Desítky tisíc lidí u Gottovy rakve. Miliony dalších zapálily svíčky. Jan Veleba: Národ se probouzí. Jasný vzkaz různým Halíkům, Mitrofanovům, Rychetským...

13. 10. 2019 11:23

ROZHOVOR Bývalý senátor a exprezident Agrární komory Jan Veleba v souvislosti s posledním rozloučením s legendou Karlem Gottem a s tím i spojeným národním smutkem uvádí, že se "v těchto dnech v naší zemi cosi výjimečného událo – národ se probouzí a dává jasně a s pokorou najevo, že se s ním musí počítat, že když dojde na lámání chleba, tak lidé ví, kde je jejich místo“. A to je podle jeho názoru nejlepší odpověď na kritiku zpěváka ze strany lidí jako jsou mimo jiných kněz Tomáš Halík, komentátor Alexandr Mitrofanov či předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Desítky tisíc lidí u Gottovy rakve. Miliony dalších zapálily svíčky. Jan Veleba: Národ se probouzí. Jasný vzkaz různým Halíkům, Mitrofanovům, Rychetským...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Veleba

Pane inženýre, když jsme spolu domlouvali tento rozhovor, řekl jste mi, že jste se s Karlem Gottem setkal i osobně a že to bylo velmi příjemné setkání. Můžete to trošku rozvést?

S Mistrem jsem se setkal asi pětkrát a vždy to pro mne byl zážitek a také trochu i poučení, jak se chová skutečný velikán múzy a mezilidských vztahů. To nejzajímavější setkání s ním byl večer po jeho koncertě v Berlíně v předvečer světové zemědělské a potravinářské výstavy Grune Woche. Bylo to tuším počátkem roku 2004 a nemusím zde jistě popisovat atmosféru, když se rozevřela opona a na pódiu se objevil náš Kája. Výkřiky, ovace, množství kytic od fanynek nebraly konce a já si tehdy uvědomil hrdost na svou vlast, kterou tak skvěle Karel Gott reprezentoval. Po skončení koncertu jsem byl pozván coby zástupce agrární nevládní organizace tehdejším ministrem zemědělství Palasem ke stolu na společnou večeři a k mému úžasu si k našemu stolu přisedl i Karel Gott.

Na pozvání spolkové ministryně zemědělství paní Kunast, jejíž stůl byl nedaleko našeho, opakovaně vzkázal, že zůstane s námi. Bylo to zvláštní, nevydržel jsem to a zeptal jsem se ho, proč ji jako domácí hostitelku odmítl, načež nám vyprávěl, že ona mu zakázala dát si do repertoáru koncertu Včelku Máju, prý by to bylo nevhodné vzhledem k pietě po tsunami na Filipínách. Nevhodné prý proto, že je to píseň příliš veselá. Načež nám vyprávěl, jak jel v minulém horkém létě po německé dálnici, zastavil na rastu a venku pil chladný nápoj, když se přiřítil roj motorkářů. Poznali ho, obstoupili kruh kolem něho a společně zpívali Včelku Máju. A jak tehdy Mistr zdůraznil, motorkáři od paty až k hlavě v kůži, to prý jsou tvrdí rockeři, nikoliv fandové romantického tenora z Prahy, ale Mája je prý pro Němce doslova kultovní píseň. No a když mu paní ministryně zemědělství zakázala ji zpívat, tak Karel Gott zkrátka nešel k jejímu stolu a byl s námi. Bylo to krásné, nezapomenutelné a mám z toho večera pěknou fotku s ním, a se mnou mnoho dalších kolegů.

Fotogalerie: - Defilé Hradní stráže

Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...
Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...
Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...
Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...
Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...
Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...

Po smrti Karla Gotta se z některých míst ozývají na jeho adresu výčitky a kritika. Někteří připomínají, že právě Mistr byl mezi těmi, kteří podepsali Antichartu, a dokonce na tehdejším shromáždění v Karlínském divadle promluvil. Jak vy jste tehdy vnímal takzvanou Antichartu, a to, co se kolem dělo?

