Co bude po Kuberovi? Profesor Gerloch vysvětluje i dvojí pozici Havlíčka. Sloučení?

22.01.2020 19:19

ROZHOVOR Profesor Aleš Gerloch vzpomíná na zesnulého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu, vysvětluje, proč u nás neplatí nástupnická pravidla jako v Americe a jak bude řešen problém volby nového předsedy a nového senátora. Dále se po právní stránce vyjadřuje i k situaci na Ministerstvu dopravy, které je po pondělním odvolání Vladimíra Kremlíka aktuálně bez ministra. Komentuje především to, jakou roli má v celé této věci sehrát prezident republiky a zda nehrozí další zbytečné průtahy, jako tomu bylo například v případě jmenování ministra kultury v loňském roce.

Co bude po Kuberovi? Profesor Gerloch vysvětluje i dvojí pozici Havlíčka. Sloučení?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Profesor Aleš Gerloch
reklama

Pane profesore, v pondělí ČR zasáhla smutná zpráva, která výrazně přesahuje pouze hranice uzavřeného politického světa. Zemřel totiž jeden z nejoblíbenějších českých politiků, předseda Senátu Jaroslav Kubera z ODS. Říkalo a říká se o něm, že svou bezprostředností a svým humorem dokázal politiku poněkud polidštit, že dokázal s lidmi komunikovat. Vy jste se s ním znal osobně, pokud vím…

Ano, byli jsme v dlouhodobém kontaktu a to, co jste říkal, tak platí a můžu to potvrdit. Jaroslav Kubera, byť nebyl vzděláním právník, působil totiž svého času jako předseda ústavně-právního výboru Senátu, takže tam jsme se vídali velmi často, ale i později při různých příležitostech, zejména nejrůznějších odborných aktivitách. Z mého pohledu představoval a ztělesňoval především osobitý přístup k mnoha otázkám našeho společenského života, což bylo nesporně velice cenné.

Anketa

Měl by být člen Rady ČT Zdeněk Šarapatka odvolán Poslaneckou sněmovnou?

98%
2%
hlasovalo: 20380 lidí

Už několik hodin po úmrtí Jaroslava Kubery začala média čile spekulovat o jeho možném nástupci, i když samotný Senát tuto otázku ponechal zatím zcela otevřenou. Jak to vnímáte vy z toho lidského hlediska?

Tak samozřejmě že by tu měl být ten čas na hodnocení přínosu toho člověka, což také Senát zjevně pochopil, na straně druhé je potřeba v dohledné době vyřešit problém nástupce Jaroslava Kubery. Ale myslím si, že přestože jde o jednu z nejvýznamnějších ústavních funkcí, tak to skutečně není potřeba nějak uspěchat.

Pane profesore, bylo by to patrně jednodušší, pokud bychom mohli postupovat například v duchu amerického právního vzoru, kde by se automatickým nástupcem stal první místopředseda (v tomto případě Jiří Růžička)…

Ano, to máte rozhodně pravdu. Americká ústava zná tento mechanismus přechodu funkcí v tom chronologickém pořadí. Nicméně v Česku nemáme tuto úpravu, například u nás neexistuje viceprezident a orgány jako Sněmovna či Senát si své nejvyšší zástupce volí samy, takže tady ten princip nástupnictví prostě nefunguje.

Kdy se domníváte, že by měla proběhnout volba nového předsedy, protože Senát to na své včerejší schůzi nestanovil?

Tak podle těch indicií, které zatím existují, předpokládám, že by k tomu mělo dojít někdy začátkem února.

Fotogalerie: - Minuta za Kuberu

Sněmovna uctila památku zesnulého předsedy Senátu ...
Sněmovna uctila památku zesnulého předsedy Senátu ...
Radek Vondráček a Václav Klaus
Jaroslav Faltýnek
Zdeněk Ondráček a Radek Vondráček
Radim Fiala a Jaroslav Faltýnek

Ale pak je tu ještě nutnost, vyhlášení nových doplňovacích voleb na senátora, tedy onoho jednoho člena Senátu, který nahradí Jaroslava Kuberu. Tam už do věci vstupuje prezident Miloš Zeman, je to tak?

Ano, přesně tak. Prezident stanoví datum, kdy se budou doplňovací volby konat, ale je to v kontrasignaci – to znamená, že svým podpisem to potvrdí rovněž předseda vlády Andrej Babiš. A celá ta volební agenda přináleží Ministerstvu vnitra. Je to limitováno volebním zákonem, který říká, že volby se mají konat do 90 dnů od okamžiku, kdy došlo k uvolnění mandátu, a prezident má vyhlásit termín voleb tak, aby se uskutečnily maximálně do 60 dnů od toho okamžiku jejich vyhlášení.

Anketa

Byl Jaroslav Kubera dobrý politik?

