Byl jste velvyslancem v Rusku, zeptám se nejdříve na tuto velkou zemi. Rusko dle Západu letos dál provokovalo: Skripal, Sýrie, Kerčský průliv. Potvrdila se letos mezinárodně sdílená teze o agresivním Rusku?
Mezinárodně sdílená teze o agresivním Rusku představuje typický produkt politiky a propagandy dvojího metru či dvojích standardů. Není ani nutné srovnávat počínání RF s počínáním USA ohledně agresivní zahraniční politiky, bohatě stačí, když je budeme konfrontovat se zahraniční politikou našeho spojence Saúdské Arábie. Ta vydává na zbrojení více než Ruská federace, vede agresivní válku v Jemenu, podporuje islámský terorismus téměř po celém světě, šíří extremistickou protizápadní a protievropskou ideologii wahhábismu, na jejíž propagaci vynaložila jen za posledních deset let více prostředků než vynakládal na svou propagandu Sovětský svaz po celou dobu své existence. O veřejných popravách a zabíjení novinářů v budově konzulátu nemluvě. Ve srovnání s tím je Rusko učiněný beránek.
Velvyslancem jste byl také na Ukrajině. Ta se chystá na prezidentské volby. Západ podporuje prezidenta Porošenka, leč ten je dle průzkumů zatím v poli poražených. Když je tak mezinárodně preferovaný lídr tolik vzadu, znamená to, že Majdan byl neúspěšný? Letos od jeho začátku uběhlo pět let. Bylo dobře, že jsme se tam angažovali?
Pět let je dost dlouhá doba na to, aby se zjistilo, zda v dané zemi proběhla revoluce, nebo puč. Podle každoročního žebříčku prosperity států byla v roce 2013 (před Majdanem) Ukrajina na 64. místě ve světě. Letos na 111. a stala se nejchudší zemí Evropy. Překonala světový rekord v depopulaci (vylidnění) státu. Jediné, co se na Ukrajině za těch pět let změnilo politicky, jsou vládnoucí oligarchové v čele s P. Porošenkem. Angažovanost evropských ministrů a komisařů v tomto puči představuje hrubou chybu Evropské unie, za níž v budoucnu ještě EU doslova a do písmene zaplatí. Bez půjček Ukrajina nepřežije.
Nedá se očekávat kvůli nízkým preferencím současného ukrajinského prezidenta ještě nějaké další vyhrocení vztahů s Ruskem?
Po prohraných volbách nejspíš čeká Petra Porošenka podobný osud jako jeho předchůdce Viktora Janukovyče. Podaří-li se mu včas uprchnout, „jenom“ přijde o svůj v posledních letech úspěšně rozmnožený majetek. Nezvládne-li to, nejspíš dopadne jako Ceausescu nebo Muammar Kaddáfí. Z toho vyplývá, že pro své vítězství ve volbách udělá cokoliv. Nejvíce by se mu hodila „malá vítězná válka“. Když ne na Donbasu, tak v Podněstří.
Psali jsme:
S Ukrajinou souvisí i další otázka. Zahraniční pracovníci z Ukrajiny i jiných zemí dále zaplňují pracovní místa, která Češi nechtějí. Na Plzeňsku i jinde je to doprovázeno kriminálními excesy. Je dobře, že na manuální pracovní místa do ČR přicházejí dělníci z Východu?
Není to ideální řešení nedostatku pracovních sil, ale z historického hlediska lepší, než byl před šedesáti lety německý nápad s Turky, či francouzský s Araby.
Ve Francii začalo koncem roku demonstrovat takzvané hnutí žlutých vest. Vy tyto protesty považujete za pokračování barevných revolucí. Proč?