Kdekdo tehdy odsuzoval Chartu 77, kdekdo podepisoval Antichartu, aniž by věděl, co v té Chartě přesně je. Lidem byly předloženy fráze o kontrarevoluci, o imperialistech, o temných silách, které zničí naše světlé zítřky a zářné vyhlídky socialismu. Všude se o tom psalo, mluvilo v rozhlase a televizi, po celé zemi se přijímaly rezoluce, které se masově podepisovaly. To všechno bylo samozřejmě organizované a aranžované jako spontánní vzedmutí pracujících a občanů a bylo třeba na to přiroubovat hlas elit a známých umělců. Ti pak měli na vybranou, jít do Karlínského divadla, přetrpět onu komedii a moci dál žít, tvořit a živit sebe a rodinu, anebo nejít a být na indexu a skončit třeba u lopaty.

Nutno si vzpomenout, že v Karlínském divadle byli skoro všichni, já si dodnes pamatuji záběr na Jana Wericha, seděl na kraji řady a byly na něm znát rozpaky, nejistota a stud. On, filozofující umělec, dobře znalý zákulisí a praktik režimu, spolu s Voskovcem výrazná osobnost Osvobozeného divadla, dobře věděl, do čeho je s Antichartou navlékli, a mám dojem, že se tehdy styděl, že u toho musí asistovat jako kompars.

A co říci na to, že slova o Antichartě začali mnozí kritici včetně některých politiků opakovat prakticky v okamžiku Gottovy smrti?

Anketa

Je pro vás Karel Gott ,,normalizační zpěvák"?

7%
93%
hlasovalo: 18982 lidí
To je typická vlastnost zbabělců s jednoduchým návodem k použití – na někoho něco mít, vyčkat až nastane vhodná chvíle, kdy už nemohu být ohrožen, a pak ji vypustit do éteru. Vše samozřejmě s patřičným patosem a dramatickou úpravou. Pokládám za špatné vysvědčení pro „polistopadovou“ společnost, že tyto praktiky se staly běžnou součástí života společnosti a že tento režim, měřeno svobodnými volbami parlamentní demokracie, je na tom v tomto směru hůř než totalita.

Když sáhnu do své paměti, tak si nevzpomenu na jediný případ, kdy by smrtí známého člověka začala jeho dehonestace, pomluvy a mediální lynč. A že by to tehdy v systému vlády jedné strany, pravda s podporou ostatních stran sdružených v  Národní frontě, bylo velmi snadné. Nic takového se nedělo, a to, co se děje v dnešní době, to je hodně špatně a to vytváří ty nejpokleslejší vzory hodnot, antihodnot pro mladou generaci. Vše nasvědčuje tomu, že mravního dna ještě nebylo dosaženo, že úpadek samozvaných elit bude ještě nějakou dobu pokračovat. Zastavení a navazující obroda přijde, až dnešní adolescenti žijící v době „Řeporyjů“, Hřibů, tlupy láskyplných senátorů, udavačů a sudičů dospějí a budou uplatňovat dnešní dekadentní vzorce chování. Logicky to tak bude, žádné jiné hodnoty, až na ty tlachy o evropských hodnotách, v sobě nebudou mít zažité.

Je tu ale po pohřbu Karla Gotta naděje – národ, tichá a zatím mlčící většina, dala jasně najevo, že chce něco jiného. Něco, co ztělesňoval právě Karel Gott, to je láska k lidem, vlasti, poctivé práci a lidské slušnosti.

Fotogalerie: - Zeman na Vysočině

Prezident Miloš Zeman s hejtmanem kraje Vysočina J...
Prezident Miloš Zeman na Krajském úřadě Vysočina
Prezident Miloš Zeman na Krajském úřadě kraje Vyso...
Návštěva prezidenta v kraji Vysočina
Setkání prezidenta republiky se zaměstnanci společ...
Prezident Miloš Zeman při návštěvě společnosti Agr...

Ostatně, už když měl Karel Gott 80. narozeniny, tak se na něj z některých míst snesla poměrně tvrdá kritika, podobná jako nyní. Vypovídá i toto o atmosféře v naší společnosti?

