Cyril Svoboda: Budou zastavovat migranty na česko-německých hranicích. A řeknou – když s námi nespolupracujete, tak se předveďte a postarejte se o ostrahu hranic sami

17.05.2016 14:32

SVĚT OPTIKOU CYRILA SVOBODY Turecko chrání důsledně hranice, ale zároveň ukázalo cenu, kterou za to chce: bezvízový styk. V pravidelném rozhovoru to uvádí ředitel Diplomatické akademie a exministr zahraničí Cyril Svoboda. Podle něj je třeba integraci chytit pevně do rukou. Současně varoval, že pokud budeme nadále nechávat migranty v uprchlických táborech, riskujeme další konflikty.

Cyril Svoboda: Budou zastavovat migranty na česko-německých hranicích. A řeknou – když s námi nespolupracujete, tak se předveďte a postarejte se o ostrahu hranic sami
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Cyril Svoboda na besedě v Poděbradech o české a evropské zahraniční politice

Lidovec Daniel Herman jako první český ministr vystoupil v neděli na sudetoněmeckém sjezdu v Norimberku. Svůj projev v němčině začal slovy „drazí krajané“ a během řeči též vyjádřil lítost nad násilnostmi na sudetských Němcích ze strany Čechů během odsunu. Komunisté Hermana vyzvali k rezignaci, řada dalších politiků ho ostře kritizuje. Jak na to nahlížet, bylo to správné gesto? Nebo je vůbec potřebné 71 let po válce se k těmto věcem vracet a omlouvat se? A máme se vůbec my za co omlouvat?

Pokud jde o návštěvu, je to jeho dlouholetá osobní aktivita – dialog mezi Němci, Čechy a sudetskými Němci. Tomu se osobně léta věnuje. To je jeden komentář. Druhý komentář je, že jsme v roce 1997 prostřednictvím Václava Klause, tehdejšího předsedy české vlády, a Helmuta Kohla podepsali česko-německou deklaraci, kde je vyjádřena forma lítosti za způsob a dopady nacionalistického systému v Německu a lítost za excesy během odsunu po druhé světové válce. Podle mě nad to není co říkat. Tato deklarace také založila česko-německé diskusní fórum jako platformu otevírání diskutování otázek minulosti, přítomnosti a budoucnosti našich vztahů a tam také patří tento dialog.

Ministr Herman hovořil také o tom, že identitu Čech, Moravy a Slezska po staletí utvářeli kromě Čechů také Němci, Židé, Romové a Poláci a tragické události tyto svazky narušily nebo definitivně zničily. Do jaké míry z historického hlediska platí tvrzení, že jsme společně s uvedenými národnostmi tvořili společně českou identitu?

My jsme tvořili nikoliv českou identitu, ale identitu české státnosti. Samozřejmě už od Přemysla Otakara II. docházelo k postupnému osidlování dnešní České republiky Němci a i Poláky nebo Židy. To je součást jedné identity české státnosti, tehdy království, pak Československé republiky, dnes České republiky. Je to otázka státu, ne národa.

Ve stejný den, kdy Daniel Herman vystoupil na Sudetoněmeckých dnech, se v Terezíně konala tradiční tryzna za oběti nacismu. Předseda Senátu Milan Štěch ve svém terezínském projevu oproti Hermanovi v Německu zdůraznil, že zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zatímco nacistické zločiny za okupace byly součástí oficiální a promyšlené německé politiky. Přesto byl Štěch zkritizován za protiněmeckou řeč. Nejde ale o jasná historická fakta? Jak bychom všechny popsané události měli spravedlivě hodnotit?

Opět se vracím k tomu, že je potřeba mluvit tak, jak to formuluje česko-německá deklarace, kde se mluví o zločinech nacistů, tedy nacionalisticko-sociálního systému, a poválečných excesech. Deklarace historicky platí a tehdy se na ní podíleli odborníci z hlediska historického a politici obou vlád. Každý reprezentant české politické scény by se měl držet toho, co je dohodnuto, jinak to vede k jiným interpretacím i dezinterpretacím, třeba nechtěným. Já bych se držel těch slov v deklaraci.