Asi jsem se původně nevyjádřil úplně přesně, takže mohl vzniknout tento dojem. Poukazoval jsem na to, že iniciátoři a organizátoři hnutí „Žlutých vest“ dokonale zvládli technologii vzniku barevných revolucí a obrátili ji proti jejím tvůrcům. Francie se totiž v minulosti silně angažovala v Libyi a na Ukrajině. Ovšem nebezpečí, že se i z tohoto hnutí stane další neúspěšná barevná revoluce trvá, protože iniciativu se snaží převzít násilnické extremistické skupiny. Ty mohou zneužít toho, že hnutí nemá hierarchickou strukturu, což je zároveň jeho největší síla.
Pokud jde o letošní prezidentské volby v České republice, lze říci, že naši spoluobčané rozhodli moudře? Nebo by Jiří Drahoš, viděno optikou dneška, byl lepším prezidentem?
V dnešních těžkých časech přímo ohrožujících suverenitu státu je vždy lepší mít za prezidenta muže vzpurného, samostatného a odvážného. Tím Jiří Drahoš opravdu není, i když umí dobře stáhnout králíka.
prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. mult.
Ve výroční zprávě BIS jsme se dočetli, že „dezinformační weby“ jsou v drtivé většině provozovány českými provozovateli, kteří upřímně věří, že je nutné vystoupit z NATO a EU, a nejsou placeni Ruskem. Dle průzkumu Medianu si ohledně zahraniční politiky 23 % Čechů myslí, že agresivnější jsou Američané, 26 % soudí, že agresivnější jsou Rusové a 51 % tvrdí, že obě velmoci jsou agresivní stejně. Odvrací se Češi od Západu? Zklamal je Západ v tom směru, že by raději „politiku všech azimutů“, „neutralitu“ apod.? Nebo je náš národ mediálně negramotný a ovlivnitelný nepřátelskou propagandou? Či je to jinak?
Češi mají své historické zkušenosti se dvěma totalitami (nacistickou a komunistickou) i s opakovanou zradou spojenců v roce 1938 a 1968, takže starší generace, která většinou netrpí digitální demencí, se vyznačuje velmi realistickými názory prostými iluzí. Proto jsme skeptičtí ke všem slibům a ujišťováním o dobré vůli všech velmocí. U části mladší generace to, bohužel, neplatí. Kromě nedostatku zkušeností jde o fyziologický proces, který velice přesně popsal profesor Manfred Spitzer v knize Digitální demence. Z toho onemocnění plynou ta často opakovaná slova o české mediální negramotnosti, čecháčkovství a nenávisti k vlastnímu národu ze strany aktivistů a části politiků. Postižení totiž vyvolává agresivitu a narušuje kognitivní schopnosti, připomíná stavy po těžkém úrazu hlavy či duševní chorobu. Lidé, kteří jim trpí, se pak sdružují a zabývají se různými udavačskými aktivitami na síti i v reálu, lezou slušným lidem do jejich mailové pošty, trpí bludnými představami typu, že jsou bojovníci proti ruským agentům, zastánci evropských hodnot, elfové nebo piráti. Naštěstí pan profesor ve svých knihách ujišťuje, že se to dá léčit.
Zlevněné jízdné pro důchodce a studenty, zvýšení důchodů, obědy zdarma pro školní děti. To vše prosazuje vláda Andreje Babiše. Rozhazuje a korumpuje voliče, nebo zjednává sociální spravedlnost? Obecně řečeno, je Babišova vláda (koalice hnutí ANO a ČSSD) úspěšná?
Každá snaha o zmírnění příliš krutých sociálních rozdílů má pozitivní dopad na soudržnost společnosti, a tak důležitý sociální smír. Pokud na to politici nedbají, vede to k sociálnímu výbuchu, který právě vidíme ve Francii. U nás bude trvat déle, než lidé vyjdou do ulic, ale ve svých důsledcích to může být nebezpečnější. V tomto je Babišova vláda dost úspěšná. V době prosperity to zase není takový kumšt. Chleba se bude lámat, až přijde ekonomická krize.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