70%
30%
hlasovalo: 9077 lidí

Místopředseda Jiří Růžička se nechal slyšet: „Senát teď lapá po dechu. Vyplavali jsme zpod vody a teď koukáme, kam a jak máme plavat.“ Samozřejmě je to výrok, který dokumentuje, že ten odchod Jaroslava Kubery byl zcela nečekaný, a proto je tak znát to překvapení, či dokonce jistá počáteční bezradnost. Senát totiž v Kuberovi našel charismatickou osobnost, která tuto lidmi často rozporuplně vnímanou instituci dokázala popularizovat a v tom dobrém slova smyslu zviditelňovat. Nástupce se tak bude hledat poměrně těžko.

Tak pan Kubera byl opravdu výraznou osobností, a to ještě než se stal předsedou, v tom určitě souhlasím, ale myslím si, že zde bychom k tomu měli přistupovat spíše tak, že ta funkce předsedy je především pozicí určitého mediátora a koordinátora. Samozřejmě že jsou mu ústavou svěřeny některé pravomoci, ale může ho v nich zastoupit i první místopředseda. Zkrátka, ať už bude zvolen kdokoliv, tak na pozici a funkci Senátu v české společnosti a v českém politickém systému se toho podle mne mnoho nezmění.

Pane profesore, pojďme ke druhé události tohoto týdne, která si žádá další zásah Hradu. Premiér Andrej Babiš podal prezidentovi návrh na odvolání ministra dopravy Vladimíra Kremlíka a Miloš Zeman tento návrh přijal. Nyní ovšem jde o další postup: jak a hlavně kdy bude jmenován Kremlíkův nástupce, kterým má být – a vést tak dvě ministerstva současně – současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. I toto řešení prezident Zeman údajně akceptoval, ale oficiálně zatím nic konkrétního nevyhlásil. Máme důvod se domnívat, že Pražský hrad bude s touto změnou otálet podobně jako v loňském a předloňském roce v případě obsazení postu ministra zahraničních věcí, respektive ministra kultury?

Pokud jde o otázku odvolání člena vlády, tam ústava říká, že navrhne-li to předseda vlády, prezident dotyčného odvolá.

Ale není zde opět uvedena lhůta, dokdy má tak učinit. Nebo ano?

Ne, lhůta tu není, to je pravda. Tady je uvedeno, že k tomu má dojít bez zbytečného odkladu.

Ale co se týká pověření, tak zde je nutné připomenout, že Karel Havlíček je již jmenovaným členem vlády, i když řídí tedy jiné ministerstvo.

A z toho vyplývá, že ten postup je tu sice stejný – tedy návrh předsedy vlády směrem k prezidentovi, ale samotné pověření řízením dalšího ministerstva neznamená, že by pan Havlíček získal ve vládě dva hlasy, protože bude řídit dvě ministerstva. A jako místopředseda vlády by dokonce mohl získat i hlas třetí, ale ta skutečnost je jiná, on je jen jednou osobou ve vládě, a proto mu také v případě pověření zůstává stále ten jeden hlas. Ústava, jak víme, takovouto variantu umožňuje. Může i předseda vlády – a už se to také stalo v minulosti – řídit jednotlivé ministerstvo.

Ale z kompetenčního zákona v podstatě vyplývá, že ta ministerstva nesplynou takříkajíc v jedno, nesloučí se dohromady, a i když je to pochopitelně pro onoho pověřeného člověka samozřejmě větší pracovní zátěž, tak ať už ta doba bude kratší, či delší, předpokládá se, že by mělo jít o dočasné řešení.

Nicméně nereprezentuje tato situace personální bídu v rámci vládní koalice nebo v tomto případě v hnutí ANO, jestliže by podle Andreje Babiše mělo jít o řešení až do příštích parlamentních voleb?

Tak musíme zase vidět, že přece jenom se jedná o resorty do jisté míry blízké, takže jistá úvaha o vytvoření jakéhosi silného „ministerstva hospodářství“ je namístě. To by ale samozřejmě vyžadovalo změnu už zmiňovaného kompetenčního zákona, která by se musela odehrát i na úrovni Parlamentu. Otázka dvou let řízení dvou resortů jedním ministrem je samozřejmě k diskusi, já si myslím, že to zvládnout lze, ale to uvidíme. Zatím bych v tom tedy viděl spíše jistý koncepční prvek a koncepční záměr než nějaký zásadní problém s personálním obsazením.

Rozhovor vedl Tomáš Procházka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: .
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Docent: Chce dotaci? Ať jde pomoct zdravotnictví! Že kvůli covidu zdechneme hlady? Tak se podívejte

4:45 Docent: Chce dotaci? Ať jde pomoct zdravotnictví! Že kvůli covidu zdechneme hlady? Tak se podívejte

ROZHOVOR „Všichni zdechneme?“ Tyto obory mají budoucnost! Vysokoškolský pedagog docent Michael Kroh …