Už jsem to v předchozí odpovědi naznačil, zkusím podrobněji. Naše společnost je havarovaná, společenské pojivo soudržnosti a tolerance je nahlodáno, veřejné mínění je zaměňováno za agitky kavárny a úzké skupiny samozvaných elit, tedy pseudo-elit.

Jako jedinou možnost nápravy vidím doposud mlčící většinu občanů, která připomene zdivočelým fanatikům, že tu je, že reprezentuje přirozené hodnoty lidské společnosti, ve které úcta a pokora před majestátem smrti člověka, kterého mají rádi, je základním stavebním kamenem soudržnosti civilizovaného státu. To je pro mne nepřekročitelný axiom, nepřekročitelná hranice, a je velmi smutné, kam až byla vyznavači pravdy a lásky posunuta.

Abych byl správně pochopen, dodávám, že úcta k zemřelým, úcta a respekt k hodnocení jejich životních skutků, má své kořeny už u primitivních kmenových společenství a je vlastně přírodním zákonem lidské společnosti, který platí za každého režimu.

Velkou nevoli z některých míst vyvolal původní návrh na státní pohřeb pro Karla Gotta.  Domníváte se, že to bylo z velké části i proto, že to navrhl právě premiér Babiš? Co říci na slova těch, kteří tvrdí, že si i na této situaci přihřívají premiér a prezident „polívčičku“?

Pan prezident Miloš Zeman má ke Karlu Gottovi velice vřelý vztah a bere ho jako výjimečného umělce, který se zcela vydal lidem. A obdobně Karel Gott k prezidentovi. Nevidím jediný důvod, proč by Miloš Zeman na smrti blízkého člověka, kterého hodnotil tak vysoko, nějakým způsobem politicky parazitoval. Naopak, pana prezidenta volilo 2,8 milionu lidí a vzhledem k tomu, že vyšší procento mimo Prahu, tak okamžité reakce hlavy státu na smrt legendy vnímám také jako vyjádření vůle masy občanů této země a pokládám je za správné.

Pokud se týká premiéra Babiše, tak musím položit otázku – kdo jiný než premiér by měl reagovat a vyjadřovat svoje představy, když zemře legenda, která nemá ve svém oboru srovnatelnou paralelu. Vždyť je to premiér, kterého mají prostí lidé rádi a dávají mu to spontánně najevo (Země živitelka, Zahrada Čech – viděl jsem to a psal jsem zde o tom), a vždyť také vždy podotkl, že bude respektovat přání rodiny. Vždyť svolal neprodleně po oznámení úmrtí mistra mimořádné jednání vlády a bylo přistoupeno k přípravě pohřbu Karla Gotta, jehož organizace – vzato s odstupem jednoho dne – byla bezchybná. Svědčí o tom i hluboké mlčení chvilkařů, kavárny a všech, kteří se snažili fenomén Gott relativizovat a hlavně politizovat překrývající nálepkou normalizace.

Kněz Tomáš Halík označil Gottův pohřeb ve svatovítské katedrále za „šílený a nevkusný nápad, pokus o mýtizaci hvězdy normalizačního zábavního průmyslu a devalvaci hodnot“. Přesto pohřeb v katedrále proběhl, a to v souladu s přáním samotného Gotta. Je to špatně, jak tvrdí Halík? A z druhé strany, co Halíka k takovým prohlášením, dle vás, vede?

