myšlení ohledně veřejnoprávních médií, bez letitých politických a profesních vazeb a bez stranických sekretariátů.
Našel byste nějakého favorita, o němž jste přesvědčen, že splňuje přesně to, co by člen kontrolního orgánu ČT a ČRo splňovat měl? Jaká kritéria by měl podle vás splňovat člen rady?
Rady jsou v systému kontroly veřejných médií laický prvek. Prvek občanské kontroly. Radní je tam za nás, za občany, nejen za diváky, média veřejné služby si víceméně platíme všichni. Není tam ani za odbornou veřejnost, za autory, střihače, zvukaře, kameramany, režiséry, herce, kteří by měli dohlížet na kvalitu pořadů. Od toho jsou profesní organizace. Správný kandidát je především ten, který ví, čeho chce dosáhnout, a vůbec chce něco dělat, je schopný od sebe oddělit vlastní názor a objektivní pohled a je schopen prosazovat opatření, která vedou ke kvalitnímu programu, názorové pluralitě a efektivnímu hospodaření. A také se nebojí se o svůj názor poprat v radě.
Jednomu z nominovaných na člena Rady ČT – Luboši Xaveru Veselému – udělil Český filmový a televizní svaz FITES v přímém přenosu České televize zvláštní cenu Citrón za podbízivý styl moderování. Moderátor si ji přišel převzít osobně a porotcům při projevu vyčetl, že sami žádnou cestu neukazují, ale snaží se zostudit tvůrce za vydatné podpory České televize. Není to od ČT až trochu trapné, když si vyřizuje tímto způsobem účty s někým, kdo si ji dovolil kritizovat, a to nejen kvůli pořadu Newsroom ČT24?
Je to jejich názor, někomu jinému se Xaver může líbit. Xaver je moderátor a s hosty si povídá, kdyby se jeho moderování lidem nelíbilo, ignorovali by ho. Pokud televizní profesionálové organizovaní ve FITES říkají, že se jim jeho moderování nelíbí, to je v pořádku, celá věc ale skřípe, když se za ně formou hlavní mediální podpory staví Česká televize, kterou Xaver dlouhodobě kritizuje, kdy měl konflikt s pořadem Newsroom a kandiduje do jejího kontrolního orgánu proti kandidátům FITESu. Tomu se říká chucpe.
Psali jsme:
Ve stanovách FITES se píše, že: hájí profesní, autorská, smluvní i sociální práva a zájmy všech tvůrčích pracovníků – i nečlenů. Měl by proto Český filmový a televizní svaz vůbec v radě být zastoupen?
FITES je organizace profesionálů, kteří v oboru pracují. Jsou napojení na zdroje veřejných médií a dostávají od nich zakázky. Obě mediální rady jsou dohledovým orgánem Poslanecké sněmovny, proč by v nich měli působit zástupci profesních svazů? Z principu mají profesionálové zůstat mimo, ať si zájmy tvůrčích pracovníků hájí jinde. Proč by to měli dělat v mediálních radách? To je, jako kdybyste udělal kozla zahradníkem. Těžko mohou odfiltrovat vlastní zájem.
Dá se vzhledem k vzrušeným diskusím o České televizi v posledních měsících předpokládat, že poslanci budou po dlouhých letech upřednostňovat při volbě kandidáty kritičtější vůči ČT před těmi loajálními vůči jejímu managementu, než tomu bylo dosud, a to i kvůli hospodaření? Nebo se lze obávat, že to sklouzne k tradičnímu handlování mezi stranami, a to bez ohledu na schopnosti kandidátů?
Vůbec nemám představu. Dosud to bylo tak, že spolky byly jen zástěrkou kandidátů politických stran, na druhou stranu, volba členů rad je nyní natolik pod veřejným dohledem a kandidátů je tolik, že si nedovedu představit, jak moc by fungovaly nějaké stranické dohody.
Co si myslíte o tom, že do procesu volby členů Rady ČT a ČRo se zapojil i spolek Milion chvilek pro demokracii, který se stal součástí pracovní skupiny nevládních organizací a snažil se získat kandidáty, kteří by měli být protiváhou těm, co „mohou představovat velké ohrožení pro nezávislost veřejnoprávních médií“? Měli by poslanci brát při výběru radních zřetel na kandidáty doporučené Milionem chvilek, aby zbytečně nejitřili emoce a vyhnuli se tak možným protestním akcím?
Proč ne. To je demokracie. Poslanci mohou zohlednit jejich doporučení jako kohokoliv jiného. Zachytil jsem, že něco podobného také chtějí udělat piráti.
U pirátů to vypadá, že spíš chtějí jednat se stranami koalice na nějakém poměrném zastoupení. Takto by se měly doplňovat mediální rady?
Celý ten institut poměrného zastupování je nesmysl. Odpovědnost za členy rady nese vždy parlamentní většina. A nakonec je jedno, jak se utvoří. Uvidíme, jestli strany své poslance zavážou k povinnému hlasování, ale jak při tajné volbě poslanecké kluby zjistí, kdo příkaz porušil? Poměrné zastoupení evokuje, že by měl člen rady vystupovat ve shodě s nějakými stranickými pokyny. Člen rady podle zákona „nesmí při výkonu své funkce v radě vystupovat nebo působit v něčí prospěch ani ve prospěch skupinových zájmů“. Sportovec tam není za sport, novinář za novináře, akademik za vědce, lékař za doktory a kandidát pirátů za Pirátskou stranu. Těch patnáct lidí tam je za nás za všechny a neměli by stranit nikomu. Jak kvalitní zástupce poslanci do rady pošlou, je jejich vizitka. Této aktuální Sněmovny. Vedu spor v RRTV, jestli má člen rady vystupovat na veřejnosti se svými názory. Na rozdíl od zaběhnutého zvyku být neviditelný jsem přesvědčen, že musí své názory prezentovat. Bavíme se o občanském dohledu. Proto prezentace názorů na veřejnosti považuji za důležitou povinnost každého člena mediální rady, aby veřejnost sama posoudila, co tam ten její zástupce dělá a jestli někomu nestranní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