Spojené státy spustily protiraketový systém v Rumunsku, Rusko ihned protestovalo s tím, že podnikne protiopatření. Jak to chápat, co to ze strategického hlediska znamená? Co se tím změní do budoucna? Jde o nutnou obranu proti Rusům, anebo akt agrese a provokace? Není škoda, že není systém nakonec u nás v Brdech, jak se plánovalo?

Především reakce Ruska mě nepřekvapuje, naopak překvapilo by mě, kdyby reagovalo jinak. Po zkušenostech, které v České republice máme, když se zde projednávala obdobná smlouva, tak je jasné, že reakce je ostrá, jednoznačná a je taková. Ale jde o obranný systém vůči jakémukoliv útoku, není jen proti útoku z jedné strany. Je budován proti útoku, ať přijde odkudkoliv. Interpretace je rozdílná, ti, co systém budují, tvrdí, že je proti Islámskému státu, Rusko zase proti Rusku. Ale buduje se kvůli útokům ze všech stran.  

Jak hodnotit postup NATO vůči Rusku? Které kroky jsou důležité a co by Aliance měla, byť preventivně, dělat? A naopak co se týče přístupu Ruska, chová se vůči Západu agresivně, ohrožuje nás?

Opakuji, co jsem řekl pro ParlamentníListy.cz už několikrát. Podle mě je strategickým zájmem zastavit válku v Sýrii a četl jsem to i v britských novinách. Z Moskvy to možné není, je třeba najít kompromisní řešení a cestu z války na Blízkém východě v zemích jako Libye, Sýrie a další, a to bez Ruska, protože nějaké dohody s Ruskem nejsou možné. Strategicky důležitější bych viděl formy hledání spolupráce. Nikoliv že by se Česká republika vzdala své pozice v Evropě, ale namísto eskalace hledat cestu k řešení, která budou společná.

Podle unijní agentury Frontex klesl za poslední měsíc počet uprchlíků v Řecku o 90 procent. Je to dáno dohodou s Turky, nebo se uklidňuje situace v Sýrii? Dohoda s Tureckem se ale jeví stejně v ohrožení, protože Erdogan vyhodil premiéra, s nímž Evropa dohodu vyjednala, a neustále vyhrožuje. Jak by vypadala situace, kdyby Erdogan naplnil pohrůžky, otevřel brány a uprchlíky k nám pustil?

Podle mého soudu je paradoxně pokles migrantů důsledkem slabosti dohody, protože Turecko teď velmi razantně chrání hranice a chce bezvízový styk. Jestliže bezvízový styk nebude, a já myslím, že nemá být, tak uvidíme, co znamená otevřená hranice. Konflikt v Sýrii neskončil a Turecko s důslednou ochranou hranic ukázalo cenu, kterou za to chce.

Takže cenou za ochranu hranic je bezvízový styk?

Jsou toho schopni, ale co bude den po bezvízovém styku?  

Poté, co Slováci postřelili na hranicích migrantku, se začala objevovat varování, že se tok přesouvá a migranti mohou proudit místo přes Rakousko do Německa přes Slovensko a Česko. Blíží se doba, kdy budeme muset nakonec hranice bránit my?

Ta doba už tu je. Visegrádská čtyřka nespolupracuje s jádrem Evropy, takže jádro bude kontrolovat své hranice a zastavovat migranty na česko-německých hranicích. Pak řeknou: „Když jste ve Visegrádu, tak se předveďte a postarejte se sami.“

Dle zprávy francouzských tajných služeb platí, že některým aspektům migrace se v žádném případě nevyhneme. Jde konkrétně o Afriku, protože tam statisíce lidí čekají, až se dají do pohybu. Hlavně z důvodu bídy, kterou zhoršuje globální oteplování, nebo akutního nedostatku pitné vody. Jak se toto vyřeší? Již zesiluje migrační tlak na italské ostrovy, utíkají už i lidé z Egypta. Jak s takovými imigranty zacházet? Kterým pomáhat a kterým ne? Jak situaci ve Středozemním moři řešit? A konečně, jde zajistit, aby lidé z Afriky neutíkali?