Tomáš Halík žije pro něj ve špatné době a v nesprávné zemi. Je-li opravdu kněz, nedávno jsem četl, že v době normalizace byl sociolog, tak by se měl podle toho chovat ke svým bližním. On mně spíše než laskavého kněze připomíná inkvizitora a jeho obličej prozrazuje mnohé. Jsem dalek zloby a kádrování páně Halíka, ale moje první asociace při pohledu na jeho potměšilý obličej byla představa malířského modelu Jidáše. Pro takové je u nás na venkově úsloví „miluj svého bližního, a kde můžeš lízni ho!“ Ostatně Halík útočí nejenom na mrtvého Karla Gotta, on si svým chováním a zlobou vykoledoval oficiální napomenutí od pana kardinála Duky. Udělejme si malý exkurz do psychologie a dejme si vedle sebe pomyslný portrét obličeje Dominika Duky a Tomáše Halíka a přiřaďme ke každému, co z něho vyzařuje. U pana kardinála to bude laskavost, dobrota, bodrost, empatie a duševní síla. Znám pana kardinála osobně a mohu zodpovědně potvrdit, že on takový skutečně je. U kněze Halíka to vidím téměř zrcadlově opačně – potměšilost, podezřívavost, útočnost a zloba.

No a pokud se týká „mýtizace hvězdy normalizačního zábavního průmyslu“, pojetí Halíka, pak je otázka, proč naši zemi v posledních dvanácti dnech zachvátila vlna nefalšovaného smutku, proč zástupci všech generací, i té „nenormalizační“, vážili dlouhou cestu ze všech koutů republiky a vystáli dlouhé hodiny frontu, aby se mohli rakvi s ostatky mistra poklonit. Mezi lidmi ve frontě bylo vidět i vozíčkáře, bylo vidět i babičky vysoce přes 80 let, bylo vidět cizince. Takže pane Halíku, stojíte mimo tyto prosté lidi, kteří jsou dobří a obětaví, kdežto vy jste špatný kněz, který těmto lidem a této zemi nerozumí. A to, že jako kněz soudíte mrtvého, to je něco, na co nemáte právo a pokud jste skutečně kněz, tak víte nejlépe, že toto právo má jenom spasitel, tedy Ježíš. Nakonec pan kardinál Duka to včera v katedrále řekl velmi srozumitelně a vy byste se podle toho měl konečně chovat. Pochybuji ale, že jste toho schopen...

Respekt napsal, že kariéra Karla Gotta by nebyla „myslitelná v žádném jiném než v autoritativním režimu, který si udržuje kontrolu nad kulturním provozem“. Co k tomu říci? 

„Česko přišlo o národní symbol. Jeho status je obdobný, jako status královny Alžběty pro Brity“ – to je volná citace německé televize MDR v pátečním zpravodajství z truchlící Prahy. Deník Bild uvedl „Miliony lidí znaly a zpívaly Včelku Máju. Karel Gott, zlatý hlas z Prahy, zůstane nezapomenutelný“.

Já k tomu dodávám, že náš národ si to uvědomil a že se probouzí. Z těch desetitisíců lidí, kteří se přišli poklonit na Žofín tomuto fenomenálnímu umělci a velkému člověku, to bylo cítit. To je moje odpověď pisálkům z Respektu. Bráno jejich hloupou logikou by nejlepší umělci, romantičtí tenoři zvlášť, vyrůstali u Kima v Severní Koreji.

Fotogalerie: - Defilé Hradní stráže

Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...
Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...
Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...
Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...
Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...
Přehlídka Hradní stráže na třetím nádvoří Pražskéh...

A co říci na slova Pavla Šafra, že Karel Gott svým životem kopíroval vzestupy i selhání českého národa?

Pavel Šafr zřejmě naplňuje lidovou moudrost „podle sebe soudím tebe“ a kopíruje výlevy kavárny a spodiny, která se nezastaví ani před majestátem smrti a alespoň do pohřbu legendy nemlčí.

Jinak musím připomenout, že kopírovali všichni, od toho je národ národem. Kopírovali ti, kteří v Národní frontě podporovali KSČ, kteří aktivně sestavovali jednotnou volební kandidátku, kteří stáli vedle tajemníků KSČ na prvomájových tribunách. Tuto roli sehrála například KDU-ČSL, ale i další strany, instituce a organizace. Pan Šafr by si měl něco z té doby přečíst.

Hudební kritik Jiří Černý zase uvedl, že Gott byl jeden z největších antikomunistů, s jakými se kdy setkal. I řada dalších se teď svěřila s tím, že Mistr pomáhal, často i hodně finančně lidem, které režim postihoval, ale nikdy o tom nemluvil. Kde tedy najít pravdu? A máme se ji vůbec snažit hledat?

