Čím si vysvětlujete tak drtivé vítězství konzervativců v britských volbách? A proč tak velký neúspěch labouristů?

Především obavami, že vládu by mohla převzít nejextrémističtější levicová marxistická, antisemitská, antikapitalistická a proteroristická strana, jaká dnes v Evropě existuje. Ty obavy byly oprávněné, stačilo si přečíst znárodňovací a zdaňující program Labour, který hrozil zvýšit dokonce i dědickou daň z vlastního obydlí. Ta by zasáhla i ty nižší třídy, které se za svůj život zmohly na vlastnictví bytu.

Stačilo si přečíst posudek zpravodajců MI5 a MI6 – tedy kontrarozvědky a rozvědky – podle nichž by s Corbynovou Británií musely přerušit informační kontakty jiné západní země. A stačilo v uplynulém roce číst podrobnosti antisemitských výpadů labouristických aktivistů na židovské členy strany, vrcholící v takových perlách, jako „židé by měli být vyhlazeni z celé planety“. Nebo si prohlížet fotografie, na nichž se Corbyn hrdě kamarádí s islámskými teroristy.

Bylo toho na tradičně umírněné Brity moc. A ukázalo se, že Labour přestala být stranou „pracujících“, jak praví její název, nýbrž utopických metropolitních intelektuálů bažících po „transformaci světa“ podle receptů Marxe a Lenina. Dělnická třída, čili „modré límečky“, jak se jí přezdívá v angličtině, tentokrát houfně prchala ke konzervativcům, které by je dosud ani ve snu nenapadlo volit.