Na to nepotřebuji zpravodajské služby, to je mi jasné i bez nich. Skutečnost, že lidé přicházejí o zdroje pitné vody, jsou vyháněny konflikty a vnitřní boj v Africe se stupňuje, je obecně známa. Proces nemůžeme zastavit, nemůžeme ho regulovat. Chce to vojenskou mírovou alianci u hranic Libye, Turecka, Alžírska, Maroka, Tuniska… Tam si Evropa musí střežit hranice, nikdy je neuzavřeme úplně, ale Evropa je musí chránit sama. Zároveň je potřeba pomoci v místech s konflikty, aby lidé neutíkali. Ale jde o dlouhodobý proces, s tím souvisí školy, nemocnice, mosty, bydlení, a to není možné vybudovat za čtrnáct dní. Nemáme kouzelné proutky jako nějací mágové. Musíme stavět z betonu, cihel, a to je běh na dlouhou trať.

Opět se množí zprávy o kriminálních činech migrantů a vlivem toho i houstne atmosféra ve společnosti, což někteří aktivisté označují termíny jako „lidový fašismus“. V Německu opět došlo k sexuálním útokům, v Rakousku imigrant ubil ženu… K tomu stoupá popularita protiimigračních stran (AfD v Německu, Svobodní v Rakousku). Co dělat, aby se situace dále neostřila?

Paradoxně integrovat imigranty a stavět se k tomu příznivě. Představte si, že žijete v neutěšeném táboře řadu let, napětí mezi lidmi houstne a je jen otázka času, kdy se objeví násilnosti a protiprávní akty. To se dalo čekat, ti lidé žijí v podmínkách, ve kterých my nežijeme. Řešením může být nárok na azyl, ale pobyt musí být řízený a regulovaný, nikoliv nárok na trvalé žití migrantů v Evropě. Nemohou se pohybovat, kam chtějí, my musíme určovat, kde mají být, a integraci, byť současnou, chytit pevně do rukou. Pokud je budeme nechávat v táborech, riskujeme další konflikty.

Nakolik berete vážně informace třeba o tom, že ve Švédsku některá města bývají pod tlakem migrantů, z nichž polovina ani nepracuje, skoro neobyvatelná? Někteří Švédsko začínají popisovat jako stát před kolapsem.

To neberu vážně, Švédsko není stát před kolapsem. Situace je vážná, ale zdá se mi, že Evropská unie i jednotlivé státy jsou tak silné, že je to nemůže rozložit. Bude to komplikované a drahé a bude to stát mnoho úsilí, to je jasné. Opět je potřeba hledat společná řešení a jednotlivé státy z krizových situací dostat.  

A co se týče informování o trestné činnosti imigrantů, jaký postup by dle vašeho mínění měla ideálně volit média a politici? Mám na mysli, zda o všem podrobně psát a veřejnosti to sdělovat, anebo to příliš nevytahovat na světlo. Někteří komentátoři totiž tvrdí, že média tím, že o tom píší, jen vyvolávají nenávist a rasismus.

Novinář samozřejmě obecně chce, aby jeho zpráva byla nejčtenější, nejsledovanější a nejzajímavější. Pochopitelně je obecný zájem, abychom měli informace od obojího. Neměli bychom zamlčovat trestnou činnost a násilí, ale zároveň bychom měli popisovat pozitivní příklady, protože se někdo integroval, někdo udělal něco záslužného, někdo si našel zaměstnání, učí se jazyk a zapojil se. Aby informovanost nebyla jednostranná, musíme vědět obojí, obojí je pravda. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Docent Ján Gronský: Češi zcivilizovali Slovensko, ale upřeli mu autonomii. Putin je pro Rusko ten pravý. Přepadnout Irák můžeš, zabrat Krym ne? Zeman, to je strašné

4:45 Docent Ján Gronský: Češi zcivilizovali Slovensko, ale upřeli mu autonomii. Putin je pro Rusko ten pravý. Přepadnout Irák můžeš, zabrat Krym ne? Zeman, to je strašné

STO LET REPUBLIKY Období normalizace, hlavně sedmdesátá léta, byl hnusný autoritativní režim, ale mů…