V Praze jsem působil jako agrárník, poté jako senátor dlouhou řadu let, a znám osobně řadu umělců, s několika dodnes komunikuji. I já jsem slyšel, že Karel Gott hodně pomáhal a že sám nabízel finanční pomoc, kterou v některých případech nechtěl ani vrátit. Jednalo se o ty postižené normalizací, kteří měli hluboko do kapsy. To se vědělo, i když on sám o tom nikdy nemluvil, což jenom dokresluje jeho ušlechtilý charakter, a není důvod o tom mluvit teď, když už není mezi námi a nemůže se vyjádřit sám.

Necelý týden po mistru Gottovi zemřela herečka a disidentka Vlasta Chramostová. Vrchní ústavní soudce Pavel Rychetský ihned přispěchal s názorem, že pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to Chramostová. Jak takový výrok vnímat? Jde o vyřizování účtů skrze zemřelé osobnosti? O čem to vypovídá?

Nechci být k předsedovi Ústavního soudu neuctivý, ale na panu Rychetském je vidět, že už má svůj zenit za sebou a že by měl vědět, kdy je třeba skončit. Mám shodný názor s panem prezidentem Zemanem, že by se předseda Ústavního soudu neměl plést do politiky. Nemám na mysli jenom jeho poslední výroky, kdy nepřímo kritizoval přípravu pohřbu idola českého národa Karla Gotta, ale i jeho vměšování do politiky v minulosti. Například do vnitřních záležitostí sousedního Polska, když měnili legislativu k tamnímu Ústavnímu soudu.

To tu ale nechci rozvádět a jenom poznamenávám, že v těchto dnech se v naší zemi cosi výjimečného událo – národ se probouzí a dává jasně a s pokorou najevo, že se s ním musí počítat, že když dojde na lámání chleba, tak lidé ví, kde je jejich místo. A to je na pozadí smrti velkého člověka, velkého umělce a velkého vlastence Karla Gotta jasný vzkaz různým Halíkům, Mitrofanovům, Rychetským, jasný projev nového ducha lidu této země.

Když se vrátím k Vlastě Chramostové a Karlu Gottovi, tak v souvislosti s nimi se také objevil názor, že: paní Chramostová v těžké době neselhala, zatímco Karel Gott selhal. Podle šéfa Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského si pocty zaslouží ti, kteří nemohli působit, a ne ti, kteří byli úspěšní. Podobně to vidí i Karel Schwarzenberg, který PL řekl, že si Gott žil jako v bavlnce a vydělával… Co na toto říct?

Ano, Karel Gott vydělával, ale zaslouženě, tvrdě pracoval, nazpíval přes 2000 písní, uváděl přes 200 pořadů v Českém rozhlase, které od á až do zet sám připravil, absolvoval stovky a stovky koncertů a před nimi stovky a stovky zkoušek, které zpíval naplno. Po koncertech hodiny podpisů fanouškům, tisíce fotografií s někým. Nestalo se, že by někoho odmítl. K tomu všemu role ve filmech, otevírání kulturních akcí atd. To vše v plném nasazení 60 let, vydal se této zemi a nám všem úplně ze všeho. A nejenom nám, ale i Němcům, Slovákům, Polákům, Rakušanům, koncertoval v Rusku, USA a tak bych mohl pokračovat.

A co ve světle srovnání udělal pro tuto zemi pan Schwarzenberg? Zprivatizoval a se ziskem vzápětí prodal firmu Becherovka. Výrazně se zasadil o to, aby prodej státní půdy nebyl podmíněn zákazem prodeje cizincům. Na rozdíl od Polska, Maďarska – vzato ze srovnání zemí V4.

