Bude-li vládu sestavovat hnutí ANO, kterého partnera v ní chcete vidět nejvíce?Anketa
Mezi oceněnými jsou ale i jména, které jsou čtenářům ParlamentníchListů.cz dobře známá. Jako třeba Petra Procházková, novinářka, která podle mediálního odborníka „z duše nenávidí cokoli ruského, takže se od ní dá očekávat novinářský výkon zhruba v tom smyslu“. Procházková byla oceněna za interview s „lídrem ruské opozice“ Grigorijem Javlinským. Petra Procházková pracuje v Deníku N, odkud jsou i další novináři, kteří si odnesli letošní Novinářské ceny, například Renata Kalenská nebo Zdislava Pokorná. Ceny si odnesli i novináři Seznam Zpráv, které Petr Žantovský ironicky označuje za „podobný zdroj zásadních informací“. Kromě datových novinářů Kateřiny Mahdalové a Michala Škopa, se kterými Seznam Zprávy vloni ukončily spolupráci, to byla i Kristina Ciroková za reportáž o skupině AllatRa. „Tato kolegyně Ciroková, jak si možná vzpomenou čtenáři ParlamentníchListů.cz, byla i předmětem mého příspěvku minulý týden, kdy jsem ji poměrně dost jednoznačně vyčetl zcela dezinformační článek o semináři v Poslanecké sněmovně, kteří pořádali někteří poslanci na prevenci různých jevů typu střelby na Filosofické fakultě,“ připomíná Žantovský.
Při pohledu na vítězné příspěvky se mediální analytik neubránil dojmu, že výčet oceněných médií je opulentní. Kromě již zmíněných dostal cenu také novinář z projektu Investigace.cz. „Pokud si dobře vzpomínám, web Investigace.cz stál za dezinformací o francouzském zámečku v Provence, patřícím politikovi Andreji Babišovi. Pak se ukázalo, že to byly dezinformace připravené na volební kampaň. Dneska je investigace.cz etalon skvělé žurnalistiky,“ uvádí k práci tohoto webu Žantovský. Mezi další oceněná média patří Český rozhlas, Česká televize nebo Respekt. „Proč to vlastně takhle čtu celé komplet? Protože je zcela zřejmé, že tohle jsou ceny, které si uděluje jedna skupina novinářského půdorysu a ty ostatní vnímá jako nežádoucí a nepatřičné. Vzpomínám si, že když jsme v roce 2016 zakládali Asociaci nezávislých médií, tak už v preambuli bylo, že ji zakládáme jako přemostění mezi prostorem alternativních médií a mainstreamových médií. Ze strany mainstreamových médií jsme dostali řadu velmi pozitivních ohlasů,“ vysvětluje mediální analytik.
Krameriovu novinářskou cenu dostali například Ondřej Neff, Stanislav Motl, Jan Petránek, tedy zástupci stále ještě dominantní mediální scény. Vedle nich si své ceny odnesli také zástupci alternativního proudu jako Tomáš Koloc a Štěpán Cháb z Krajských listů, nebo ekonom Pavel Šik. „Považovali jsme to za účelné v tom, aby skončilo to takzvané rozdělování společnosti. Když se podívám na Novinářské ceny tak, jak jsem vám je teď četl, tak to rozdělování tady zcela určitě není na přítěž, ale je to vyslovený program. Takže pro mě tyto ceny nemají sebemenší hodnotu, protože nezohledňují celou mediální a novinářskou scénu, ale jenom tu, na které má zájem nadace otevřené společnosti,“ dělá Žantovský tečku za prvním dnešním tématem.
Hnojomety proti Turkovi
„Jak se nám blíží volby, tak přitvrzují i rétorické metody v našich médiích a mezi politiky,“ říká Petr Žantovský, podle kterého bude tento vývoj zcela jistě gradovat až do říjnového termínu voleb, který tento týden oznámil prezident Petr Pavel. Žantovský si prošel několik zpravodajských a názorových webů, aby se podíval, jaké výrazivo používají pro vyjádření svých názorů. „Zpravidla to objevíte hned v titulku, a hned z titulku si uděláte obrázek, o čem bude zbytek článku,“ říká mediální analytik. Zastavuje se u příkladu ze svého „oblíbeného“ serveru Forum24, kde vyšel článek o Filipu Turkovi, který začíná slovy ‚Hochštapler, ubožák‘. „Pak se tam cituje europoslanec Zdechovský, který se nějak vyjadřuje k postavě svého kolegy Turka. A také se tam bůhvíproč cituje Jan Hřebejk, filmový režisér, který rozumí politice asi jako já jaderné fyzice,“ nechápe Žantovský skladbu titulku zmiňovaného článku.