Ale zpět k pohřbu Karla Gotta. Pro pana Michaela Žantovského, Schwarzenberga, Mitrofanova a další mám jedno doporučení – nechte si předložit svodku z tištěných médií plus rozhlasových a televizních stanic z páteční piety na Žofíně, v Kinského zahradách a ze sobotního pohřbu ve svatovítské katedrále. A potom se ještě podívejte před vilu mistra na Bertramce. Sečteno a podtrženo, těžko se hledají slova, člověk je dojat a zároveň po dlouhé době hrdý na to, že patří do této země.

S Karlem Gottem se jen na Žofíně rozloučilo více než padesát tisíc lidí. Ti, kteří ho měli rádi, neváhali stát dlouhou frontu, aby se mu mohli, byť jen na pár vteřin, poklonit. Po všech těch dohadech kolem pohřbu, bylo rozloučení s mnohanásobným Zlatým slavíkem podle vás nakonec důstojné?

S Karlem Gottem se loučila celá naše země, byly to miliony lidí doslova přibitých k rozhlasovým a televizním přijímačům. Byly to stovky místních pietních shromáždění od Hrčavy (nejvýchodnější obec České republiky), přes Ostravu, Olomouc, Velkou Bíteš, Liberec, Plzeň a další a další místa až po zapálené svíčky s fotografií Karla Gotta doma v rodinách. Byla to zkrátka celá země a svět byl a doposud je překvapen silou piety celého národa. Dokonce je Karel Gott vnímán jako národní symbol a garant státnosti a jeho status se srovnává se statusem královny Alžběty II. – německá televizní stanice MDR.

Za samostatné hodnocení stojí svatodušní mše ve svatovítské katedrále. Ten zážitek byl příliš silný než aby člověk našel ta správná slova, a tak v tuto chvíli jenom sám za sebe – nikdy ve svém životě jsem doposud silnější a dojemnější loučení neprožil.

Jak už jsem uvedl, český národ se zvedá a člověk stojí v hluboké úctě a pokoře před Mistrem Gottem, který svou smrtí vlastně probudil zrození nové naděje a perspektivy naší země. V tomto smyslu mají zahraniční média pravdu, že je národním symbolem a garantem státnosti.

Na pohřbu Václava Havla bylo před lety  cca 35 tisíc lidí, což znamená, že s Karlem Gottem se přišlo rozloučit o téměř 15 tisíc lidí víc. Lze z toho něco vyvozovat?  Co to říká o atmosféře v této zemi? Nebo to srovnávat nelze už proto, že Havel byl politik, a Gott populární zpěvák?

Srovnávat počty lidí, kteří se loučili s Karlem Gottem a dříve, před osmi roky s Václavem Havlem, srovnávat lze jen obtížně, ale pokud se týká našeho národa, tak pomyslně vyhrál Karel Gott. A to i přesto, že na rozdíl od atmosféry po úmrtí Václava Havla, kdy se neobjevil snad jediný kritický podnět, tak v případě Karla Gotta to bylo jinak, leč národ to vzal do svých rukou.

Jsem přesvědčen, že to teď není o počtech lidí, kteří se vešli do obrovského řetězce pomalu se sunoucího do paláce Žofín s rakví Karla Gotta. Je to o nové víře, kterou už ztráceli, je to o naději slušného a klidného žití, o návratu dobrých vztahů mezi lidi, o svobodě myšlení, a ne předepisování, co si máme myslet, o návratu skutečných hodnot. Právě tyto axiomy Karel Gott svým životem a svou výjimečnou osobností a charismatem představoval a právě je si miliony občanů České republiky rychle osvojily ve svých myslích a jsou připraveni se znovu zvednout a podpořit svoji zemi a lepší žití v ní.

To neuslyšíte z tlampačů na Letné, to cítíte a vnímáte právě teď z vyznání běžných lidí napříč naší zemí. A přichází čas tyto masy lidí vyslyšet a vzít vážně.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jan Schneider: Srabové a pitomci! Postavme se těm, kteří napadli Klause ml.

13:17 Jan Schneider: Srabové a pitomci! Postavme se těm, kteří napadli Klause ml.

ROZHOVOR Jak bude společnost reagovat na fašistické bojůvky z Národní třídy? V rozhovoru pro Parlame…