Bude na Ukrajině koncem roku 2025 mír?Anketa
Uvnitř textu se čtenář dozví o europoslanci Turkovi nelichotivé věci. Například z úst režiséra Hřebejka: „Není závodnickou legendou, není váženým členem žádného respektovaného autoklubu, je to lhář a hochštapler a tak dál. Je to prostě nastrčená figura, reprezentující ponejvíce zájmy svých donátorů a proruské evropské scény.“ „Moc by mě zajímalo, jak by všechny tyto hrůzy, které na něj navalil, prokázal,“ reaguje Žantovský. Článek na Forum24 vychází z práce datové novinářky Kateřiny Mahdalové, která uvedla, že Turek se prezentuje jako bývalý formulový závodník s působivými úspěchy. „Podrobná analýza jeho závodní kariéry v letech 2015 až 2017 však ukazuje, že realita za deklarovaným titulem vypadá výrazně skromněji,“ uvádí článek. Následuje výčet Turkových umístění v závodech. Někdy skončil poslední, jindy vyhrál. Často šlo o klání, kterých se účastnila jen dvojice nebo trojice závodníků. „To mi připomíná ten vtip, který se vyprávěl za časů Chruščova a Kennedyho, jak se média chovají k jednotlivým aktérům politické scény. Chruščov a Kennedy běží závod. První doběhne Kennedy a druhý doběhne Chruščov. Americká média o tom referují slovy: ‚Podle očekávání americký prezident zvítězil. Ruský představitel Chruščov byl až poslední.‘ Načež sovětská média o stejné události referovala takto: ‚Sovětský představitel, soudruh Chruščov, doběhl na pěkném druhém místě, zatímco americký prezident Kennedy až na předposledním.‘ Mám pocit, že když se podívám na naše média dnes, a teď nejde explicitně o Filipa Turka, že se dostávají do stejné bizarní spirály jako tento vtip,“ soudí Žantovský.
Čtenářům ParlamentníchListů.cz doporučuje, aby tato média přestali vnímat: „Protože to už jsou jen hnojomety, které si nevidí na špičku nosu a použijí absolutně cokoli, v jakékoli souvislosti.“ Jako třešničku na dortu přidává Žantovský citaci z rozboru datové novinářky Kateřiny Mahdalové, která popisuje Turkovy sportovní výkony v soutěži Formula 4 Trophy: „Čtyřikrát zvítězil jako jediný jezdec ve své kategorii. Celkově byli v této sérii hodnoceni jen čtyři závodníci a hlavní soupeř, patnáctiletý junior, se zúčastnil pouhých dvou podniků.“ „Kdo tomuhle sdělení rozumíte, v politickém kontextu, tak mi prosím vás napište a vysvětlete mi to,“ prosí mediální analytik čtenáře ParlamentníchListů.cz.
„Klid na práci“ pro ČT
Jak Petr Žantovský přiznává, nečekal by, že ho někdy zaujme článek z Deníku Referendum. Nicméně stalo se tak. Text se týká odvolání generálního ředitele České televize Jana Součka a nese název „Nezvolení ředitele ČT by nové vládě usnadnilo nastolit ‚klid na práci‘“. Autorem je novinář Vojtěch Petrů. Jde o rozhovor s brněnským mediologem Jaromírem Volkem, který podle Žantovského patři k umírněným a vyváženým hodnotitelům české mediální scény, byť má blíže k mainstreamu než k alternativě. Článek je zajímavý tím, že dění kolem ČT pokrývá z levicového spektra a podle Žantovského nebudou mít čtenáři ParlamentníchListů.cz problém se s některými jeho závěry ztotožnit. „Tady se dozvídáte, že bývalý ředitel Souček chtěl vyhovět mnoha lidem najednou a nešlo to, protože zájmy těch lidí byly rozmanité. A vyhovět všem z různých stran není v lidských silách,“ nabízí příklad.
Za velké překvapení označuje Žantovský „racionální soulad“ úvahy o působení některých radních České televize, kteří byli dříve vnímáni jako protestní proti tzv. liberální demokracii. Zkrátka, že titíž lidé, kteří Součka do funkce instalovali, ho z ní také odvolali, protože jim přestal vyhovovat. Jako vůbec nejzajímavější věc z článku Žantovský označuje Volkův závěr, že případné nezvolení Součkova nástupce by z hlediska ČT nevedlo k žádnému ohrožení jejího fungování, protože její vnitřní mechanismy jsou dlouhodobě zajeté a tím, že byly posíleny o další stamiliony z kapes daňových poplatníků, tak si Kavčí hory na svém písečku vystačí. „Navíc jim tam nikdo nebude kontrolovat, jestli dodržují zákon, zejména paragraf 2 o pluralitě názorů, které zaznívají z obrazovky během zpravodajství a publicistiky,“ dodává Žantovský, v jehož očích se nezávislost v podání ČT stala zcela vyprázdněným slovem.
Na závěr mediální analytik cituje poslední větu Jaromíra Volka z článku na Deníku Referendum: „Vše zůstává při starém. Česká televize dále proplouvá močálem černým kolem bílých skal a čeká na zázrak, až přijde kocour. Ale on to bude spíše kouzelník.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný